Neděle 28. dubna 2024
Svátek slaví Vlastislav, zítra Robert
Polojasno 22°C

Ukrajinci zdraží tranzit ropy pro Slováky a Maďary. Vyšší poplatky se dotknou i Česka

Aktualizováno -
21. listopadu 2022
21:07
Autor: ČTK, swp - 
21. listopadu 2022
16:20

Ukrajina chce od ledna zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko o více než 18 procent na 13,60 eura (331 Kč) za tunu. S odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu. Vyšší poplatky se dotknou i České republiky, podle analytiků se však na čerpacích stanicích zásadně nepromítnou.

Ruský vicepremiér Alexandr Novak dnes zopakoval varování, že Rusko přestane dodávat ropu a ropné produkty do zemí, které přijmou opatření ke stanovení cenového stropu. Jeho zavedení prosazuje Evropská unie a skupina vyspělých zemí G7.

„Pokračující ničení ukrajinské energetické infrastruktury vedlo k výraznému nedostatku elektřiny, ke zvýšení jejích nákladů, k nedostatku paliva a náhradních dílů,“ stojí podle Bloombergu v dopise, který podepsal generální ředitel společnosti Ukrtransnafta. Dopis je určen ruské společnosti Transněfť. Podle dopisu se také zvýšily náklady na organizaci bezpečných pracovních podmínek pro personál a náklady na ochranu zařízení.

Družba přivádí ruskou ropu i do České republiky, zdražení se tak bude týkat i České republiky. Téměř polovina ropy do země proudí právě Družbou a významný objem zdejších paliv se nakupuje v Maďarsku a na Slovensku, sdělil ČTK analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.

„Zvýšení poplatku o 18 procent na 13,60 eura za tunu však není tak zásadní, aby pohnulo s cenami na čerpacích stanicích. Tuna ropy stojí dnes přibližně 15.000 korun, takže zvýšení poplatku přibližně o 60 korun zvyšuje její cenu asi o 0,4 procenta,“ uvedl Tyleček.

Minimální dopad na konečné ceny pohonných hmot v Česku očekává analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Upozornil, že ceny se odvíjejí především od burzovních cen v Rotterdamu, navíc v silném konkurenčním prostředí. „Citelně to sníží zisk maďarskému (podniku) MOL, který provozuje i slovenskou rafinerii Slovnaft. Postihne to ale i české rafinerie vlastněné (firmou) PKN Orlen, i když v menší míře. Polsko i ČR se snaží odchod od ruské ropy urychlit.“ doplnil Gavor.

Růst poplatku podle Tylečka nelze posuzovat standardní optikou. „Udržování provozu ropovodu na Ukrajině ve válce si nese zvýšené náklady. Netroufám si tak tvrdit, že poloviční nárůst poplatku za poslední rok je vysoký nebo nízký. Osobně považuji za malý zázrak, že vzhledem k situaci na Ukrajině ropovodem Družba stále teče ropa do střední Evropy,“ dodal. Ukrajina zvýšila poplatek za tranzit už v dubnu.

Za rok je tak cena za přepravu ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba do zemí střední Evropy vyšší asi o 51 procent. „Ukrajina zkrátka potřebuje peníze a lze to považovat tak trochu jako válečnou daň vůči Maďarům, se kterými má Ukrajina dost komplikované vztahy,“ dodal Gavor.

Minulý týden se tok ruské ropy do střední Evropy na den zastavil. Podle sdělení Ukrajinců byla příčinou dělostřelecká palba, která zasáhla transformátor nutný pro fungování ropovodu Družba na ukrajinském území. Rusko ten den podle kyjevského letectva odpálilo na Ukrajinu asi 100 raket.

Za dva týdny vstoupí v platnost sankce Evropské unie na dovoz ruské ropy. Rusko ale mezitím přišlo o 90 procent svého trhu v severních zemích EU, píše Bloomberg.

Do Rotterdamu, což je pro Rusko jediná zbývající evropská destinace pro námořní dodávky mimo oblast Středozemního a Černého moře, Rusko během čtyř týdnů do 18. listopadu dopravovalo pouze 95.000 barelů suroviny denně. Ještě začátkem února přitom putovalo do přístavů v regionu denně více než 1,2 milionu barelů ropy. Státy jako Litva, Francie a Německo tento dovoz ale před několika měsíci zastavily. Polsko je následovalo v září.

