Putin vyhlásil částečnou mobilizaci! Musíme se chránit před Západem, řekl v projevu
S projevem k národu dnes ráno vystoupil ruský prezident Vladimir Putin. Ohlásil částečnou mobilizaci, podle něj je to na obranu území před Západem, který se snaží zničit Rusko. Mobilizace začne platit okamžitě a podle ministra obrany Sergeje Šojgua se bude týkat 300 tisíc rezervistů. Putin vystoupil den poté, co separatistické republiky na Donbase vyhlásily referenda o připojení k Rusku. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je to jen další znak, že jediný agresor je Rusko.
Putin podle listu Kommersant a agentury Interfax prohlásil, že mobilizace se týká pouze vojáků v záloze. „Náboru do vojenské služby budou podléhat pouze občané, kteří jsou v současné době v záloze, a především ti, kteří sloužili v ozbrojených silách, mají určitou vojenskou specializaci a příslušnou zkušenost,“ uvedl šéf Kremlu a dodal, že před vysláním k jednotkám projdou mobilizovaní povinným doplňkovým výcvikem.
Šojgu v televizní stanici Rossija 24 uvedl, že Moskva povolá do služby přibližně jedno procento ze svých zdrojů, tedy 300 tisíc mužů. „Máme obrovské mobilizační zdroje těch, kteří sloužili, mají bojové zkušenosti, vojenskou specializaci. Máme jich téměř 25 milionů,“ prohlásil ministr podle agentury TASS. Mobilizace se podle něj zároveň netýká studentů a branců. Podle Reuters má Rusko k dispozici dva miliony rezervistů.
Putin řekl, že rozhodnutí o částečné mobilizaci je „plně adekvátní hrozbám, kterým čelíme, musíme chránit naši vlast, její suverenitu a územní celistvost, zajistit bezpečnost našich lidí a lidí na osvobozených územích“. Již podepsal nutnou legislativní úpravu, která tento pokyn umožňuje.
Jaderné vyhrožování
Ruský prezident v projevu také obvinil Západ z „jaderného vydírání“, podle Reuters při tom zmínil ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou okupují ruské invazní síly, přičemž Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z jejího ostřelování. Obvinil dále vysoké představitele předních zemí NATO z prohlášení o „možnosti a přípustnosti použití zbraní hromadného ničení proti Rusku - jaderných zbraní“.
Šéf Kremlu zároveň pohrozil Západu ruskou reakcí. „Těm, kteří si dovolují taková prohlášení na adresu Ruska, chci připomenout, že naše země také disponuje různými prostředky ničení,“ uvedl Putin. „Pokud bude ohrožena územní celistvost naší země, použijeme všechny dostupné prostředky k ochraně našeho lidu,“ prohlásil šéf Kremlu. Rusko má podle něj dostatek zbraní na odpovídající reakci a nebojí se je použít. Oznámil také navýšení prostředků pro ruský zbrojní průmysl.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Putin v projevu podpořil konání referend o připojení k Rusku v Moskvou okupovaných částech ukrajinského území. Kyjev a západní země dopředu zdůrazňují, že narychlo zorganizované hlasování v oblastech ovládaných ruskou armádou není možné uznat.
Ministr také poprvé od března hovořil o ruských ztrátách během invaze na Ukrajině - připustil, že v sousední zemi zahynulo 5937 ruských vojáků. Ukrajinská armáda hlásí o řád vyšší ztráty Rusů.
Kyjev: Mobilizace se dala čekat
Vyhlášení mobilizace Ruskem bylo předvídatelné a svědčí o tom, že Moskvě nevychází její válečné plány, řekl agentuře Reuters šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak.
Ostatní výroky ruského prezidenta Putina v televizním projevu byly podle něj jen rétorické. Jejich cílem bylo přenést vinu za válku na Ukrajině a zhoršující se ekonomickou situaci Ruska na Západ, uvedl Podojlak.
Fiala: Důkaz, že je Rusko jediný agresor
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se jedná o důkaz, že je Rusko oním jediným agresorem. Uvedl to na twitteru. „Častečná mobilizace, kterou vyhlásil V. Putin, je snahou o další eskalaci Ruskem rozpoutané války na Ukrajině a dalším důkazem toho, že jediným agresorem je právě Rusko. Pomoc Ukrajině je potřeba a musíme v ní v našem vlastním zájmu pokračovat.“
Referenda na Donbase
Agentura Interfax nejprve informovala o tom, že parlament samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) v úterý schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku. O stejném záměru v Doněcké lidové republice (DNR) později informoval podle ruskojazyčné stanice BBC vůdce tohoto separatistického regionu Denis Pušilin. Zanedlouho zazněla obdobná prohlášení od proruských představitelů Chersonské a Záporožské oblasti, jejichž části jsou pod ruskou okupací.
V případě Záporožské oblasti zatím není zcela jasné, kdy tamní proruské úřady chtějí hlasování uspořádat. Ostatní regiony hovoří o tom, že by referendum mělo začít už tento pátek.
Zprávy o urychlení referend o přičlenění k Rusku přicházejí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“, jak nazývá svou okupaci ukrajinských území.
