ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

„Neměli jsme už jídlo ani léky. Mrtvoly nikdo neodvážel, policie radí, aby těla uložili na balkon,“ napsal na Twitteru Roman Šeremeta ze zdevastovaného Mariupolu. „Lidé se schovávají ve sklepích, ale moje máma sklep nemá,“ popsal situaci ve městě. „Nakonec už jsme nemohli to peklo vydržet.“ A tak se on a jeho tři bratři, matka a rodiče jeho manželky vypravili pryč. „Nebyli jsme v žádném konvoji. Auto jsme označili slovem Děti a jeli jsme. Nikdo nás nezachránil, zachránili jsme se sami.“

„Stav jednání. Vyjádření ruské strany jsou jen jejich požadavky. Všechna mají záměr, mimo jiné, podněcovat napětí v médiích,“ reaguje na Twitteru na stanovisko ruských vyjednavačů ten ukrajinský, poradce prezidenta Zelenského Mychajlo Podoljak. „Naše pozice se nezměnily. Příměří, stažení vojsk a silné bezpečnostní záruky s konkrétními formulacemi.“

„Jsme země a národ, která hájí mír a bojuje se zlem,“ pronesla na stadionu Lužniki mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Na vlastenecký koncert na stadion a na přiléhající prostranství přišlo oslavit výročí připojení ukrajinského poloostrova Krym v Rusku přes 200.000 lidí, uvedla podle agentury TASS policie. Reportérovi BBC nemálo lidí řeklo, že je k účasti na akci donutili šéfové, studenti prý na „účast na koncertě“ dostali den volna a netušili, že půjde o oslavu války na Ukrajině a anexe Krymu před osmi lety.

„Naše novinářka Viktoria Roščinová je pravděpodobně v zajetí ruských okupantů. Natáčela videa a psala články z horkých míst na východní a jižní Ukrajině,“ píše redakce internetového portálu Hromadske. Od soboty se nedaří s ní spojit. „Ten den byla v dočasně okupovaném Berďansku. 16. března jsme se dozvěděli, že o den dříve byla zadržena ruskou FSB.“

Moskva a Kyjev se nacházejí „někde napůl cesty“, pokud jde o diplomatická jednání o otázkách demilitarizace Ukrajiny, sdělil podle agentury TASS hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij. V hlavních bodech jednání, mezi něž patří mimo jiné otázka možného vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance, se pak obě strany podle Medinského „maximálně přiblížily“.

„Téma neutrálního statusu Ukrajiny a její nepřistoupení k NATO je jedním z klíčových bodů rozhovorů. Je to zároveň bod, ohledně kterého jsme maximálně přiblížili své pozice,“ citovala Medinského agentura TASS.

Nizozemská vláda potvrdila, že na Slovensko na žádost NATO pošle systém protivzdušné obrany Patriot.  Východní křídlo začala Severoatlantická aliance posilovat v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

„Zhoršená bezpečnostní situace v Evropě v důsledku ruské invaze na Ukrajinu činí tento příspěvek nezbytným,“ uvedla nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Dva systémy Patriot na Slovensko podle prohlášení pošle také Německo.

Nizozemské ministerstvo obrany záměr poslat protivzdušný systém na Slovensko oznámilo již 8. března. O nasazení baterie bylo podle něj definitivně rozhodnuto dnes a systémy protivzdušné obrany budou nainstalovány v blízkosti letecké základny Sliač na středním Slovensku. V provozu budou od poloviny dubna po dobu maximálně šesti měsíců, jejich smyslem bude podle nizozemského ministerstva obrany ochránit slovenské území a jeho obyvatele a zároveň posílení obrany NATO.

„Poptávka po antidepresivech v Rusku výrazně vzrostla, lékárny uvádějí 50% nárůst,“ píše nezávislý zpravodajský kanál Nexta.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve videohovoru americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu. „Jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN a jako dvě největší světové ekonomiky máme povinnost nejen vést čínsko-americké vztahy správným směrem, ale také převzít naši mezinárodní odpovědnost a usilovat o mír a klid ve světě,“ uvedl Si. „Krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět."

Rozhovor obou lídrů podle Bílého domu trval bezmála dvě hodiny. Biden podle agentury AFP čínského prezidenta vyzval, aby se kvůli ruské invazi na Ukrajinu distancoval od ruského prezidenta Vladimira Putina.

Čína a Spojené státy podle čínského prezidenta musí vést bilaterální vztahy správným směrem a obě země by také měly převzít náležitou mezinárodní odpovědnost a usilovat o světový mír.

Ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny poskytnou prostory Kanceláře prezidenta republiky. Pražský hrad to uvedl na Twitteru. „Jako vhodný byl vytipován objekt Na Opyši u Pražského hradu,“ napsala KPR.

Zdravotníci v Krajské nemocnici T. Bati (KNTB) ve Zlíně ošetřili od 1. do 14. března přes 70 pacientů z Ukrajiny. „Šlo převážně o léčbu chronických nemocí, hypertenze, nemoci ledvin, řešily se také psychiatrické potíže, menší úrazy a běžná akutní onemocnění,“ řekla dnes ČTK mluvčí nemocnice Renáta Večerková.

