ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Děkujeme za pozornost, kterou našemu onlne přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od středečního rána.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej dnes označila za výrazného "jestřába" ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Kromě Pavla jsou na seznamu například francouzský prezident Emmanuel Macron, ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj nebo maďarský premiér Viktor Orbán.

Politico v Pavlově krátkém profilu zdůrazňuje, že využívá své zkušenosti z působení ve funkci šéfa vojenského výboru NATO a usiluje o efektivnější podporu pro Kyjev. Nechce také v žádném případě, aby Čína získala roli prostředníka mezi Ruskem a Ukrajinou, případný mír musí podle něj vycházet z ukrajinských požadavků.

Tři lidé, včetně sedmileté holčičky, dnes přišli o život při ruském ostřelování Sumské oblasti na severu Ukrajiny. Informuje o tom server Ukrajinska pravda s odvoláním na prokuraturu v tomto regionu. Jeden mrtvý je hlášen také z Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti ve východní části země.

Podle předběžných informací Rusové ostřelovali z raketometů město Seredyna-Buda ležící v Sumské oblasti nedaleko ruské hranice. Poničili při tom pět domů, z jejichž trosek záchranáři vyprostili těla dvou mrtvých žen a dva zraněné muže. Zasaženo bylo i auto, ve kterém utrpěl zranění muž a jeho nevlastní dcera. Holčička po převozu do nemocnice zemřela.

Rusko se vrací, sílí a upevňuje svou svrchovanost jako světová velmoc, prohlásil dnes podle agentury Interfax ruský prezident Vladimir Putin. Dodal, že bez silného Ruska není možný žádný trvalý a stabilní světový řád." Je to naše země, která je v čele vytváření spravedlivějšího světa," řekl Putin.

Boj země za svrchovanost v nynější „speciální vojenské operaci", jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, má podle prezidenta „bez jakéhokoliv přehánění národně osvobozovací charakter". Rusko podle něj bojuje nejen za svou svobodu, ale za svobodu celého světa.

Místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová po svém návratu z Ukrajiny ocenila odhodlanost Ukrajinců v boji proti korupci. Jourová strávila v Kyjevě necelé dva dny a setkala se mimo jiné s premiérem Denysem Šmyhalem, místopředsedou vlády Mychajlem Fedorovem, poslanci a zástupci protikorupčních úřadů.

„Slyšeli jsme od premiérů Roberta Fica a Viktora Orbána, že Ukrajina je nejvíce zkorumpovanou zemí na světě, chtěla jsem se na to podívat osobně, vidět to objektivně. A není to pravda," řekla dnes novinářům Jourová. „Viděla jsem velmi odhodlané lidi, kteří chtějí změnit svou zemi ne kvůli Bruselu, ale kvůli sobě," dodala.

Muži, který před rokem z fasády domu v Hostomelu nedaleko Kyjeva vyřízl graffiti britského streetartového umělce Banksyho, soud v Irpini udělil pětiletý trest s tříletým odkladem. Informuje o tom server Ukrajinska pravda. Organizátorem skupiny, která graffiti zobrazující ženu v županu, plynové masce a s natáčkami odstranila, byl dobrovolník z Kyjeva. Hájil se tím, že chtěl dílo z domu určeného k demolici zachránit.

Prokuratura Serhije Dovhyje obžalovala z „pokusu o krádež velkého rozsahu v podmínkách válečného stavu". Hrozilo mu sedm až 12 let vězení a konfiskace majetku.

Výcvik ukrajinských vojáků v ČR bude moci pokračovat i v příštím roce. Sněmovna dnes tento vládní návrh schválila i hlasy poslanců opozičního hnutí ANO. Dolní parlamentní komora souhlasila také s prodloužením většiny misí českých vojáků v cizině, jak to navrhla vláda. Senát dal svůj nezbytný souhlas už před třemi týdny.

Pro pokračování výcviku ukrajinských vojáků v Česku pro boj s ruským agresorem bylo 129 ze 150 přítomných poslanců, pro schválení byl potřeba nejméně 101 hlas. Prodloužení českých armádních misí v zahraničí pak podpořilo 136 ze 153 přítomných poslanců. 

