ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Evropská měna zahájila dnešní obchodování růstem díky víkendové zprávě, že se ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Joe Biden v zásadě dohodli, že se budou snažit najít možné cesty z největší vojenské krize v Evropě za poslední desetiletí.

Později však euro většinu svých zisků smazalo a investoři se opět začali obracet k bezpečnějším investicím, protože Kreml uvedl, že zatím nejsou konkrétní plány k summitu o Ukrajině mezi prezidenty Ruska a USA.

Německý kancléř Olaf Scholz v dnešním telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem kritizoval plány Moskvy uznat ukrajinská území pod kontrolou proruských separatistů jako nezávislé státy. Novinářům to sdělil Scholzův mluvčí Stefen Hebestreit. Putin kancléře informoval o dnešním zasedání ruské bezpečnostní rady.

„Takový krok by byl v jasném rozporu s minskými dohodami o mírovém vyřešení konfliktu na východě Ukrajiny a byl by ze strany Ruska jednostranným porušením těchto úmluv,“ řekl Scholz šéfovi Kremlu o možném uznání povstalci vyhlášených republik na území Luhanské a Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. 

Ruská státní televize Rossija 24 oznámila, že prezident Vladimir Putin brzy vystoupí s televizním projevem k národu.

Německo by mělo zvýšit tlak na představitele Ukrajiny, aby Kyjev k řešení současné krize přistupoval konstruktivněji. Německou ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou k tomu v dnešním telefonickém rozhovoru podle agentury Reuters vyzval šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Prohlásil také, že dlouhodobým řešením situace na Ukrajině jsou minské mírové dohody. Německé ministerstvo zahraničí o telefonátu Baerbockové s Lavrovem rovněž informovalo, podrobnosti ale neuvedlo.

Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského (Piráti) se na dnešním jednání evropských ministrů zahraničí hovořilo i o možnosti uspořádat neformální ministerské zasedání v Kyjevě. EU dnes zároveň o pět lidí rozšířila dlouhodobý sankční seznam ruských činitelů potrestaných v souvislosti s anexí Krymu.

„Mnoho států s tím nápadem souhlasilo a podporují jej, ale ne všechny státy. Takže je to v jednání a může k tomu dojít – či nemusí,“ řekl novinářům Lipavský.

Po ostřelování na východě země zemřel jeden ukrajinský civilista, informuje agentura AFP. K události mělo dojít v blízkosti tamní frontové linie.

Nepřátelská palba dnes zabila civilistu v osadě Novoluhanske a zranila čtyři ukrajinské vojáky, uvedla později ukrajinská média s odvoláním na armádní štáb.

Prokremelská média či anonymní účty na sociálních sítích vystupňovaly šíření nepodložených tvrzení, která by mohla Moskvě pomoci ospravedlnit útok na Ukrajinu a maximalizovat podporu veřejnosti pro takový krok. Mezi oblíbené fámy patří ta o bezprostředně hrozícím ukrajinském útoku na Donbas nebo o údajné genocidě tamních etnických Rusů.

S odvoláním na analýzy skupin monitorujících dezinformace o tom v posledních dnech informují některá americká média.

Ministři zahraničí Francie a Ruska Jean-Yves Le Drian a Sergej Lavrov se během dnešního telefonátu dohodli, že se v pátek sejdou v Paříži v rámci příprav summitu věnovaného stoupajícímu napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. Informovala o tom agentura AFP.

Elysejský palác v noci na dnešek oznámil, že prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Joe Biden s vrcholnou schůzkou už v zásadě souhlasili. Setkání na nejvyšší úrovni se ovšem nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu.

Britská vláda navzdory ujišťování ze strany Moskvy pozorovala v posledních 48 hodinách další nárůst počtu ruských vojáků v blízkosti ukrajinských hranic. Při projevu v Dolní sněmovně to dnes uvedl britský ministr obrany Ben Wallace. Ruského prezidenta Vladimira Putina vyzval, aby vyloučil útok ruských vojsk na Ukrajinu.

Podle Wallace existují „silné argumenty pro obavy, že prezident Putin je stále rozhodnutý pro invazi“. Podle agentury Reuters zmínil i přibývající „operace pod falešnou vlajkou“, tedy bezpečnostní incidenty, které jsou prezentovány jako dílo jisté skupiny, ačkoli je zosnovala sama dotčená strana nebo někdo jiný ve snaze svalit vinu na oponenta.

Informace z Doněcku hovoří o tom, že oblastí se rozléhají sirény a hlasité exploze. Město je centrem Doněcké lidové republiky, pro jejíž uznání nezávislosti se dnes vyslovila ruská bezpečnostní rada. Povaha výbuchů je nejasná, uvedla agentura Reuters.

„Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida,“ řekla šéfka horní komory ruského parlamentu Valentina Matvijenková. „Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání (Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky) problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat,“ dodala po jednání ruské bezpečnostní rady.

„Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat,“ zdůraznil bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady. Upozornil také, že většina Rusů by uznání nezávislosti republik v Donbasu podpořila.

„Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal,“ argumentoval předseda dolní komory parlamentu Vjačeslav Volodin a vyzval Putina, aby uznal „lidové republiky“.

„Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko,“ prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Nemáme na výběr, musíme je (povstalecké republiky) uznat,“ zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu.

Kyjev označil ruské tvrzení, že jejich ozbrojené složky zlikvidovaly skupinu „diverzantů“, kteří se z Ukrajiny pokusili o narušení ruské hranice, za dezinformace. Ukrajinská armáda tvrdí, že její vojáci neopustili pozice a neprovádí žádné útočné operace.

„Ani jeden z našich vojáků nepřekročil hranice s Ruskou federací a ani jeden nebyl dnes zabit,“ prohlásil Anton Geraščenko z ukrajinského ministerstva vnitra.

Charita ČR má připravený plán okamžité pomoci Ukrajině pro případ eskalace napětí v zemi, ozbrojeného konfliktu i dalších vleklých problémů. Počítá mimo jiné se sbírkou. Potřebným chce zajišťovat potraviny, pitnou vodu, hygienické potřeby či bydlení. ČTK to řekl manažer Charity ČR pro oblast postsovětských zemí a Blízkého východu Evžen Diviš.

Česká organizace spolupracuje s ukrajinskou charitou. V zemi působí i další české dobročinné organizace.

Členové ruské bezpečnostní rady se při dnešním jednání vyslovili pro uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu. Prezident Vladimir Putin na závěr zasedání, které bylo možné sledovat v přímém přenosu, prohlásil, že rozhodnutí bude přijato dnes.

Během porady zazněly argumenty, že v Donbasu žije na 800.000 ruských občanů, které je nutné ochránit před genocidou páchanou prozápadní vládou v Kyjevě. 

Členské země Evropské unie neuvalí na Rusko sankce kvůli současnému vyhrocení napětí, jak požaduje Ukrajina, neboť stále vidí nejlepší řešení v diplomatických jednáních. Tvrdé postihy však mají připravené a záleží na vůli všech sedmadvaceti unijních států, za jakých okolností je zavedou.

Po jednání s kolegy z ostatních členských zemí to dnes novinářům řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Ministři dnes schválili poskytnutí finanční podpory ukrajinské ekonomice ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) a také vyslání mise vojenských odborníků.

Unijní země napjatě sledují aktuální hromadění ruských sil u ukrajinských hranic. Řada z nich dává najevo obavy, že Moskva se snaží současným růstem napětí a násilí na východě Ukrajiny vytvořit záminku k invazi. Ukrajinský ministr Dmytro Kuleba dnes v Bruselu své unijní kolegy vyzval, aby část chystaných nových sankcí zavedli už nyní. Členské země nejsou zajedno v tom, kdy přesně opatření vůči Moskvě uplatnit, většina to však nechce udělat za současné situace.

Pozorní diváci přenosu zasedání bezpečnostní rady Ruské federace, kterého se vedle prezidenta Vladimira Putina zúčastnil i premiér Michail Mišustin a ministr obrany Sergej Šojgu, si všimli zajímavé nesrovnalosti.

Právě ministr Šojgu měl během projevu mít na svých hodinkách časový údaj 12:47 odpoledne. V Moskvě tou dobou ale bylo šest hodin odpoledne. Ruská média přitom tvrdila, že zasedání přenášejí v přímém přenosu. Nabízí se tak vysvětlení, že setkání bylo předtočené.

Český 1. vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se účastnil vídeňské konference Společné koordinační platformy zaměřené na boj s nelegální migrací podél východní středomořské migrační trasy.

„I díky naší české historické zkušenosti s ruskou agresí jsem ve svém projevu apeloval na zahraniční kolegy, že ve vztahu k Ukrajině musíme být jednotní, podporující. A ta podpora musí být jasná, slova nestačí. Děkuji sousedům za přijetí,“ napsal ministr na twitteru a poděkoval rakouským kolegům.

Ministři EU schválili finanční pomoc pro Ukrajinu a vyslání vojenských expertů. Sankce proti Rusku EU přijme až v případě jasné agrese, řekl Lipavský.

Ruský prezident Vladimir Putin svolal jednání své bezpečnostní rady, na které nastolil otázku dalšího postupu Moskvy v nynější krizi vztahů se Západem a Ukrajinou, mimo jiné i otázku uznání nezávislosti samozvaných „lidových republik“, vyhlášených proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny.

