ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Na Ukrajinu se při výměně zajatců vrátilo z Ruska dalších 20 lidí, uvedl dnes šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Jde o druhou výměnu v tomto týdnu.

„Podařilo se nám osvobodit 20 lidí ze zajetí. Je to 20 příběhů hrdinů – 14 vojáků ozbrojených sil Ukrajiny, čtyři členové teritoriální obrany, jeden příslušník národní gardy a jeden příslušník námořnictva," informoval Jermak v příspěvku na twitteru, kde také zveřejnil fotografii skupiny mužů jedoucích autobusem. Již v úterý Jermak informoval o výměně 32 vojáků.

Dosud největší známá výměna mezi Ukrajinou a Ruskem se uskutečnila koncem září. Ukrajině se tehdy podle úřadů podařilo ze zajetí dostat 215 lidí, mezi nimi i někdejší obránce Mariupolu, včetně velitelů pluku Azov. Kyjev na oplátku propustil 55 ruských nebo proruských zajatců a Viktora Medvedčuka, vůdce zakázané proruské strany, který čelil obvinění z vlastizrady. Kolik případně propustil Kyjev ruských zajatců tentokrát, není jasné.

Druhým dnem dnes pokračuje jednání ministrů obrany členských států NATO v Bruselu

Rumunsko se přidalo k mezinárodnímu týmu unijní agentury pro justiční spolupráci Eurojust, který se zabývá vyšetřováním možných válečných zločinů na Ukrajině. Kvůli vyšetřování spojily už v březnu své síly Ukrajina, Litva a Polsko, později se k nim připojily Estonsko, Lotyšsko a Slovensko. Cílem spolupráce je usnadnit shromažďování důkazů a výměnu informací o jednotlivých případech.

Evropská komise dala najevo, že pro stíhání pachatelů válečných zločinů by měly členské státy využít stávajících soudů – tedy těch národních a také Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Evropský parlament minulý týden v usnesení vyzval ke zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu, který by soudil ruského prezidenta Vladimira Putina a další činitele za zločin agrese proti Ukrajině. Vznik zvláštního tribunálu podporuje i Kyjev.

Investiční rating Ruska a Ukrajiny patří už půl roku k nejhorším na světě. V důsledku války, které v únoru zahájilo Rusko, panuje v obou zemích obrovská nejistota ohledně očekávané návratnosti investic. Vyplývá to z hodnocení rizikovosti zemí poradenské firmy Dun & Bradstreet.

Hodnocení rizikovosti zemí společnosti Dun & Bradstreet poskytuje mezinárodní srovnávací hodnocení rizikovosti podnikání v jednotlivých zemích. Jeho cílem je předpovědět riziko země, zejména pokud jde o návratnost investice v horizontu dvou let.

V Česku na konci září pracovalo 88.900 uprchlíků z Ukrajiny. Od začátku invaze práci mělo celkem 131.700 běženců, sdělila ČTK mluvčí úřadu práce.

Ruskem dosazený gubernátor Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny Volodymyr (Vladimir) Saldo dnes požádal ruské vedení, aby pomohlo s odjezdem obyvatel této nedávno anektované oblasti do bezpečnějších regionů Ruska. Uvedla to ruská agentura Interfax. Cherson čelí prakticky každodennímu ostřelování ze strany postupujících ukrajinských vojsk.

Saldo v minulosti býval starostou Chersonu a ukrajinským poslancem. Jeho krajané, věrní Kyjevu, jej pokládají za zrádce a kolaboranta, odboj se pokusil o jeho likvidaci. Minulý měsíc se dokonce v ruských médiích objevily zprávy o Saldově otravě a smrti, které se ale nepotvrdily. Ukrajinské úřady jej stíhají za vlastizradu, Evropská unie a Spojené státy na něj uvalily sankce.

Polsko začalo s opravou poškozené severní větve ropovodu Družba, kterou proudí ropa z Ruska do Německa. Úřady také potvrdily dosavadní předpoklady, že nic neukazuje na sabotáž, informovala dnes agentura Reuters. Provozovatel ropovodů PERN zjistil únik ropy v potrubí zhruba 70 kilometrů od města Plock ve středním Polsku v úterý večer. Jižní větev ropovodu, která přivádí ropu i do České republiky, je v pořádku.

