ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Ministerstvo zahraničí neregistruje zvýšené počty ukrajinských žadatelů o víza do Česka. Velvyslanectví ČR v Kyjevě i generální konzulát ve Lvově zpracovávají zejména žádosti za účelem pracovní migrace.

Kyjevskou ambasádu pracovníci částečně evakuovali, proto má vízový úsek mírné zpoždění. U zaměstnávání ukrajinských pracovníků se zatím krize podle zástupců personálních agentur neprojevila. Situaci ale podle nich může zkomplikovat omezení provozu vízových center na východě Ukrajiny, která podle nich přestala přijímat žádosti o pracovní víza.

Rusko dalo Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na vědomí, že se nezúčastní jednání o koncentraci ruských vojsk u ukrajinských hranic, svolaného z iniciativy Kyjeva.

„Rusko nevede žádnou podstatnou vojenskou aktivitu, o které je nutné informovat (v rámci vídeňské úmluvy o opatřeních k upevnění důvěry a bezpečnosti z listopadu 2011),“ řekl agentuře TASS vedoucí ruské delegace na vídeňských jednáních o vojenské bezpečnosti a kontrole zbrojení Konstantin Gavrilov. Veškeré vojenské aktivity a přesuny se podle něj odehrávají v rámci plánovaného výcviku a nevyžadují informování partnerů, a proto Rusko nevidí důvod k účasti na dnešní schůzce vyžádané Kyjevem.

TASS dodal, že dnes se má ve Vídni za zavřenými dveřmi jednat o „neobvyklé vojenské aktivitě“ podél rusko-ukrajinských hranic, jak o to požádal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba s odůvodněním, že Rusko na dřívější ukrajinskou žádost o vysvětlení neodpovědělo.

„Myslím, že signály o deeskalaci jsou součástí klamné taktiky Ruska. Putin nerad činí kroky otevřeně, když jsou na něj upřené všechny oči,“ tweetuje ukrajinská novinářka Olga Tokarjuková. „Nejnebezpečnější moment pro Ukrajinu přijde, až si svět úlevně oddechne a jeho pozornost se upře jinam.“

„Z Moskvy přicházejí náznaky, že diplomacie by měla pokračovat. To dává důvod k opatrnému optimismu. Ale zatím jsme neviděli žádné náznaky snížení napětí přímo v terénu,“ prohlásil generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který ve středu projedná další postup NATO s ministry obrany členských zemí. Hovořit s nimi bude mimo jiné o plánovaném navyšování počtu jednotek ve východním křídle aliance.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v pondělí na poradě s prezidentem Vladimirem Putinem navrhl pokračovat v jednáních se Západem, což prezident podle agentury Interfax podpořil. 

„Samozřejmě je jasné, že nyní musíme mluvit o složité bezpečnostní situaci v Evropě,“ řekl německý kancléř Olaf Scholz úvodem schůzky s Vladimirem Putinem, který by se jinak raději bavil o energetice.. „Nejdůležitější je, že můžeme pracovat na našich vztazích prostřednictvím jednání,“ dodal kancléř, který se o den dříve v Kyjevě sešel s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

„Rusko je spolehlivým dodavatelem energetických zdrojů již velice dlouho, desítky let. Za celou dobu nedošlo k jedinému výpadku v dodávkách energetických zdrojů z Ruska,“ připomněl prezident Putin.

Putin a Scholz usedli ke stolu se šestimetrovým odstupem, což je kremelské sanitární opatření pro ty Putinovy hosty, kteří odmítají ruské testy na covid-19. Ve stejné situaci se v Kremlu minulý týden ocitl francouzský prezident Emmanuel Macron. Scholz podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova odmítl podstoupit ruský PCR test; německá strana podle něj toto odmítnutí nevysvětlila.

Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau jako zástupce země předsedající nyní Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v Moskvě ohlásil záměr vytvořit neformální platformu pro jednání o evropské bezpečnosti. Tato platforma má zabránit krizím, jako je nynější napětí kvůli Ukrajině. Rauův hostitel, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov označil iniciativu za zajímavou.