Rusko je v současnosti nejvýznamnější a bezprostřední hrozbou pro evropskou bezpečnost a pro spojence v Severoatlantické alianci. Při přednášce na škole NATO Defense College v Římě to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Režim ruského prezidenta Vladimira Putina podle něj otevřeně deklaruje, že bojuje proti kolektivnímu Západu.

Ruské imperiální ambice by podle Pavla neměly limity, pokud by nebyly stanoveny. „Pokud mu to bude dovoleno, Rusko se nebude zdráhat vzít si regiony bývalého východního bloku," poznamenal. Země, které stále nejsou členy Evropské unie a NATO, podle něj čelí velkému riziku. „Proto je velmi důležité podporovat státy, jako je Moldavsko, Gruzie či Bosna a Hercegovina," řekl. Zopakoval také, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, musí být nadále podporována politicky, ekonomicky, humanitárně i vojensky.

K co největší podpoře Ukrajiny dnes na mezinárodní konferenci Berlin Foreign Policy Forum v německé metropoli vyzvala předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Markéta Pekarová Adamová. V rozhovoru s ČTK a Českou televizí řekla, že se obává, aby se válka na Ukrajině nedostala do stínu konfliktu na Blízkém východě.

„Cítila jsem větší zaměření na dění na Blízkém východě," odpověděla Pekarová Adamová na otázku ČTK, zda v Berlíně nevnímala únavu z války na Ukrajině. „Považovala bych za nebezpečné, kdybychom se věnovali více Blízkému východu než Ukrajině," uvedla s tím, že možné je soustředit se na oba konflikty. Na konferenci proto apelovala na pokračování co největší pomoci Ukrajině.

„Situace se nás bezprostředně dotýká a Rusko jasně říká, jaké jsou jeho další cíle, že to není jen Ukrajina, ale v širším kontextu celý východoevropský region," uvedla.

Ruští vojáci bojující na Ukrajině si za úplatky kupují dovolené nebo i možnost nezúčastnit se útoku, tvrdí ruský nezávislý list Novaja gazeta Europe. O systému úplatků v ruských jednotkách mu řekly dva zdroje, matka vojáka, bývalého vězně naverbovaného do bojů na Ukrajině, a ruský důstojník.

Bývalý vězeň své matce ve zprávě zaslané z fronty popsal, že jeho oddíl se díky „mnohamilionovým" úplatkům, na něž se skládají vojáci oddílu, nehýbe ze současných pozic a bojů se neúčastní. Matka tuto hlasovou zprávu poskytla novinářům.

Dvě třetiny uprchlíků z Ukrajiny v aktivním věku měly letos v létě práci. Polovina uprchlických domácností žila v nájmu. Pětina za bydlení platila víc, než bylo v jejich místě obvyklé. Podporu z českého sociálního systému dostávaly necelé dvě pětiny domácností. Část lidí se kvůli nedostatku peněz začala zadlužovat, část přijala práci načerno. Ukázal to výzkum Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a agentury SocioFactor. Předběžné výsledky autoři dnes představili na pražské konferenci o roli obcí v integraci.

Do výzkumu se v červnu a červenci v celém Česku zapojilo 1 218 uprchlických domácností s 2 648 členy. Třetinu představovali muži a dvě třetiny ženy. Víc než dvě třetiny tvořili dospělí, necelou třetinu děti. Ty žily v téměř polovině domácností. Průměrná uprchlická domácnost měla 2,2 členů.

Ukrajina se v závěru tohoto týdne nezúčastní jednání na úrovni ministrů zahraničí na konferenci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Severní Makedonii. Jako důvod uvedla, že svoji přítomnost na akci avizovalo Rusko, které ji loni v únoru vojensky napadlo. Na facebooku to uvedl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko. Konferenci hodlají kvůli účasti ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova bojkotovat také trojice pobaltských zemí, uvedla dnes agentura AFP.

