Nouzový stav v ČR? Pro lepší pomoc Ukrajině bude třeba vyhlásit, míní Rakušan
Kvůli efektivnější pomoci lidem utíkajícím z Ukrajiny po ruské vojenské invazi bude pravděpodobně nezbytné v nejbližší době vyhlásit v České republice nouzový stav, uvedl ve středu na twitteru ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Především krajům podle něj umožní lépe zapojit všechny lidské i materiální zdroje. O tom, kdy bude nouzový stav nezbytné vyhlásit, rozhodne vláda, doplnil Rakušan.
Nouzový stav v posledních dvou letech opakovaně platil kvůli epidemii covidu-19. Celkově trval 284 dní a naposledy skončil v noci na loňského 26. prosince. Tentokrát by podle Rakušana nouzový stav nijak nezasáhl do života lidí. „Nebylo by nutné jakkoliv omezovat pohyb osob, vzdělávání, zdravotnictví, obchod či služby. Vládě a krajům by ale pomohl účinněji a rychleji pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny,“ uvedl.
Aby náš stát mohl naplno využít všechna opatření a mechanismy, které jsme pro pomoc lidem z Ukrajiny vytvořili, bude pravděpodobně nezbytné v nejbližší době vyhlásit nouzový stav. Ten umožní krajům efektivně zapojit všechny lidské i materiální zdroje, které mají...
— Vít Rakušan (@Vit_Rakusan) 2. března 2022
1/4
Nouzový stav vyhlašuje podle ústavního zákona o bezpečnosti ČR vláda při živelních pohromách, haváriích, nehodách nebo při jiném nebezpečí, které značně ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek nebo bezpečnost. Vyhlásit ho může nejvýše na 30 dní. Nouzový stav může zrušit Sněmovna, která také musí dát předchozí souhlas s každým případným prodloužením.
Rakušan již v úterý zmiňoval, že nouzový stav vyžadují nejvyšší dva ze čtyř stupňů systému ministerstva vnitra pro přijímání uprchlíků. Kabinet spustil minulý týden druhý stupeň, který počítá se zajištěním 5000 lidí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu uvedl, že v posledních dnech dorazilo do Česka kvůli konfliktu na Ukrajině zhruba 20 000 lidí a počet bude růst.
Podle Rakušana bude nouzový stav pravděpodobně nutný kvůli tomu, aby stát mohl využít všechny připravené mechanismy naplno. „Krajům umožní efektivně zapojit všechny lidské i materiální zdroje, které mají zrychlit proces registrace uprchlíků a zkrátit tak čas, který tito lidé tráví v krajských asistenčních centrech,“ uvedl ve středu ministr.
Ruské střely, které dnes zasáhly Oděskou oblast na jihu Ukrajiny, poškodily přístavní infrastrukturu. „Ví se o jednom zraněném. Muž zraněný střepinami byl hospitalizován,“ uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper na telegramu a vyzval obyvatelstvo, aby reagovalo na vyhlášení leteckého poplachu a odebralo se do krytů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upřesnil, že ruské střely poškodily v přístavu Pivdennyj u Oděsy přístavní zařízení patřící Ukrajině a Singapuru.
Americká Sněmovna reprezentantů dnes učinila zásadní procedurální krok, kterým se po měsících posunula o krok blíže ke schválení dlouho očekávané pomoci pro Ukrajinu, Izrael a Tchaj-wan ve výši 95 miliard dolarů (asi 2,25 bilionu Kč). List The New York Times (NYT) v této souvislosti poznamenává, že ke schválení programu schůze pomohli demokratičtí zákonodárci, díky nimž hlasování prošlo navzdory disentním hlasům některých republikánů. Hlasování o pomoci se očekává o víkendu.