Estonsko schválilo nový balíček vojenské pomoci Ukrajině. Estonská premiérka Kaja Kallasová uvedla, že Ukrajině pošlou zimní výstroj, vybavení a munici co nejdříve.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při dnešní schůzce se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem navrhl prodloužit dohodu o vývozu ukrajinského obilí. Vyjádřil také ochotu Ankary pomoci s vývozem ruského obilí a hnojiv. Setkání obou prezidentů na okraji asijského summitu v kazachstánské metropoli trvalo podle TASS asi půldruhé hodiny.

„Jsme plně odhodláni posilovat a prodloužit istanbulskou dohodu a přepravovat ruské obilí a hnojiva do potřebných zemí přes Turecko,“ řekl Erdogan podle agentury RIA Novosti. Turecký prezident podle agentury TASS vyjádřil odhodlání napomoci jak prodloužení dohody o obilném koridoru pro vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů, tak vývozu potravin a hnojiv z Ruska, především do chudých zemí přes Turecko.

Úřady v ruské Čeljabinské oblasti potvrdily smrt pěti lidí, kteří byli po mobilizaci vysláni do války na Ukrajině. První oficiální potvrzení, že zmobilizovaní vojáci byli zabiti na frontě, zaznělo tři týdny po vyhlášení „částečné“ mobilizace, upozornila dnes ruská redakce BBC. Připomněla, že ruské ministerstvo obrany 29. září slíbilo, že na frontu nepošle nevycvičené vojáky.

„Vojenská správa bohužel potvrdila informaci o smrti pěti obyvatel jižního Uralu, povolaných z korkinského vojenského komisařství. Poskytneme veškerou nezbytnou pomoc příbuzným a blízkým našich vojáků,“ sdělili dnes gubernátor a regionální vláda uralskému serveru 74.ru. Také slíbili vyplatit pozůstalým po milionu rublů (asi 400.000 Kč) jako dodatečný příspěvek k odškodnění, které by měli dostat z federálního rozpočtu.

Rusko obnovilo automobilovou dopravu přes Kerčský most, který minulý týden poškodila exploze, na přepravu trajektem ve směru na nezákonně anektovaný ukrajinský poloostrov Krym ale nyní čeká podle ruských médií více než tisíc nákladních vozidel. Fronty u mostu ukazují i dnes zveřejněné satelitní snímky americké společnosti Maxar Technologies, na kterých je vidět i poškození silniční a železniční části mostu.

Česká republika je zastáncem toho, aby Evropská unie nastavila systém pravidelné a předvídatelné finanční podpory Ukrajině. Země čelící ruské vojenské invazi se bez podpory neobejde a je potřeba do financování vnést větší řád, řekl dnes ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) novinářům na briefingu k nadcházejícímu jednání Rady pro obecné záležitosti (GAC). Podle Beka je nutné vyřešit hlavně zdroj financování.

„Jaderný útok proti Ukrajině nevyvolá jadernou, ale silnou vojenskou reakci,“ řekl vysoký představitel EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v televizi obvinil Západ, že „protiruskou“ rezoluci prosadil ve VS OSN „diplomatickým terorem“. „Západ uplatnil metody diplomatického teroru, nestoudně a neskrývaně vykrucoval ruce a vyhrožoval všemožnými tresty rozvíjejícím zemím,“ řekl Lavrov podle agentury TASS. „Pouze takovým neskrývaným vydíráním a hrozbami se podařilo zajistit výsledek. Všichni o tom velmi dobře víme. Prohlášení Američanů, že ‚nikoho nepřemlouvali, všichni hlasovali samostatně‘, jsou lež. Sami si to uvědomují,“ dodal.

Spojené státy jsou stále pevně připraveny bránit celé území Severoatlantické aliance. Prohlásil to dnes americký ministr obrany Lloyd Austin před jednáním jaderné plánovací skupiny NATO. Ministři na ní probrali aktuální stav připravenosti nukleárního arzenálu v době, kdy Rusko hrozí nasazením jaderných zbraní na Ukrajině. Aliance potvrdila, že příští týden uspořádá pravidelné cvičení vzdušných sil schopných nést jaderné zbraně.

