Musíme být připraveni na nejhorší, míní analytik. Putin může sáhnout po jaderném arzenálu
„Předpokládám, že prezident Putin vyhlásí ruské vítězství a připojení těch v tuto chvíli již Ruskem uznaných nezávislých území,“ uvedl k průběhu dnešní ceremonie pořádané na Rudém náměstí bezpečnostní analytik z Centra transatlantických vztahů CEVRO institutu Daniel Koštoval. Během dnešního dopoledne se o své domněnky podělil s diváky Studia ČT24.
Takzvaná nezávislá území se podle Koštovala stanou formálně součástí Ruské federace. „Rusko, respektive Moskva, respektive putinský režim na ně bude aplikovat všecko, co je řekněme v legislativě Ruska. To znamená včetně toho, že pokud by došlo k útoku nějakému z pohledu Ruska ohrožujícímu celistvost Ruska, tak může přijít na pořad použití jaderných zbraní,“ varoval.
„Musíme být připraveni na to nejhorší, čeho je putinský režim schopen. Prostě tak to je a nemůžeme si nalhávat, že to může být jinak,“ doporučuje obezřetnost Koštoval. Z pohledu Putina prý v případě nově anektovaných území půjde o Rusko se vším všudy.
Rusové argumentují Kosovem
„Měli bychom si uvědomit, že Rusko si myslí, že na to má právo a ta referenda považuje za zcela legitimní, protože si myslí, že má stejná práva jako západ a v ruském argumentačním rámci vždy na předních místech figuruje například Kosovo. Rusko říká, že jestliže měl Západ právo na Kosovo, tak my máme právo na toto,“ přibližuje Koštoval momentální ruský narativ.
Ruské řinčení jaderným arzenálem údajně západní zpravodajské služby a vojenští experti berou vážně. „Proto dochází i ve veřejném prostoru k otevřenému varování Putina, aby k tomu Rusko nepřistoupilo. Je to zcela vážná situace a je potřeba maximálně odstrašit Rusko od toho, aby k tomuto kroku přistoupilo,“ míní Koštoval.
Narazí Putin se svou propagandou?
Z Ukrajinské strany Koštoval neočekává zrovna reakci v podobě frontálního útoku. „Čekal bych nějakou asymetrickou akci typu například těch vojenských operací, které Ukrajina podnikla na Krymu,“ dodal s tím, že k vyostření situace dojde samozřejmě i na diplomatické půdě.
„Pokud Ukrajina dokáže osvobodit Lyman a okolí, tak v podstatě odstřihne ruské jednotky od pozemních zásobovacích cest. Za druhé bude zvýšeným způsobem vyvíjet tlak na ty ruské jednotky na severu oblasti, která přiléhá k osvobozeným územím. Dále to pomůže k postupu Ukrajiny a pravděpodobně to vytvoří podmínky k dalšímu osvobozování ukrajinského území,“ domnívá se Koštoval.
Další postup Ukrajinců by pak podle něj tvrdě naboural Putinovu propagandu, jelikož by došlo na osvobozování tzv. nezávislých republik, které si Rusko nárokuje. „Ani v autoritativním režimu se neúspěch neodpouští. Může to mít docela dalekosáhlé konsekvence,“ dodal závěrem.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
