ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny, řekl novinářům lídr Republikánské strany v Senátu Mitch McConnell.

„Je to prakticky nemožné,“ řekl podle listu The New York Times (NYT) McConnell o scénáři, že by se republikáni a demokrati do vánočních prázdnin dohodli na společném postupu a tuto dohodu schválily obě komory Kongresu.

Při dnešním setkání se Zelenským v Bílém domě americký prezident Biden prohlásil, že „Kongres musí schválit“ jeho návrh krizového balíku, „aby nedal Putinovi nejkrásnější vánoční dárek, jaký může“. „Nesmíme jej nechat uspět,“ řekl Biden o Putinovi, který podle něj plánuje v zimě bombardovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Zelenskyj před novináři neodpověděl na dotaz, zda Ukrajina může Rusko porazit i bez americké pomoci. Washington dosud napadené zemi poskytl vojenské vybavení v hodnotě kolem 44 miliard dolarů, což je podle NYT více než Německo, Británie, Norsko a Dánsko, tedy následující čtyři státy v žebříčku nejvýznamnějších dodavatelů, dohromady

Americké tajné služby odhadují,že počet zabitých a zraněných Rusů od začátku ruské agrese vůči Ukrajině dosáhl 315 000, uvádí agentura Reuters s odvoláním na osobu obeznámenou s čerstvě odtajněným hodnocením rozvědek. Podle tohoto nejmenovaného zdroje odpovídají ruské ztráty skoro 90 procentům jednotek, které Moskva měla před loňskou invazí.

Ruská armáda podle západních či ukrajinských pozorovatelů od počátku války útočí způsobem, který jí přináší obrovské ztráty. Ukrajinská armáda po téměř 22 měsících bojů odhaduje počet mrtvých a zraněných na straně nepřítele na 340 000.

Organizační výbor olympijský her 2024 v Paříži vzal na vědomí rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru a je připraven příští rok přivítat jako neutrální sportovce reprezentanty Ruska a Běloruska. Agentuře Reuters to řekl šéf výkonného výboru Tony Estanguet. Výkonný výbor MOV minulý týden oznámil, že umožní zástupcům obou zemí pod pěti kruhy startovat, pokud splní kvalifikační kritéria a další podmínky.

„Jako organizační výbor toto rozhodnutí vítáme a respektujeme," řekl Estanguet. „Přivítáme tyto sportovce, aby se zúčastnili za stanovených podmínek, to znamená žádné vlajky, žádné hymny, žádní funkcionáři, žádné týmové sporty. Takže tyto delegace budou velmi malé, ale Paříž 2024 je přivítá," konstatoval.

Zástupci maďarské menšiny na Ukrajině se obrátili na maďarského premiéra Viktora Orbána a předsedu Evropské rady Charlese Michela, aby podpořili evropskou integraci Ukrajiny. Informovalo o tom Rádio Svoboda. Orbánova národněkonzervativní vláda je proti tomu, aby sedmadvacítka zahájila přístupová jednání s Kyjevem. O začátku přístupových jednání EU s Ukrajinou má koncem týdne diskutovat summit EU v Bruselu, Orbán ale dává opakovaně najevo, že takovou debatu nechce.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl americkým senátorům, že Ukrajina rychle potřebuje dodatečnou podporu, uvedl po setkání s ním lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dnes jednal s gruzínskou prezidentkou Salome Zurabišviliovou o podpoře Gruzie v aspiraci na vstup do Evropské unie, o dopadech ruské agrese proti Ukrajině na Evropu nebo o hrozbě Číny. ČTK to sdělila tisková tajemnice Senátu Lada Faldynová. Zurabišviliová přicestovala do Česka na pozvání prezidenta Petra Pavla, který tím chtěl podle Hradu vyjádřit podporu evropskému směřování Gruzie před rozhodnutím Evropské rady o přidělení kandidátského statusu zemi.

Ruský soud uložil Borisi Kagarlickému pokutu ve výši 609.000 rublů (asi 153.000 Kč) za veřejné výzvy k terorismu, do vězení však známého sociologa neposlal. Verdikt oznámila dnes ruská média. Obžaloba požadovala pět a půl roku odnětí svobody pro Kagarlického za to, jakým způsobem se loni vyjádřil k výbuchu na Krymském mostě, připisovanému Ukrajincům. Od července byl držen ve vyšetřovací vazbě. Sociologův obhájce, který obvinění svého klienta pokládal za absurdní, byl po soudním rozhodnutí spokojený.

Polsko dosáhne vedoucí pozice v EU a bude silnou součástí NATO, uvedl dnes ve svém projevu v parlamentu nový polský premiér Donald Tusk. Jeho vláda podle něj také bude usilovat o mobilizaci Západu na pomoc Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi. Informovaly o tom agentury a polská média.

