Komentář: Putinův spojenec Orbán navenek invazi odsoudil, skrytě šíří propagandu Kremlu
Maďarský premiér Viktor Orbán navenek výjimečně drží linii s evropskými protějšky a odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu. Skrytě ale podněcuje místní média k šíření proruské propagandy - věří, že mu to pomůže u nadcházejících voleb, píše v komentáři pro Blesk Zprávy mediální výzkumník Marius Dragomir.
Ukrajinský národ a kultura neexistují a Ukrajina by mohla být rozdělena mezi Rusko a „některé členské státy NATO“, prohlásil „odborník“ v pořadu vysílaném v maďarské soukromé televizi Pesti TV v souvislosti s ruskou invazí. Ukázalo se, že je spíše fotografem a vojenským inženýrem než expertem na geopolitické otázky.
Ale Pesti TV, televizní kanál, který dostává od maďarské vlády velké finanční prostředky na to, aby se vyjadřoval o vládnoucí straně Fidesz a jejím vůdci, premiérovi Viktoru Orbánovi, se na podobnou propagandu specializuje. Od invaze na Ukrajinu minulý měsíc kanál chrlí proruské dezinformace závratným tempem.
Zelenskyj ať se vzdá
Pesti TV v tom však není sama. Podobné reportáže, zpochybňující práva Ukrajinců na svou zemi a otevřeně podporující ruskou agresi, bez ustání šíří maďarská provládní média, která jsou dominantní silou v mediálním prostoru země.
Podle analýzy nezávislé zpravodajské stanice Atlatszo státní televize MTVA od prvních hodin války podněcuje veřejné mínění proti Ukrajině. Moderátor MTVA Balázs Németh minulý měsíc ve svém příspěvku na facebooku naznačil, že kapitulace a rezignace ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by byla moudrým rozhodnutím.
V reakci na to vyzvali mediální odborníci maďarský orgán pro regulaci médií, Národní mediální a komunikační úřad (NMHH), aby nařídil státním médiím zastavit vysílání proruské propagandy. Ale vzhledem k tomu, že regulátor je plný profideszovských zaměstnanců, nic se nestalo.
Hluboká žumpa propagandy, kterou vytvářejí maďarská provládní média, je v rozporu s deklarovanou podporou sankcí proti Rusku ze strany maďarské vlády. Proč Orbán hraje tuto dvojí hru: Ve svých veřejných projevech vystupuje proti válce, a současně nařizuje svým médiím, aby chválila Rusko a šířila lži?
Odpověď je zřejmě dvojí: volební zisky a Orbánův obdiv k Putinovi. Podívejme se nejprve na volby. Orbánova strategie, kdy vystupuje proti ruskému útoku na Ukrajinu, uklidňuje tu část voličů, která se obává další eskalace konfliktu. Uspokojuje také jeho kolegy z EU, kteří vyjádřili obavy z posunu jeho zahraniční politiky na východ, a staví ho do role mírumilovného vůdce.
Válku na Ukrajině zároveň Fidesz rychle využil jako příležitost vylepšení svého obrazu v očích veřejnosti v rámci příprav na maďarské volby, které se mají konat 3. dubna. Téměř všechny zpravodajské pořady MTVA v posledních týdnech informovaly o tom, že opoziční politici chtějí na Ukrajinu vyslat vojáky a zbraně, což je myšlenka, kterou většina Maďarů opovrhuje. Opoziční strany však nikdy nic takového neřekly. Šlo o pomluvu, jejímž cílem byla diskreditace.
Prokremelská kampaň, kterou vedou média ovládaná stranou Fidesz, má na rozdíl od ostatních mainstreamových médií v EU za cíl především získat hlasy v nadcházejících parlamentních volbách v Maďarsku. Proniká až k voličům. Nepřekvapí, že v nedávném průzkumu, který provedla společnost Pulzus Research, čtvrtina Orbánových příznivců označila invazi za „oprávněnou válku“. Orbán a jeho strana si nemohou dovolit znepřátelit si tyto voliče necelý měsíc před dnem voleb, protože by to potenciálně mohlo znamenat ztrátu většiny.
Írán a Rusko mají společné protivníky a budou jednat o tom, jak se postavit hrozbám, kterým obě země čelí. Před dnešní schůzkou s ruským prezidentem Vladimirem Putinem to podle agentury TASS řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Na konzultace do Moskvy přijel poté, co Spojené státy v neděli zaútočily na tři íránské jaderné provozy.
„Vždy jsme měli (s Ruskem) společné starosti a společné protivníky,“ řekl Arakčí. „Máme společné názory a vedeme úzké konzultace, abychom čelili společným výzvám a hrozbám,“ dodal. Uvedl také, že jednání s Putinem „za současných nových okolností, kdy je světový řád skutečně ohrožen“, bude mít velký význam.
Moskva americký útok na íránské jaderné provozy odsoudila, ohrožují podle ní snahy, jejichž cílem je zabránit šíření jaderných zbraní. Rusko, které čtvrtým rokem vede útočnou válku proti Ukrajině, mluví v souvislosti s americkou operací o porušení mezinárodního práva.
Dosud se podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, uvedla dnes šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová před začátkem jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Rozhovorů se zúčastní osobně i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Podle Sybihy i Kallasové je potřeba dále zesílit tlak na Rusko.
Kallasová oznámila před několika měsíci iniciativu týkající se zvýšení vojenské podpory Ukrajině. Cílem je poskytnout Ukrajině v letošním roce pět miliard eur na dva miliony kusů dělostřelecké munice.„S radostí vám mohu oznámit, že 80 procent iniciativy již bylo přislíbeno. Ale samozřejmě toho musíme dělat více,“ řekla šéfka unijní diplomacie novinářům.
„Putin je válečný štváč. Je na čase použít všechny diplomatické nástroje a přinutit Rusko k tomu, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na mír,“ uvedl v Bruselu ukrajinský ministr zahraničí Sybiha. Ruský prezident podle něj rozumí jedinému, a to je síla. „Proto jsou potřeba sankce, izolace a zmrazení ruských účtů,“ dodal s tím, že Kyjev dnes prožil další bezesnou noc. Při ruských útocích zahynulo sedm lidí a dalších 20 jich utrpělo zranění.
Bez ohledu na to, kdy a jak bude dosaženo míru na Ukrajině, ruský imperialismus zůstane hlavní hrozbou pro evropskou bezpečnost. Při zahájení porady ekonomických a vědeckých diplomatů v pražském Černínském paláci to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Pokud chce Česko efektivně prosazovat své zájmy v zahraničí, nelze podle něj přehlížet bezpečnost. Porada potrvá do konce týdne.
Putin proti ČR i dalším evropským státům zahájil energetickou válku, chtěl tyto země svým vydíráním přimět zavřít oči nad bezprávím a ustoupit jeho geopolitickým ambicím, míní ministr.
„Současně zesílily kybernetické útoky na naši kritickou infrastrukturu. Po celé Evropě přibyly případy žhářských útoků a sabotáží. Čelíme nárůstu informačních vlivových operací s cílem polarizovat našI společnost a podlomit jednotu a akceschopnost Evropské unie a NATO,“ uvedl Lipavský.
„Z nedávných zkušeností už dobře víme, že jedna událost na druhém konci světa může zásadním způsobem ovlivnit naši výrobu a export. Také proto se společně s našimi spojenci musíme více zaměřovat na zabezpečení dopravních tras a kritické infrastruktury,“ poznamenal ministr.
Ruské jaderné technologie
Existuje však ještě jeden zásadnější důvod, který vyvolává prokremelskou propagandu v médiích podporujících Fidesz: Orbánova věrnost Putinovi. Téměř deset let, zejména poté, co ve volbách v roce 2010 získal zpět moc, budoval Orbán přátelské vztahy s Kremlem a jeho vůdcem. V roce 2014 maďarská vláda udělila ruskému Rosatomu zakázku v hodnotě 12,5 miliardy eur na rekonstrukci jediné jaderné elektrárny v Maďarsku. Rusko přislíbilo půjčku ve výši 10 miliard eur na realizaci projektu (který mezitím zablokovala EU).
Orbán opakovaně chválil Rusko jako úspěšnou „neliberální“ společnost a běžně se přidával k Putinovi, když kritizoval Evropskou unii a NATO. Model ovládnutí médií, který Orbán vybudoval v Maďarsku podle Putinova vzoru, vedl k tomu, že podniky spojené s Fideszem ovládly téměř celé mediální prostředí v zemi.
Nedávné šetření maďarské mediální společnosti Direkt36 ukazuje, jak komunikační tým premiéra přísně kontroluje tok zpráv v Maďarsku. Zpráva, která vychází z řady uniklých dokumentů, popisuje, kterak vláda využívá státní tiskovou agenturu MTI k formování mediální agendy v Maďarsku.
Válka na Ukrajině představuje těžkou zkoušku pro Orbána, který dělá vše pro to, aby ve volbách znovu zvítězil, aniž by vyděsil protiválečné maďarské voliče nebo si znepřátelil Kreml. V době, kdy se většina pravicových lídrů v Evropě od Putina distancuje, se Orbán pokouší o náročné vyvažování.
Autor komentáře, rumunský novinář a mediální výzkumník Marius Dragomir, je v současnosti ředitelem Střediska pro média, data a společnost (CMDS) a hostujícím profesorem na Středoevropské univerzitě (CEU) v Budapešti.
