„Poslouchej, Viktore.“ Zelenskyj se obul do Orbána. Památník v Budapešti zaplavily boty připomínající Mariupol
Na maďarského premiéra Viktora Orbána cílil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj ve svém čtvrtečním projevu. Orbán se totiž staví do pozice neutrála a odmítá povolit průjezd vojsk NATO přes své území, stejně tak nechce, aby se přes Maďarsko vezly dodávky zbraní na Ukrajinu. Podle Zelenského není nač čekat a apeloval na Orbána, aby se šel podívat na nábřeží v Budapešti, kde stojí pomník obětem masových vražd. Právě k nim totiž dochází mimo jiné v Mariupolu a Orbán by si to podle Zelenského měl uvědomit. Maďaři začali k památníku nosit další boty, které připomínají utrpení Ukrajinců.
Kvůli ruské agresi na Ukrajině se řada států světa postavila na stranu Ukrajinců a ostře se vymezila proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jasný názor má v tomto například USA a většina Evropské unie. Česká republika se řadí mezi ty státy, které téměř okamžitě vyjádřily Ukrajině podporu a které začaly na okupované území zasílat materiální i pěněžní pomoc.
K Česku se připojilo i Slovensko a Polsko – tedy státy z aliančního uskupení Visegrádská čtyřka. Jak ale název sám napovídá, jedná se o alianci čtyř států. A jeden z nich otevřenou podporu Ukrajině nejenže nevyhlásil, ale dokonce brání tomu, aby se na území dostala pomoc ze zahraničí. Nutno nicméně dodat, že ruský útok odsoudil.
Řeč je o Maďarsku, které se od vypuknutí invaze staví spíše do pozice neutrála. Nicméně řada komentátorů poukazuje na to, že maďarský premiér Viktor Orbán je znám pozitivním vztahem s Putinem a za neutrální pozicí tak vidí spíše nevyslovenou podporu Rusku. Na Orbána nyní uhodil i prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj.
„Poslouchej, Viktore“
Zelenskyj v projevu reaguje na postoj Orbán, který nechce nechat přes maďarské území projet jednotky NATO a nedovolí ani průjezd zásilek zbraní. Stejně tak váhá, zdali má přestat obchodovat s Ruskem. „Tisíce lidí umírá. A vy váháte, zda pustit zbraně skrz území, nebo ne. Váháte, zda obchodovat s Ruskem? Tady není čas váhat,“ uvedl Zelenskyj.
„Poslouchej, Viktore, víš co se děje v Mariupolu? Prosím, jestli můžeš, běž se podívat na vaše nábřeží, podívej se na ty boty. Uvidíš, že masové vraždy mohou být součástí i tohoto světa,“ apeloval Zelenskyj na Orbána.
„Ty boty. To samé se děje v Mariupolu, dospělým, dětem i prarodičům,“ zdůraznil Zelenskyj v emotivním projevu.
Maďaři na Zelenského projev reagovali okamžitě. K památníku začali nosit boty. Je jich tam 300 párů, právě tolik je podle oficiálních zdrojů obětí v Mariupolu. Ve skutečnosti jic ale je násobně víc.
Orbán: Musíme hájit své zájmyBudapest, today pic.twitter.com/uIIsxrBTJr
— Budapest Calling (@GasparusMagnus) March 27, 2022
Maďarský premiér nyní ve své domovině sbírá politické body před blížícími se volebami. Ve svých projevech opakuje, že nenechá Maďarsko zatáhnout do válečného konfliktu. „Rusko hledí na ruské zájmy, zatímco Ukrajina hledí na ukrajinské zájmy. Ani Spojené státy, ani Brusel nebudou přemýšlet myslemi Maďarů a cítit srdci Maďarů. Musíme hájit své vlastní zájmy,“ prohlásil Orbán. „Musíme zůstat mimo tuto válku. Proto nepošleme na bojiště žádné vojáky nebo zbraně,“ řekl také.
Dříve se Orbán s Putinem často setkával. V největším rozpuku epidemie nakupoval z Ruska vakcínu Sputnik. V Moskvě dokonce domlouval dostavu jaderné elektrárny Paks. Ještě před samotnou invazí se také potkal s Putinem, dle jeho slov šlo o mírová vyjednávání. Jak již bylo zmíněno, nyní se staví do role neutrála, čímž i dle komentátorů získává body u svých voličů.
