Co Putin oznámí 9. května? Ve hře je vyhlášení republik i „války všem světovým nacistům“
Den vítězství, během kterého si Rusko připomíná konec druhé světové války, se blíží. S tím sílí i spekulace, co ruský prezident Vladimir Putin během oslav oznámí. Panuje shoda, že bude chtít prezentovat velký vojenský úspěch na Ukrajině, jenže k němu reálně nedochází. Podle Američanů proto může ohlásit vznik nových nezávislých lidových republik na jihu Ukrajiny po vzoru Luhanské a Doněcké lidové republiky. Britský ministr obrany Ben Wallace varoval, že ve hře je i vyhlášení války všem světovým nacistům a všeobecná mobilizace.
Variantu republik zmiňuje americký Institut pro studium války (ISW). Právě na Donbas se současná fáze invaze zaměřuje, byť podle Pentagonu je ruská operace několik dní pozadu za plánovaným harmonogramem.
Rusko podle britského ministerstva obrany muselo vyčerpané jednotky přeskupit. „Rusko doufá, že geografickým soustředěním bojové síly, zkrácením zásobovacích tras a zjednodušením velení napraví problémy, které dříve omezovaly jeho invazi,“ píše britský resort obrany, podle něhož Rusko stále čelí významným výzvám.
Vyhlášení nezávislosti Doněcka a Luhanska by alespoň „na oko“ působilo jako nějaký úspěch. Rusové si stejně většinou reálný stav věcí ověřit nemohou, místní média zveřejňují jen přísně kontrolovanou propagandu.
Britský ministr obrany Ben Wallace se domnívá, že Putin může přijít i se zásadnějším oznámením. V rozhovoru pro LBC Radio uvedl, že existuje varianta, že prezident vyhlásí válku všem nacistům na světě, aby vzbudil v lidech nový impuls. Dávalo by mu to také záminku pro všeobecnou mobilizaci, ke které zatím nepřistoupil. „Nepřekvapovalo by mě to,“ řekl Wallace s tím, že Putin selhal snad ve všech cílech, které měl, takže se bude snažit situaci zachránit.
Podle ministra toho tvrzení není podloženo informacemi zpravodajských služeb, nicméně Putin podle něj o nacistech mluví stále častěji. „Nejsou jen na Ukrajině, NATO je plné nacistů,“ cituje Wallace slova ruského prezidenta. Odstranění údajných nacistů z Ukrajiny byla záminka, kterou Rusko vytvořilo pro invazi na Ukrajinu.
Komparzisté na oslavách
Devátý květen zaujímá v ruském kalendáři prominentní místo. V tento den si Rusko připomíná porážku nacistického Německa v druhé světové válce a na moskevském Rudém náměstí pořádá rozsáhlou vojenskou přehlídku a ukázku armádní techniky. Putin vždy vystoupí s velkým proslovem.
Kanál Nexta napsal, že Rusko začalo shánět komparzisty, kteří se účastní davu během těchto slov. Ruské úřady jim podle příspěvků zveřejněných na Telegramu nabízí 300 rublů na hodinu za to, že lidé dorazí a budou vyjadřovat federaci podporu.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pondělního rána. Polský premiér Donald Tusk a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová u vsi Ozierany Male navštívili polsko-běloruskou hranici, která je podle Varšavy jedním z dějišť hybridní války Ruska a jeho spojence Běloruska proti Evropské unii. Jejich vystoupení před novináři, na kterém se shodli na neústupnosti vůči Rusku, přes hraniční bariéru sledovali ozbrojení běloruští vojáci, informuje server zpravodajské televize Polsat News. Tusk na závěr jejich společného vystoupení prozradil, že krátce před ním dostal od ochranky doporučení, aby brífink zrušili nebo ho přesunuli jinam, protože se někde objevili běloruští vojáci s dlouhými zbraněmi. Ptal se von der Leyenové, jestli je připravená na tom místě vystoupit. "Uslyšel jsem slova, jaká jsem chtěl slyšet: nula ústupků," uvedl Tusk. "Nikdo nás tu nebude strašit, jsme tu proto, abychom ukázali skutečné evropské odhodlání," dodal. Na sociální síti X zveřejnil fotografii člena polské Státní ochranné služby, která má na starost bezpečnost nejdůležitějších lidí v zemi, jak se přes hraniční bariéru navzájem sleduje s běloruským vojákem v masce. Von der Leyenová "na vlastní oči viděla, jaká je situace na východní hranici EU a Polska", napsal Tusk. Německý kancléř Friedrich Merz se připravuje na to, že válka na Ukrajině může trvat ještě dlouho. Řekl to dnes v letním rozhovoru s veřejnoprávní stanicí ZDF. Války podle něj obyčejně končí vojenskou porážkou nebo hospodářským vyčerpáním jedné ze stran. Na takový scénař to podle něj ale ve válce Ukrajiny a Ruska nyní nevypadá. "Vnitřně se připravuji na to, že tato válka může trvat ještě dlouho," řekl kancléř a dodal, že Německo a jeho partneři usilují o to, aby válka skončila co nejdříve. Podle Merze ale konflikt, který rozpoutalo Rusko v únoru 2022 svou invazí na Ukrajinu, nesmí skončit kapitulací Kyjeva. "Pozítří by byla na řadě další země a popozítří jsme pak na řadě my," varoval.
