ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Evropští lídři opětovně odsoudili ruskou agresi na Ukrajinu. Kyjevu vyjádřili podporu a zavázali se poskytnout další ekonomickou, humanitární a zejména vojenskou pomoc. Prezidenti a premiéři zemí EU uvedli, že budou pracovat na dalších protiruských sankcích a vyzvali další, zejména kandidátské země, aby se k odvetným opatřením EU připojili.

Představitelé unijního bloku podle závěrů konstatovali, že Evropská komise brzy předloží návrh plánu investic do poválečné Ukrajiny. Odsoudili také ruskou blokádu ukrajinských přístavů, která komplikuje vývoz obilí a ohrožuje potravinovou bezpečnost.

Lídři po jednání zamířili na pracovní večeři, kde budou debatovat o Macronově iniciativě vytvořit „evropské politické společenství“, tedy širší sdružení zemí, které by neměly plný status členské země EU.

Ukrajině byl dnes udělen status kandidátské země EU. „Dlužíme to Ukrajincům, kteří bojují i za naše hodnoty, suverenitu a územní celistvost,“ prohlásil na tiskové konferenci francouzský prezident Emmanuel Macron, jehož země v současnosti evropskému bloku předsedá. Jednomyslné rozhodnutí unijních lídrů je podle něj jasným signálem jednoty sedmadvacítky vyslaným směrem k Rusku.

Na Ukrajině se od začátku ruské invaze pohřešuje 10.000 lidí, informovala dnes agentura Ukrinform s odvoláním na Oleksije Serhejeva z ukrajinské policie. Od 24. února obdržely policejní složky hlášení o zmizení 20.000 lidí, z nichž téměř polovinu se podařilo vypátrat, uvedl Serhejev.

Lidé podle něj policii nahlásili rovněž zmizení 533 dětí, nalézt se jich povedlo 360, píše ukrajinská agentura. Z celkového počtu nezvěstných dětí se jich 169 pohřešuje v důsledku bojů, dodal policista.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) mezitím potvrdil, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu zemřelo nejméně 4662 civilistů, včetně 320 dětí. Kromě toho úřad informuje o 5803 zraněných.

„Toto rozhodnutí nás posiluje všechny,“ uvedl šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k udělení statusu kandidátské země Ukrajině.. „A posiluje EU. Znovu světu ukazuje, že jsme jednotní a silní tváří v tvář vnějším hrozbám,“ dodala.

K samotnému členství musí Ukrajina i Moldavsko dokončit řadu reforem a celý proces může trvat i více než deset let.

Do Francie v omezené míře stále proudí ruský plyn. V následujících dnech bude Francie plyn z Ruska dostávat nadále, i když v kolísavém objemu, uvedla dnes ministryně pro energetickou transformaci Agnes Pannierová-Runacherová podle agentury Reuters.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom minulý týden výrazně omezila dodávky plynovodem Nord Stream 1 do Německa. Dodávky přes Německo do Francie byly 15. června zcela zastaveny. Německá vláda dnes kvůli problémům s dodávkami plynu z Ruska vyhlásila stav výstrahy, což je druhý varovný stupeň.

Francouzský provozovatel plynovodní sítě GRTgaz již dříve uvedl, že Francii letos v létě nedostatek plynu nehrozí. Nižší objemy z Německa totiž země dokáže nahradit vyšším dovozem ze Španělska a zvýšenou kapacitou v terminálech na metan.

„Upřímně vítám rozhodnutí evropských lídrů udělil kandidátský status. Je to jedinečný a historický moment ve vztazích,“ napsal na twitteru prezident Zelenskyj. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v EU. Tato východoevropská země požádala o členství v unii spolu s Moldavskem i Gruzií krátce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února.

Zasedání Evropské rady v Bruselu o udělení statusu kandidátské země Ukrajině začalo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes kritizoval izraelskou vládu za to, že se nepřipojila k mezinárodním sankcím uvaleným na Rusko kvůli válce na Ukrajině. Izraelským občanům ale poděkoval za zaslanou humanitární pomoc, informovala ruská redakce BBC.

Přestože podpora Ukrajiny je podle Zelenského mezi lidmi v Izraeli patrná, neodráží se to v konkrétních krocích izraelského kabinetu.

„Izrael se bohužel zatím nepřipojil k (protiruským) sankcím,“ konstatoval Zelenskyj ve svém virtuálním projevu k asi 20.000 izraelským vysokoškolským studentům a učitelům. „Jsem vděčný vašemu lidu, ale chtěli bychom podporu od vaší vlády,“ podtrhl.

„Je znát, že vaše společnost chápe ukrajinské potřeby. Ale co je s (vaší) vládou?“ tázal se ukrajinský lídr. Poděkoval za ukrajinské vlajky v ulicích a zaslané léky.

Rusko už ukradlo více než 500 000 tun ukrajinského obilí, řekl ukrajinský velvyslanec v Turecku Vasilij Bodnar.

Ukrajinci v Belgii protestují před budovou Evropské rady, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země na vstup do EU. 

Lidé sledují, jak členové specializovaného týmu na zneškodňování a odstraňování výbušnin, bomb, min a další munice přesouvají zneškodněnou 500kg bombu. Ta v březnu dopadla na charkovský obytný dům a nevybuchla.

Evropská unie se musí připravit na další rozšíření, řekl německý kancléř Olaf Scholz. Kandidátské země včetně Ukrajiny by podle něj měly dostat reálnou perspektivu vstupu do Unie.

Premiér PEtr Fiala po schůzce s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem řekl, že Česko už v podstatě vyčerpalo zásoby zbraní, kterými by mohlo pomoci bránící se Ukrajině.

Krizi na Ukrajině lze vyřešit pouze diplomatickou cestou, uvedl dnes podle agentury Reuters íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján. Vyjádřil se tak po boku svého ruského protějška Sergeje Lavrova na tiskové konferenci v Teheránu.

Lavrov přicestoval do Teheránu ve středu na dvoudenní návštěvu, aby projednal jadernou dohodu z roku 2015 mezi Íránem a světovými mocnostmi a posílil bilaterální a energetickou spolupráci, uvedla íránská státní média. Dalším tématem jednání podle nich měly být regionální a mezinárodní záležitosti.

„Co se týče Ukrajiny, domníváme se, že americké akce prováděné prostřednictvím NATO jsou jednou z příčin krize. Islámská republika však nepovažuje válku za řešení a vítá politické rozhovory o této otázce,“ řekl Amírabdolláhján.

Konflikt na Ukrajině označil čínský prezident Si Ťin-pching za „výstražný signál“ pro lidstvo. Čína si ohledně Ruské invaze zachovává neutralitu. Na dvoudenním summitu má vystoupit i ruský prezident Vladimir Putin.

„Pokud budou země slepě věřit ve své silové pozice, rozšiřovat vojenská spojenectví a usilovat o vlastní bezpečnost na úkor ostatních, jistě skončí v bezpečnostních potížích,“ řekl Si k invazi.

Premiér Petr Fiala čeká, že summit EU se na kandidatuře Ukrajiny shodne. Je to podle něj vyjádření solidarity, i když proces přijetí nebude rychlý ani snadný.