„Chtěli bychom vytvořit neformální platformu, abychom zahájili jednání mezi členskými státy OBSE,“ řekl Rau. „Existuje šance - navzdory mezinárodnímu napětí - propast mezi našimi pozicemi zmenšit.“

„V souvislosti s hledáním východisek z rostoucího napětí v euroatlantickém prostoru jsme posoudili iniciativu polského předsednictví,“ prohlásil poté Rauův hostitel, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Pokládáme návrh za zajímavý, protože ukazuje pochopení stávajících problémů a přání něco udělat pro to, aby tyto problémy zmizely z pořadu dne.“

Pojišťovna Uniqa dnes upozornila, že její cestovní pojištění pro klienty, kteří se nyní rozhodnou odcestovat na Ukrajinu, nebude platit. Důvodem je doporučení ministerstva zahraničních věcí před cestami na Ukrajinu. Klienti s platně sjednaným cestovním pojištěním Uniqa, kteří vycestovali na Ukrajinu ještě před vyhlášením varování, mají nadále pojistnou ochranu ve smluveném rozsahu. Podobné omezení zavedla třeba i Generali Česká pojišťovna.

Cestovní pojištění neplatí již delší dobu na územích Ukrajiny, která jsou dlouhodobě mimo kontrolu vlády v Kyjevě a kde je vyhlášen zákaz vstupu. Jde o části Doněcké a Luhanské oblasti.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová o situaci kolem Ukrajiny hovořila s japonským premiérem Fumiem Kišidou. „Úzce spolupracujeme na deeskalaci situace a na zajištění energetické bezpečnosti Evropy. Oceňuji rozhodnutí Japonska sdílet s Evropou své energetické přebytky,“ tweetovala předsedkyně.

Evropské akcie dnes posilují po zprávách, že část ruských vojáků se vrací do svých posádek. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si kolem poledne připisoval zhruba jedno procento na 465,7 bodu. V pondělí kvůli obavám z ruské invaze na Ukrajinu 1,8 procenta odepsal.

„Růst akciového trhu odráží určitý pokles napětí na ukrajinské hranici. Ruské jednotky se prozatím zjevně vracejí na své základny,“ uvedla analytička Danni Hewsonová ze společnosti AJ Bell.

„Ohledně možného uznání tzv. Doněcké a Luhanské lidové republiky chci připomenout neměnné stanovisko Ukrajiny: pokud se Rusko rozhodne je uznat, de facto i de iure opustí minské dohody, a to se všemi z toho vyplývajícími následky. Už jsme ohledně toho varovali naše partnery,“ reagoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na usnesení ruské dumy v tomto směru.

Ruský prezident Vladimir Putin na úvod schůzky s německým kancléřem Olafem Scholzem prohlásil, že pro Moskvu je prioritou spolupráce v energetice s Berlínem jako jedním z hlavních partnerů.

Po ruském oznámení o návratu některých jednotek od Ukrajiny se poněkud uklidňuje světová ekonomika. Cena ropy se ze sedmiletého maxima snížila o 2,5 % na 94,10 dolaru za barel. Londýnská burza naopak vzrostla o 0,7 %, píše BBC.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo video nakládání těžké techniky na vlaky. Podle popisu na YouTube se jedná o jednotky Jižního vojenského okruhu, které se vracejí na své základny.

„Společně tady v Kyjevě reprezentujeme Pakt svobodných měst a jeho podporu svobodné Ukrajině,“ napsal na Twitter pražský primátor Zdeněk Hřib a přidal společnou fotku s varšavským protějškem z náměstí Nezávislosti v Kyjevě. 

Česko má zásobu ropných produktů na 94 dní. Legislativa požaduje 90 dní. V případě přerušení ropovodu Družba je navíc možné přivést ropu alternativní cestou: „Dle vyjádření zástupců Orlen Unipetrol RPA je možné začít přepravovat ruskou ropu ropovodem IKL se skluzem zhruba dva měsíce od vypuknutí krize,“ uvedla koordinátorka externí komunikace Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Aneta Procházková.

.

Ruští poslanci dnes většinou hlasů přijali usnesení vybízející prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu na východě Ukrajiny. 

