ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

„Sibiřský prapor“ ruských dobrovolníků při ukrajinské armádě zveřejnil video z dnešních bojů na území Ruské federace.

Leonid Volkov, bývalý šéf štábu zesnulého ruského opozičníka Alexeje Navalného, byl napaden nedaleko svého domu v Litvě, uvedla Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. „Leonid Volkov byl právě napaden před svým domem. Někdo rozbil okno auta a nastříkal mu do očí slzný plyn, načež útočník začal Leonida bít kladivem,“ napsala.

Francouzské Národní shromáždění dnes velkou většinou schválilo bezpečnostní dohodu Paříže s Kyjevem, která má Ukrajinu podpořit v obraně před ruskou agresí. Dohoda získala hlas 372 poslanců, 99 jich bylo proti. Krajně pravicová a krajně levicová opozice se rozhodla nehlasovat, píše agentura AFP.

Hlasování předcházela dlouhá rozprava, během níž premiér Gabriel Attal hájil francouzskou ochotu pomáhat Ukrajině. Ruská výhra by podle Attala měla zásadní a hmatatelné dopady na život Francouzů, včetně násobně rostoucí ceny potravin nebo energií. Projev zahájil "poklonou výjimečné odolnosti ukrajinského lidu", což poslanci ocenili potleskem.

Dánsko oznámilo další vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě 2,3 miliardy dánských korun (7,8 miliardy korun), která bude obsahovat houfnice Caesar a munici. S odvoláním na dánské ministerstvo obrany to uvedl server Ukrajinska pravda. Munici se Dánsko chystá dodat ve spolupráci s Českem a Estonskem a houfnice ve spolupráci s Francií. Česko nedávno přišlo s iniciativou, která má zajistit Ukrajině 800.000 kusů dělostřelecké munice, na jejímž nákupu v zemích mimo Evropskou unii se podílí několik evropských států.

Ruské ministerstvo zahraničí si předvolalo švýcarskou velvyslankyni v Moskvě Krystynu Marty Langovou, aby protestovalo proti rozhodnutí švýcarského parlamentu iniciovat vytvoření mechanismu pro konfiskaci zmrazeného ruského majetku, uvedlo ministerstvo.

Ukrajina a EU podepsaly 12. března dohodu o přechodném financování Kyjeva ve výši 6 miliard eur v rámci dlouhodobého plánu podpory ve výši 50 miliard eur, oznámilo ukrajinské ministerstvo financí.

Obrazem: Ukrajinská armáda u Bachmutu

Nezávisle na tom, kdo zvítězí v podzimních prezidentských volbách ve Spojených státech, musí Evropa předpokládat, že USA ohledně zajištění bezpečnosti od ní budou mít stále větší očekávaní. Dnes to před schůzkou s americkým prezidentem Joem Bidenem řekl polský premiér Donald Tusk v rozhovoru s televizí TVN24.

„Přichází uvědomění, že Evropa musí být stále samostatnější, že období geopolitického dětství je za námi,“ řekl Tusk. „Je potřeba vycházet z toho, že nezávisle na výsledku voleb v USA toho bude Amerika od Evropy očekávat stále víc,“ dodal.

Ruský resort obrany sdělil, že „teroristická uskupení kyjevského režimu“, která zaútočila na ruskou hranici, přišla při tomto pokusu o 234 bojovníků, sedm tanků a tři bojová vozidla pěchoty Bradley. Ministerstvo zopakovalo, že pokus o vpád byl odražen.

Moskva předtím uvedla, že útoky z Ukrajiny začaly okolo 3:00 moskevského času (1:00 SEČ) v okolí vesnic Odnorobovka, Něchotějevka a Spodarjušino v Belgorodské oblasti, další čtyři skupiny byly podle ní „odraženy“ na okraji Ťotkina.

Evropská komise předložila návrh rámce pro nadcházející jednání o možném vstupu Ukrajiny a Moldavska do EU. Navrhovaný rámec podrobně popisuje „zásady, jimiž se řídí přístupová jednání, obsah jednání a postup jednání“.

Více než 30 lidí včetně jednoho dítěte bylo zraněno při ruském útoku na Kryvyj Rih, při kterém 12. března večer vypukl požár v několikapatrové budově, uvedl guvernér Serhij Lysak.

Rusko 12. března odpoledne provedlo dělostřelecký útok na obec Huliaipole v Záporožské oblasti, při kterém byly zraněny dvě ženy ve věku 63 a 77 let, informoval gubernátor Ivan Fedorov.

Ruské útoky se později zaměřily také na město Kryvyj Rih v Dněpropetrovské oblasti, kde došlo k požáru několikapatrové budovy, uvedl gubernátor Serhij Lysak.

Nový balíček americké obranné pomoci Ukrajině, který by měl být oznámen již 12. března, by měl zahrnovat i verze raket dlouhého doletu ATACMS vyzbrojené kazetovou municí, které mohou zasáhnout cíle vzdálené 160 kilometrů, uvedl server Politico.

Podle serveru Politico by hodnota balíčku měla činit 300 milionů dolarů. Agentura Reuters již dříve uvedla, že balíček zahrnuje vybavení v hodnotě až 400 milionů dolarů.

Rumunský prezident Klaus Iohannis oznámil, že se bude ucházet o funkci generálního tajemníka NATO, píše agentura Reuters. Řada členských zemí aliance by si ale na tomto postu přála dosluhujícího nizozemského premiéra Marka Rutteho.

