ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Ruští uživatelé Netflixu podali na streamovací společnost hromadnou žalobu kvůli jejímu odchodu z ruského trhu. Požadují odškodnění 60 milionů rublů (16,4 milionu Kč), informovala dnes agentura RIA Novosti.

Netflix kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončil svůj provoz v Rusku na počátku března. Firma zároveň zastavila všechny budoucí projekty a akvizice v zemi.

„Dnes podala advokátní kancelář zastupující zájmy uživatelů Netflixu hromadnou žalobu na americkou službu Netflix,“ uvedla advokátní kancelář Černyšov, Lukojanov a partneři. „Důvodem žaloby bylo porušení práv ruských uživatelů v důsledku jednostranného odmítnutí společnosti Netflix poskytovat služby v Rusku,“ dodala.

Rusko na Ukrajině používá fosforové bomby a vůči civilnímu obyvatelstvu uplatňuje metody teroru. V projevu přes videohovor to dnes před poslanci estonského parlamentu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl také, že Moskva násilně deportovala do odlehlých částí Ruska více než 500.000 Ukrajinců.

„Ruská armáda používá všechny typy děl, všechny typy raket, letecké bomby - obzvláště fosforové bomby - proti obytným čtvrtím a civilní infrastruktuře,“ řekl Zelenskyj s tím, že se jedná o „jasný teror proti civilnímu obyvatelstvu“.

Finsko a Švédsko se ještě nerozhodly, zda podají žádost o členství v Severoatlantické alianci, s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu ale chtějí bezpečnostní situaci přehodnotit co nejrychleji. Uvedly to premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Andersonová po dnešním jednání ve Stockholmu. Finsko se ohledně případného vstupu do NATO rozhodne během příštích několika týdnů, prohlásila Marinová.

„Na podání žádosti o vstup do NATO jsou různé názory a my je musíme velmi pečlivě analyzovat,“ řekla předsedkyně finské vlády na společné tiskové konferenci s Anderssonovou. „Domnívám se ale, že náš proces bude poměrně rychlý, v řádu týdnů, nikoli měsíců,“ dodala

Na britský sankční seznam přibude 206 osob spojovaných s Moskvou, včetně 178 podporovatelů samozvaných republik na východě Ukrajiny ovládaných separatisty. Je mezi nimi i prominentní ukrajinský politik Viktor Medvedčuk podezřelý z vlastizrady, kterého zřejmě zadržely ukrajinské tajné služby, nebo šéf ropné společnosti Lukoil Vagit Alekperov. Sankce spočívají v zákazu cestování do Británie a zmrazení majetku, který osoby na sankčním seznamu v Británii mají.

Autor graffiti v Ústí nad Labem ztvárnil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako hrdinu Hvězdných válek. ČTK dnes řekl, že dílem, jež zachycuje prezidenta prchajícího na motorce před střelbou robotů s písmenem Z, chce vzbudit ve společnosti zájem o aktuální dění a zároveň vyvolat pousmání.

Pod jménem Zadek vystupuje Lukáš Brožovský, který se rád vyjadřuje prostřednictvím graffiti k rozličným tématům. „Přijde mi dobré otevírat lidem oči. Konkrétně v Ústí mě mrzí, že spousta osob chodí jen jako roboti do práce a domů a nevnímají, co se děje kolem nich,“ uvedl umělec. „Proto dělám věci pro zábavu nebo si občas rýpnu do nějaké situace. Baví mě dělat si takový svůj sociální průzkum, co to v lidech vyvolá,“ řekl.

Vetřelci přišli se svým „mírem“ do vesnice Michajlovka v Doněcké oblasti. V důsledku ostřelování bylo zničeno mnoho domů. 77letý muž jako zázrakem přežil, ale jeho štěně bylo zasypáno troskami. Záchranářům se podařilo štěně z trosek vytáhnout.

Ministerstvo zdravotnictví zřídí informační linku k zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny. Bude jim radit individuální postup pro každé zdravotnické zařízení. Novinářům to řekl před jednáním vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Podrobnosti k možnostem zaměstnávání ukrajinských uprchlíků ve zdravotnictví chce sdělit po odpoledním jednání výboru pro zdravotnictví.

„Dneska jsem nařídil, aby kromě všech kroků, které se budou dít tento týden, se zřídila ministerská linka pomoci pro ty zaměstnavatele, kteří chtějí ve zdravotnictví ukrajinské lékaře a nelékaře zaměstnat,“ uvedl.

