Ruská propagandistka si nebrala servítky: Měli jsme poslat atomovku na Londýn při pohřbu Alžběty II.!
Ruská televizní stanice Rossija 1 odvysílala rozhovor s poslancem Státní dumy Andrejem Guruljovem. Politik tvrdil, že se Rusku na Ukrajině podaří zvítězit za každých okolností. Pokud prý bude třeba, nebojí se mocnost použít i jaderné zbraně! Cílem by se podle Guruljova pravděpodobně stalo Německo nebo Velká Británie. S podobným návrhem přišla i propagandistka Olga Skabejevová, podle které mělo Rusko vypálit jaderné hlavice na Londýn v době pohřbu královny Alžběty II.!
O použití jaderných zbraní ze strany Ruska se spekuluje od začátku konfliktu na Ukrajině. Teď jeden z představitelů ruského režimu nebezpečnými zbraněmi pohrozil dokonce ve vysílání televizní stanice Rossija 1, kde vystoupil jako host poslanec ruské Státní dumy Andrej Guruljov.
Politik si je jistý, že se Ruské federaci podaří vyhrát válku, ať to stojí cokoliv. Moderátorka a propagandistka Olga Skabejevová se Guruljova během rozhovoru ptala i na to, jestli Rusko uvažuje o použití jaderných zbraní. „Ano, můžeme je použít, ale ne na Ukrajině, protože tam budeme stále žít,“ prohlásil politik.
Útok během pohřbu královny?
Britský deník Business Insider informoval o tom, že právě Velká Británie by mohla být jednou ze zemí, na kterou by v případě eskalace konfliktu na Ukrajině Rusko vypálilo jaderné hlavice. S podobným nápadem přišla i Skabejevová. „Měli jsme to udělat dnes (pondělí 19. září - pozn. red.), na pohřbu jsou všichni nejlepší lidé,“ vtipkovala nevhodně Skabejevová. Narážela na fakt, že v pondělí se do Londýna sjeli významní státníci z celého světa. Ruský prezident Vladimir Putin mezi nimi ovšem nebyl.
Podobně na její poznámku reagoval i Guruljov. „Pokud ale během tří minut proměníme Velkou Británii a Německo v marťanskou poušť, pro jaký neexistující stát NATO spustí svůj článek 5?“ komentoval politik situaci. V pořadu také z úst Guruljova zaznělo, že vhodným místem pro útok by byl i Berlín.
Jadernými zbraněmi pohrozil i Putin
Severoatlantickou smlouvu, skládající se ze čtrnácti článků, podepsalo třicet členských států NATO včetně České republiky. V posledních měsících se kvůli konfliktu na Ukrajině často zmiňuje článek 5. „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem,“ zaznívá v článku, jenž byl poprvé aplikován po teroristických útocích 11. září 2001.
Možnost použití jaderných zbraní potvrdil ve svém středečním projevu i ruský prezident Vladimir Putin. „Pokud dojde k ohrožení územní integrity naší země a pokud jde o ochranu našich občanů, použijeme všechny dostupné prostředky, a to neblafuju,“ zdůraznil v projevu k ruskému národu, v rámci kterého ohlásil i částečnou mobilizaci.
21:16
6. 11. 2025
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
19:36
6. 11. 2025
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
17:39
6. 11. 2025
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
Video
Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci obyvatelstva.
Video se připravuje ...
Témata:
Související