„Myslím, že je třeba, aby NATO změnilo pohled na své poslání. Východní Evropa přináší hodnotný příspěvek pro jednání a rozhodování aliance,“ řekl Iohannis. Rumunsko podle něj dokázalo, že je „pilířem stability v regionu“ a bezpodmínečně podporuje Ukrajinu v její obraně před ruskou agresí. Dodal, že země vydává na obranu 2,5 procenta HDP, tedy více než požadovaná dvě procenta.

Evropa stále nedělá dost pro to, aby dokázala čelit výzvě, jakou představuje ruská agrese. V příspěvku pro dnešní vydání polského deníku Gazeta Wyborcza to napsali ministři zahraničí Česka a Polska Jan Lipavský a Radoslaw Sikorski. Západ podle nich míří správným směrem, ale se zpožděním a příliš pomalu.

Ministři připomínají, že na nedávné Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinští vojáci prosili o pomoc a prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že bez nové pomoci zemi, která se přes dva roky brání ruské invazi, může dojít protiletecká munice, což by znamenalo, že životy milionů ukrajinských civilistů by byly vydány na milost a nemilost ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ukrajinští vojáci mají silně omezené množství munice a oproti ruské armádě jsou ve výrazné početní nevýhodě.

Moskva zakázala vjezd do Ruska 347 občanům Litvy, Lotyšska a Estonska, včetně šéfek estonské a lotyšské vlády Kaji Kallasové a Eviky Siliňové a několika ministrů. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že důvodem pro tento krok je nepřátelská politika pobaltských zemí vůči Rusku.

Dohromady ruské ministerstvo zahraničí jmenovalo 23 lidí ze 347, kterým zakázalo vstup. Na seznamu jsou mimo jiné ministři zahraničí Litvy, Lotyšska a Estonska Gabrielius Landsbergis, Krišjánis Kariňš a Margus Tsahkna nebo lotyšský ministr obrany Andris Sprúds. Z dalších Rusko zapovědělo vstup také bývalé lotyšské prezidentce Vaiře Víkeové-Freibergové, exprezidentovi Lotyšska Egilsu Levitsovi i bývalé estonské prezidentce Kersti Kaljulaidové.

Spojené státy možná ještě 12. března oznámí balíček vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě až 400 milionů dolarů, uvedla agentura Reuters s odvoláním na dva nejmenované americké představitele.

Jednalo by se o první balíček od loňského prosince, neboť americké prostředky pro Kyjev byly zablokovány spory v Kongresu. Jeden ze zdrojů agentuře Reuters řekl, „že financování tohoto balíčku je z úvěrů vrácených Pentagonu za nedávné nákupy“.

Ukrajinská kukuřice kvůli rostoucí poptávce ze zahraničí zdražuje. Tento měsíc by ceny mohly týdně stoupnout o další dva až tři dolary za tunu. Podle agentury Reuters to dnes uvedla Agrární rada, což je na Ukrajině největší zemědělská skupina.

„Můžeme předpovědět, že ceny se v souvislosti s poptávkou zvýší o dva až tři dolary za tunu týdně a do konce března dosáhnou nejméně 150 dolarů,“ uvedla rada. Podle ukrajinského svazu obchodníků UGA se na Ukrajině loni sklidilo přibližně 30 milionů tun kukuřice. Přebytek určený na export by mohl činit 26 milionů tun.

Podle Vatikánu by Rusko mělo podniknout první kroky k jednání s Ukrajinou. První podmínkou míru na Ukrajině je, aby Rusko ukončilo nepřátelské akce, řekl vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin.

Vývoz ropy z Ruska po moři se výrazně zvýšil a v týdnu do 10. března se dostal na letošní maximum 3,7 milionu barelů denně. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg. Více se vyváží hlavně z klíčového tichomořského přístavu Kozmino, kde nakládku v předchozím týdnu brzdilo nepříznivé počasí. Nárůst za jediný týden tak činí 590.000 barelů denně. Vývoz ropy z Ruska podléhá sankcím, které na Moskvu za vojenskou invazi na Ukrajinu uvalily západní státy.

Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno oznámil, že ve válce proti Rusku padlo 31 000 ukrajinských vojáků. Jde o první oficiální zprávu o personálních ztrátách za více než rok.

Osud Ukrajiny připomíná, jak klíčové před čtvrt stoletím bylo, že se Česko spolu s dalšími zeměmi dokázalo chopit příležitosti a dovést k cíli svou integraci do Severoatlantické aliance (NATO). Na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, která se koná na Pražském hradě u příležitosti dnešního 25. výročí vstupu ČR do NATO, to uvedl prezident Petr Pavel.

Rozsah ruské agrese na Ukrajině, která začala před dvěma roky, ale i brutalita ruských jednotek, byly podle Pavla pro západní země šokující. „Další rok konfliktu potvrdil, že válka jen tak neskončí. Nenaplnily se smělé naděje, že Ukrajinci, kteří převzali iniciativu, okupanty vytlačí. Ukrajina se dostává do defenzivy,“ konstatoval český prezident. Ukrajinští lidé ale vzdorují přesto, nebo právě proto, že poznali, čeho jsou okupanti schopní, dodal.

„Více než 12 000 vojáků Ukrajiny již prošlo vojenským výcvikem od Ministerstva vnitra/Bundeswehru v rámci výcvikové mise EUMAM UA,“ děkuje ukrajinské ministerstvo zahraničí Německu. „Mezi nimi jsou i obránci pracující na německých protiletadlových tancích Gepard.“

Do radnice v Belgorodu narazil ukrajinský dron, dva lidé jsou zranění, uvedl gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na telegramu.