ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Německá vláda poskytne pro letošní rok spolkovým zemím dvě miliardy eur (49 miliard Kč) na ukrajinské uprchlíky, kteří navíc od 1. června získají přístup k základnímu sociálnímu pojištění. Dnes to po jednání se zemskými premiéry řekl kancléř Olaf Scholz.

Berlínská primátorka Franziska Giffeyová zdůraznila, že polovina uvolněné částky, tedy jedna miliarda eur, bude určena na zaopatření ukrajinských dětí například ve školách a školkách.

Situace ve městě Borodjanka u Kyjeva je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ještě „výrazně strašnější“ než v nedaleké Buče, kde se podle ukrajinských a západních představitelů ruská okupační vojska dopuatila masakrů civilistů. Generální prokurátorka Iryna Venediktová dnes podle agentury Reuters uvedla, že v Borodjance, zničené během ruských náletů a okupace, se v troskách dvou domů našla těla 26 lidí.

„V tomto malém městě je více obětí než v Buče,“ citovala agentura AFP z dnešní videozprávy prezidenta Zelenského. „Každý zločin bude vyšetřen a každý kat bude nalezen,“ dodal. Ukrajinské úřady i svědci uvádějí, že ruští vojáci v Buče zabili stovky civilistů. Moskva to odmítá.

Zástupci zemí Evropské unie se dnes po dvou dnech jednání shodli na pátém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je ukončení odběru uhlí z Ruska. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok také zakáže ruským lodím využívat své přístavy a nákladním dopravcům své silnice. Nové postihy se vztahují i na čtyři velké ruské banky a zákaz dovozu dalších materiálů a výrobků včetně dřeva či alkoholu.

Po dnešní dohodě velvyslanců by vlády měly formálně nové sankce schválit v pátek dopoledne, aby mohly vstoupit v platnost ještě týž den.

Černá Hora označila čtyři pracovníky ruského velvyslanectví v Podgorici za nežádoucí osoby. Informovalo o tom dnes ministerstvo zahraničí balkánské země, podle nějž rozhodnutí o vyhoštění padlo na základě doporučení bezpečnostních složek.

„Formální nóta o tomto rozhodnutí, v níž je uvedena sedmidenní lhůta na opuštění území našeho státu, byla dnes předána ruskému velvyslanci,“ uvádí se v prohlášení černohorského ministerstva zahraničí.

Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, informuje agentura Reuters.

Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřila mimo jiných Čína.

Ministři zahraničí členských zemí Severoatlantické aliance se dnes shodli na tom, že státy NATO budou dodávat Ukrajině více zbraní. Na závěr dvoudenního ministerského jednání to v Bruselu prohlásil šéf aliance Jens Stoltenberg, podle něhož může Rusko, které nyní chystá novou ofenzívu na východě země, vést válku ještě dlouhé měsíce.

Podle ukrajinského ministra Dmytra Kuleby potřebuje Kyjev nové zbrojní systémy nyní, neboť za několik týdnů může být pozdě.

Zástupci států Evropské unie se dnes zatím bezvýsledně dohadují na termínu, od kdy má blok nadobro skoncovat s odběrem ruského uhlí v rámci nového balíku sankcí za ruskou agresi na Ukrajině. Podle diplomatických zdrojů se debata vede o tom, zda má přechodné období pro ukončení stávajících smluv trvat tři nebo více měsíců. Velvyslanci unijních zemí nyní jednání zahájené dopoledne přerušili a sejdou se znovu v 18:00.

Německá Spolková zpravodajská služba (BND) zachytila hovory z vysílaček ruských vojáků o zabíjení civilistů v Buči. Podobné zločiny se podle ní mohly odehrát i v jihoukrajinském Mariupolu a okolí.

Jednotlivé zachycené hovory odpovídají konkrétním známým úmrtím. BND například dokázala přiřadit slova vojáka o zastřelení člověka na jízdním kole k jedné ze známých fotografií, které prostřednictvím sociálních sítí a médií obletěly svět.

Jiný hovor ukazuje, že Rusové vyslýchali ukrajinské vojáky předtím, než je zabili. Podle Spiegelu byli v Buči nasazeni i ruští žoldnéři a příslušníci soukromé polovojenské takzvané Wagnerovy skupiny, která svou krutost ukázala už v Sýrii.

Německá vláda ve středu označila za neudržitelná tvrzení Moskvy, že scény z Buče jsou podvrhem a že Rusko za vraždy není odpovědné. Ruské jednotky přitom Buču okupovaly více než měsíc poté, co Rusko 24. února vpadlo na Ukrajinu. Místní úřady uvádějí, že jenom v Buči ruští vojáci zabili více než 300 lidí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek 8. dubna setká s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, která přijede do Kyjeva.