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, poměrem hlasů 351 ku 16 při jedné abstenci schválila návrh předložený komunisty, který vybízí prezidenta Putina, aby uznal Doněckou a Luhanskou lidovou republiku. „Usnesení bude okamžitě předáno hlavě státu,“ uvedl předseda dumy Vjačeslav Volodin.

Putin dlouhodobě tvrdí, že Rusko nikoho neohrožuje. Takže když k invazi nedojde, nebude to vypadat, že se nechal odstrašit rozhodností Západu, říká profesor Sergej Radčenko z americké Univerzity Johnse Hopkinse podle BBC. „Jako když vaříte vývar,“ přirovnal Putinovu taktiku - může přitápět či plamen snižovat, aby vytvářel napětí, jak se mu zrovna hodí.

Kvůli napětí kolem Ukrajiny posílí Norsko svůj vojenský kontingent v rámce mise NATO v Litvě o 50 až 60 dalších vojáků, informoval norský ministr obrany Odd Roger Enoksen.

„Masivní posilování vojenské přítomnosti Ruska kolem Ukrajiny a požadavky na Spojené státy a Evropu změnily bezpečnostní situaci v Evropě,“ uvedl Enoksen. „Jde především o projev solidarity s našimi spojenci na východním křídle (NATO) v blízkosti Ruska,“ dodal.

Kreml potvrdil stahování sil jako „běžný proces“ návratu jednotek po cvičení do posádek. Podle agentury Reuters také prohlásil, že americká varování, že Rusko zaútočí ve středu na Ukrajinu, jsou neopodstatněnou hysterií, určenou ke zvýšení napětí v Evropě.

„Stažení vojáků uvěříme, až to uvidíme, teprve pak uvěříme v deeskalaci situace,“ vzkázal ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau se dnes sejde se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. „Skrze diplomacii a dialog můžeme mnohého dosáhnout,“ komentoval schůzku Rau, který momentálně předsedá Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.

„Jednotky Jižního a Západního vojenského okruhu, které splnily úkoly, již přistoupily k nakládání (vojenské techniky) na vagony a automobily a dnes zahájí cestu do svých vojenských posádek. Jednotlivé jednotky uskuteční přesun vlastními silami ve vojenských kolonách,“ oznámil mluvčí ministerstva obrany, generálmajor Igor Konašenkov.

„Společně s našimi partnery jsme dokázali zabránit nové eskalaci od Ruska,“ prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Test na koronavirus provede německému kancléři Olafu Scholzovi před jeho dnešním jednáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem lékař z německého velvyslanectví v Moskvě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj z německé vlády. Podobně jako minulý týden delegace francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se nejspíše i německá strana obává možnosti, že by se Rusko mohlo odběrem dostat k DNA nejvyššího vládního představitele.

Scholz dnes zamíří do Moskvy s cílem odvrátit hrozbu invaze na Ukrajinu, u jejíchž hranic Rusko soustředilo více než 100.000 vojáků. 

„15. únor 2022 se zapíše do dějin jako den, kdy selhala západní propagandistická válka. Ponížení a zničení bez jediného výstřelu,“ napsala na svém facebooku mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová, jedná se o reakci na oznámení toho, že Rusko stahuje vojáky od ukrajinských hranic. Kreml trval na tom, že jednotky u hranic má kvůli vojenskému cvičení, možnost invaze popíral.

Napětí mezi Ukrajinou a Ruskem by podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové nepominulo ani v případě, že by Kyjev přijal požadavky Moskvy. Rusko si vynucuje debatu o rozdělení vlivu v Evropě a jeho požadavky se týkají i Slovenska. Čaputová to dnes řekla na konferenci o zahraniční a evropské politice, kterou zorganizovalo i slovenské ministerstvo zahraničí.

„Je krátkozraké si myslet, že krize by pominula, i kdyby byly nepřiměřené ruské požadavky Ukrajinou akceptované. Ty požadavky se týkají i nás a našeho práva svobodně si vybrat, kam chceme jako země patřit,“ uvedla Čaputová.