V českém zdravotnictví podle něj pracovalo už před uprchlickou krizí zhruba 250.000 Ukrajinců. Absolventů ukrajinských lékařských fakult je mezi nimi asi šest stovek. Kolik zdravotníků přišlo do ČR s uprchlickou vlnou ale stát přesně neví.

Náměstek primátora: ‚Více než 1500 mrtvých ruských vojáků v márnicích v Dněpru.‘ Těla ruských vojáků zůstávají v márnicových ledničkách, protože „nikdo je nechce odnést,“ řekl 13. dubna místostarosta Mykhailo Lysenko.

Nejméně 20 novinářů - ukrajinských a zahraničních - bylo zabito během ruské invaze na Ukrajinu, oznámil ukrajinský svaz novinářů i se jmény obětí. Zároveň upozornil, že jde pouze o ty žurnalisty, jejichž smrt oficiálně potvrdily úřady. Několik dalších novinářů se již mnoho dnů pohřešuje.

Mezi oběti patří ukrajinský dokumentarista a fotograf Maksym Levin, který pracoval mimo jiné pro britskou stanici BBC či agentury Reuters a AP. Čtyřicetiletý Levin byl téměř tři týdny nezvěstný, jeho tělo se nakonec počátkem dubna našlo severně od Kyjeva.

Finanční a analytický úřad předběžným opatřením zakázal nakládat s majetkem firmy, kterou řídí sankcionovaný ruský podnikatel Alexandr Pumpjanskij. Informovala o tom Česká televize s tím, že firmě patří Westend hotel v centru Mariánských Lázní. Česko už vůči oligarchům a sankcionovaným Rusům zakročilo dříve - zmrazilo jim majetky za stamiliony.

Celý článek si přečtěte ZDE:

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) dnes vyzval britskou vládu, aby v rámci hostitelského programu pro ukrajinské běžence nepropojovala svobodné muže s osamělými Ukrajinkami. Informoval o tom dnes list The Guardian, podle kterého se úřad obává, že ženám hrozí sexuální obtěžování.

UNHCR uvedl, že britská vláda by mohla vytvořit lepší systém, který zajistí, že Ukrajinky, které přicestovaly samy nebo jen s dětmi, budou žít s páry a rodinami. Úřad tak reagoval na zprávy britských médií, podle kterých někteří muži zneužívají programu a zaměřují se na zranitelné ženy.

Britové, kteří si přejí u sebe ubytovat ukrajinské uprchlíky, musí v rámci vládního programu sami navázat kontakt s běženci. Tyto konverzace se tak často odehrávají v neregulovaných skupinách na sociálních sítích. Ukrajinci, kteří chtějí získat o vízum pro pobyt v Británii, musí před podáním žádosti navíc najít člověka, který se za ně zaručí.

Macron odmítá označovat ruská zvěrstva za „genocidu“. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl: „Dnes bych byl s takovými výrazy opatrný, protože tyto dva národy (Rusové a Ukrajinci) jsou bratři.“

Základní školy v Hradci Králové zatím přijaly asi 220 ukrajinských dětí, které z Ukrajiny s rodiči uprchly před válkou. Do mateřských škol v krajském městě dosud nastoupilo asi 20 dětí předškolního věku, pro které v Česku platí povinná předškolní docházka. Pro mladší děti ve věku tří až pěti let město zřídilo takzvanou adaptační skupinu a má přichystanou ještě jednu. Novinářům to dnes řekl primátor Alexandr Hrabálek (ODS).

„Školní děti se nám zatím daří postupně zařazovat do našich základních škol. Pro děti předškolního věku, pro které ještě neplatí povinná docházka, jsme založili adaptační skupiny,“ uvedl Hrabálek. Na provoz adaptačních skupin si město vyčlenilo z rozpočtu 366.000 korun a bude hledat možný dotační titul pro jejich financování. S provozem adaptačních skupin radnice zatím počítá do konce června.

V Asistenčním centru pomoci Ukrajině v Libereckém kraji (KACPU) se budou dál nosit respirátory stejně jako například v nemocnicích nebo sociálních zařízeních. Na dotaz ČTK to dnes řekla mluvčí krajského úřadu Andrea Fulková. Povinné nošení respirátorů v centru nařídil po dohodě s krajskými hygieniky liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) před měsícem, kvůli velké koncentraci lidí a zvýšenému riziku nákazy koronavirem.

