Lavrovův muž promluvil o mírových rozhovorech. Ukrajina se mu vysmála
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin dnes v televizním rozhovoru vybídl Ukrajinu k mírovým jednáním, ale bez jakýchkoliv podmínek a „na základě té reality, která existuje“. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak vzápětí nabídku označil za další důkaz, že jednání nyní nemají smysl, Rusko se nehodlá vzdát okupovaných ukrajinských území a že jedině vítězství Ukrajiny ve válce zajistí mír v Evropě.
„Ano, klasik praví, že jakékoliv válečné akce končí jednáním, a přirozeně jsme už řekli, že budeme k takovým rozhovorům ochotni. Ale jen k rozhovorům bez předběžných podmínek (a) na základě té reality, která existuje, k rozhovorům se zřetelem na cíle, které jsme veřejně oznámili,“ prohlásil ruský diplomat.
Takové prohlášení podle Podoljaka svědčí jen o tom, že o jednání s Kremlem nemůže být řeči. „Kreml ve své pravidelné rétorice o míru a jednáních prohlašuje, že neopustí (okupovaná) ukrajinská území a neponese odpovědnost za své zločiny. Je to další důkaz, že o jednání nemůže být řeči. Jedině vítězství Ukrajiny, anebo válka v Evropě neskončí a Rusko zločinně ovládne svět,“ napsal Podoljak na twitteru.
„Ruské akce jsou přímým porušením Charty OSN a mezinárodního práva,“ tweetuje z Valného shromáždění OSN český velvyslanec při OSN, exministr zahraničí Jakub Kulhánek. A vyjádřil „naši nepolevující podporu pro suverenitu, územní celistvost a nezávislost Ukrajiny“.
Organizace Člověk v tísni informuje, že za necelý den přispěli dárci do sbírky SOS Ukrajina pěti miliony korun. Na Ukrajině prý nějakou formu humanitární pomoci potřebují tři miliony lidí.
Asi 50 až 100 lidí se v Karlových Varech zúčastnilo dnešního protestního shromáždění Jsme v tom s Ukrajinou na podporu svrchovanosti Ukrajiny. Přišly také asi dvě desítky Ukrajinců, kteří v Karlových Varech žijí.
Na transparentech měli nápisy o tom, že Ukrajina byla, je a bude nebo na nich vyzývali Rusko, aby z Ukrajiny odešlo. Transparenty dalších účastníků odkazovaly na podobnost kroků ruského prezidenta Vladimíra Putina a Adolfa Hitlera.
Na humanitární programy Medevac a Pomoc na místě vydá ČR letos 180 milionů korun. Vláda dnes schválilapriority programů, kterými jsou obnova zdravotnické infrastruktury, vysílání českých lékařských týmů do zahraničí, přímá pomoc uprchlíkům, ochrana hranic nebo boj s nelegální migrací. V tiskové zprávě to dnes uvedla mluvčí ministerstva vnitra Klára Dlubalová.
Humanitární pomoc plánuje Česko poskytnout také Ukrajině. „Ukrajina je jednou z cílových zemí jak programu Medevac, tak programu Pomoc na místě. Konkrétní forma a rozsah pomoci se bude odvíjet od vývoje situace na Ukrajině,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Na to, aby Ukrajinci s krátkodobým vízem mohli získat dlouhodobé bez nutnosti návratu do vlasti, dnes apelovala například Hospodářská komora.
Komora uvedla, že bez zaměstnanců z Ukrajiny by se v ČR neobešly zejména obchod nebo ubytovací a další služby. Fiala řekl, že vláda je připravená si počínat flexibilně. „Udělat kroky, které zajistí, aby ti lidé mohli zůstat na našem pracovním trhu,“ uvedl. Souvisí to podle něj i s cílem kabinetu otevírat pracovní trh pro lidi z jazykově a kulturně blízkých oblastí.
Rakušan uvedl, že v Česku je asi 200.000 Ukrajinců s dlouhodobým vízem a přibližně 60.000 s krátkodobým pobytovým povolením. První potenciální pomocí těmto lidem v případě další eskalace konfliktu na Ukrajině by podle něj bylo zajistit těmto 60.000 lidem dlouhodobější pobyt. „Bez toho, aby museli k vyřízení formalit jet do Kyjeva, jet někam na ambasádu či zastupitelský úřad,“ řekl Rakušan.
Státní vlajku Ukrajiny vyvěsilo už také Ministerstvo průmyslu a obchodu sídlící v budově Na Františku v Praze.