Program schůze republikánského předsedy sněmovny Mikea Johnsona dnes prošel v poměru 316 ku 94 hlasům, což uvolňuje cestu k tomu, aby se o jednotlivých částech zahraniční pomoci hlasovalo odděleně v sobotu. Dnešní přijetí programu podle NYT naznačuje, že legislativa bude mít podporu, jelikož program prošel s významnou podporou demokratů i většinou republikánů, navzdory nesouhlasů pravicového křídla Republikánské strany.
„Existuje mnoho dezinformací o tom, co a proč tady děláme,“ řekl Johnson v pořadu The Mark Levin Show. „Ukrajinci nyní zoufale potřebují smrtící pomoc. ... Nemůžeme dovolit, aby Vladimir Putin vpadl do další země a zabral ji,“ řekl s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu. „Jedná se o velmi vážné záležitosti s globálními důsledky,“ dodal.
Země Severoatlantické aliance se shodly na poskytnutí dalších systémů protivzdušné obrany Ukrajině. Po dnešní diskusi ministrů obrany ve formátu Rady NATO-Ukrajina to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
„Kromě Patriotů jsou tu další zbraně, které mohou alianční země poskytnout, včetně SAMP-T. A mnoho dalších, kteří nemají k dispozici tyto systémy, slíbilo poskytnout finanční podporu na jejich nákup pro Ukrajinu,“ řekl Stoltenberg novinářům po jednání, které se konalo prostřednictvím videokonference.
OBRAZEM: Dopady ruského útoku na ukrajinské město Dnipro, který měl přinejmenším dvě oběti na životě.
Litva a Polsko specifikovaly, kterak dopadly lidi podezřelé z brutálního útoku na Leonida Volkova, spolupracovníka ruského opozičníka Alexeje Navalného. Polská policie uvedla, že dvojici polských občanů zadržela na základě evropského zatykače a že případem se zabývá prokuratura ve varšavské čtvrti Praga.
Polský premiér Donald Tusk následně na sociální síti X oznámil, že zadržen byl i běloruský občan, který polským vykonavatelům nařídil atentát na Volkova spáchat. „Spojeni jsou s prostředím ultras mezi fotbalovými fanoušky,“ dodal.
„Od hybridního útoku Běloruska z listopadu 2021 proti Litvě, Lotyšsku a Polsku všichni víme, jak Putin a jeho spojenci využívají migranty k testování naší obrany a snaží se nás destabilizovat,“ řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová během návštěvy Finska. „Teď se Putin soustředí na Finsko,“ dodala.
Helsinky koncem loňského roku uzavřely 1340 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem v reakci na zvyšující se počet migrantů přicházejících z třetích zemí do Finska přes ruské území. Helsinky již dříve obvinily Rusko, že k hranici přepravuje žadatele o azyl z blízkovýchodních, afrických a dalších zemí, kteří nemají platné doklady, s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva to popřela. Na začátku dubna Finsko uzávěru pozemních přechodů prodloužilo na neurčito a na seznam přidalo několik přístavních hraničních přechodů.
Mezi osmi zabitými ruským bombardováním v Dněpropetrovské oblasti je osmileté a čtrnáctileté dítě. Úřady původně informovaly, že zemřel i šestiletý chlapec, šéf vojenské správy regionu Serhij Lysak ale později uvedl, že ač byl v těžkém stavu, lékařům se ho podařilo zachránit.
Dnipro vyhlásilo den smutku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil vojáky bojující na frontě Doněcké oblasti, kde Rusové pomalu postupují. „Musíme si vždy vážit lidí, kteří dělají vše pro to, aby Ukrajina žila a vzdorovala okupantům,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích.
V Doněcké oblasti ukrajinská armáda svádí boje už od roku 2014, před začátkem plnohodnotné ruské invaze z předloňského února tam válčila proti separatistům podporovaným Moskvou. Ukrajina v této části fronty posiluje budování obranných linií, ukrajinští činitelé varují, že ruské jednotky by tam později během jara nebo v létě mohly podniknout ofenzivu.