Asistenčním centrem v Liberci prošlo od jeho otevření 1. března zhruba 10.400 ukrajinských uprchlíků, z toho pro bezmála 3000 zajišťoval kraj ubytování. V prvních týdnech v centru lidé trávili i několik hodin, teď se situace zlepšila a podle ředitele Hasičského záchranného sboru Libereckého kraje Jana Hadrbolce počty uprchlíků, kteří tudy denně projdou, postupně klesají. V posledním týdnu tam denně v průměru odbavili kolem 120 uprchlíků, v prvních dnech po otevření to byl i pětinásobek.

K omezení ruského vlivu v Česku by podle skupiny nevládních organizací přispělo například schválení zákonů o skutečných zahraničních majitelích nemovitostí a o sankcích vůči lidem, kteří porušují lidská práva nebo perou špinavé peníze. V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu je nutné zmapovat firmy s ruskou vazbou a jejich majetek v Česku, zmrazit majetek lidem ze sankčních seznamů a odstavit je od přísunu veřejných peněz, uvedli zástupci organizací v čele s iniciativou Rekonstrukce státu na dnešní tiskové konferenci.

Stát by měl podle jejich doporučení důsledně využívat zákon o evidenci skutečných majitelů a zajistit, aby údaje v registru odpovídaly skutečnosti. K veřejným penězům by neměly mít přístup společnosti z daňových rájů. Souhrn doporučení podpořili bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý a někdejší vysoký představitel NATO a české armády, možný prezidentský kandidát Petr Pavel.

Přední německé ekonomické instituty snížily odhad růst největší evropské ekonomiky pro letošní rok kvůli dopadům války na Ukrajině. Dodaly rovněž, že případné zastavení dodávek ruské energie by způsobilo v příštím roce recesi.

Hrubý domácí produkt Německa má podle nového odhadu vzrůst o 2,7 procenta. Původní prognóza počítala se zvýšením o 4,8 procenta. V roce 2023 pak podle základního scénáře očekávají zvýšení HDP o 3,1 procenta.

Instituty RWI, DIW, Ifo, IfW a IWH však také vydaly prognózu pro případ zastavení dodávek ruské energie. Tento scénář počítá letos se zpomalením růstu na 1,9 procenta a příští rok s poklesem ekonomiky o 2,2 procenta.

„Pokud by byly přerušené dodávky plynu, německá ekonomika by zažila prudkou recesi,“ uvedl ředitel výzkumu hospodářských cyklů a růstu institutu IfW Stefan Kooths.

Ostravě uspořádali cyklosbírku pro uprchlé ukrajinské rodiny. Dárci už věnovali několik desítek kol, koloběžek či odrážedel pro nejmenší děti. Sbírku pro uprchlíky žijící v Ostravě inicioval Kulturně sportovní spolek Elegant, který zajišťuje i prvotní servis darovaných kol a dalších dopravních prostředků. ČTK to dnes řekla za organizátory Hana Honkyšová.

„Dárci již do sbírky věnovali několik desítek těchto dopravních prostředků, spolek Elegant následně zajistil základní servis, případně opravy a distribuci ke konkrétním rodinám, které o ně projevily zájem. Takto již do rodin putovalo zhruba 80 kol, koloběžek a odrážedel,“ uvedla Honkyšová.

Moskevský soud dnes poslal na dva měsíce do vyšetřovací vazby ruského občana Maxima Dmitrijenka, který se chystal vstoupit do ukrajinské armády, aby bojoval proti Rusku. Oznámila to dnes ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Dodala, že informaci potvrdil soud. Dmitrijenkovi hrozí až 15 let vězení.

„Dmitrijenko se chystal opustit ruské území a vstoupit do jednoho z nacionalistických ukrajinských uskupení. Zadrželi ho pracovníci tajné služby FSB. Soud na něj uvalil vazbu na dva měsíce,“ řekl zmíněný zdroj. Dmitrijenko je podle soudu obviněn z účasti v ozbrojených silách cizího státu s cílem odporujícím ruským zájmům Ruska.

Nejméně sedm lidí přišlo o život a dalších 22 osob, včetně tří dětí, utrpělo zranění během uplynulých 24 hodin při ruském ostřelování východoukrajinského Charkova a okolí, uvedl dnes gubernátor Oleh Syněhubov na facebooku.