20:12
Dnes

Ukrajina a Spojené státy vedou jednání o dvoustranné bezpečnostní dohodě, řekl dnes ve svém pravidelném večerním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Cílem podle něj je, aby šlo o „nejsilnější“ z dohod, které Kyjev v posledních měsících uzavřel se svými spojenci. Informovala o tom dnes agentura DPA.

„Již pracujeme na konkrétním textu,“ řekl Zelenskyj. „Pracujeme také na vymezení konkrétní výše podpory pro letošní rok a pro příštích deset let,“ dodal s tím, že jde o vojenskou, finanční a politickou podporu a rovněž podporu společné výroby zbraní.

Zelenskyj neupřesnil, kdy by mohla být dohoda mezi Kyjevem a Washingtonem podepsána. Řekl však, že má být „příkladná“ a bude „odrážet sílu amerického vedení“.

18:47
Dnes

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj upozornil, že ukrajinská armáda pozoruje hromadění a přeskupování ruských vojsk u Charkova, druhého největšího města Ukrajiny vzdáleného jen asi 30 kilometrů od ruské hranice. Charkov se v posledních měsících stává častým terčem vzdušných útoků a podle Ukrajiny se Rusové toto město s 1,3 milionu lidí snaží učinit neobyvatelným.

„V nejvíce ohrožených oblastech byla naše vojska posílena dělostřelectvem a tankovými jednotkami,“ uvedl Syrskyj.

Nový pozemní útok z Ruska naopak podle armádního velitele nyní nehrozí v Sumské a Černihivské oblasti na severu Ukrajiny.

16:43
Dnes

Ruské soudy o víkendu uvalily vazbu na dva novináře, kteří podle nich spolupracovali s týmem opozičního politika Alexeje Navalného při výrobě videí publikovaných na YouTube a odhalujících korupci ve špičkách ruské politiky. Oba novináři, kteří také spolupracovali se západními tiskovými agenturami, jsou obvinění z účasti v extremistické organizaci. Jak Konstantin Gabov, tak Sergej Karelin obvinění odmítli, ve vazbě ale zůstanou přinejmenším dva měsíce a v případě odsouzení jim hrozí až pět let ve vězení, uvedla AP.

Už dříve úřady zakázaly Navalného Fond boje pro korupci jako extremistickou organizaci, což znamená, že postih hrozí i spolupracovníkům. Většina z nich odešla do exilu, ostatní byli uvězněni, připomněla agentura AFP.

Případy Gabova a Karelina spojila se stupňováním tlaku ruských úřadů na nezávislá a zahraniční média. Po rozpoutání války proti Ukrajině se režim snaží rozdrtit jakýkoliv odpor a umlčet veškerý nesouhlas. Karelin spolupracoval s AP, která nad jeho zadržením vyjádřila „hluboké znepokojení“. Gabov jako nezávislý producent příležitostně spolupracoval s agenturou Reuters.

Novinář Sergej Kalenin je ve vazbě (28. 4. 2024). Novinář Konstantin Gabov je ve vazbě (28. 4. 2024). Novinář Konstantin Gabov je ve vazbě (28. 4. 2024). Novinář Sergej Kalenin je ve vazbě (28. 4. 2024).
Zobrazit celý online

Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Ve stejné datum pak má začít platit cenový strop na dodávky ropy po moři, na jeho konkrétní částce se ale ještě partneři neshodli. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba. Embargo je součástí sankcí, které západní země zavádějí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.

Ruský vicepremiér Novak dnes podle agentury TASS označil stanovení cenového stropu za narušování tržních principů. Sdělil také, že Rusko neplánuje vyvážet ropu do zemí, které se na zastropování budou podílet, a místo toho ji bude dodávat „tržně orientovaným partnerům“.

Zastropování cen by podle něj mohlo vést i ke snížení těžby suroviny. Rusko dříve varovalo i před zastavením dodávek zemního plynu státům, které na tuto surovinu zavedou cenový strop.

Video  Síkela: Zásobníky plynu v Česku jsou plné z 99 procent.  - ČTK
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa