Vláda chce na zimu evakuovat Cherson a Mykolajiv. Ve zničených městech zůstali hlavně staří a nemocní
Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.
„V současnosti nemluvíme o nucené evakuaci, ale i v případě dobrovolné evakuace nese stát odpovědnost za dopravu. Lidé se musí dostat do místa, kde budou moct strávit zimu,“ uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
Zůstali hlavně staří a nemocní
Gubernátor Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč vyzval k evakuaci do bezpečí už 13. listopadu. Tato výzva ale souvisela s vysokým rizikem nepřátelských útoků po stažení ruských jednotek z oblasti. Tisíce civilistů město opustily už před ruskou okupací a ti, kteří zůstali, jsou často starší a nemohoucí. Stejně tak je častým cílem ruského ostřelování město Mykolajiv, které se nachází zhruba 60 kilometrů na severozápad od Chersonu.
Po stažení ruských jednotek z Chersonu usiluje ukrajinská vláda o obnovení klíčové infrastruktury a základních služeb a v posledních dnech byly částečně obnoveny dodávky elektrického proudu. Do města dorazilo přibližně 80 tun humanitární pomoci v podobě hygienických balíčků, dek, generátorů, balené pitné vody a dětského zimního oblečení, uvedl Januševyč.
Rusko zahájilo vojenský útok na Ukrajinu letos 24. února. Od poloviny října čelí Ukrajina rozsáhlému ostřelování energetické infrastruktury. Útoky z minulého týdne závažně poničily energetickou síť země. Podle Oleksandra Charčenka, ředitele ukrajinského Centra energetického výzkumu, síť ještě není ve stavu, aby se dokázalo předejít rozsáhlým výpadkům proudu v případě dalších útoků.
Návrat uprchlíků by energetická síť nemusela vydržet
Charčenko v neděli uvedl, že situace se zlepšuje každou hodinou, ale země potřebuje deset až 12 dní na „obnovení stability sítě, aby příštím útokům mohla čelit sebevědoměji“.
S klesajícími teplotami a stále trvající válkou vyzvala ukrajinská vláda občany, kteří ze země uprchli, aby se ještě nevraceli. Maksym Timčenko, výkonný ředitel soukromé ukrajinské energetické společnosti DTEK, doporučil, aby i další lidé zvážili na následující tři až čtyři měsíce dočasný odchod ze země.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny před válkou od února uteklo 7,8 milionu lidí, a jedná se tak o největší vysídlení osob v Evropě od druhé světové války.
Rumunsko plánuje využít ukrajinské zkušenosti s nasazením námořních dronů proti Rusku. Podle serveru Informer to na Varšavském bezpečnostním fóru oznámil zástupce velitele rumunského námořnictva, admirál Marčel Nekulae. Uvedl, že Ukrajina je „vynikajícím příkladem k následování“, protože po ztrátě většiny flotily dokázala pomocí bezpilotních systémů vytlačit ruské lodě ze Sevastopolu.
Nekulae dodal, že Rumunsko chystá rozsáhlou modernizaci a vývoj vlastních bezpilotních systémů pro moře, vzduch i pevninu, aby posílilo obranu svého území a strategických oblastí, včetně Dunaje. Tento krok přichází v době rostoucího napětí v oblasti Černého moře, což může dále vyhrotit vztahy mezi Moskvou a státy NATO.
Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že cílem jeho vlády není porážka Ruska, ale co nejrychlejší ukončení války na Ukrajině. V diskusním pořadu veřejnoprávní stanice STVR řekl, že jde o konflikt mezi Slovany, kteří se navzájem zabíjejí, a že válka nikdy nepředstavuje řešení. Fico zároveň kritizoval přístup Evropské unie, která podle něj věnuje více energie podpoře války než snahám o mír. Fico znovu ostře kritizoval přístup Evropské unie. Podle něj vynakládá více energie na podporu války než na dosažení míru. Současná vláda po svém nástupu zastavila vojenské dodávky Ukrajině ze státních zásob, ale umožnila pokračování komerčních prodejů.
Premiér zdůraznil, že nebude „válečným premiérem“ a válku označil za regionální konflikt. Diskuse se uskutečnila na vyhlídkové věži na Dukle při příležitosti 81. výročí Karpatsko-dukelské operace, kde si Slováci připomněli jednu z nejkrvavějších bitev druhé světové války, píše ČTK.
Při ruských útocích na Ukrajinu zemřelo podle místních úřadů pět lidí a šestnáct dalších utrpělo zranění. V Záporoží na jihovýchodě byla zabita jedna žena a deset osob zraněno, zatímco ve Lvovské oblasti na západě zemřeli čtyři lidé a šest bylo zraněno. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že provedlo masivní úder na zařízení ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu a na energetickou infrastrukturu, přičemž útok označilo za odvetu proti ukrajinským operacím, uvedla agentura ČTK.
Útok vyvolal zvýšenou pohotovost v Polsku, kde vzlétly stíhačky a přechodně aktivovaly pozemní obranu. Ve Lvově hořel průmyslový areál a část města zůstala bez elektřiny, útok byl podle Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) největší od začátku války. Záporoží čelilo deseti zásahům, které poškodily obytné budovy i infrastrukturu. Ruské ministerstvo obrany zároveň uvedlo, že jeho síly obsadily vesnici Kuzmynivka v Doněcké oblasti.