In the Donetsk region, I held a meeting on the regional security situation and the protection of people.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) 19. dubna 2024
General Sodol, the head of the regional military administration Filashkin, and the heads of the SSU and National Police departments provided me with detailed briefings.
I… pic.twitter.com/YxYuCVx1R5
„Oscar přijel na Ukrajinu,“ tweetuje deník Ukrajinská pravda a přidává fotografii. Je na ní režisér a reportér Mstyslav Černov, aktuální držitel řady ocenění včetně zlaté sošky od americké Akademie filmových věd za reportážní dokument 20 dní v Mariupolu o ruském dobývání azovské metropole.
Oskar came to Ukraine. @mstyslavchernov pic.twitter.com/r24MUXOdHK
— Ukrainska Pravda in English (@pravda_eng) 19. dubna 2024
Plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) u německého ostrova Rujána v Baltském moři přejde brzy do pravidelného provozu. Počítá s tím společnost Deutsche ReGas, která už teď také provozuje jako čistě soukromý projekt plovoucí terminál v Lubminu. O baltský terminál se zajímá Česká republika, která je s regionem plynovody propojena.
V přístavu Mukran je od března ve zkušebním provozu na objednávku státu plovoucí jednotka pro opětovné zplynování zkapalněného plynu – tanker Energos Power. Společnost ReGas na počátku dubna získala potřebná provozní povolení, do 15. května chce zahájit řádný provoz a do léta pak dosáhnout plného výkonu terminálu.
„Energetický terminál Deutsche Ostsee se stane základním pilířem energetického zásobování Německa,“ uvedl šéf ReGasu Ingo Wagner. Německo je velmi závislé na zemním plynu, jeho objemné dodávky z Ruska však kvůli invazi na Ukrajinu zastavilo.
Město Hradec Králové připravuje pomoc partnerskému městu Černihiv na Ukrajině, kde po středečním ruském raketovém útoku zemřelo 18 lidí a 78 lidí bylo zraněno. Hradecká radnice již kontaktovala zástupce černihivského úřadu s nabídkou pomoci.
Hradec Králové uzavřel partnerství s Černihivem v roce 2010, ovšem města spolupracovala již před rokem 1989. Před válkou v Černihivu žilo asi 280 000 obyvatel. V roce 2022 město čelilo mohutnému ruskému ostřelování a bombardování. V březnu 2022 zřídil Hradec Králové transparentní účet na pomoc Černihivu. Tuto středu útok zasáhl 16 výškových obytných budov, nemocnici nebo školu.
„Našemu partnerskému městu jsme připraveni pomoci, jak jen to bude možné. Pokoušíme se zjistit, jaký druh pomoci je v místě nyní potřeba,“ uvedla primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová.
Ukrajinský generální štáb odvolal Nataliju Humeňukovou z funkce mluvčí jižního velitelství armády – po výzvě armádnímu vedení od více než 150 ukrajinských a zahraničních novinářů. Generální štáb uvedl, že k dnešnímu dni se rozhodl ukončit přidělení plukovnice Humeňukové k jižnímu uskupení ukrajinské armády. Nyní se hledá vhodný odborník, který ji nahradí.
Novináři, kteří se připojili k výzvě za odvolání Humeňukové, uvedli, že brání v informování o ruských válečných zločinech nebo o ukrajinských vojácích bránících tuto část Ukrajiny. Nejvýrazněji se to podle nich projevilo při loňské destrukci Kachovské přehrady, kdy mluvčí nedostatečně objasňovala, co se stalo, což vedlo k tomu, že „světová média hledala informace o zničení hráze v nepřátelských zdrojích“.
Humeňuková, která tiskové oddělení jižního velitelství ukrajinské armády vedla od jara 2022, kritiku odmítla.