Tusk v Sejmu představuje složení svého kabinetu a jeho program. Poslanci by později odpoledne měli hlasovat o vyslovení důvěry jeho vládě. V projevu podle agentury Reuters Tusk také přislíbil, že se jeho vláda pokusí rychle vyřešit a ukončit protest polských dopravců proti levnější ukrajinské konkurenci. Polští dopravci od začátku listopadu blokují kamionovou dopravu na velkých hraničních přechodech z Polska na Ukrajinu.

V souvislosti s Ukrajinou podle listu Gazeta Wyborcza řekl, že už nemůže poslouchat, jak někteří politici hovoří o „únavě“ z Ukrajiny. Podle agentury AP hovořil v této souvislosti o některých evropských politicích ze západních zemí. „Úkolem Polska, úkolem nové vlády... je hlasitě a důrazně požadovat od celého západního společenství plné odhodlání pomáhat Ukrajině, a budu tak činit od prvního dne,“ řekl.

Ukrajinský prezident Zelenskyj během návštěvy v USA vystoupil i na washingtonské National Defense University.

Američtí a ukrajinští vojenští představitelé hledají novou strategii pro příští rok, aby oživili úspěch Kyjeva a také slábnoucí podporu pro jeho boj s ruskými invazními silami. S odvoláním na činitele obou zemí to napsal americký deník The New York Times (NYT), podle něhož Zelenskyj přijel na návštěvu do Washingtonu v kritickém okamžiku, a to jak na bitevním poli, tak v americkém Kongresu.

Současná snaha najít nový přístup přichází po protiofenzivě, kdy se Ukrajincům nepodařilo dobýt zpět Ruskem okupovaná rozsáhlá území, a podle NYT také po týdnech často napjatých jednání mezi americkými a ukrajinskými představiteli.

Putinova armáda po neúspěšném loňském tažení na Kyjev obnovuje svou sílu, píše americký deník. Dodává, že Moskva má nyní více vojáků, munice i raket a podle amerických představitelů zvýšila svou palebnou převahu díky flotile bojových dronů. Podle některých analytiků také hrozí, že čím déle bude válka vnímána jako patová, tím těžší bude zajistit další americkou finanční podporu pro Kyjev.

Spojené státy podle The New York Times posilují osobní vojenské poradenství, které poskytují Ukrajině, a vysílají do Kyjeva generálporučíka Antonia Aguta, který má na starosti podporu Ukrajiny, aby trávil více času v napadené zemi a komunikoval úžeji s ukrajinským vojenským velením. Vojenští představitelé obou zemí prý doufají, že příští měsíc během série válečných cvičení v německém Wiesbadenu vypracují podrobnosti nové strategie.

Minulý týden se sešli američtí a ukrajinští vojenští představitelé, aby projednali obecné rysy strategie v příštím roce, byť nikdo z nich nechtěl zveřejnit podrobnosti, uvádí NYT.

V České republice nadále převládají dezinformační aktivity Ruska a Číny. Na dnešní konferenci v Praze s názvem „Připraveni k boji?“ to řekl ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.

„Největším rizikem pro Česko je ovšem Ruská federace,“ podotkl Koudelka. Za závažné považuje nadále i dezinformační aktivity Číny, která na lidi v České republice cílí dlouhodobě. Rusko i Čína se soustřeďují na protivládní propagandu nebo na kritiku podpory Ukrajiny ve válce s Ruskem a její dopad na českou ekonomiku, tlak se po zapojení Česka do pomoci Ukrajině výrazně zvýšil, upozornil šéf BIS.

Největší ukrajinský mobilní operátor Kyivstar oznámil, že se dnes ráno stal obětí rozsáhlého hackerského útoku, který způsobil přechodné výpadky mobilního a internetového spojení. Společnost, kterou vlastní telekomunikační operátor Veon se sídlem v Amsterdamu, uvedla, že pracuje na odstranění výpadku a spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení.

Terčem hackerského útoku se podle agentury DPA stala nejspíše také ukrajinská internetová banka Monobank. Technické problémy hlásil také druhý největší poskytovatel mobilního spojení Vodafone. Zpravodajové agentury Reuters v Kyjevě uvedli, že výpadek spojení na síti Kyivstar trvá celý dnešní den a že kolem 13:15 místního času (12:15 SEČ) byl signál stále nedostupný.

„Nejdůležitější je, že nebyly ohroženy osobní údaje uživatelů,“ uvedla na sociální síti X společnost Kyivstar a slíbila zákazníkům kompenzaci za ztrátu přístupu ke službám. Kyivstar ve svém prohlášení přímo neuvedl, kdo je za útok zodpovědný. Na svědomí ho podle něj mají „lstiví nepřátelé“.

Rusko-americká novinářka Alsu Kurmaševová, která pracuje pro stanici Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL) a žije v Česku, čelí v Rusku dalšímu obvinění. Napsaly to portály Baza a Tatar-Inform, podle nichž úřady reportérku viní z šíření takzvaně falešných zpráv o ruské armádě, jak Moskva označuje informace, které neodpovídají oficiálnímu popisu ruské invaze na Ukrajinu.

