Přežila útoky raket i dronů, jejich mámy zmizely. Osiřelá lvíčata z Ukrajiny našla domov v USA

Přesný termín přesunu ukrajinských uprchlíků do stanového městečka v pražské Troji dosud stále nebyl určen. Areál, jehož stavba začala ve středu večer, zatím není zcela dokončen. Na dotaz ČTK to sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Městečko má sloužit zejména pro uprchlíky, kteří jsou nyní na hlavním nádraží. Podle dřívějších vyjádření představitelů magistrátu by se měli do Troji přesunout o víkendu. Městečko vzniklo na základě výzvy ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).

„Stanové městečko stále není zcela hotové a ještě se dovybavuje základními službami a zázemím. Svůj provoz zahájí tento víkend a bude sloužit zjednodušeně řečeno jako další čekárna krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině,“ uvedl Hofman.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance bylo chybou, protože obě země na svém území hostily „velký počet teroristických organizací“. V minulosti Ankara kritizovala Stockholm například za některé protesty namířené proti muslimům.

Podle aliančních pravidel musí rozhodnutí o rozšíření Aliance členské země přijmout jednomyslně. Turecko tak může přijetí obou skandinávských zemí vetovat, uvedla agentura AP. Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují po ruské agresi vůči Ukrajině.

Toto video obsahuje první známé záběry přítomnosti českých samohybných dělostřeleckých zařízení Dana v bojových jednotkách Ozbrojených sil Ukrajiny.

Ruští okupanti využívají letiště v okupovaném Melitopolu a budují své letecké síly. Letiště má strategický význam, ale zůstává v dosahu ukrajinských ozbrojených sil.

Česká republika dostane prostřednictvím Národního plánu obnovy (NPO) dalších zhruba 14 miliard korun. Využít by se mohly i v souvislosti s uprchlickou vlnou související s rusko-ukrajinským konfliktem. V rozhovoru to ČTK řekl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). NPO je podkladem pro čerpání peněz z mimořádného fondu, který připravila Evropská unie v souvislosti s koronavirovou pandemií. Česko původně mělo možnost získat 179 miliard korun.

Úřady v Podněstří ohlásily včera večer pokus o žhářství Molotovovým koktejlem ve vojenském náborovém středisku a v ropném skladu.

V Luhanské oblasti se ruské jednotky dál snaží získat plnou kontrolou nad městem Rubižne, útočily i na obce v Doněcké oblasti včetně Marjinky, kterou získaly v dubnu pod kontrolu opět ukrajinské síly. Ve směru na Záporoží ruští vojáci ostřelovali ukrajinské pozice podél celé fronty, píše ukrajinský generální štáb.

Ruská armáda také posiluje ochranu hranic s Ukrajinou v Kurské a Brjanské oblasti. Ukrajinská armáda s odkazem na dostupné informace uvedla, že Moskva k hranicím přesouvá dělostřelecké jednotky, aby ostřelovala obce v ukrajinské Černihivské oblasti.

Ruská armáda pokračuje v útocích na Donbase a ve směru na Záporoží, na severovýchodě Ukrajiny se snaží posílit ochranu ruské hranice, uvádí Kyjev.

Takto to vypadá po vypálení střely a zničení ruského tanku. Poškozené je i okolí:

Na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes, který začíná v úterý, promítnou v nesoutěžní sekci dokument litevského filmaře Mantase Kvedaravičiuse, který zahynul minulý měsíc v ukrajinském městě Mariupol, obléhaném ruskou armádou. Informovali o tom organizátoři festivalu na svých stránkách.

Snímek Mariupolis 2 se podařilo dokončit díky Kvedaravičiusově snoubence Hanně Bilobrovové, která ho do ukrajinského přístavu doprovázela a která natočené záběry i filmařovo tělo z města přes blokádu vyvezla.

Ukrajinské síly dál brání ruskému postupu u řeky Severní Doněc nedaleko obce Bilohorivka na východě Ukrajiny. Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj ve středu uvedl, že se ruští vojáci dál snaží vybudovat mosty přes řeku. Uvedl také, že je Ukrajinci opakovaně vyhazují do povětří. 

Ukrajinský generální štáb ve čtvrtek v pravidelném hlášení oznámil, že se ruským silám podařilo překročit Severní Doněc u města Lyman, tedy výš proti proudu řeky. Popis jednoho z útoků na pontonové mosty u Bilohorivky naleznete v podrobném článku.

Od počátku války na Ukrajině utratila země 8,3 miliardy dolarů (cca 200 miliard korun) za vojenské potřeby, informovala agentura Reuters s odvoláním na ukrajinského ministra financí Serhije Marčenka. 

Tyto náklady zahrnují širokou škálu výdajů od nákupu a oprav zbraní až po nouzovou podporu vnitřně vysídlených osob. Válka se projevila také tím, že v dubnu vybrala země na daních jen 60 % plánovaných daňových příjmů. Podle prognózy ministerstva se v květnu a červnu očekává přibližně 45–50 % plánovaných tržeb. 

Šéf ministerstva financí dodal, že Ukrajina potřebuje naléhavou zahraniční podporu, protože je nucena směřovat další prostředky na potřeby související s válkou.

Navzdory krutým podmínkám, neustávajícímu bombardování a obklíčení nepřestávají ukrajinští vojáci v areálu mariupolského Azovstaluí bojovat s ruskými silami. Zveřejnili i nové video přímo z bojů. 

Podle posledních informací Úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva od počátku války zahynulo na Ukrajině 3541 civilistů a dalších 3785 bylo zraněno. Mezi mrtvými je i 239 dětí. Ukrajinu také opustilo více než 6 milionů lidí, píše s odvoláním na údaje OSN ukrajinská Nexta.

Příbuzní a podporovatelé ukrajinských obránců v mariupolských ocelárnách Azovstal demonstrovali v Kyjevě za jejich propuštění a vyzvali k záchraně uvězněných vojáků.

Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková uvedla, že Ukrajina ohledně možné záchrany zraněných a vyčerpaných vojáků zahájila nová jednání s Moskvou, napsala dnes agentura Reuters.

„Zahájili jsme nové kolo jednání kolem plánu (evakuační) operace. A začneme s těmi, kteří jsou těžce ranění,“ řekla Vereščuková, podle které ukrajinské úřady na evakuaci spolupracují s Červeným křížem a OSN.