Musíme být připraveni na nejhorší, míní analytik. Putin může sáhnout po jaderném arzenálu
„Předpokládám, že prezident Putin vyhlásí ruské vítězství a připojení těch v tuto chvíli již Ruskem uznaných nezávislých území,“ uvedl k průběhu dnešní ceremonie pořádané na Rudém náměstí bezpečnostní analytik z Centra transatlantických vztahů CEVRO institutu Daniel Koštoval. Během dnešního dopoledne se o své domněnky podělil s diváky Studia ČT24.
Takzvaná nezávislá území se podle Koštovala stanou formálně součástí Ruské federace. „Rusko, respektive Moskva, respektive putinský režim na ně bude aplikovat všecko, co je řekněme v legislativě Ruska. To znamená včetně toho, že pokud by došlo k útoku nějakému z pohledu Ruska ohrožujícímu celistvost Ruska, tak může přijít na pořad použití jaderných zbraní,“ varoval.
„Musíme být připraveni na to nejhorší, čeho je putinský režim schopen. Prostě tak to je a nemůžeme si nalhávat, že to může být jinak,“ doporučuje obezřetnost Koštoval. Z pohledu Putina prý v případě nově anektovaných území půjde o Rusko se vším všudy.
Rusové argumentují Kosovem
„Měli bychom si uvědomit, že Rusko si myslí, že na to má právo a ta referenda považuje za zcela legitimní, protože si myslí, že má stejná práva jako západ a v ruském argumentačním rámci vždy na předních místech figuruje například Kosovo. Rusko říká, že jestliže měl Západ právo na Kosovo, tak my máme právo na toto,“ přibližuje Koštoval momentální ruský narativ.
Ruské řinčení jaderným arzenálem údajně západní zpravodajské služby a vojenští experti berou vážně. „Proto dochází i ve veřejném prostoru k otevřenému varování Putina, aby k tomu Rusko nepřistoupilo. Je to zcela vážná situace a je potřeba maximálně odstrašit Rusko od toho, aby k tomuto kroku přistoupilo,“ míní Koštoval.
Narazí Putin se svou propagandou?
Z Ukrajinské strany Koštoval neočekává zrovna reakci v podobě frontálního útoku. „Čekal bych nějakou asymetrickou akci typu například těch vojenských operací, které Ukrajina podnikla na Krymu,“ dodal s tím, že k vyostření situace dojde samozřejmě i na diplomatické půdě.
„Pokud Ukrajina dokáže osvobodit Lyman a okolí, tak v podstatě odstřihne ruské jednotky od pozemních zásobovacích cest. Za druhé bude zvýšeným způsobem vyvíjet tlak na ty ruské jednotky na severu oblasti, která přiléhá k osvobozeným územím. Dále to pomůže k postupu Ukrajiny a pravděpodobně to vytvoří podmínky k dalšímu osvobozování ukrajinského území,“ domnívá se Koštoval.
Další postup Ukrajinců by pak podle něj tvrdě naboural Putinovu propagandu, jelikož by došlo na osvobozování tzv. nezávislých republik, které si Rusko nárokuje. „Ani v autoritativním režimu se neúspěch neodpouští. Může to mít docela dalekosáhlé konsekvence,“ dodal závěrem.
Ruské útoky na Ukrajině za poslední den zabily nejméně 11 lidí a 44 jich zranily.
Ruský dron v noci zasáhl devítipatrovou obytnou budovu v Dnipru a zničil byty ve čtvrtém až šestém patře, píše BBC s odvoláním na ukrajinské záchranné služby. Záchranáři v pátém patře našli tělo ženy, mezi zraněnými jsou dvě děti. Evakuováno bylo celkem 28 lidí včetně pěti dětí.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK.