NATO by kvůli ruské hrozbě ve východní Evropě nemělo zapomínat ani na další rizika, například na rostoucí vliv Ruska v Africe. Shodli se na tom dnes na jednání v Madridu ministři obrany Španělska a Británie Margarita Roblesová a Ben Wallace. Roblesová podle deníku El País označila situaci v Africe za "velmi znepokojující" a upozornila mimo jiné na šíření džihádismu či sílící ruskou vojenskou přítomnost, ať už oficiální, či ve formě žoldnéřů, na tomto kontinentě.
Španělská ministryně obrany jednala se svým britským protějškem v souvislosti s nadcházejícím summitem NATO, který se koná koncem června v Madridu a na němž má aliance přijmout nový strategický koncept aliance na další léta. Španělsko v něm chce zakotvit širší geografický záměr a výrazné zaměření aliance na východ chce podle deníku El País kompenzovat soustředěním na rizika z jihu.
Roblesová uvedla, že i přes brutální válku v Evropě dokument z nadcházejícího summitu posílí spolupráci a obranu "na všechny světové strany". Britský ministr obrany varoval, že ruský prezident Vladimir Putin "korumpuje vlády v Africe" a může využít migrační vlnu jako zbraň, podobně jako to udělal loni spojenec Moskvy Bělorusko na hranicích s Polskem.
„Je to hlavně bitva dělostřelectva a obrněných vozidel, takže Ukrajina potřebuje maximální množství dělostřeleckých zbraní. Především těch s velkým dostřelem, aby mohli Ukrajinci Rusy přestřelit. Potřeba jsou také obrněná vozidla,“ uvedl pro iRozhlas.cz vojenský analytik Lukáš Visingr.
Rusové přitom nadále nejsou schopni přerušit dodávky zbraní na Ukrajinu. „Z čistě vojenského hlediska je to obrovská a nepochopitelná chyba. Rusové musejí vědět, co všechno na Ukrajinu proudí, a přesto s tím nic moc nedělají. Jejich pokusy zastavit dodávky zbraní ze Západu byly zatím dost slabé a výsledky minimální,“ dodal Visingr.
Na pozadí konfliktu na Ukrajině a obav před Ruskem probíhají dál vyjednávání o možném přistoupení Finska a Švédska k NATO. Severské země poslaly vládní vyjednavače do turecké Ankary. Turecko podle deníku Hürriyet dnes opět vyzvalo obě severské země, aby mu daly konkrétní záruky, že budou bojovat proti terorismu, zejména proti kurdským separatistům z PKK a syrským kurdským jednotkám YPG.
"Velmi jasně jsme uvedli, že pokud v jistém časovém obzoru nevyvolají turecké bezpečnostní obavy konkrétní kroky, tak proces (rozšíření NATO) nepostoupí," uvedl mluvčí tureckého prezidenta Erdogana Ibrahim Kalin. Podle něj zástupci skandinávských zemí projevili "pozitivní přístup" k tureckému požadavku na zrušení omezení vývozu zbraní do Turecka.
Švédsko a Finsko formálně požádaly o vstup do NATO 18. května v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Embargo obě severské země přijaly však už v roce 2019 kvůli turecké intervenci na severu Sýrie, kde se Ankara snaží omezit vliv Kurdů u svých hranic. Restrikce na export zbraní přijaly i další země NATO, které je ale posléze zrušily. Jednání podle Kalina budou pokračovat, až Ankara dostane odpovědi ze Stockholmu a Helsinek na své požadavky. Podrobnosti čtěte ZDE
Orbán se také neúčastnil cesty premiérů do Kyjeva, kam vyrazil český premiér Petr Fiala (ODS), polský předseda vlády Mateusz Morawiecki a slovinský předseda Janez Janša. Údajně se měl účastnit i slovenský premiér Eduard Heger, dal ale na doporučení bezpečnostních složek a cestu nepodnikl. Heger litoval, že na Ukrajinu nevyrazil. Dle svých slov lidi na Slovensku zklamal.
Blesk Zprávy českého premiéra oslovily, aby projev Zelenského okomentoval. Reakci vám poskytneme hned, jak to bude možné.