Rakušan: Česko registrovalo 180 tisíc Ukrajinců. „Musíme je adaptovat,“ urguje ministr
V České republice je registrováno již 180 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Uvedl to ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání Ústředního krizového štábu. Vedle toho informoval o vzniku stragického týmu, který bude problematiku ubytovávání a financování řešit, první schůzku budou mít již zítra. Řešit budou mj. i zvýšení příspěvku z nynějších 180 korun na 250 korun. Na stole bude také vznik nového dotačního titulu, který by mohly obce využít na vytvoření obytných prostor.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) nadále platí, že nejvíce uprchlíků je žen a dětí – dětí je kolem 50 % celkové populace. „Dostáváme se do situace, kdy máme v ČR registrovaných 180 tisíc lidí. To číslo je úžasné i v tom smyslu, že žádné jiné zemi se nepovedlo dospět tak rychle k takovému počtu registrovaných osob,“ uvedl s tím, že největším problémem a výzvou je samozřejmě ubytovávání běženců.
Kraje se dostávají na svůj limit, jak dále podotkl Rakušan. Podle něj se již musí nabízet humanitární ubytování, čemuž se chtějí kraje i obce vyhýbat. „To je ubytování v tělocvičnách,“ upřesnil šéf vnitra.
Denně až 300 korun na uprchlíka
Po jednání Ústředního krizového štábu Rakušan představil také první plány na navýšení příspěvku na uprchlíka pro kraje. Podle něj by se mohl příspěvek zvýšit z aktuálních 180 korun na až 250 korun. Kraje by mohly také přispívat, takže by se podle Rakušana mohla částka vyšplhat na až 300 korun. O tom nicméně rozhodne vláda ve spolupráci s hejtmany ve středu.
Česko ke konci loňského roku evidovalo 793.290 zaměstnanců z řad cizinců, což je o 13 procent více než předloni. Ze států mimo EU měli na trhu práce tradičně nejvyšší zastoupení Ukrajinci, kterých bylo tentokrát 269.911. Ukrajinci představovali nejpočetnější skupinu mezi cizinci také v mateřských, základních i středních školách. Na vysokých školách studovalo stále nejvíce cizinců z řad Slováků. Vyplývá to z výroční zprávy o migraci a integraci cizinců, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.
Ze zahraničních pracovníků, které krajské pobočky Úřadu práce ke konci loňského roku evidovaly jako zaměstnance, bylo 407.257 občanů Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska včetně jejich rodinných příslušníků. Z toho nejvíce bylo Slováků - 213.447. Následovali Poláci s 49.074 zaměstnanci, 46.457 Rumunů a 37.067 Bulharů.
Zbylých 386.033 zaměstnaných cizinců pocházelo z takzvaných třetích zemí. Vedle Ukrajinců to bylo zejména 20.274 Rusů a 17.284 Vietnamců.
Školy mohou i v příštím školním roce počítat s podporou jazykové přípravy a financováním ukrajinských asistentů pedagoga obdobně, jako tomu bylo ve školním roce 2022/2023. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová potom, co vláda přerušila ve středu jednání o dalším postupu vzdělávání ukrajinských dětí, žáků a studentů. Doplnila, že během července její úřad upřesní podmínky čerpání finanční podpory.
Ministerstvo deklaruje, že podpora integračních aktivit ve školách je nezbytná k úspěšnému začleňování ukrajinských dětí do českého vzdělávacího systému. Na dotaz, zda se kabinet k materiálu vrátí, až bude dohodnuta příslušná suma, Lednová pouze konstatovala, že materiál bude projednán na některém z dalších jednání vlády.
Nemocnici v ukrajinském Žytomyru od tohoto týdne napájí solární elektrárna z Brna. Pokryje zhruba čtvrtinu její roční spotřeby a zajistí čistou elektřinu i v případě výpadků v důsledku ruské invaze. ČTK to řekli mediální zástupci společnosti Solsol, která elektrárnu darovala, a brněnské neziskové organizace Nesehnutí, která se podílela na jejím převozu. Nemocnice poskytuje péči pro více než 100.000 lidí z regionu.
Cílem elektrárny je zajistit výrobu elektřiny spolehlivěji a levněji než za pomoci dieselagregátů, které se používají při nečekaných výpadcích proudu. Firma Solsol, kterou v roce 2012 založil Radek Orság, se na tuto oblast specializuje, a tak se v zimě rozhodla přispět právě fotovoltaikou. Žytomyrskou nemocnici si zvolila kromě jiného proto, že má jednoduchou střechu, relativně bezpečnou polohu a město již před válkou projevilo zájem o transformaci obnovitelných zdrojů energie. Převoz dohodla s Nesehnutím, které spolupracovalo s ukrajinskou nevládní organizací Ecoclub Rivne.
Rakušan uvedl i to, že by dnes, tedy v pondělí, mohl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představit první návrhy na příspěvek lidem, kteří u sebe doma ubytovávají uprchlíky. To vše budou podle Rakušana řešit zítra strategické týmy, které byly speciálně vytvořeny kvůli krizi na Ukrajině.
Podle Rakušana by měla být částka i motivační pro rodiny, které by rády ubytovaly uprchlíky, ale nemají na to finance. „Pokud máte doma ukrajinskou maminku s dítětem, tak si s nimi i povídáte a dáte jim nejlepší rady a tím se k nim dostávají i tím nejpřirozenějším způsobem,“ konstatoval Rakušan, který si myslí, že by se tím i Ukrajinci nejlépe mohli adaptovat na život v Česku.
Na podnět hejtmana Jihočeského kraje Martina Kuby (ODS) se možná vypíše speciální dotační program na ministerstvu pro místní rozvoj. Ten by byl určen obcím a krajům a měl by sloužit k přetvoření prostor na ubytovací místa. Podle Rakušana je navíc skvělé, že by takové prostory Česku zůstaly i do budoucna a tedy by mohly být využívány například jako obecní byty poté, co válka na Ukrajině skončí.
Nové vládní nařízení?
Rakušan také uvedl, že se chystá vládní nařízení, aby státní instituce znovu prošly své ubytovací prostory a uvedly, zdali je možné je uvolnit pro uprchlíky z Ukrajiny. „To vše slouží, abychom vykázali ubytovací kapacity v důstojných podmínkách,“ uvedl ministr. Vysvětlil, že jen důstojné podmínky povedou k tomu, aby si zde Ukrajinci hledali práci a zapojovali se do české společnosti jak nejlépe umí.
Rakušan (STAN) dodal, že je potřeba ukrajinskou komunitu informovat, že v okolí Prahy a Středočeského kraje bude problém sehnat místo pro dítě do školy. Rakušan zdůraznil, že tento problém mají ostatně i samotní Češi.
Rakušan zdůraznil, že stát nebude tlačit na školy, aby přijímaly do tříd ukrajinské děti, zmínil ale, jak je i tato integrace důležitá.