Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
Pro budoucí vstup Ukrajiny do EU se vyslovil také slovinský premiér Janez Janša. V dopise adresovaném premiérům a prezidentům členských zemí evropského bloku před jejich čtvrtečním mimořádným summitem v Bruselu vyzval spolu s polským předsedou vlády Mateuszem Morawieckým k přijetí Ukrajiny, a to do roku 2030. Protiruské sankce podle nich nejsou dostatečné, situace si žádá „rychlá a odvážná rozhodnutí“. „Pokud se EU nerozšíří, udělá to někdo jiný,“ citovala z dopisu agentura APA.
Státy Evropské unie dnes odpoledne definitivně schválily balík sankcí proti Rusku. Oznámila to Rada EU v tiskové zprávě. Na sankčním seznamu nově figuruje 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.
Sankce zasáhnou také velké banky, omezují přístup ruského režimu na finanční a kapitálový trh EU a zakazují obchod s neuznanými republikami na východě Ukrajiny.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie proberou ve čtvrtek napětí na Ukrajině na mimořádném summitu v Bruselu. Oznámil to dnes předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní země se již shodly na zavedení prvního balíku sankcí proti Moskvě kvůli ruskému uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny a podle Michela je zásadní, aby i k dalšímu vývoji přistupovaly jednotně.
„Užití síly a nátlaku ke změně hranic nemá v 21. století místo,“ napsal Michel lídrům v pozvánce na summit.
Ukrajina by měla mít status kandidátské země na členství v Evropské unii a Polsko a Litva ji v tom podpoří, uvedli podle agentury Reuters ve společném prohlášení polský prezident Andrzej Duda a jeho litevský protějšek Gitanas Nauséda.
Prezidenti Litvy a Polska dnes na návštěvě v Kyjevě vyzvali k přijetí důrazných sankcí proti Rusku. Duda zdůraznil, že Polsko odsuzuje rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost dvou republik vyhlášených na východě Ukrajiny proruskými separatisty.
Velvyslanci zemí Evropské unie dnes schválili balík sankcí proti Rusku, na jehož obrysech se unijní státy dohodly v úterý. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Na sankčním seznamu nově figurují dvě desítky vysoce postavených činitelů, je mezi nimi například ministr obrany Sergej Šojgu. Postihy se týkají i více než tří stovek poslanců dolní komory ruského parlamentu, kteří hlasovali pro uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.
Na ruského prezidenta Vladimira Putina platí jednotná a tvrdá odpověď, spustila se nová železná opona, píše západoevropský tisk v reakci na vývoj kolem Ukrajiny. Nizozemský deník De Telegraaf píše, že způsob, jakým ruský prezident poukazuje na práva etnických Rusů v sousedních zemích, vyvolává znepokojivé asociace s obsazením Sudet nacistickým Německem před začátkem 2. světové války. Rakouský Der Standard navrhuje, aby se do mírových jednání zapojila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.