Okupanti chvátají s referendy. O připojení k Rusku se má hlasovat už o víkendu, Západ poslal jasný vzkaz
Ruskem kontrolované nebo okupované regiony na východě a jihu Ukrajiny dnes oznámily, že tento týden chtějí zahájit hlasování o připojení k Ruské federaci. O záměru uspořádat referendum mezi 23. a 27. zářím podle agentur informovaly úřady samozvané Luhanské lidové republiky (LNR), Doněcké lidové republiky (DNR) a proruští představitelé částí Chersonské a Záporožské oblasti. Západní politici referenda odmítají. Jejich výsledky nebudou uznány, řekl dnes na okraj zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz. Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta Joea Bidena pro národní bezpečnost, řekl, že Spojené státy tato území budou vždy uznávat jedině jako součást Ukrajiny. Za Ukrajinu se postavila i OSN, generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise.
Agentura Interfax nejprve informovala o tom, že parlament LNR dnes schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku. O stejném záměru v DNR později informoval podle ruskojazyčné stanice BBC vůdce tohoto separatistického regionu Denis Pušilin. Zanedlouho zazněla obdobná prohlášení od proruských představitelů Chersonské a Záporožské oblasti, jejichž části jsou pod ruskou okupací.
V případě Záporožské oblasti zatím není zcela jasné, kdy tamní proruské úřady chtějí hlasování uspořádat. Ostatní regiony hovoří o tom, že by referendum mělo začít už tento pátek.
Zprávy o urychlení referend o přičlenění k Rusku přicházejí v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu téměř nad celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení už v červnu prohlásilo za „osvobozenou“, jak nazývá svou okupaci ukrajinských území.
Hlasování dnes podpořil bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, jenž je v současné době místopředsedou ruské bezpečnostní rady a který se řadí k hlasitým podporovatelům invaze na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zopakoval, že Moskva nechává rozhodnutí o referendech plně na obyvatelstvu dotčených oblastí, uvedla agentura Reuters.
Jasný vzkaz Západu
„Je naprosto jasné, že tato pseudoreferenda nebudou uznána, protože nemají oporu v mezinárodním právu a smlouvách vytvořených mezinárodním společenstvím,“ cituje Scholze agentura DPA. „Nikdy neuznáme snahy Ruska legitimizovat protiprávní a brutální okupaci ukrajinských území,“ vzkázala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell upozornil, že lidi, „kteří se podílejí na pseudoreferendech, budou pohnáni k odpovědnosti“. Sedmadvacítka bude podle něj uvažovat o dalších „restriktivních opatřeních“ proti Rusku.
„Toto všechno je jen pokus o imperialistickou agresi,“ řekl také k plánovaným referendům Scholz. Dodal, že Ukrajina má plné právo bránit integritu a suverenitu svého území i svoji demokracii. „OSN zcela potvrzují územní integritu a suverenitu Ukrajiny,“ řekl zástupce mluvčího generálního tajemníka OSN Farhan Haq.
Fiala: Referendum poruší mezinárodní práva
„Odsuzuji snahy Putinova režimu provést na okupovaných částech Ukrajiny tzv. „referenda“, která nebudou uznána členskými státy EU a jsou porušením Charty OSN a mezinárodního práva,“ napsal také český premiér Fiala na twitteru.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na twitteru napsal, že plánované hlasování je „další eskalací Putinovy války“ proti Ukrajině. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jsou ruské plány na referenda novou provokací. „Nebudou mít žádné právní dopady, celý proces je parodie,“ řekl Macron a dodal, že kdyby celý plán na vyhlášení referend na východě Ukrajiny nebyl tak tragický, byl by legrační. Uvedl také, že v příštích dnech bude mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Pravdou je, že o výsledku (referend) rozhoduje Kreml a ne hlasování,“ uvedl polský prezident Andrzej Duda. Polsko podle něj výsledky neuzná. Kanadský premiér Justin Trudeau označil plánovaná referenda za „nepřijatelnou“ eskalaci. „Nikdy je neuznáme,“ napsal na twitteru.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku.
Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace.
Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy.
Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj.
V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
„Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“
Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
„Donbas, Krym, Cherson = Ukrajina,“ napsala na twitteru estonská premiérka Kaja Kallasová. Šéf estonské diplomacie Urmas Reinsalu vyzval Evropskou unii, aby Luhanskou lidovou republiku a Doněckou lidovou republiku, samozvané útvary na východě Ukrajiny ovládané proruskými separatisty, označila za teroristické organizace. Stejně jako Kallasová se vyslovil také pro uvalení dalších sankcí na Rusko. „To, co se Rusko snaží udělat v Doněcku, Luhansku a na dalších okupovaných územích..., je pouhou snahou ukrýt své imperialistické ambice za iluzi demokracie,“ napsal na twitteru litevský prezident Gitanas Nauséda
„Rusko chce ilegálně anektovat další kus Ukrajiny. Svobodné hlasování přitom není schopné uspořádat ani doma. Jde o další flagrantní porušení mezinárodního práva, za které musí Rusko nést následky. Pseudo referenda nikdy neuznáme,“ uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Čaputová: Agrese poškodila celý svět, nemůžeme mlčet
„Hlasem Ukrajiny musí být demokratický svět a my všichni. Hlasem, který nebude mlčet. Hlasem, který bude i nadále svědčit o zločinech Ruska na Ukrajině. Hlasem, který si bude pamatovat a který bude jednat, aby už nikdy nikdo nemohl páchat taková zvěrstva,“ řekla Čaputová.
Slovenská prezidentka v úvodu zdůraznila, že deklarovaným cílem OSN je udržovat mezinárodní mír a bezpečnost, rozvíjet přátelské vztahy mezi národy a dosahovat mezinárodní spolupráce. „Stálí členové Rady bezpečnosti mají v tomto ohledu zvláštní povinnost. Místo toho dnes vidíme, jak jeden z pěti stálých členů otevřeně popírá právo jiného člena OSN - Ukrajiny - na existenci jako nezávislý stát,“ řekla Čaputová. Poznamenala, že Rusko porušuje mezinárodní pravidla a nemělo by mít právo stanovovat pravidla pro ostatní skrze veto v Radě bezpečnosti.
„Agrese Moskvy poškodila celý svět. Tisíce nevinných ukrajinských civilistů byly zabity, miliony lidí musely opustit své domovy, což vyvolalo jednu z největších uprchlických krizí v dějinách Evropy. V Africe a Asii je 50 milionů lidí na pokraji hladomoru,“ poznamenala Čaputová.
Ruský prezident Vladimir Putin podle Čaputové chtěl dobýt Ukrajinu a ostatní zastrašit. „V tomto cíli selhal, jak ukazují nedávné úspěchy Ukrajiny na bojišti,“ řekla.