Rusko podle Nikolenka systematicky podkopává fungování organizace tím, že zneužívá pravidlo konsensu a blokuje rozhodování o klíčových tématech. Rusko také podle mluvčího ukrajinského ministerstva zahraničí už víc než rok nelegálně zadržuje tři ukrajinské zástupce OBSE.

„Poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu bude ruská delegace přítomna jednání na ministerské úrovni na radě ministrů, což jenom prohloubí krizi, do níž Rusko OBSE vtáhlo," sdělil Nikolenko. „V tomto světle se Ukrajina nezúčastní setkání ministrů na úrovni ministerstev zahraničí," dodal.

Lidé, firmy, nadace a nadační fondy věnovali v loňském roce na dobročinné účely 15,4 miliardy korun. Proti předchozímu roku částka narostla o více než tři miliardy. Významně méně však vybraly neziskové organizace zejména v krajích, pokles darů zaznamenalo 42 procent z nich. Novinářům dnes data představila ředitelka Fóra dárců Klára Šplíchalová. Veřejnost si může informace dohledat na Mapě dárcovství.

Ve vybrané částce za minulý rok je zahrnuta i pomoc Ukrajině zasažené válkou s Ruskem. „Podpora Ukrajině byla opravdu velkým hnutím solidarity a bylo na ní směřováno i hodně mediální pozornosti," uvedla ředitelka Fóra dárcovství. Lidé podle ní byli otevření pomáhat všemi možnými způsoby.

Manželce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova lékaři diagnostikovali otravu těžkými kovy, tvrdí s odvoláním na své zdroje v rozvědce ukrajinský zpravodajský portál Babel. Podle jeho informací ukrajinské úřady v souvislosti s otravou zahájily vyšetřování pokusu o vraždu. 

O otravě Marianny Budanovové těžkými kovy napsal s odvoláním na své zdroje v tajné službě také server Ukrajinska pravda. Budanovová je nyní hospitalizována, uvádí média. „Už je jí lépe, má za sebou první etapu léčby,“ sdělily portálu Ukrajinska pravda jeho zdroje. Budanovovou se podle nich někdo nejspíš pokusil otrávit jídlem.

Portál Babel napsal, že kovy, jejichž přítomnost se potvrdila v organismu Budanovové, se běžně nevyskytují v civilním ani armádním prostředí. „Jejich přítomnost může ukazovat na záměrný pokus otrávit konkrétního člověka,“ uvedl server.

Policejní i justiční orgány z několika zemí odhalily zločineckou síť zodpovědnou za útoky s využitím takzvaného vyděračského softwaru po celém světě. Operace, kterou podpořila evropská policejní agentura Europol a úřad evropské justiční spolupráce Eurojust, vedla k zadržení vůdce skupiny a dalších čtyř podezřelých na Ukrajině. Eurojust o tom dnes informoval ve svém prohlášení.

Ransomwarové útoky podle všeho postihly více než 1800 obětí v 71 zemích. Pachatelé se zaměřili na velké společnosti, zastavili jejich podnikání a způsobili jim ztráty ve výši nejméně několik stovek milionů eur. Celkem bylo při vyšetřování prohledáno asi 30 míst a zabaveny stovky kusů nejrůznější techniky.

Ransomware je škodlivý software, který zablokuje napadené systémy. Útoky, při nichž hackeři zašifrují napadené počítače a požadují platbu za jejich odblokování, jsou stále častější. Na odhalení zločinecké sítě spolupracovalo více než 20 vyšetřovatelů z Norska, Francie, Německa i Spojených států, kteří pomáhali ukrajinským úřadům. Nejnovější operace navázala na předchozí vlnu zatýkání, kterou úřady provedly v rámci stejného vyšetřování již v roce 2021, napsala v prohlášení agentura Eurojust.

Moskevský soud prodloužil vazbu amerického novináře Evana Gershkoviche do konce ledna příštího roku. Informovaly o tom dnes světové i ruské agentury. Korespondenta listu The Wall Street Journal (WSJ) letos v březnu zatkla na Urale ruská tajná služba FSB a obvinila ho ze špionáže, za což mu hrozí až 20 let vězení.

