Vláda chce na zimu evakuovat Cherson a Mykolajiv. Ve zničených městech zůstali hlavně staří a nemocní
Ukrajinská vláda plánuje evakuaci Chersonu a Mykolajivu kvůli přicházející zimě. Boje v obou jihoukrajinských městech vážně poničily klíčovou energetickou infrastrukturu a ukrajinské úřady vyjádřily obavu z humanitární krize, kterou by klesající teploty mohly způsobit. Pomoc s evakuací nabídne v následujících dnech vláda těm, kteří mají zájem odejít dobrovolně, informoval dnes list The New York Times.
„V současnosti nemluvíme o nucené evakuaci, ale i v případě dobrovolné evakuace nese stát odpovědnost za dopravu. Lidé se musí dostat do místa, kde budou moct strávit zimu,“ uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
Zůstali hlavně staří a nemocní
Gubernátor Chersonské oblasti Jaroslav Januševyč vyzval k evakuaci do bezpečí už 13. listopadu. Tato výzva ale souvisela s vysokým rizikem nepřátelských útoků po stažení ruských jednotek z oblasti. Tisíce civilistů město opustily už před ruskou okupací a ti, kteří zůstali, jsou často starší a nemohoucí. Stejně tak je častým cílem ruského ostřelování město Mykolajiv, které se nachází zhruba 60 kilometrů na severozápad od Chersonu.
Po stažení ruských jednotek z Chersonu usiluje ukrajinská vláda o obnovení klíčové infrastruktury a základních služeb a v posledních dnech byly částečně obnoveny dodávky elektrického proudu. Do města dorazilo přibližně 80 tun humanitární pomoci v podobě hygienických balíčků, dek, generátorů, balené pitné vody a dětského zimního oblečení, uvedl Januševyč.
Rusko zahájilo vojenský útok na Ukrajinu letos 24. února. Od poloviny října čelí Ukrajina rozsáhlému ostřelování energetické infrastruktury. Útoky z minulého týdne závažně poničily energetickou síť země. Podle Oleksandra Charčenka, ředitele ukrajinského Centra energetického výzkumu, síť ještě není ve stavu, aby se dokázalo předejít rozsáhlým výpadkům proudu v případě dalších útoků.
Návrat uprchlíků by energetická síť nemusela vydržet
Charčenko v neděli uvedl, že situace se zlepšuje každou hodinou, ale země potřebuje deset až 12 dní na „obnovení stability sítě, aby příštím útokům mohla čelit sebevědoměji“.
S klesajícími teplotami a stále trvající válkou vyzvala ukrajinská vláda občany, kteří ze země uprchli, aby se ještě nevraceli. Maksym Timčenko, výkonný ředitel soukromé ukrajinské energetické společnosti DTEK, doporučil, aby i další lidé zvážili na následující tři až čtyři měsíce dočasný odchod ze země.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Ukrajiny před válkou od února uteklo 7,8 milionu lidí, a jedná se tak o největší vysídlení osob v Evropě od druhé světové války.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