„Dva pacienti byli vyšetřeni na onkologii, jeden potřeboval dialýzu, v jednotkách byli také pacienti hospitalizováni,“ uvedla mluvčí. Od pondělí dojíždějí do KNTB také lidé z Ukrajiny ubytovaní v přilehlých městech k preventivnímu rentgenovému vyšetření. 

Ministerstvo zdravotnictví nemůže podle Válka zjednodušit uznávání kvalifikací ukrajinským zdravotníkům. S vízem jim chce umožnit práci ve zdravotnictví na jiných pozicích.

Ještě 1300 lidí zůstává v krytu pod troskami mariupolského divadla, o jejich osudu se neví, uvedla ukrajinská ombudsmanka Denysovová podle Ukrinform.

Premiér Petr Fiala (ODS) bude o podpoře polského návrhu na vyslání mírové mise na Ukrajinu po ruské invazi debatovat s prezidentem Milošem Zemanem i členy vlády. Sdělil to dnes ČTK. Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes uvedl, že formální žádost o vyslání mise podá příští týden na summitu NATO. O tom, že Česko je připravené na debatu o polském návrhu, hovořila dnes při návštěvě Slovenska i ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

„Budu vést debatu o podpoření návrhu Polska jak s prezidentem, tak se členy vlády,“ sdělil ČTK Fiala. Černochová předtím upozornila na to, že není jasné, zda by Polskem navrhovaný krok byl v souladu s mezinárodním právem. Za současné situace je podle ní nutné hledat třeba i nestandardní řešení, které ale bude v rámci mezinárodního práva.

Ministr kultury Martin Baxa (ODS) nabídl na svém dnešním setkání s ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem pomoc Ukrajině se záchranou památek ničených a ohrožených ruskou armádou. Ve spolupráci s několika institucemi připravuje ministerstvo možné uskladnění sbírkových předmětů, restaurátorské práce nebo školení profesionálů v době obnovy. ČTK o přijetí velvyslance v Nostickém paláci dnes informovala mluvčí MK Jana Malíková.

„S panem velvyslancem jsme hovořili o aktuální situaci na Ukrajině a o možnostech pomoci, které v oblasti zachování kulturního dědictví můžeme Ukrajině nabídnout,“ řekl Baxa.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. „Ujistila jsem prezidenta Zelenského, že má neustálou podporu EU,“ napsala na Twitteru předsedkyně.

„Ukrajinci bojují proti ruské přesile nesmírně statečně, strategicky a chytře,“ napsal na Twitteru předseda vlády Petr Fiala (ODS). Důležité podle něj je rychle dodat ukrajinským jednotkám potřebnou válečnou techniku.

Ruská federace řádně zaplatila úroky z dolarových dluhopisů, a vyhnula se tak platební neschopnosti. Ruské ministerstvo financí dnes oznámilo, že navzdory sankcím, které na Rusko uvalily západní státy, peníze v plné výši dorazily do amerického finančního ústavu Citibank. Celkem šlo o částku zhruba 117 milionů dolarů (asi 2,6 miliardy Kč).

Německý kancléř Olaf Scholz dnes ruského prezidenta Vladimira Putina v telefonátu opět vyzval k příměří na Ukrajině. Putin během téměř hodinového hovoru obvinil Ukrajinu z toho, že se snaží brzdit mírové rozhovory. Informuje o tom agentura Reuters. Dnes by měl Putin mluvit také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Kreml.

„Konstatovali jsme, že kyjevský režim se snaží všemi možnými způsoby zdržovat vyjednávací proces a předkládá stále nereálnější návrhy,“ uvedla ruská prezidentská kancelář k telefonátu. „Nicméně ruská strana je připravena pokračovat v hledání řešení v souladu se svými dobře známými zásadovými přístupy,“ poznamenala také Moskva.

Varšava na summitu NATO příští týden formálně požádá o vyslání mírové mise Aliance na Ukrajinu. Oznámil to polský premiér Mateusz Morawiecki.

1 člověk je mrtvý a další 4 zranění po ruských útocích na Kyjev. 

Požár by už měl být uhašen, zasažena byla pětipatrová budova.

V Kyjevě Rusové opět stříleli na obytnou čtvrť, tentokrát v Podolsku. Uvedla to Státní správa města Kyjeva a Ukrajinská pravda.

Na místě už pracují záchranáři a zdravotníci. Rozsah škod a počet obětí se zatím nejsou známé.

Rusko zřídilo bezletovou zónu nad ukrajinským regionem Donbas, uvedly agentury Interfax a Reuters. Informace mají pocházet od představitele separatistické Doněcké lidové republiky,

V severním Kyjevě byla slyšet exploze, uvedla tisková agentura Reuters.

Zdroj Reuters viděl také kouř. 

„Práce v závodě byly zastaveny, takže nejsou žádné oběti,“ napsal starosta Lvova po útoku poblíž letiště s tím, že na místě už začali pracovat záchranáři.

Dým po útocích ukazují mimo jiné i záběry, které na sociálních sítích zveřejnili místní obyvatelé. Ty starosta ovšem vyzval, aby pokud možno fotografie z místa ruského úderu nezveřejňovali.

Pražské centrum pomoci Ukrajincům ve čtvrtek odbavilo 2220 lidí, o 545 méně než ve středu. Ubytování zajistilo 239 lidem, z toho 105 v tělocvičnách.