„Litevský prezident Gitanas Nauseda na tiskové konferenci oznámil, že ve spolupráci polských a litevských orgánů činných v trestním řízení byly v Polsku zadrženy dvě osoby, které se podílely na útoku na mou osobu 12. března,“ tweetuje Leonid Volkov z Navalného týmu. S kolegy odešli z Ruska do Litvy, před měsícem tam byl Volkov surově napaden.
„Zatím neznám žádné další podrobnosti, ale mohu říci, že jsem viděl, jak energicky a vytrvale litevská policie v uplynulém měsíci na tomto případu pracovala, a jsem velmi potěšen, že tato práce byla efektivní.“
Ve Stavropolském kraji na jihozápadě Ruska se zřítil ruský strategický bombardér Tu-22M3, který se vracel na základnu po splnění bojového úkolu, informovalo dnes podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany. Ke zničení letounu se hlásí ukrajinské letectvo, akci podle svého velitele Mykoly Oleščuka podniklo ve spolupráci s vojenskou rozvědkou HUR.
„Jednotky letectva ve spolupráci s vojenskou rozvědkou poprvé zničily strategický bombardér dlouhého doletu Tu-22M3, používaný jako nosič střel Ch-22, které ruští teroristé používají k útokům na ukrajinská města,“ uvedl Oleščuk.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že piloti bombardéru se katapultovali. „Tři členy posádky evakuoval pátrací a záchranný tým. Po jednom pilotovi se pátrá,“ upřesnil resort obrany. Gubernátor Stavropolského kraje Vladimir Vladimirov později dodal, že jeden z evakuovaných zemřel. Na palubě nadzvukového letounu podle Moskvy nebyla munice. Stroj spadl v opuštěné oblasti a na zemi nevznikly žádné škody, sdělilo ministerstvo obrany s tím, že letadlo se zřejmě zřítilo kvůli „technické závadě“.
One pilot of the shot down Russian Tu-22M3 pilot died, another is missing, the governor of Stavropol region reported. Two more survived. https://t.co/pd3SAk1JPK pic.twitter.com/6HHUMpRxOF
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) 19. dubna 2024
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil fotografie následků ruského úderu a znovu apeloval na to, aby svět pomohl Ukrajině protivzdušnou obranu.
Rescue operations are underway in Dnipro following a Russian strike. Several floors of a typical residential building were destroyed, and the railway station sustained damage.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 19, 2024
Kryvyi Rih and Synelnykove in the Dnipropetrovsk region were also targeted. All injured people are… pic.twitter.com/t0zX4TwJhY
Rusko v noci na dnešek zaútočilo raketami na Dněpropetrovskou oblast na východě Ukrajiny. Zranění utrpělo přes 20 lidí, jedno dítě v nemocnici na následky poranění zemřelo. Informoval o tom na telegramu šéf vojenské správy druhého největšího ukrajinského regionu Serhij Lysak.
V Dnipru je hlášených 15 lidí se středně těžkým zraněním, v Kryvém Rihu byli zranění tři lidé a stejný počet v Synelnykove. V tomto městě ležícím na jihovýchod od Dnipra poranění utrpěly dvě děti, jedno z nich zemřelo.
Tady jsou záběry zřícení ruského bombardéru a také fotografie jeho trosek. Na sociálních sítích se šíří informace, že si letoun Rusové sestřelili sami.
During tonight’s Missile Attack against Ukraine, a Tu-22M3 “Backfire” Strategic Bomber with the Russian Aerospace Forces reportedly Crashed in the Stavropol Krai Region of Southwestern Russia following a Technical Malfunction; Russian Sources are claiming that both of the Pilots… pic.twitter.com/vCkz6GoDmY
— OSINTdefender (@sentdefender) April 19, 2024
Ve Stavropolském kraji na jihozápadě Ruska se zřítil ruský strategický bombardér Tu-22M3, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Piloti se katapultovali.
Do vzduchu ráno znovu vzlétly polské stíhačky, informuje letectvo. K hranicím se přiblížily ruské střely. V poslední době jde o několikátý odobný incident.
