Spojencům Moskvy říkali, že „Rusko je tady navždy“. Teď prchají z Ukrajiny pryč

Autor: DVL - 
20. září 2022
•
09:17

Lidé z Charkova prchli, měli k tomu více důvodů. Někteří se obávají trestu za kolaboraci s Ruskem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj totiž mnohokrát upozorňoval, že se ukrajinská armáda bude snažit najít všechny kolaboranty. Jiní lidé se však jenom bojí války, a tak utíkají do ruského Bělgoru, který sousedí s nedávno nazpět získaným Charkovem. Informoval o tom deník The Guardian.

Jenom před pár týdny pracovala Irina v ruské okupační administrativě v Kupjansku, velkém městě na severu Ukrajiny, které obsadila armáda Vladimira Putina jen několik málo dnů po zahájení ruské invaze.

Ale nyní ruští vojáci město opustili, protože ukrajinská armáda si okupované teritorium vzala zase nazpátek. Irina a její rodina utekla, protože čekala, že by ihned došlo k jejich potrestání kvůli kolaboraci s ruskými invazivními silami.

Podle důkazů z nově osvobozených území je zjevné, že ruští vojáci používali násilí, aby zabránili jakémukoli projevu nelibosti a udrželi si kontrolu. Někteří lidé je ale vítali a pomáhali jim. Jiní si vyslechli naléhání ruských představitelů, kteří jim tvrdili, že Rusové už tady zůstanou navždycky, proto se tito lidé rozhodli s nimi spolupracovat nebo se prostě jen pokusit tiše žít pod jejich nadvládou.

Pro místní podporovatele Moskvy však přišla tvrdá ráda ve chvíli, kdy se ruské vojsko neočekávaně stáhlo, to začali považovat za zradu.

„Všichni nám říkali, že teď sou tady, teď jsou tady, nemáte se čeho bát,“ řekla Irina, narážejíc přitom na sliby Rusů poslaných Moskvou. Přijala zaměstnání v ruské okupační administrativě a dále uvedla: „Jen před pěti dny nám říkali, že odsud nikdy neodejdou. A o tři dny později jsme pod ostřelováním… A ničemu nerozumíme.“

Ruský útok poškodil hráz Karačunivské přehrady. (14. 9. 2022)
Válka na Ukrajině Rusové poškodili hráz přehrady, voda zaplavila město. Terorismus, zlobí se Zelenskyj

„Nerozumíme, co je tedy pointou toho všeho,“ řekla na ruskou vojenskou operaci.

Před měsíci Rusové místním obyvatelům okupovaných území tvrdili, že tady už zůstanou. Představili jim rubl, lidé v důchodu měli dostat důchody od Ruska, proruští obyvatelé dostali práci jako vládní pracovníci.

„Je zcela jisté, že Rusko už odsud nikdy neodejde,“ řekl Andrej Turčak, lídr ruské vládní strany Jednotné Rusko, když byl v červenci na návštěvě v Kupjansku. „Rusko odsud nikdy neodejde. A všechna nezbytná pomoc bude poskytnuta.“

Tento slib spolu s vyhrůžkami násilí, byl hlavní důvod, proč se někteří obyvatelé stali kolaboranty – byli ujišťováni, že nikdy nebudou potrestáni jako kolaboranti nebo zrádci. A tímto způsobem Rusko získávalo nadvládu.

Nyní odchod ruské armády zanechal devastující úder představě ochotných příznivců o ruské armádě a Kremlu.

Ukrajina slíbila, že chytne místní, kteří kolaborovali s ruskou armádou nebo nastrčenou ruskou vládou. Hrozí jim až 15 let vězení. Prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že se ukrajinská armáda bude snažit najít každého kolaboranta v Charkovské oblasti.

Fotografie ve skleněných panelech znázorňují krutou realitu devastované Ukrajiny a především syrový a nešťastný život tamních dětí.
Praha - Volný čas Utrpení ukrajinských dětí ukazuje výstava v Moskevské: Ivan (15) ztratil otce i nohu. Najel na ně tank!

Útěk do Ruska

V ruském regionu Bělgorod, který hraničí v Charkovskou oblastí, vláda oznámila, že sem uprchlo skoro 1400 lidí, jsou tam nyní ubytování a přebývají například v dočasných táborech poté, co přešli hranice mezi Ukrajinou a Ruskem. Hodně z nich jsou rodiny s dětmi, které uprchly z boje. Stovky dalších lidí zůstávají v pronajatých bytech nebo u svých příbuzných.

V malém středisku pomoci ve městě řeklo půl tuctu Ukrajinců, kteří nedávno uprchli do Ruska, že jsou ohromeni neschopností Moskvy udržet Charkov a odolat úspěšné protiofenzivě, která znovu dobyla 8 000 čtvrtečních kilometrů za pouhých pár týdnů.

„Lidé tady věřili ruským vojákům, řekli, že nás neopustí, že jsme ztratili tolik lidí a oni nás neopustí,“ řekl 44letý Alexander, který utekl z nedaleké vesnice se svou manželkou a synem. „Pak se naráz stáhli. Trvalo jim měsíce, než zabrali všechno to území a pak odešli během dvou dnů. Lidé prostě nechápou, co se tady stalo.“

Vyučený svářeč Alexander řekl, že pro Rusko nepracoval a od začátku války nebyl zaměstnaný. Chtěl svou vesnici opustit, ale tu brzy obsadili Rusové již po pár prvních dnech války. Svůj domov chtěl opustit proto, aby „mohl pracovat a jeho syn chodit do školy, potřeboval ho šatit a poslat do školy“.

