Komentář: Putinův spojenec Orbán navenek invazi odsoudil, skrytě šíří propagandu Kremlu
Maďarský premiér Viktor Orbán navenek výjimečně drží linii s evropskými protějšky a odsuzuje ruskou invazi na Ukrajinu. Skrytě ale podněcuje místní média k šíření proruské propagandy - věří, že mu to pomůže u nadcházejících voleb, píše v komentáři pro Blesk Zprávy mediální výzkumník Marius Dragomir.
Ukrajinský národ a kultura neexistují a Ukrajina by mohla být rozdělena mezi Rusko a „některé členské státy NATO“, prohlásil „odborník“ v pořadu vysílaném v maďarské soukromé televizi Pesti TV v souvislosti s ruskou invazí. Ukázalo se, že je spíše fotografem a vojenským inženýrem než expertem na geopolitické otázky.
Ale Pesti TV, televizní kanál, který dostává od maďarské vlády velké finanční prostředky na to, aby se vyjadřoval o vládnoucí straně Fidesz a jejím vůdci, premiérovi Viktoru Orbánovi, se na podobnou propagandu specializuje. Od invaze na Ukrajinu minulý měsíc kanál chrlí proruské dezinformace závratným tempem.
Zelenskyj ať se vzdá
Pesti TV v tom však není sama. Podobné reportáže, zpochybňující práva Ukrajinců na svou zemi a otevřeně podporující ruskou agresi, bez ustání šíří maďarská provládní média, která jsou dominantní silou v mediálním prostoru země.
Podle analýzy nezávislé zpravodajské stanice Atlatszo státní televize MTVA od prvních hodin války podněcuje veřejné mínění proti Ukrajině. Moderátor MTVA Balázs Németh minulý měsíc ve svém příspěvku na facebooku naznačil, že kapitulace a rezignace ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by byla moudrým rozhodnutím.
V reakci na to vyzvali mediální odborníci maďarský orgán pro regulaci médií, Národní mediální a komunikační úřad (NMHH), aby nařídil státním médiím zastavit vysílání proruské propagandy. Ale vzhledem k tomu, že regulátor je plný profideszovských zaměstnanců, nic se nestalo.
Hluboká žumpa propagandy, kterou vytvářejí maďarská provládní média, je v rozporu s deklarovanou podporou sankcí proti Rusku ze strany maďarské vlády. Proč Orbán hraje tuto dvojí hru: Ve svých veřejných projevech vystupuje proti válce, a současně nařizuje svým médiím, aby chválila Rusko a šířila lži?
Odpověď je zřejmě dvojí: volební zisky a Orbánův obdiv k Putinovi. Podívejme se nejprve na volby. Orbánova strategie, kdy vystupuje proti ruskému útoku na Ukrajinu, uklidňuje tu část voličů, která se obává další eskalace konfliktu. Uspokojuje také jeho kolegy z EU, kteří vyjádřili obavy z posunu jeho zahraniční politiky na východ, a staví ho do role mírumilovného vůdce.
Válku na Ukrajině zároveň Fidesz rychle využil jako příležitost vylepšení svého obrazu v očích veřejnosti v rámci příprav na maďarské volby, které se mají konat 3. dubna. Téměř všechny zpravodajské pořady MTVA v posledních týdnech informovaly o tom, že opoziční politici chtějí na Ukrajinu vyslat vojáky a zbraně, což je myšlenka, kterou většina Maďarů opovrhuje. Opoziční strany však nikdy nic takového neřekly. Šlo o pomluvu, jejímž cílem byla diskreditace.
Prokremelská kampaň, kterou vedou média ovládaná stranou Fidesz, má na rozdíl od ostatních mainstreamových médií v EU za cíl především získat hlasy v nadcházejících parlamentních volbách v Maďarsku. Proniká až k voličům. Nepřekvapí, že v nedávném průzkumu, který provedla společnost Pulzus Research, čtvrtina Orbánových příznivců označila invazi za „oprávněnou válku“. Orbán a jeho strana si nemohou dovolit znepřátelit si tyto voliče necelý měsíc před dnem voleb, protože by to potenciálně mohlo znamenat ztrátu většiny.