Ruský velvyslanec v Praze Alexandr Zmejevskij během dnešního předvolání na české ministerstvo zahraničí odmítl „nepodložená obvinění“ Moskvy z agrese vůči Ukrajině i tvrzení české strany a jeho západních spojenců, že Rusko uznáním samozvaných republik na území Ukrajiny porušilo mezinárodní právo.
Ruské velvyslanectví v prohlášení uvedlo, že Česku doporučilo, aby místo vyhrožování dalšími sankcemi stejně jako další „sponzoři“ Kyjeva spíše usilovali o to, aby „zkrotili agresivní zápal ukrajinské strany a nasměrovali situaci k politickému a diplomatickému řešení“.
„Důrazně jsme odmítli jako nepodložená obvinění Ruska z přípravy ‚agrese vůči Ukrajině‘ a fámy o vstupu ruských jednotek na ukrajinské území,“ uvádí se ve vyjádření ruské ambasády v Praze.
Brno na měsíc vyvěsilo ukrajinskou vlajku na podporu Ukrajiny, které hrozí válka s Ruskem. Vlajka zavlaje i na hradu Špilberk. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) řekla, že město poslalo dopis ukrajinskému partnerskému městu Charkov s dotazem, jak konkrétně mu může pomoct.
Podle Vaňkové by bylo možné v případě potřeby vyčlenit pro Ukrajince i byty na dočasnou dobu, po debatě s ukrajinskou konzulkou Annou Proshko to ale zatím nebude potřeba.
Budějovický Metrostav se obává, že když jeho ukrajinští dělníci odjedou na Velikonoce domů, nedostanou už na cestu zpět do ČR víza. Pro stavební firmu jsou ukrajinští dělníci zásadní. Stavby, na kterých pracují, zatím pokračují.
Dačický Centropen vnímá jako rizikovou situaci, kdyby ruští vojáci mířili až do Kyjeva. To by firmě ohrozilo export. Budějovický Budvar, jenž hodně vyváží do Ruska, zatím situaci nekomentoval, vyplývá z ankety ČTK.
Situace na Ukrajině je velmi nebezpečná a Evropská unie se podle toho musí zachovat a zavést velmi tvrdé sankce, řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský francouzskému deníku Le Monde.
Ruský prezident Vladimir Putin nechápe mezinárodní řád a právě o jeho zachování se teď hraje, dodal ministr, který se tento týden v Paříži zúčastnil jednání ministrů zahraničí zemí EU s jejich kolegy z indo-pacifické oblasti.
Jihomoravský kraj pozastavil aktivity a styky s Ruskem. Má tam čtyři partnerské regiony. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) ČTK řekl, že to není ukončení smluv, ale přerušení kontaktů. Důvodem je situace na Ukrajině, které hozí válka s Ruskem. Kraj na podporu Ukrajině vyvěsil ukrajinskou vlajku.
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka proinflační efekt, tedy zvýší inflaci. Růst by měla především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Zároveň aktuální vývoj ve srovnání s odhady ČNB pravděpodobně oddaluje návrat inflace k dvouprocentnímu cíli, nicméně ke dvěma procentům by se inflace měla dostat v příštím roce.
Vyplývá to z vyjádření Rusnoka v pořadu Interview Plus Českého rozhlasu Plus. Rusnok dále dodal, že ukrajinský konflikt zároveň negativně ovlivní růst ekonomiky.
Stavební firmy v Česku se bez ukrajinských pracovníků neobejdou, a to celoročně. Vyplývá to z vyjádření firem, které dnes ČTK oslovila. Proces náboru Ukrajinců trvá kolem půl roku, což je v poměru na délku stavebních projektů příliš dlouho. Stavbaři by proto uvítali snadnější udělování dlouhodobých víz. Ukrajina v současnosti čelí agresi ze strany Ruska, které uznalo nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslalo tam své vojáky.
Ukrajinští pracovníci jsou ve stavebnictví žádaní, protože se dobře sžívají s místním prostředím a kulturou, uvedla mluvčí společnosti Strabag Edita Novotná. „Obsazují přitom nejen dělnické a řemeslně odborné profese, ale také místa technicko-hospodářských pracovníků, kde je vyžadováno odborné středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání,“ řekla ČTK.
Ukrajinci s krátkodobým vízem v ČR by měli mít možnost získat dlouhodobá víza bez nutnosti návratu na Ukrajinu. Hospodářská komora to napsala Fialovi.
