Vladimir Putin denně čelí obviněním z válečných zločinů, zločincem ho mimo jiné nazvali i západní lídři, váleční analytici a další experti. Dopustil se ale ruský prezident opravdu tak závažných zločinů? A mohl by za ně být stíhán Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu?
Jak uvedla Mezinárodní komise Červeného kříže, i válka má svá pravidla. Především jde o zásady stanovené Ženevskou úmluvou a dalšími mezinárodními zákony, které zakazují například úmyslný útok na civilisty a infrastrukturu, již potřebují k přežití. Dále se nesmí používat určitá válečná technika, jako jsou protipěchotní miny a chemické nebo biologické zbraně. Zákony vylučují mučení a genocidu a zároveň přikazují péči o raněné civilisty i vojáky, kteří jsou v takovém případě považováni za válečné zajatce, píše server BBC.
Závažné přestupky v době probíhající války, mezi které patří například vražda, znásilnění, masové týrání či stíhání určité skupiny lidí, jsou považovány za zločiny proti lidstvu. Čeho všeho se Putin dopustil, nyní prověřují ukrajinské i západní autority. Na pomoc se sbíráním důkazů přispěchala nejen Velká Británie a Spojené státy.