Žurnalista i jeho zaměstnavatel vinu odmítají. Ambasáda USA dnes zopakovala americkou žádost o jeho okamžité propuštění. Doba zadržení Gershkoviche se prodlužuje o dva měsíce, tedy do 30. ledna, sdělil soud ruské státní tiskové agentuře TASS.

Americká vláda prohlásila, že Gershkovich je zadržován neoprávněně, a žádá od Ruska jeho okamžité propuštění. The Wall Street Journal zdůrazňuje, že Gershkovich pouze dělal v Rusku svou práci a obvinění ze špionáže označuje jako smyšlená. „Jeho pokračující věznění je nestoudným a nehorázným útokem na svobodu médií, která je kriticky důležitá pro svobodnou společnost,“ uvedl nyní podle agentury Reuters deník, který také žádá o novinářovo propuštění.

Nepřízeň počasí si na Ukrajině vyžádala už deset obětí, oznámil dnes ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zemi od neděle sužují prudké poryvy větru a velmi silné sněžení. V pondělí média psala o třech mrtvých v Oděse na jihu země, lidé nejspíše umrzli na ulici.

Oběti, o nichž dnes informoval Klymenko, jsou nejen z Oděské a Mykolajivské oblasti na jihu, ale také z Charkovské oblasti na východě a z Kyjeva. Dalších 23 lidí podle něj kvůli špatnému počasí utrpělo zranění.

Ukrajinští vojáci využili nízké viditelnosti k upevnění svých pozic na levém břehu řeky Dněpr v regionu, upozornili ruští blogeři. Zprávy o ukrajinských výsadcích, popřípadě i vytvoření předmostí na východním břehu řeky v Chersonské oblasti, přicházejí už několik týdnů.

Ukrajinský generální štáb ve své pravidelní ranní operační svodce informoval o pokračování intenzivních bojů v okolí Avdijivky a odražení dvou desítek ruských útoků u tohoto města ležícího nedaleko Doněcku.

Ani vojenští blogeři nehlásí žádný významný postup Rusů v této oblasti, podotkla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Rusové se podle velení ukrajinských sil nadále snaží útočit i na dalších úsecích fronty - v oblasti Bachmutu, Kreminné a Lymanu nebo Marjinky.

Jeden z mluvčích ukrajinské armády Oleksandr Štupun podle ISW oznámil, že ruské invazní jednotky v takzvaném „tavrijském směru“ (od Avdijivky po západní část Záporožské oblasti) kvůli počasí o něco méně používají dělostřelectvo a drony, nicméně u Avdijivky nadále intenzivně využívají letectvo. Náročné zimní podmínky donutí obě strany více spoléhat na pozemní útoky vedené pěchotou, domnívá se Institut pro studium války.

Cyklon v Černém moři a na jihu Ukrajiny způsobil škody na infrastruktuře v mnoha částech pobřežního jihu Ruska a okupované části Ukrajiny a mírně zpomalil tempo vojenských pozemních operací podél frontové linie, vojenskou činnost ovšem nezastavil zcela. Ve své poslední analýze vývoje bojů to uvedl americký Institut pro studium války (ISW) s odvoláním na ruské i ukrajinské zdroje.

Region v posledních dnech zasáhlo silné sněžení a vítr, což si už vyžádalo několik civilních obětí. „Navzdory náročným povětrnostním podmínkám ruské i ukrajinské síly pokračují na Ukrajině v pozemních útocích, byť v pomalejším tempu kvůli sněhu a z toho vyplývající špatné viditelnosti,“ uvádí analytici amerického institutu. Upozornili na zprávy ruských vojenských blogerů, podle nichž silné sněžení a vítr zkomplikovaly letecký průzkum a dělostřeleckou korekci zaměřování v Chersonské oblasti.

Příští rok bude podle Petra Pavla pro Ukrajinu ještě obtížnější a nadcházející zima mimořádně náročná. Pavel v rozhovoru pro italský denník Corriere della Sera poukázal také na to, že většina ukrajinské infrastruktury je zničena a ani se západní pomocí ji nelze zcela obnovit. „Pro obyvatelstvo to bude těžké a s váháním zemí, které nyní podporují Ukrajinu, poroste pocit frustrace. A přirozeně to vytváří situaci, která není příliš příznivá pro pokračování protiofenzivních operací,“ upozornil Pavel.

