Putin vyhlásil částečnou mobilizaci! Musíme se chránit před Západem, řekl v projevu
S projevem k národu dnes ráno vystoupil ruský prezident Vladimir Putin. Ohlásil částečnou mobilizaci, podle něj je to na obranu území před Západem, který se snaží zničit Rusko. Mobilizace začne platit okamžitě a podle ministra obrany Sergeje Šojgua se bude týkat 300 tisíc rezervistů. Putin vystoupil den poté, co separatistické republiky na Donbase vyhlásily referenda o připojení k Rusku. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je to jen další znak, že jediný agresor je Rusko.
Putin podle listu Kommersant a agentury Interfax prohlásil, že mobilizace se týká pouze vojáků v záloze. „Náboru do vojenské služby budou podléhat pouze občané, kteří jsou v současné době v záloze, a především ti, kteří sloužili v ozbrojených silách, mají určitou vojenskou specializaci a příslušnou zkušenost,“ uvedl šéf Kremlu a dodal, že před vysláním k jednotkám projdou mobilizovaní povinným doplňkovým výcvikem.
Šojgu v televizní stanici Rossija 24 uvedl, že Moskva povolá do služby přibližně jedno procento ze svých zdrojů, tedy 300 tisíc mužů. „Máme obrovské mobilizační zdroje těch, kteří sloužili, mají bojové zkušenosti, vojenskou specializaci. Máme jich téměř 25 milionů,“ prohlásil ministr podle agentury TASS. Mobilizace se podle něj zároveň netýká studentů a branců. Podle Reuters má Rusko k dispozici dva miliony rezervistů.
Putin řekl, že rozhodnutí o částečné mobilizaci je „plně adekvátní hrozbám, kterým čelíme, musíme chránit naši vlast, její suverenitu a územní celistvost, zajistit bezpečnost našich lidí a lidí na osvobozených územích“. Již podepsal nutnou legislativní úpravu, která tento pokyn umožňuje.
Jaderné vyhrožování
Ruský prezident v projevu také obvinil Západ z „jaderného vydírání“, podle Reuters při tom zmínil ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou okupují ruské invazní síly, přičemž Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z jejího ostřelování. Obvinil dále vysoké představitele předních zemí NATO z prohlášení o „možnosti a přípustnosti použití zbraní hromadného ničení proti Rusku - jaderných zbraní“.
Šéf Kremlu zároveň pohrozil Západu ruskou reakcí. „Těm, kteří si dovolují taková prohlášení na adresu Ruska, chci připomenout, že naše země také disponuje různými prostředky ničení,“ uvedl Putin. „Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu,“ prohlásil šéf Kremlu. Rusko má podle něj dostatek zbraní na odpovídající reakci a nebojí se je použít. Oznámil také navýšení prostředků pro ruský zbrojní průmysl.
Američan Joseph Tater, kterého moskevský soud poslal na nucené psychiatrické léčení, se nachází v Praze a vrátit se do Moskvy nehodlá, napsala dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje z ruských justičních orgánů. Tater, který v Rusku čelil obvinění z napadení policisty, má podle nich vedle amerického i české občanství.
Tater byl podle zdroje z Kremlu jedním z devíti Američanů zadržovaných v Rusku, jejichž návrat si přál Washington v rámci potenciální výměny vězňů, napsala dříve agentura Reuters.
„Joseph Tater podle předběžných zjištění opustil území Ruské federace, když více než před měsícem odletěl z moskevského letiště Vnukovo do tureckého hlavního města. Následně z Istanbulu se Američan vydal do české metropole, kde v současnosti žije, protože má vedle amerického i české občanství. Vrátit se zpět do Ruska nehodlá,“ řekl zdroj ruské agentury.
Rusko dobylo další dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti, napsala dnes ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě.
„Nepřítel obsadil vsi Zelenyj Kut a Novoukrajinka poblíž administrativní hranice Doněcké a Dněpropetrovské oblasti a snaží se o další postup,“ uvedli analytici.
Charkovská oblast by se měla připravit na rozsáhlou ruskou ofenzivu. Myslí si to vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil poté, co navštívil tamní frontovou linii. Oleksandr Syrskyj poznamenal, že je zřetelné stupňování útoků ze strany okupantů a jen během uplynulého týdne ukrajinské jednotky odrazily více než 60 ruských útoků. Píše o tom The Kyiv Independent.
„Ruské síly se nás snaží přemoci množstvím, ale musíme být ostražití a uplatňovat účinná taktická a technologická řešení, abychom zabránili útočníkům v postupu,“ uvedl v příspěvku na Telegramu.
Putin v projevu podpořil konání referend o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných částech ukrajinského území. Kyjev a západní země dopředu zdůrazňují, že narychlo zorganizované hlasování v oblastech ovládaných ruskou armádou není možné uznat.
Ministr také poprvé od března hovořil o ruských ztrátách během invaze na Ukrajině - připustil, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí o řád vyšší ztráty Rusů.
Kyjev: Mobilizace se dala čekat
Vyhlášení mobilizace Ruskem bylo předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází její válečné plány, řekl agentuře Reuters šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Ostatní výroky ruského prezidenta Putina v televizním projevu byly podle něj jen rétorické. Jejich cílem bylo přenést vinu za válku na Ukrajině a zhoršující se ekonomickou situaci Ruska na Západ, uvedl Podojlak.
Fiala: Důkaz, že je Rusko jediný agresor
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se jedná o důkaz, že je Rusko oním jediným agresorem. Uvedl to na twitteru. „Častečná mobilizace, kterou vyhlásil V. Putin, je snahou o další eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko. Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat.“
Referenda na Donbase
Agentura Interfax nejprve informovala o tom, že parlament samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) v úterý schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku. O stejném záměru v Doněcké lidové republice (DNR) později informoval podle ruskojazyčné stanice BBC vůdce tohoto separatistického regionu Denis Pušilin. Zanedlouho zazněla obdobná prohlášení od proruských představitelů Chersonské a Záporožské oblasti, jejichž části jsou pod ruskou okupací.
V případě Záporožské oblasti zatím není zcela jasné, kdy tamní proruské úřady chtějí hlasování uspořádat. Ostatní regiony hovoří o tom, že by referendum mělo začít už tento pátek.
Zprávy o urychlení referend o přičlenění k Rusku přicházejí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“, jak nazývá svou okupaci ukrajinských území.