V nemocnici zemřel dvouletý chlapec, který byl zraněn při ostřelování před několika dny, uvedl zároveň gubernátor. Varoval obyvatelstvo před časovanou a nevybuchlou municí nepřítele, ke které je záhodno se nepřibližovat, ale hned volat záchranáře.

Současně ujistil, že nejsou důvody pro evakuaci obyvatel z Charkova. „Naše ozbrojené síly ničí každý den spoustu ruské techniky a ruských vojáků. Věřte našim obráncům a zachovejte klid,“ apeloval.

Součástí informační války vedené Ruskem je Česká republika podle 52 procent jejích obyvatel a Slovensko podle 40 procent Slováků. Zablokování dezinformačních webů v době ohrožení státu schvaluje 41 procent Čechů starších 18 let. Zhruba pětina považuje tento postup za sporný a stejné množství za nepřijatelný. Ukázal to průzkum, který zhruba měsíc po vpádu ruské armády na Ukrajinu provedla pro středoevropské výzkumné konsorcium Central European Digital Media Observatory (CEDMO) společnost Ipsos. Ruští vojáci na Ukrajinu vpadli 24. února, průzkum se uskutečnil od 31. března do 6. dubna. V Česku se pracovníci Ipsosu dotazovali 1031 lidí nad 18 let, na Slovensku 1024 lidí.

Podle 14 procent dotázaných se naopak informační válka ČR netýká, protože současný konflikt je podle nich věcí jen Ruska a Ukrajiny. Dalších 15 procent Čechů míní, že informační válka je pouze záminkou západních vlád včetně české k omezování svobody slova a nepohodlných médií. Zbylých 19 procent na věc nemá názor.

Po železnici odjelo od začátku dubna z Česka na Ukrajinu, která čelí invazi ruských vojsk, zhruba 6000 lidí. Denně podle údajů drah odjíždí směrem Ukrajina 400 až 600 lidí. ČTK to sdělil ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Jde podle něj o Ukrajince, kteří se vracejí zpět, nebo o muže, kteří jedou bránit svou vlast. Počty uprchlíků před válkou na Ukrajině, kteří přijížděli v posledních dnech minulého týdne do Česka, byly dvojnásobné až trojnásobné.

V pátek podle statistiky ministerstva dopravy do České republiky dorazilo vlakem 1332 ukrajinských migrantů, v sobotu 1737 a v neděli 1132. Naopak z České republiky se všemi směry v pátek vydalo 1133 Ukrajinců, v sobotu 1662 a v neděli 1506. Poslední den minulého týdne počet uprchlíků opouštějících Českou republiku po železnici převyšoval počet těch, kteří do země přijeli.

„Z Česka zpět směr Ukrajina evidujeme odjezdy denně 400 až 600 lidí, za 12 dní dubna to bylo zhruba 6000 lidí. Jde o přibližné údaje jen ze železnice,“ uvedl Kupka.

Ukrajinská rozvědka uvádí, že ruské vedení nařídilo zničit veškeré důkazy o zločinech své armády, a proto využívá mobilní krematoria. Konkrétně v Mariupolu bylo zaznamenáno 13 mobilních krematorií pro provádění pouličního čištění těl mrtvých civilistů.

Od včerejška se na ruské sociální sítí Telegram objevila videa, která informovala o stovkách kapitulujících ukrajinských mariňáků. Na videu však nejsou vidět více než dvě desítky lidí v neoznačených uniformách.

Vrtulníky, které se zapojily do akce nazvané Letadla pomáhají, přepravily od začátku března z Moravy k hranicím Slovenska s Ukrajinou přes devět tun materiálu. Část humanitární pomoci zůstala na místě, zbytek zamířil přímo na ukrajinské území. Šlo především o léky, zdravotnické vybavení a hygienické potřeby. Jeden let pak posloužil k urychlenému dodání jídla, kterého začal být na hranici kvůli váznoucímu zásobování nedostatek, uvedl v dnešní tiskové zprávě vedoucí akce Marek Vašťák.

Dvojice vrtulníků značek Sikorsky S-76 a Bell 206 letěla k hranici Ukrajiny dohromady desetkrát. V sedmi případech z Kunovic na Uherskohradišťsku, v dalších třech z Brna. "Helikoptéry převážely především urgentně potřebný náklad. Co mohlo počkat, dorazilo na hranici později kamionem," uvedl koordinátor letecké pomoci Martin Hrabec.

Vrakoviště aut v Buče. Okupanti stříleli na auta civilistů, kteří se snažili opustit město.