Jejich vůdci dnes znovu vyzvali Putina, aby nezávislost povstaleckých republik uznal, a také požádali, aby s nimi Rusko uzavřelo dohody o přátelství a spolupráci, a to i v obraně. K uznání „lidových republik“ již dříve vybídli Putina také ruští poslanci.

Ekumenická rada církví dnes vyzvala k modlitbám za mír na Ukrajině. „Věříme a doufáme, že se podaří odvrátit hrozbu válečného konfliktu, který by svými dopady zřejmě ovlivnil celou Evropu. V modlitbách se obracíme k bohu, o kterém vyznáváme, že je bohem pokoje, aby odvrátil tuto hrozbu a obnovil mír mezi lidmi i mezi státy,“ uvedli představitelé rady v tiskové zprávě.

Ekumenická rada církví je sdružení křesťanských církví a náboženských společností. Sdružuje především nekatolické církve, ale spolupracuje i s římskokatolickou církví a Federací židovských obcí.

Ruské akciové trhy dnes odpoledne urychlily propad, hlavní index moskevské burzy RTS odepisuje více než deset procent. Impulzem k výprodeji se stalo tvrzení Moskvy, že ruská armáda a pohraniční stráž zabily na svém území sabotéry z Ukrajiny, ačkoliv Kyjev to popřel.

Index RTS, který je denominovaný v dolarech, krátce před 15:00 SEČ odepisoval téměř 11 procent na 1242 bodů. Index MOEX, denominovaný v rublech, ztrácel 8,5 procenta na 3105 bodů.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes řekla, že společně se spojenci stupňuje přípravy na nejhorší scénář v ukrajinské krizi. Dodala, že ruská invaze na Ukrajinu je vysoce pravděpodobná. Mezitím Elysejský palác prohlásil, že je možné uskutečnit summit mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, který se snaží dojednat francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Musíme usilovat o diplomacii, ale ruská invaze na Ukrajinu se jeví jako velmi pravděpodobná. Británie a spojenci stupňují přípravy na nejhorší možný scénář,“ uvedla šéfka britské diplomacie na twitteru po jednání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem v Bruselu. „Musíme učinit náklady pro Rusko nepřijatelně vysokými,“ dodala Trussová. V parlamentu se má dnes v 16:30 SEČ k ukrajinské krizi vyjádřit i britský ministr obrany Ben Wallace.

Rusko tvrdí, že armáda a pohraničníci zabránili „diverzní skupině“ v narušení ruské hranice ze strany Ukrajiny, oznámila agentura TASS s odvoláním na ruské úřady. Bezpečnostní složky pět „narušitelů“ hranice v Rostovské oblasti zabily. Kyjev vzápětí ruské tvrzení o incidentu na hranicích označil za falešnou zprávu. Žádné ukrajinské síly v regionu nejsou, uvedla ukrajinská armáda.

Ruská tajná služba FSB prohlásila, že blíže neurčený typ střely z Ukrajiny dnes zasáhl a zničil stanoviště pohraničníků v ruské Rostovské oblasti. Informovala o tom agentura TASS. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov popřel, že by za incident mohla ukrajinská strana a uvedl, že se jedná o další provokaci ruských tajných služeb.

Kyjev uvedl, že na separatisty ovládanou východní Ukrajinu přijeli žoldnéři, kteří mají ve spolupráci s ruskými silami organizovat provokace. Úřady samozvané Doněcké lidové republiky dnes naopak podle listu Kommersant uvedly, že na její území pronikla ukrajinská „diverzní“ skupina, která se podle nich snaží dostat k hranici s Ruskem.

Asociace profesionálních divadel ČR vyzvala česká divadla, kulturní, veřejné a státní instituce k symbolické podpoře nedotknutelnosti území států vyvěšením ukrajinských vlajek na budovy. 

„Agresivní, výhružné a nebezpečné politické a vojenské aktivity Ruska nám připomínají nejtragičtější chvíle v moderních evropských dějinách. Je jediná cesta, jak řešit jakékoliv spory mezi státy – jednání v rámci práva,“ uvedla asociace, která sdružuje přes 30 divadel.

Její členové uvedli, že myslí na své kolegy v Rusku i na Ukrajině, mezi nimiž mají řadu přátel. „Věříme, že i oni jsou na straně demokracie, svobody a spolupráce bez válek a napadání. Nabízíme jim v případě nutnosti pomoc a podporu. Ukažme společně, že jsme schopni dialogu a vzájemného respektu,“ uvedli čeští divadelníci.