Podle agentury Reuters švédský prezident Ulf Kristersson dnes prohlásil, že jeho země chce v rámci koalice zemí, které se snaží dojít k míru ve válce s Ruskem, pomoci poskytnout bezpečnostní záruky Ukrajině.
Švédsko by mohlo přispět leteckým dohledem a případně námořními zdroji, v závislosti na celkových potřebách a za předpokladu, že to bude bezpečné, řekl Kristersson pro švédský veřejnoprávní rozhlas SR.
Podle deníku The Guardian polský místopředseda vlády a ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz potvrdil, že dron, který v noci explodoval v Polsku, pravděpodobně souvisí s Ruskem.
„Rusko opět provokuje země NATO po incidentech s drony, k nimž došlo v Rumunsku, Litvě a Lotyšsku,“ řekl.
„Tohle se děje v obzvláště důležitém okamžiku, kdy probíhají diskuse o míru. To se děje v době, kdy existuje naděje, že válka zahájená Ruskem – válka proti ukrajinskému státu, ale také válka ohrožující bezpečnost zemí NATO – má šanci skončit.“
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski reagoval na noční incident s dronem ve východním Polsku a na síti X uvedl, že „další narušení našeho vzdušného prostoru z východu potvrzuje, že nejdůležitější misí Polska v rámci NATO je obrana vlastního území“.
Sikorski uvedl, že se bude konat formální protest „proti pachateli“, aniž by jmenoval zemi, která za incidentem může stát.
Podle agentury Reuters Sikorského mluvčí Paweł Wroński uvedl, že objekt, který přes noc explodoval v kukuřičném poli ve východním Polsku, byla ruská verze dronu Shahed.
Ruské jaderné technologie
Existuje však ještě jeden zásadnější důvod, který vyvolává prokremelskou propagandu v médiích podporujících Fidesz: Orbánova věrnost Putinovi. Téměř deset let, zejména poté, co ve volbách v roce 2010 získal zpět moc, budoval Orbán přátelské vztahy s Kremlem a jeho vůdcem. V roce 2014 maďarská vláda udělila ruskému Rosatomu zakázku v hodnotě 12,5 miliardy eur na rekonstrukci jediné jaderné elektrárny v Maďarsku. Rusko přislíbilo půjčku ve výši 10 miliard eur na realizaci projektu (který mezitím zablokovala EU).
Orbán opakovaně chválil Rusko jako úspěšnou „neliberální“ společnost a běžně se přidával k Putinovi, když kritizoval Evropskou unii a NATO. Model ovládnutí médií, který Orbán vybudoval v Maďarsku podle Putinova vzoru, vedl k tomu, že podniky spojené s Fideszem ovládly téměř celé mediální prostředí v zemi.
Nedávné šetření maďarské mediální společnosti Direkt36 ukazuje, jak komunikační tým premiéra přísně kontroluje tok zpráv v Maďarsku. Zpráva, která vychází z řady uniklých dokumentů, popisuje, kterak vláda využívá státní tiskovou agenturu MTI k formování mediální agendy v Maďarsku.
Válka na Ukrajině představuje těžkou zkoušku pro Orbána, který dělá vše pro to, aby ve volbách znovu zvítězil, aniž by vyděsil protiválečné maďarské voliče nebo si znepřátelil Kreml. V době, kdy se většina pravicových lídrů v Evropě od Putina distancuje, se Orbán pokouší o náročné vyvažování.
Autor komentáře, rumunský novinář a mediální výzkumník Marius Dragomir, je v současnosti ředitelem Střediska pro média, data a společnost (CMDS) a hostujícím profesorem na Středoevropské univerzitě (CEU) v Budapešti.
