Ukrajinci zdraží tranzit ropy pro Slováky a Maďary. Vyšší poplatky se dotknou i Česka
Ukrajina chce od ledna zvýšit poplatek za tranzit ropy do Maďarska a na Slovensko o více než 18 procent na 13,60 eura (331 Kč) za tunu. S odkazem na provozovatele ukrajinské sítě ropovodů Ukrtransnafta o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Ukrajinský podnik tvrdí, že ke zvýšení ceny je nucen kvůli tomu, že Rusové poškodili jeho energetickou infrastrukturu. Vyšší poplatky se dotknou i České republiky, podle analytiků se však na čerpacích stanicích zásadně nepromítnou.
Ruský vicepremiér Alexandr Novak dnes zopakoval varování, že Rusko přestane dodávat ropu a ropné produkty do zemí, které přijmou opatření ke stanovení cenového stropu. Jeho zavedení prosazuje Evropská unie a skupina vyspělých zemí G7.
„Pokračující ničení ukrajinské energetické infrastruktury vedlo k výraznému nedostatku elektřiny, ke zvýšení jejích nákladů, k nedostatku paliva a náhradních dílů,“ stojí podle Bloombergu v dopise, který podepsal generální ředitel společnosti Ukrtransnafta. Dopis je určen ruské společnosti Transněfť. Podle dopisu se také zvýšily náklady na organizaci bezpečných pracovních podmínek pro personál a náklady na ochranu zařízení.
Družba přivádí ruskou ropu i do České republiky, zdražení se tak bude týkat i České republiky. Téměř polovina ropy do země proudí právě Družbou a významný objem zdejších paliv se nakupuje v Maďarsku a na Slovensku, sdělil ČTK analytik společnosti XTB Jiří Tyleček.
„Zvýšení poplatku o 18 procent na 13,60 eura za tunu však není tak zásadní, aby pohnulo s cenami na čerpacích stanicích. Tuna ropy stojí dnes přibližně 15.000 korun, takže zvýšení poplatku přibližně o 60 korun zvyšuje její cenu asi o 0,4 procenta,“ uvedl Tyleček.
Minimální dopad na konečné ceny pohonných hmot v Česku očekává analytik společnosti ENA Jiří Gavor. Upozornil, že ceny se odvíjejí především od burzovních cen v Rotterdamu, navíc v silném konkurenčním prostředí. „Citelně to sníží zisk maďarskému (podniku) MOL, který provozuje i slovenskou rafinerii Slovnaft. Postihne to ale i české rafinerie vlastněné (firmou) PKN Orlen, i když v menší míře. Polsko i ČR se snaží odchod od ruské ropy urychlit.“ doplnil Gavor.
Růst poplatku podle Tylečka nelze posuzovat standardní optikou. „Udržování provozu ropovodu na Ukrajině ve válce si nese zvýšené náklady. Netroufám si tak tvrdit, že poloviční nárůst poplatku za poslední rok je vysoký nebo nízký. Osobně považuji za malý zázrak, že vzhledem k situaci na Ukrajině ropovodem Družba stále teče ropa do střední Evropy,“ dodal. Ukrajina zvýšila poplatek za tranzit už v dubnu.
Za rok je tak cena za přepravu ruské ropy přes Ukrajinu ropovodem Družba do zemí střední Evropy vyšší asi o 51 procent. „Ukrajina zkrátka potřebuje peníze a lze to považovat tak trochu jako válečnou daň vůči Maďarům, se kterými má Ukrajina dost komplikované vztahy,“ dodal Gavor.
Minulý týden se tok ruské ropy do střední Evropy na den zastavil. Podle sdělení Ukrajinců byla příčinou dělostřelecká palba, která zasáhla transformátor nutný pro fungování ropovodu Družba na ukrajinském území. Rusko ten den podle kyjevského letectva odpálilo na Ukrajinu asi 100 raket.
Za dva týdny vstoupí v platnost sankce Evropské unie na dovoz ruské ropy. Rusko ale mezitím přišlo o 90 procent svého trhu v severních zemích EU, píše Bloomberg.
Do Rotterdamu, což je pro Rusko jediná zbývající evropská destinace pro námořní dodávky mimo oblast Středozemního a Černého moře, Rusko během čtyř týdnů do 18. listopadu dopravovalo pouze 95.000 barelů suroviny denně. Ještě začátkem února přitom putovalo do přístavů v regionu denně více než 1,2 milionu barelů ropy. Státy jako Litva, Francie a Německo tento dovoz ale před několika měsíci zastavily. Polsko je následovalo v září.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.
Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.
Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.
Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.
Evropská unie se dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Ve stejné datum pak má začít platit cenový strop na dodávky ropy po moři, na jeho konkrétní částce se ale ještě partneři neshodli. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba. Embargo je součástí sankcí, které západní země zavádějí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu.
Ruský vicepremiér Novak dnes podle agentury TASS označil stanovení cenového stropu za narušování tržních principů. Sdělil také, že Rusko neplánuje vyvážet ropu do zemí, které se na zastropování budou podílet, a místo toho ji bude dodávat „tržně orientovaným partnerům“.
Zastropování cen by podle něj mohlo vést i ke snížení těžby suroviny. Rusko dříve varovalo i před zastavením dodávek zemního plynu státům, které na tuto surovinu zavedou cenový strop.