Měli v plánu připojit se k jeho bratrovi v Polsku, ale pak byl Alexander zraněný kvůli ostřelování, a místo toho utekli k příbuznému v Rusku.

Putin je v úzkých: Jeho vojáci masově utíkají z fronty, hrozí z jeho strany nějaké zoufalé řešení?
Válka na Ukrajině Putin v úzkých: Jeho vojáci masově utíkají z fronty! Hrozí od ruského prezidenta zoufalé řešení?

Přitom dodal, že nešlo o to, že by rodina byla proti návratu Ukrajiny, ale protože se báli nebezpečí války. „Byli jsme hysteričtí,“ řekl. „Snažili jsme se tak dlouho, dokud to jenom šlo.“

Jako ostatní i on požádal o neuvedení celého jména. Bál se, že by ho někdo mohl vidět jako zrádce, protože odešel do Ruska. Dodal, že stále doufá v návrat, chce navštívit své rodiče na Ukrajině.

Chystaná anexe

Moskva se snažila integrovat území tak, že věšela letáky a zároveň se snažila v lidech vyvolávat strach a paniku. Všechno to se dělo jako předehra k formální anexi, která se v některých regionech měla konat už letos na podzim.

Všechny tyto události otřásly důvěrou i dalších lidí na dosud okupovaných území, kterým Rusové slíbili ochranu. „Měli jsme odejít dříve,“ řekl Sergej, Irinin přítel, který pracoval na vlakovém nádraží. Bylo těžké najít nějaké místo v Bělgorodu, dodal, protože se sem nastěhovali tisíce lidí od doby, co vypukla válka.

Irina a Sergej se shodli, že stále podporují ve válce Rusko, ale už jim méně věří v tom, že by mohli své příznivce ochránit.

„Teď se bojím o lidi v Chersonu a Záporoží,“ řekl Irina zmiňující území, která se stále nacházejí pod nadvládou Ruska. „Jim taky řekli, že nikam neodejdou. Ale když se podíváte na to, co se stalo v Charkově, tak nikdo nemůže říct, co bude zítra.“

V centru pomoci většina lidí uvedla, že se na Ukrajinu vrátí pouze v případě, že Rusko znovu ovládne území. Jiní tvrdili, že se nikdy nevrátí, i kdyby se Rusko vrátilo. „Nikdy se nevrátíme,“ řekl Sergej, Irinin přítel, který nesl z centra pomoci malou tašku s botami a svetry. „Není nic, k čemu bychom se mohli vracet.“

Video se připravuje ...

9:21
Dnes

Ministři zahraničí zemí Evropské unie by dnes měli schválit další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam má podle irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové přibýt 113 položek. Země EU a unijní instituce mezitím pokračují v dalších debatách o nadcházejícím již 22. balíčku sektorových sankcí. Jeho zveřejnění se očekává ještě před summitem EU, který začíná 26. listopadu.

Velvyslanci členských zemí při EU se již minulý týden dohodli na zařazení celkem 145 osob a subjektů na sankční seznamy, uvedla agentura Reuters. Opatření by se měla týkat mimo jiné 50 ruských bank, společností podporujících takzvanou stínovou flotilu přepravující ruskou ropu, energetických firem a osob zapojených do dezinformačních aktivit.

9:20
Dnes

Nejméně tři mrtvé a několik zraněných si v noci na dnešek vyžádaly ruské útoky v Dnipru a Záporožské oblasti. Informovaly o tom ukrajinské úřady. „Rusové znovu zaútočili na Dnipro. Na silnici začala hořet auta,“ uvedl náčelník vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža s tím, že při útoku zahynul jeden člověk a deset dalších utrpělo zranění.

V obci Bileňke v Záporožské oblasti zasáhl dron civilní objekt a zabil 59letého muže. Další útok bezpilotního prostředku ve městě Záporoží zabil ženu a dvě další osoby zranil, napsal na platformě Telegram oblastní šéf Mychajlo Semikin. V důsledku ruských útoků byl podle něj uzavřen provoz na jednom z mostů přes řeku Dněpr.

8:44
Dnes

Rusové podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové znovu předkládají požadavky, které vznesli už před začátkem invaze v roce 2022, a přidávají k nim další. Jde o jasnou záminku k pokračování války, uvedla Kallasová před začátkem dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie zdůraznila, že před dalším jednáním o Ukrajině je třeba dosáhnout příměří a vidět ústupky ze strany Ruska. Evropa se zároveň musí připravit na odpověď na maximalistické požadavky Moskvy.

„Příměří je nezbytný předpoklad pro zahájení jakýchkoli dalších jednání. V tuto chvíli ho však nevidíme. Naopak Rusko situace dále eskaluje,“ uvedla Kallasová. Rusové podle ní nadále útočí na infrastrukturu: železnice, mosty i energetická zařízení s cílem způsobit civilnímu obyvatelstvu co největší utrpění a přimět tak Ukrajince, aby se vzdali ještě před nadcházející krutou zimou.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa