ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev pohrozil Varšavě odplatou, pokud ruská ambasáda nebude moci fungovat kvůli tomu, že nemůže přijímat peníze z Moskvy. Dnes o tom informovala agentura Reuters. Polsko v březnu vyhostilo 45 ruských diplomatů, kteří podle něho pracovali pro ruské tajné služby, a zablokovalo bankovní účty velvyslanectví.

Rusko, jež obvinění Varšavy označilo za neopodstatněné, recipročně označilo za nežádoucí osoby skoro čtyři desítky polských diplomatů. „Máme nějaké rezervy v hotovosti, ale nejsou neomezené a pokud se situace nezmění, může se po nějaké době stát, že nebudeme schopni platit účty,“ řekl Andrejev agentuře Reuters. „A mělo by být jasno ohledně toho, že jakmile přestane fungovat naše ambasáda tady (ve Varšavě), to samé se stane s polskou ambasádou v Moskvě,“ dodal.

Úřady v Charkově hlásí další sérii obětí a zraněných v důsledku "nepřetržitého" ruského ostřelování města, které je odděleno od předchozího incidentu, při němž zemřeli nejméně čtyři lidé.

Podle charkovského starosty Ihora Těrechova, o němž informovala agentura Reuters, bylo v úterý zabito sedm lidí, včetně tří záchranářů. Těrechov v úterý večer v ukrajinské televizi uvedl, že pracovníci záchranné služby zahynuli při pokusu o zneškodnění nevybuchlé ruské munice. 

Od počátku války Ruska proti Ukrajině se na území Ukrajiny vrátil už více než 1 milion Ukrajinců. Řekl to dnes ukrajinský premiér Denis Šmyhal.

Mariupolské ocelárny Azovstal jsou po ruském bombardování zcela zničené, vojáci z trosek vytahují lidi, uvedl zástupce velitele pluku Azov.

Šéf doněcké oblastní vojenské správy Pavlo Kyrylenko ale označil informace o 300 civilistech, kteří měli být uvězněni pod troskami po bombardování okolí Azovstalu, za pochybné. „Z mých operativních zdrojů vyplývá, že došlo k bombardování, ale fakta o hromadném ničení místního obyvatelstva, vojenského personálu zatím nebyla potvrzena,“ uvedl. 

„Neexistují žádné informace ani o masové porážce obyvatelstva, ani o porážce armády,“ řekl.

Poslanec Serhij Taruta dříve prohlásil, že atentátníci shodili bombu na nemocnici v oblasti Azovstal, pod kterou zůstalo téměř 300 lidí včetně dětí. Zástupce starosty Mariupolu Petro Andruščenko toto tvrzení popřel.

Americká administrativa pracuje téměř nepřetržitě na dodání zbraní na Ukrajinu „bezprecedentní“ rychlostí a ve velkém množství. Uvedl to Ukrinform.

V Kramatorsku byl dnes při ostřelování zabit 1 muž, další 3 byli zranění a bojují o život. Oznámil to šéf doněcké oblastní vojenské správy Pavlo Kyrylenko. Zasažena byla také infrastruktura.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová jednali o aktivaci pomoci Ukrajincům v boji proti ruským útočníkům a o otázce státem garantované potravinové pomoci. Zelenskij také informoval o tom, že Ukrajina získala status uchazeče o členství v EU.

„Informoval jsem předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o předání vyplněného dotazníku pro žadatele - důležitém kroku na cestě ke členství v EU. Zvláštní pozornost byla věnována válečnému úsilí. Oceňujeme podporu EU,“ řekl Zelenskyj.

Představitelé členských zemí NATO a EU prohlásili, že hodlají pokračovat v humanitární, finanční a vojenské podpoře Ukrajiny. Příslušná prohlášení učinili na základě úterní videokonference.

Britský premiér Boris Johnson například prohlásil, že Ukrajině by měla být dodána další dělostřelecká výzbroj. Britská hlava státu poznamenala, že na setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem "naznačil, že dlouhodobým cílem je posílit Ukrajinu natolik, aby Rusko už nikdy nebylo v pokušení ji napadnout".

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce zemí G7 uvedl, že Německo přezkoumává seznam požadovaných zbraní a chce "zjistit, co možné rychle dodat". Jsou mezi nimi protitankové a protivzdušné zbraně. Podle Scholze je třeba dodat ty, které už ukrajinská armáda umí používat. 

Ukrajina musí dostat maximální podporu, protože Ruská federace nemůže tuto válku vyhrát, uvedl polský prezident Andrzej Duda. Šéf Evropského parlamentu Charles Michel zároveň oznámil, že EU vytvoří zvláštní fond solidarity s Ukrajinou, který se bude využívat na podporu a obnovu Ukrajiny. Také ukrajinský Kabinet ministrů schválil postup na provedení naléhavých prací pro odstranění následků ruské ozbrojené agrese.

Japonsko přislíbilo zvýšit částku poskytnutou Ukrajině ze 100 na 300 milionů dolarů, informovala západní média s odkazem na prohlášení premiéra Fumia Kišidy. Kišida prohlásil, že "podpora ukrajinské ekonomiky je naléhavý úkol".

Japonský ministr obrany Nobuo Kisii už dříve, že Tokio poskytne Ukrajině masky a oděvy chránící před chemickými zbraněmi, dále bezpilotní letadla. Dodávky budou brzy vypraveny komerčními lety.

Nové snímky dnešního Mariupolu. 

Ruskem podporované jednotky útočí na železárny a ocelárny Azovstal v Mariupolu, kde se drží zbývající ukrajinské jednotky. Nyní ruská média tvrdí, že asi 120 civilistů žijících v okolí ocelárny v úterý opustilo oblast humanitárními koridory. Ukrajina tuto informaci zatím nepotvrdila.

Podle Interfaxu zatím žádný z ukrajinských vojáků nepřijal ruské ultimátum, aby složil zbraně a opustil továrnu Azovstal výměnou za slib, že ušetří svůj život.

Boris Johnson dnes odpoledne vystoupil v Dolní sněmovně a uvedl, že neexistuje „žádná snadná cesta“ k nalezení diplomatického řešení pro ukončení ruské invaze na Ukrajinu.

„Obávám se, že nyní neexistuje žádná snadná cesta k nalezení diplomatického nebo vyjednaného řešení. Vím, že by tomu sněmovna dala přednost, ale myslím si, že bude velmi obtížné, jak se říká, postavit Vladimiru Putinovi odjezdovou rampu. Nyní jsme v situaci, kdy prostě musíme udělat vše, co můžeme, abychom společně zajistili, že Vladimir Putin na Ukrajině selže a selže i komplexně,“ uvedl.

USA zaznamenaly "omezené útočné operace" ruských sil jihozápadně od Doněcku a jižně od Izjumu, uvedl vysoký představitel americké obrany. Podle úředníka se USA se domnívají, že tyto ofenzívy jsou "předehrou k větším útočným operacím". Informoval o tom také Blesk.

Nové operace spočívají v "pozemních přesunech, podporovaných samozřejmě palbami na velké vzdálenosti, většinou dělostřeleckými", uvedl úředník.

USA očekávají, že po neúspěších na severu země budou nové operace na Ukrajině probíhat "smíšenějším způsobem", dodal představitel.

Evropa již připravuje plán na postupný zákaz dovozu ruských ropných produktů. Šestý balíček sankcí EU proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu může být představen již příští týden. Na Twitteru o tom informoval novinář Rádia Svoboda Rickard Jozwiak. 

USA rovněž plánují uvalit další sankce proti Rusku. Tentokrát budou restriktivní opatření zaměřena na způsobení kritických škod ruskému vojensko-průmyslovému komplexu. Kromě toho USA brzy obdrží údaje o tom, kdo Rusku pomáhá obcházet sankce, a všechny tyto mezery uzavřou.

Další snímky ostřelovaného Charkova.

Nové snímky následků ruského ostřelování Kramatorsku. 

„Ve městě Kyjev bylo poškozeno více než 100 domů, 6 škol a 14 školek. V 6 domech byly poškozeny nosné konstrukce, které bohužel nedokážeme obnovit, bude potřeba je demontovat,“ řekl starosta Vitalij Kličko.

„Těžko říct výši škod, ještě to nemáme spočítané. Ale jsem přesvědčen, že při ničení infrastruktury, při ničení domů může tato částka dosáhnout miliardy hřiven,“ dodal.

Režisér filmu No Time to Die o Jamesi Bondovi Cary Fukunaga navštívil Charkovskou oblast a na vlastní oči viděl následky ostřelování z Ruska. Muž také ze sutin vyprostil i psa.  

Fukunaga na Ukrajinu odjel už v březnu, dokumentuje tam válku.

Podle generálního štábu AFU bylo na Ukrajině k 19. dubnu zabito přibližně 20 800 okupantů.

Zničeno bylo také celkem 802 tanků, 2063 bojových obrněných vozidel, 386 dělostřeleckých systémů a 67 vozidel protivzdušné obrany. Kromě toho bylo vyřazeno 169 letadel, 150 vrtulníků, osm lodí či člunů a 158 bezpilotních letounů.

Více než třetina Ukrajinců (39 %) se domnívá, že opustit svou zemi během války je špatné a nepřijatelné. Průzkum provedla výzkumná společnost Gradus Research na žádost Kyjevské ekonomické školy, informoval Ukrinform.

Mezi důvody, proč zůstat v zemi, uvedlo 35 % respondentů neochotu opustit své blízké.

Zároveň 24 % rodin nemá na cestu do zahraničí peníze a 22 % se přestěhovalo na dostatečně bezpečné místo v rámci Ukrajiny.

Německo téměř vyčerpalo možnosti dodávat Ukrajině zbraně ze zásob armády, spolupracuje proto se zbrojaři, aby dodali potřebnou techniku, řekl Scholz.

Ruský a běloruský velvyslanec v Rakousku letos nebyli požádáni účastnit se tradičního uctění výročí osvobození koncentračního tábora Mauthausen. To se uskuteční 15. června. „Velvyslanci Ruska a Běloruska byli ve svých osobních e-mailech požádáni, aby se neúčastnili,“ uvádí prohlášení.

Pořádající organizace odsoudily válku, kterou Rusko zahájilo proti Ukrajině, nezákonné použití násilí a nejzávažnější porušování lidských práv. Vyzvaly také k okamžitému zastavení nepřátelských akcí.

„Účast obou zemí (Ruské federace a Běloruska, pozn. red.) by byla nepřijatelná vzhledem k přítomnosti přeživších mauthausenských dětí a jejich odhodlání pro mír a svobodu,“ vysvětlil šéf rakouského výboru Mauthausen Villi Mernyi.

Podle jednoho z evropských představitelů Rusko nasadilo v ukrajinském Donbasu až 20 000 žoldáků ze Sýrie, Libye a dalších zemí, kteří byli vysláni do bojů bez těžké techniky a obrněných vozidel. „Co vám mohu říci, je, že jsme zaznamenali nějaký přesun z těchto oblastí, Sýrie a Libye, do oblasti východního Donbasu, a tito lidé jsou hlavně masově využíváni proti ukrajinskému odporu,“ řekl novinářům úředník. 

Rusko se soustředí na obsazení co největší části východní Ukrajiny. Někteří to označují za spěch, aby dosáhlo alespoň nějakého vítězství, které by Putin mohl prezentovat na vojenské přehlídce 9. května v Moskvě.

Podle evropského představitele má Kreml v této druhé fázi války na Ukrajině čtyři cíle: dobýt Donbas, zajistit pozemní most na Krym, v němž je klíčové obléhané město Mariupol, zmocnit se Chersonské oblasti, aby zajistil zásobování Krymu sladkou vodou, a získat další území, které by mohlo být použito při vyjednáváních.

Německý kancléř Scholz vzkázal Putinovi, aby zastavil válku proti Ukrajině. Západ podle něho pociťuje vůči Putinovi vztek kvůli nesmyslnému konfliktu.

Boris Johnson přislíbil zvýšenou dělostřeleckou podporu pro Ukrajinu.

O své návštěvě Kyjeva a setkání s Volodymyrem Zelenským řekl poslancům v Dolní sněmovně: „Ujistil jsem ho o nesmiřitelném odhodlání Spojeného království, které sdílí celá tato sněmovna, připojit se k našim spojencům a poskytnout jeho statečnému lidu zbraně, které potřebuje k obraně.“

„Naléhavost je nyní ještě větší, protože Putin přeskupil své síly a zahájil novou ofenzívu v Donbasu. Věděli jsme, že toto nebezpečí přijde. Stane se z toho dělostřelecký konflikt, potřebují podporu většího množství dělostřelectva, to jim budeme poskytovat... kromě mnoha dalších forem podpory,“ pokračoval.