Z Ukrajiny za sedm měsíců od začátku ruské invaze uprchlo na 7,7 milionu lidí. Vyplývá to z dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterých 4,2 milionu uprchlíků získalo v některé z evropských zemí dočasnou ochranu. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvádí, že kvůli válce muselo opustit své domovy dalších sedm milionů lidí, kteří však zůstali na Ukrajině. Z těch, kdo uprchli za hranice i na bezpečnější místa na Ukrajině, se do konce srpna domů vrátilo zhruba šest milionů lidí.

Šéf ukrajinské společnosti Enerhoatom Petro Kotin podle agentury Reuters odmítl, že by ruské palivo bylo potřeba. „Jenom přípravy na přechod z jednoho dodavatele na druhého trvá okolo tří let,“ uvedl Kotin, podle kterého z ruské strany přichází řada falešných zpráv a fám. V Záporožské jaderné elektrárně jsou podle něj čerstvě doplněné zásoby jaderného paliva.

Francie dnes poprvé začala posílat zemní plyn přímo do Německa, aby mu pomohla mírnit dopady krize na energetickém trhu. Oznámil to francouzský provozovatel plynovodní sítě GRTgaz. Německo na oplátku posílá do Francie elektřinu, které má tato země aktuálně nedostatek, zejména kvůli odstávce zhruba poloviny jaderných reaktorů.

Ruský soud v sibiřském městě Ťumeň zastavil stíhání ženy obviněné z diskreditace ruské armády kvůli tomu, že křídou napsala na asfalt nápis „Nět v...e!“. To si policie vyložila jako „Ne válce!“. Třicetiletá Alisa, které hrozila pokuta až 50.000 rublů (asi 20.000 Kč), se ale hájila tím, že její nápis měl znamenat „Nět voble!“, protože nesnáší tuto rybu, známou v Česku jako plotice západokaspická (latinsky Rutilus caspicus). Soudce tuto argumentaci uznal, uvedl dnes server Meduza s odvoláním na místní média.

Ruští vojáci očekávají boj v Chersonu. Ruské síly se začaly připravovat na evakuaci některých civilistů z okupovaného Chersonu, což znamená, že „předpokládají boj zasahující až do samotného města Cherson“, uvedlo ministerstvo obrany Spojeného království.

Po svém ústupu asi 20 kilometrů na sever od sektoru Cherson se ruské jednotky mohou pokusit vybudovat novou frontovou linii západně od vesnice Mylove.

Francie nepoužije jaderné zbraně proti Rusku, pokud se Putin rozhodne zahájit jaderný úder proti Ukrajině, řekl prezident Macron v rozhovoru pro France 2.

Výdaje státního rozpočtu a samospráv na ukrajinskou uprchlickou krizi činily ke konci září 16,9 miliardy korun. Na twitteru o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) budou náklady za celý rok pravděpodobně nižší než původně odhadovaných 25 miliard korun.

„Náklady na ukrajinské uprchlíky budou nižší, než se původně očekávalo. Možná nepřesáhnou jednu miliardu eur, tedy zhruba 25 miliard korun. Ukrajinští uprchlíci se rychle zapojili do práce, nezatěžují tolik zdravotní systém a řada Čechů je ubytovala zdarma,“ uvedl Stanjura.

Následky dnešního ranního útoku ruských sil v Mykolajivu. 

Po ústupu ruských vojsk v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny o asi 20 kilometrů na počátku října se okupační úřady nejspíše připravují na to, že se boje s ukrajinskými jednotkami přenesou přímo do ulic Chersonu. Ve svém  pravidelném přehledu to uvádí britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky.

Ruské útoky zranily 2 osoby v Charkovské oblasti, zabily nejméně 1 v Mykolajivské oblasti. Za posledních 24 hodin ruské síly ostřelovaly několik osad v Charkovské oblasti a zranily dva muže, oznámil guvernér oblasti Oleh Syniehubov.

Rusko také vypálilo osm raket S-300 na Mykolajiv, které zasáhly výškový bytový dům. Útok zabil jednoho a zranil dva civilisty, včetně 11letého chlapce.