❗️Uwaga, w przestrzeni powietrznej rozpoczeły operowanie dyżurne statki powietrzne, co może wiązać się z występowaniem podwyższonego poziomu hałasu, zwłaszcza w południowo-wschodnim obszarze kraju.
— Dowództwo Operacyjne (@DowOperSZ) April 19, 2024
Dzisiejszej nocy obserwowana jest intensywna aktywność lotnictwa dalekiego… pic.twitter.com/F9FTgoOhbj
Přežití Ukrajiny v současné válce proti Rusku je důležité jak pro Evropu, tak pro Spojené státy, uvedl dnes bývalý americký prezident a republikánský kandidát do listopadových prezidentských voleb Donald Trump. V příspěvku na exprezidentově sociální síti Truth Social je podle agentury Reuters znatelný určitý posun v jeho dosavadním postoji, a to za situace, kdy má o víkendu americká Sněmovna reprezentantů hlasovat o miliardovém balíčku pomoci Ukrajině.
„Proč Evropa nemůže narovnat nebo dorovnat peníze poskytnuté USA, aby pomohla zoufalé zemi v nouzi?“ napsal Trump. „Jak se všichni shodují, ukrajinské přežití a síla by měly být pro Evropu mnohem důležitější než pro nás, ale je to důležité i pro nás! Pohni sebou, Evropo,“ uvedl exprezident.
Český prezident vyzývá USA, aby schválily zákon o pomoci Ukrajině
Prezident Petr Pavel byl hostem zahraniční televize CNN, kde komentoval českou iniciativu nákupu munice pro Ukrajinu. Vyslovil přání, aby americký Kongres schválil zákon o pomoci tohoto státu, který se potýká s ruskou agresí. Podle české hlavy státu Evropa přebírá sice více odpovědnosti, ale USA je stále největším podporovatelem. Pavel také prozradil, že se identifikovalo na milion kusů munice v zahraničí, neprozradil ale, od koho se bude munice kupovat. I kvůli bezpečnosti daného státu vůči Rusku.
Úspěch slovenské iniciativy na nákup munice ocenila i česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
„Na ObranaTweetuje jsme samozřejmě připravení poskytnout iniciativě konzultace ohledně výběru a nákupu vhodné munice, jako je to v případě naší spolupráce s DarPutinovi. Moc děkujeme! Jsme rádi, že jste v tom s námi a pomáháte Ukrajině se bránit,“ uvedla na sociální síti X.
Slovenská občanská iniciativa https://t.co/nISmv4xtBW má neuvěřitelný úspěch. Slováci za 41 hodin vybrali 1 milion euro a za ani ne 72 hodin už je stav na jejich účtu 1 364 201 euro a částka dál roste.
— Jana Černochová (@jana_cernochova) 18. dubna 2024
Na @ObranaTweetuje jsme samozřejmě připravení poskytnout iniciativě…
Za necelé dva dny od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než 1,6 milionu eur (40,4 milionu korun). Původní cíl kampaně byl vysbírat milion eur. Vyplývá to z webu iniciativy Munice pro Ukrajinu.
Sbírka, kterou podpořily též různé osobnosti, pokračuje. „Svou podporou jste dokázali, že Slovensko není zbabělé, právě naopak je odvážné a ochotné pomáhat,“ vzkázali organizátoři všem, kteří na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu přispěli.
Strany nynějšího kabinetu v minulém volebním období při opakovaných žádostech vlády ANO a ČSSD o prodloužení nouzového stavu tento požadavek kritizovaly. Mezi první kroky vlády Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN patřilo rozhodnutí nežádat o další prodloužení nouzového stavu. Rakušan v úterý řekl, že slovní spojení nouzový stav je nutné „rehabilitovat“. „Věřím, že ačkoliv vyvolávalo v uplynulých týdnech a měsících řadu emocí, veřejnost by toto rozhodnutí pochopila a přijala,“ doplnil ve středu.