Zima podle něj poskytne Rusku, které už dokázalo svůj průmysl převést do válečného režimu, čas na obnovu. „Vyrábějí mnohem více velkorážné munice, více tanků, nabírají více vojáků. Jednají s několika zeměmi o dodávkách,“ připomněl prezident. „Pokud promeškáme příležitost zachovat naši podporu Ukrajině, příští rok by mohl být pro Moskvu ještě příznivější. Tento rok je klíčový pro položení základů úspěchu, příští rok bude složitější,“ dodal.

Pavel kritizoval nedostatečné dodávky vojenského materiálu Ukrajině, která tak nemůže pokračovat ve vysoce intenzivní operaci. „Nedodrželi jsme sliby zásobovat Ukrajince dělostřeleckou municí, výcvik na F-16 neprobíhá tak rychle, jak by měl,“ řekl Pavel a poukázal například na váhání Berlína ohledně dodávek střel s dlouhým doletem Taurus.

Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu. Řekl to v rozhovoru s italským deníkem Corriere della Sera český prezident Petr Pavel, který dnes během oficiální návštěvy Itálie bude jednat s protějškem Sergiem Mattarellou i s premiérkou Giorgiou Meloniovou.

Pavel zdůraznil, že jako prezident posuzuje situaci ohledně války na Ukrajině nejen z perspektivy bojiště, ale i z hlediska principů. „Nemáme jinou možnost, než dát Ukrajině všechno, co potřebuje pro svůj úkol obnovit suverenitu a kontrolu nad svými hranicemi: Cokoli menšího by bylo naším neúspěchem,“ řekl Pavel.

Vítězství Ruska by posílilo myšlenku, že jiné režimy mohou dosahovat svých cílů silou a že se mohou spoléhat na slabost západních demokracií, domnívá se Pavel.

V Bruselu dnes začíná dvoudenní zasedání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance, které bude hostit šéf NATO Jens Stoltenberg. Tématem jednání budou zejména válka na Ukrajině, situace na Blízkém východě, ale i situace v Kosovu či budoucí přijetí Švédska do NATO. Česko bude zastupovat ministr zahraničí Jan Lipavský.

„Čelíme nejvíce nebezpečnému světu za poslední desetiletí. Rostoucí globální konkurence. Válka na Ukrajině. A obnovený konflikt na Blízkém východě,“ řekl Stoltenberg.

Ministři zemí NATO budou podle Stoltenberga diskutovat rovněž o všech „destabilizačních akcích“ Ruska na Ukrajině i v jejím okolí. „Rusko přineslo válku zpět do Evropy a snaží se destabilizovat naše demokracie prostřednictvím kybernetických útoků, dezinformací, vydíráním souvisejícím s energetikou, a dokonce i migrací,“ prohlásil Stoltenberg.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov prohlásil, že dalších 3000 jeho bojovníků je připraveno jít bojovat na Ukrajinu a být součástí nových jednotek sil ruského ministerstva obrany a ruské národní gardy. Informovala o tom v noci na dnešek agentura Reuters.

Pro Kadyrova, který se často popisuje jako „pěšák“ ruského prezidenta Vladimira Putina a který zároveň občas hlasitě kritizuje výkon Ruska v konfliktu, je válka na Ukrajině obrannou zdí proti údajné agresi Západu, poznamenal Reuters.

„Mají nejlepší výstroj a moderní zbraně,“ uvedl Kadyrov na sociální síti Telegram. „Kromě toho jsou chlapci velmi bojovní a velmi motivovaní dosahovat výsledků,“ dodal čečenský vůdce.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu. Řekl to v rozhovoru s italským deníkem Corriere della Sera český prezident Petr Pavel, který dnes během oficiální návštěvy Itálie bude jednat s protějškem Sergiem Mattarellou i s premiérkou Giorgiou Meloniovou.