Nemocnice v Mariupolu v obklíčení: Rusové drží 500 lidí jako rukojmí. I děti, tvrdí Ukrajina

Více než 100 vysoce postavených evropských zákonodárců v úterý odešle svým protějškům ve Spojených státech společný dopis, v němž žádají o uvolnění další vojenské pomoci Ukrajině.

Otevřený dopis podepsali zákonodárci z nejméně 17 zemí včetně Francie, Německa, Itálie, Polska a Irska, uvedla agentura Reuters, podle níž je to známka rostoucích obav v Evropě ohledně pokračování americké podpory Ukrajině. „Slyšíme obavy, které vyjadřují naši američtí přátelé. Američtí představitelé, demokraté i republikáni, již léta žádají Evropany, aby převzali větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost. S tímto legitimním požadavkem souhlasíme,“ uvedli v dopise zákonodárci v čele s Benjaminem Haddadem, francouzským poslancem ze strany prezidenta Emmanuela Macrona.

Evropští zákonodárci, mezi nimiž je i německý poslanec Michael Roth, šéf zahraničního výboru Spolkového sněmu, a také jeho italský protějšek Giulio Tremonti, uvedli, že Evropané přispěli na pomoc Ukrajině od ruské invaze obdobně jako USA.„Vojenské výdaje navíc vzrostly v celé Evropě. Americká vojenská pomoc je však kritická a naléhavá,“ uvedli.

„Vítězství Putina by povzbudilo naše nepřátele po celém světě: sledují nás a doufají, že se unavíme. Ukrajinci bojují, abychom my nemuseli,“ vzkázali také evropští zákonodárci.

Ukrajinský prezident Zelenskyj dnes na návštěvě USA vyjádřil naději, že s touto zemí snad může i nadále počítat. Podle agentury Reuters to uvedl při zahájení klíčové návštěvy Washingtonu, kde se bude pokoušet zachránit návrh amerického prezidenta Joea Bidena na novou pomoc Ukrajině, který minulý týden zablokovali republikáni. Výměnou za podporu balíčku požadují výrazné zpřísnění americké imigrační politiky, což demokraté odmítají.

„Nevzdáme se. Víme, co máme dělat, a vy se můžete spolehnout na Ukrajinu, a stejně tak doufáme, že se budeme moci spolehnout na vás,“ řekl Zelenskyj v projevu na Národní univerzitě obrany ve Washingtonu po úvodních slovech amerického ministra obrany Lloyda Austina.

Zatímco Rusko viní obyvatele ČR z pokusu o vraždu vojáka, ruská tajná služba tvrdí, že s vyšetřovacím výborem zastavila aktivity „hluboce skryté, rozsáhlé zpravodajské sítě ukrajinských speciálních služeb, utvořené k tomu, aby páchala významné sabotáže a teroristické činy“ proti státním orgánům, armádě i dopravní a energetické infrastruktuře na poloostrově.

Cíli ukrajinských agentů se podle FSB měli stát zejména šéf krymské okupační správy Sergej Aksjonov, ruský proválečný bloger Alexandr Talipov nebo bývalý ukrajinský poslanec Oleh Carjov.

Carjov, jeden z nejznámějších představitelů proruských separatistů ve východoukrajinském Donbasu, se letos na podzim skutečně terčem útoku stal. Zdroj z ukrajinské tajné služby SBU tehdy agentuře Reuters řekl, že se jednalo o operaci ukrajinských zpravodajských služeb.

„Bezpečnostní složky navíc zabránily uskutečnění 14 teroristických činů a sabotáží včetně vyhození šesti železničních úseků, dvou distribučních center plynu, tří elektrických rozvoden a tří vozidel do povětří,“ uvedla dále FSB a v prohlášení zmiňuje i nalezení desítek výbušných zařízení a více než 200 kilogramů výbušnin.

„Kromě toho, obyvatel České republiky, který nějakou dobu žil v Simferopolu je viněn z pokusu o vraždu, která se chystala v případě vojáka,“ píše TASS. „Dne 23. září agent (ukrajinské tajné služby) SBU poblíž bytového domu na ulici Sadovaja (ve městě) Džankoj aktivoval improvizované výbušné zařízení, které umístil pod vůz Chevrolet Aveo,“ píše agentura s poznámkou, že útok se nezdařil kvůli „okolnostem“.