Podle RFE/RL v případě tohoto obvinění hrozí deset let ve vězení. Novinářka je v ruské vazbě, úřady ji dříve obvinily z toho, že se nezaregistrovala jako zahraniční agentka, jak ukládá ruský zákon.

Kurmaševová je stíhaná za knihu odsuzující konflikt na Ukrajině, píše na platformě Telegram kanál Baza, jenž má blízko k ruským silovým strukturám. Obvinění se podle něj týká knihy nazvané "Ne válce. Čtyřicet příběhů Rusů, kteří se postavili proti invazi na Ukrajinu", která vyšla loni a Kurmaševová se na ní podílela. Publikace podle RFE/RL vypráví příběhy obyvatel ruského Povolží od března do srpna loňského roku.

Žádná další americká vojenská pomoc Ukrajině nemůže změnit situaci na bojišti a je předem odsouzena k nezdaru. V komentáři k očekávané schůzce Volodymyra Zelenského s Joem Bidenem v Bílém domě to dnes podle agentury TASS uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

„Desítky miliard dolarů napumpovaných do Ukrajiny jí nepomohly získat žádný úspěch na bojišti. Další desítky miliard dolarů, které chce Ukrajina napumpovat do své ekonomiky, budou odsouzeny ke stejnému fiasku,“ uvedl Peskov s tím, že americká pomoc nemůže jakkoliv změnit situaci na bojišti. Dodal, že setkání Zelenského s Bidenem, plánované na 15:00 SEČ, Moskva „pozorně sleduje“.

Hodnota vydaných licencí na komerční dodávky vojenského materiálu Ukrajině činí zhruba 117 miliard korun. Již uskutečněných projektů je odhadem za necelou polovinu, asi 51,2 miliardy korun.

„Samozřejmě i toto je výrazná vzpruha pro náš obranný průmysl a pro naši ekonomiku. Opět se toto projeví v naší ekonomice,“ řekla ministryně Jana Černochová (ODS). „Stoprocentně budeme jako resort dál pokračovat v tom, že nebudeme klást nějaké překážky vydávání licencí,“ poznamenala.

Připomněla také, že s ukrajinským ministerstvem strategického průmyslu podepsal resort obrany memorandum o porozumění, které umožní užší spolupráci na opravách. Hovořila také o spolupráci například s Dánskem či Nizozemskem při dodávkách urgentně potřebné techniky a munice ze zdrojů českého obranného průmyslu.

„Tato naše pomoc otevírá i budoucí cestu zapojení České republiky do, doufejme, poválečné obnovy Ukrajiny,“ poznamenala Černochová.

Od začátku války Česko Ukrajině dodalo vojenské vybavení v hodnotě 6,2 miliardy korun, například bitevní vrtulníky, tanky či BVP, uvedla dnes ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Z materiálu na webu ministerstva obrany vyplývá, že Česko darovalo Ukrajině vojenskou techniku v zůstatkové hodnotě zhruba 1,2 miliardy korun od loňského začátku ruské invaze. Mezi dary byla i letecká technika, desítky tanků, bojová vozidla, raketomety i ruční zbraně a munice. Šlo o techniku s rokem pořízení od konce 50. let minulého století až po letošek. Pořizovací cena těchto věcí činila 6,2 miliardy korun, podle obrany je 1,2 miliardy zůstatková hodnota.

Evropská komise (EK) dnes představí návrh, jak využít zisky ze zmrazených ruských aktiv v EU na podporu obnovy Ukrajiny. Informoval o tom deník Financial Times. EK zveřejnění návrhu několikrát odložila kvůli obavám některých členských států EU, ale i Evropské centrální banky. Ty podle informací ČTK vznášely námitky, že jakékoli použití těchto aktiv musí být v souladu s právem a nesmí výrazně ovlivnit finanční trhy.

„Je důležité podívat se na to, jak můžeme využít zmrazený ruský majetek a výnosy z něj na podporu Ukrajiny,“ řekl listu Financial Times místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.

Ruská aktiva řešili nedávno i zástupci států G7 a souhlasili s jejich zmrazením, dokud Moskva nezaplatí Ukrajině za spáchané škody. Právě v návaznosti na to Dombrovskis uvedl, že je načase hledat způsoby, jak co nejlépe využít výnosy z těchto aktiv, které v mezidobí vzniknou.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v pondělí schválila vyplacení 900 milionů dolarů (20,4 miliardy korun) Ukrajině ze záchranného úvěrového programu, uvedla agentura Reuters. O několik hodin později se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během své cesty ve Washingtonu setkal s šéfkou MMF Kristalinou Georgievovou a poděkoval jí za podporu. Georgievová Ukrajinu pochválila za dosažené ekonomické pokroky navzdory pokračující válce.

Poskytnuté prostředky jsou součástí úvěrového programu, takzvaného Extended Fund Facility (EFF), který MMF schválil letos v březnu. Čtyřletý program od MMF je součástí celosvětového souboru pomoci v objemu 115 miliard USD na podporu ukrajinské ekonomiky zdevastované válkou, kterou proti Ukrajině rozpoutalo Rusko.