Ukrajinská vlajka již visí také v průčelí Nostického paláce, sídla českého Ministerstva kultury. Na twitteru o tom informoval šéf rezortu Martin Baxa (ODS).
Český červený kříž (ČČK) připravuje další pomoc určenou mobilním zdravotnickým týmům na Ukrajině. Podle požadavků ukrajinského Červeného kříže bude zahrnovat dodávku aut, zdravotnických stanů či chirurgických sad. ČČK to uvedl v dnešní tiskové zprávě, ve které zároveň informoval o vypsání finanční sbírky na pomoc Ukrajině.
Ruský velvyslanec Alexandr Zmejevskij po zhruba 25 minutách opustil ministerstvo zahraničí, kam byl předvolán k náměstku Smolkovi, měl mu podat vysvětlení k nynějším krokům Ruska.
Schůzku velvyslanec nekomentoval, vyjádří se k ní ministr Lipavský dnes na tiskové konferenci.
Na přijetí sankcí proti Moskvě se státy EU dohodly v úterý kvůli porušení svrchovanosti Ukrajiny. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella přibudou na dosavadním sankčním seznamu více než tři stovky poslanců ruského parlamentu a sankce postihnou také více než dvě desítky dalších činitelů či subjektů. Prezident Putin ale podle Borrella na sankčním seznamu není.
Fakt, že Putin na unijním seznamu chybí, je podle Věry Jourové spíše projevem slabosti než diplomatického umu. Místopředsedkyně Evropské komise to řekla dnešním Hospodářským novinám (HN).
Jourová, která má v Evropské komisi na starosti hodnoty, transparentnost a dodržování zásad právního státu, vynechání ruského prezidenta kritizuje. „Vladimir Putin by měl být první na seznamu,“ řekla HN.
Prezident Putin by měl být první na seznamu sankcí vůči Rusku, řekla eurokomisařka Jourová HN. To, že na seznamu není, považuje za projev slabosti.
Ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij je na dnešek povolán k náměstkovi ministerstva zahraničí. Má podat vysvětlení ke kroku Ruska, které uznalo samozvané republiky ruských separatistů na východě Ukrajiny a poslalo tam své vojáky.
Resortní krizový štáb se v úterý shodl, že ruské kroky jsou bezprecedentní agresí vůči svobodnému a nezávislému státu, na kterou musí přijít jasná, tvrdá a jednotná odpověď.
Kvůli eskalaci situace a sankcím proti Rusku se dnes sejde několik českých vládních představitelů s experty. Na programu je dnes jednání vlády, kde bude kabinet Petra Fialy (ODS) projednávat nejen sankce uvalené na Rusko, ale také dostavbu Dukovan a protiepidemická opatření. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se také účastní Bezpečnostní rady státu a ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zase probere hrozbu války s australskou šéfkou diplomacie.
Kvůli pondělnímu rozhodnutí Ruska o uznání samozvané republiky se dnes sejde Bezpečnostní rada státu (BRS). Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) očekává, že rada dostane zpravodajský briefing o aktuální bezpečnostní situaci, chystá se jí předložit návrhy některých opatření. Ruský velvyslanec v ČR Alexandr Zmejevskij je na dnešek povolán k náměstkovi ministerstva zahraničí.
Vpád ruských vojsk na Ukrajinu na rozkaz prezidenta Vladimira Putina před 353 dny rozpoutal největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války, který si vyžádal podle odhadů desítky tisíc lidských životů a miliony lidí vyhnal z domovů. Rusko se pokusilo anektovat další čtyři ukrajinské regiony, podobně jako dříve Krym, ale svět tyto anexe neuznává a ukrajinská vojska při své protiofenzívě část okupovaných území osvobodila.
Návrh rezoluce, který Valnému shromáždění OSN předložili přívrženci Ukrajiny v předvečer ruského vpádu, zdůrazňuje nezbytnost dosáhnout míru, který by zajistil „svrchovanost, nezávislost, jednotu a územní celistvost“ Ukrajiny, píše ruská redakce BBC. Jednání VS OSN o Ukrajině by mělo pokračovat 22. února a už následující den by se mělo hlasovat o návrhu, který podle diplomatů dostaly všechny členské státy s výjimkou Ruska a Běloruska. Dokument také vybízí k okamžitému a úplnému stažení ruských jednotek z ukrajinského území v mezinárodně uznávaných hranicích, k úplné výměně zajatců, osvobození všech nezákonně uvězněných osob a k návratu násilně deportovaných osob do vlasti.