„NATO jako organizace nehraje roli ve zbrojních dodávkách, které dostává Ukrajina. To dělají jednotlivé státy, které jsou shodou okolností členy Severoatlantické aliance nebo Evropské unie. NATO je obranná organizace, má se soustředit a soustředí se především svého východního křídla,“ řekl dále Lipavský na jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu.

„Na obranu, to znamená, že vznikají battlegroups (bojové skupiny), my jsme přislíbili účast až 650 vojáků na Slovensku. Budeme tam mít mechanizovanou pěchotu, velení, prvky biologické, radiační a chemické ochrany. Budeme přispívat aktivně bezpečnosti ve východní Evropě nad rámec toho, co jsme dělali to teď, to jsou například jednotky v Pobaltí, kde pomáháme strážit vzdušný prostor,“ uvedl. 

„Nebudu komentovat žádnou konkrétní zbrojní dodávku, kterou Česká republika poskytuje na Ukrajinu,“ dodal. 

Ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu řekl:

„Dnešní jednání je velmi silnou ukázkou jednoty a to, že je tam dalších devět států z celého světa jednoznačně ukazuje sílu a postavení Severoatlantické aliance i z hlediska mezinárodního řádu, ochrany těch nejzákladnějších hodnot, na kterých je mezinárodní společenství postavené, protože Rusko zcela brutálním a barbarským způsobem porušilo mezinárodní řád, když bez jakéhokoliv konkrétního důvodu nevyprovokovaně zaútočilo na Ukrajinu.“

„Myslím si, že tanky T-72 jsou výraznou pomocí Ukrajině a naprosto nemám námitek proti této dodávce. Nejsem ale natolik vojenský odborník, abych vám mohl říci, co ještě by se mělo na Ukrajinu dodat. Kdybychom měli sami drony, doporučil bych drony. Ty už ale koupili od Turecka," řekl Miloš Zeman v rozhovoru pro MF Dnes.

„Mýlil jsem se v něm naprosto stejně jako Němci. Podívejte se, Putin na počátku své prezidentské kariéry působil jako relativní – a pouze relativní – demokrat. Nu, vzhledem k tomu, že byl ve funkci dlouhou dobu, tak se stalo to, co se lidem v této situaci stává. To znamená, že přestal fungovat mechanismus zpětné vazby nebo kontroly. Chcete-li sebekontroly," dodal.

„Podle mého je válka na Ukrajině především akt agrese, který mnohé z nás překvapil. Bývalý šéf Bundestagu Wolfgang Schäuble a právě dnes (ve středu – pozn. red.) i německý prezident Frank-Walter Steinmeier si stejně tak jako já sypou popel na hlavu a omlouvají se. Říkají, že neočekávali, že Putin na Ukrajinu zaútočí,„ uvedl Miloš Zeman v rozhovoru pro MF Dnes. 

„Já jsem tehdy v rozhovoru právě s vámi řekl, že Rusové nejsou blázni, a proto na Ukrajinu nezaútočí. To, že zaútočili, znamená, že blázni jsou. Proto jsem mluvil o šílenství. Na tom není nejhorší hájení ruských národních zájmů. Na tom je nejhorší, že Rusko touto akcí ničí nejen Ukrajinu, ale i samo sebe,“ řekl. 

Spojené státy se domnívají, že budou schopné zjistit, které jednotky ruské armády se dopustily krutostí na civilním obyvatelstvu ve městě Buča na předměstí Kyjeva. Televizní stanici CNN to řekl nejmenovaný americký činitel. Identifikace těch ruských jednotek, které se na zabíjení v Buči podílely, je pro americké zpravodajské služby naprostou prioritou.

Od okamžiku, kdy se zprávy o zločinech ruských vojáků v Buči objevily, zpravodajské služby shromažďují a analyzují informace a dostaly se do fáze, kdy zužují okruh podezřelých.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby ve středu upozornil, že kvůli rozhodnutí Ruska soustředit se ve válce na Ukrajině na bojové operace na východě země se konflikt může protáhnout. Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že válka může trvat dlouho a ruský prezident Vladimir Putin podle něho nezměnil nic na svém cíli ovládnout celou Ukrajinu.

"Skutečnost, že se (ruský prezident Vladimir) Putin soustředí na menší oblast zajisté představuje možnost, že násilí bude pokračovat, a v té části Ukrajiny by dokonce mohlo zesílit," řekl Kirby podle americké televize CNN. Dodal, že to může nastat, "protože očekáváme, že Ukrajinci v této oblasti, která jim patří a kde válčí osm let, budou nadále bojovat".