ONLINE: Zranění po útocích na Oděsu a Charkov. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

V případě, že z Ukrajiny uprchne například deset milionů lidí, bude nutné hledat řešení na úrovni EU, řekl Rakušan. Nemůže vyloučit uprchlické tábory.

Sankce fungují, po 4. balíčku se připravuje další, poznamenal v OVM na ČT ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Českým návrhem je, aby od bankovního systému SWIFT byly odstřiženy všechny ruské banky.

„Abychom uzavřeli evropské přístavy pro ruské lodě, abychom prohloubili sektorové sankce a abychom izolovali Rusko ve všech mezinárodních organizacích, protože v mnoha ještě do dneška působí,“ uvedl Stanjura. Sousední Polsko navrhuje zakázat celý obchod s Ruskem. „Já myslím, že to není realistický návrh,“ uvedl Stanjura.

„Nemyslím si, že by takový návrh měl šanci, na tom by se musela shodnout celá sedmadvacítka,“ poznamenal. Premiér Fiala (ODS) o polském návrhu bude mluvit se členy vlády i prezidentem Zemanem, podotkl Stanjura.

Mezi opatřeními v chystaném balíčku kroků proti energetické chudobě je navýšení životního minima, řekl v CNN Prima News vicepremiér Rakušan (STAN).

O maximální částce, kterou bude stát dávat domácnostem při ubytování uprchlíků, vláda ještě bude jednat, řekl Rakušan. Návrh zatím je 9000 Kč měsíčně.

Na Slovensko postupně přicházejí první jednotky ze zemí Severoatlantické aliance, které mají na starosti rozmístění systému protivzdušné obrany Patriot. Na facebooku to dnes uvedl slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, podle nějž bude proces v dalších dnech pokračovat. NATO začalo své východní křídlo posilovat v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

„Systém bude dočasně umístěný na letecké základně vzdušných sil Sliač, další prostory pro nasazení nyní konzultujeme s odborníky na způsobilost systému Patriot tak, aby ochranný deštník pokrýval co největší území Slovenské republiky, včetně námi stanovených prioritních cílů ochrany,“ napsal Naď.

„Přes 200 tisíc lidí je v současné době už registrováno. My víme, kdo to je, víme, jak se ten člověk jmenuje, samozřejmě ho můžeme sledovat, můžeme mu tím pádem lépe pomoci, ale také vzkázat občanům ČR: nepouštíme sem lidi, o kterých nic nevíme,“ uvedl v Partii Rakušan.

„To číslo je ohromné, je to bezprecedentní (…) Česko skutečně balancuje na hraně svých kapacit, to v současné době tak je. Především na hraně kapacit, kdy lidem, kteří k nám přicházejí, jsme schopni poskytnout nějaký životní komfort. Žití v tělocvičnách ve spacácích, případně nějakých kempech, to není dobré pro nás, pro českou společnost a není to dobré samozřejmě ani pro ty lidi, co sem přicházejí,“ poznamenal Rakušan.

Nadále platí, že mezi běženci výrazně převažují maminky s dětmi. „Ty děti jsou unavené, plačící, smutné,“ uvedl vicepremiér.

O uprchlické krizi a přílivu běženců z války na Ukrajině mluví v neděli na CNN Prima News v Partii vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Podle něj platí číslo kolem 270 tisíc Ukrajinců v ČR. Jsou tu však i lidé, kteří v ČR žili a dočasnou ochranu dostanou i proto, že zpět už nepůjdou, poznamenal Rakušan.

Masivní uprchlickou vlnu, kterou vyvolala ruská invaze na Ukrajinu, zažívá Česká republika vůbec poprvé. Počet lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajinu, kteří dostali v České republice speciální víza, překročil 200.000.

Za tři týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu už do ČR podle premiéra Petra Fialy (ODS) celkem dorazilo 270.000 uprchlíků. Fiala ve čtvrtek řekl, že Česká republika je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopna absorbovat. Podle dřívějších modelů z minulých migračních vln ČR mohla přijmout takový počet uprchlíků, který odpovídá dvěma procentům obyvatel. Je to něco přes 200.000 lidí.

Ministerstvo zdravotnictví dál koordinuje dary léčiv, které se odesílají přímo na Ukrajinu. V tomto týdnu odjely kamiony s první dodávkou, půl milionem balení léčiv v hodnotě zhruba 10 milionů korun, které darovali jejich výrobci a distributoři léčiv.

„Reagujeme na poptávku, která přichází z ukrajinské strany, což je pravidelně aktualizovaný seznam léčiv, která Ukrajina potřebuje,“ řekl náměstek ministra Jakub Dvořáček.

Připravuje se už podle něj další kamion. Zatímco v prvním byly zejména silné léky na bolest nebo pro zajištění operací, teď už Ukrajina žádá i o léky na některé dlouhodobé nemoci, protože se tam léky nedodávají. Z Česka by tam tak mohly odjet například některé léky na onkologická onemocnění nebo cystickou fibrózu. Nejde ale o léky, které by pak chyběly v ČR, ale o skladové zásoby výrobců či distributorů.

Na Ukrajině je dnes plánováno otevření sedmi humanitárních koridorů, jimiž by měli být evakuováni civilisté z měst ostřelovaných ruskou armádou. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou vicepremiérku Irynu Vereščukovou.

Úřady obleženého Mariupolu ale obvinily ruskou armádu, že násilím část civilistů odváží do Ruska. Generální štáb ukrajinské armády v noci na dnešek oznámil, že situace na bojišti za poslední den příliš nezměnila. Rusové podle něj připravují útok na Kyjev. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že od sobotního večera Rusko vypálilo na ukrajinské vojenské cíle řízené střely Kalibr a znovu také použilo hypersonické střely Kinžal.

Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině (KACPU) pro Královéhradecký kraj v sobotu zaregistrovalo 353 uprchlíků, z nichž 130 získalo přes krajské hasiče ubytování. Hradecké KACPU od začátku svého fungování 2. března do sobotní půlnoci odbavilo celkem 8532 lidí, z toho 1180 bylo ubytováno přes hasiče, řekla dnes ČTK mluvčí krajských hasičů Martina Götzová.

KACPU Hradec Králové vzniklo pro zajištění veškeré administrativní pomoci uprchlíkům v kraji v hradeckém Kongresovém centru Aldis. Provoz koordinují krajští hasiči.

Podle úřadu vysoké komisařky OSN Michelle Bacheletové bylo od zahájení ruské invaze na Ukrajinu zdokumentováno úmrtí 847 civilistů, včetně 64 dětí. Skutečný počet obětí bude podle úřadu ale patrně mnohem vyšší. Ukrajinské úřady tvrdí, že obětí ruské invaze, která začala 24. února, se staly už tisíce civilistů.

Podle informací ukrajinské prokuratury si ruská vojenská agrese na Ukrajině vyžádala k 18. březnu 109 dětských životů. Dalších 130 dětí bylo zraněno. Nejvíce jich hlásí Kyjev, Charkov, Doněck a Černihiv, například ale není jasné, kolik civilních obětí, nejenom dětských, si vyžádaly boje v jihoukrajinském Mariupolu.

Středočeská centra pomoci ukrajinským uprchlíkům v Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami za sobotu odbavila 510 lidí. Je to o 157 méně než v pátek a nejméně za uplynulé dva týdny. Ubytování centra zprostředkovala stovce běženců. Od začátku fungování krajská centra pomoci mimo Prahu odbavila 15.054 Ukrajinců a ubytování zprostředkovala 2135 z nich, informoval dnes ČTK mluvčí hejtmanství David Šíma.

Asistenční centrum v Kutné Hoře v sobotu zaregistrovalo 146 uprchlíků, ubytování zajistilo 21 z nich. Na mladoboleslavské centrum se obrátilo 201 běženců, pro 13 našli pracovníci centra i ubytování. V Příbrami to bylo 163, ubytování dostalo 66 lidí.

Pro uprchlíky z Ukrajiny je v současné době podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka nejdůležitější zajistit primární lékařskou péči, zejména pro děti. Speciální ambulance v nemocnicích, takzvané UA pointy, mají za cíl, aby se v běžných ordinacích praktických lékařů neomezila péče o české pacienty. Dvořáček to řekl v rozhovoru s ČTK. Ministerstvo také organizuje odvoz potřebných léků na Ukrajinu, další kamion pojede v příštím týdnu.

"Snažíme se vytvořit dodatečnou kapacitu. Praktičtí lékaři, gynekologové a další specializace to v tuto chvíli zvládnou. Nicméně u pediatrie víme, že byla už dřív poměrně hodně zatížená a kapacity jsou limitované," uvedl náměstek.

V současné době je podle něj obtížné kapacity plánovat. "Nedokážeme říct, co bude za týden, natož za měsíc. Jak se bude situace vyvíjet, bude se to upravovat. Jsme připravení dál reagovat," dodal. Na ministerstvu tak vznikají modely, co bude potřeba při 300 000 či 500 000 uprchlících v ČR.

Vlna migrace z Ukrajiny nemůže při českém předsednictví EU zastínit ostatní zdravotnická témata, budou o ní ale doplněná. V rozhovoru s ČTK to řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Resort zdravotnictví se podle něj v půl roce, po který bude ČR od července EU předsedat, bude zaměřovat například na onkologii, vzácná onemocnění, vakcinaci nebo duševní zdraví.

"To, že je tu nějaká krize, neznamená, že přestáváme dělat ostatní věci. České předsednictví je naše povinnost vůči Evropské unii. Předpokládá, že klíčová témata a klíčová legislativa pojede dál," uvedl náměstek.

Spousta kroků směrem k řešení vlny uprchlíků z Ukrajiny se podle něj připravuje, ale perspektiva Česka a dalších východních zemí je jiná než třeba Španělska nebo Portugalska, pro které jde o poměrně vzdálený problém. "Legislativu a předsednictví připravujeme bez ohledu na to, že je tu covidová nebo migrační krize," řekl Dvořáček. K naplánovaným tématům se tak podle něj Ukrajina přidá, půjde ale spíš o jejich doplnění. "Není to tak, že by je ta krize překryla," dodal.

5 lidí včetně 9letého chlapce zemřelo při ostřelování obytné čtvrti v Charkově v noci na neděli, uvádí The Kyiv Independent s odkaem na Vjačeslava Markova, zástupce šéfa policie v Charkově.

Na twitteru se objevilo video, které údajně zobrazuje ruské zákopy na Ukrajině.

Počet lidí zasažených ruskou invazí na Ukrajinu, kteří dostali v České republice speciální víza, překročil 200.000. V sobotu jich ministerstvo vnitra vydalo 5427, celkem je od začátku války dostalo 200.852 lidí. Úřad dnes údaje zveřejnil na twitteru. Na cizinecké policii, kde mají lidé 30 dnů na nahlášení od příjezdu do Česka, se zaregistrovalo 107.797 lidí. V sobotu jich bylo 2139.

Poslanci by na své nadcházející březnové schůzi měli projednat další zákony na pomoc válkou sužované Ukrajině. Měli by například projednat daňové úlevy při pomoci Ukrajině a také schvalovat vyslání až 650 vojáků na Slovensko, z nichž bude většina působit v mnohonárodní jednotce NATO pod českým velením.

Schůze dolní komory začne v úterý odpoledne. S týdenní přestávkou pro jednání výborů by měla skončit v pátek 8. dubna. Dá se očekávat, že ruská invaze na Ukrajinu a vývoj tamní situace budou i nadále významným tématem sněmovních debat.

Ruská armáda v sobotu bombardovala uměleckou školu v ukrajinském Mariupolu, kde se ukrývalo 400 lidí. Podle Reuters to uvedla rada města.

Počet mrtvých a zraněných při útoku není zatím známý, městská rada ale uvedla, že budova školy byla zničena a pod troskami jsou oběti. Mezi lidmi, kteří se v budově ukrývali, byli podle rady i starci, ženy a děti. Agentura Reuters poznamenala, že informaci nemohla ověřit z nezávislých zdrojů.

Pražské centrum pomoci Ukrajincům v sobotu odbavilo 1688 lidí, poprvé v týdnu méně než 2000. Od začátku ruské invaze pomohlo 47.660 lidem.

Ukrajinská ombudsmanka sdělila, že v Mariupolu je poškozeno asi 70 procent domů.

Také podle Kyjeva byly z města násilím odvlečeny do Ruska tisíce občanů Ukrajiny. Podle ruských tiskových agentur šlo o uprchlíky, velká světová média nebyla schopna situaci objasnit.

Podle starosty Mariupolu ve městě probíhají pouliční boje, které mimo jiné komplikují pátrání po přeživších ve vybombardovaném divadle.8:15

Podle poradce ukrajinského ministra vnitra Vadyma Denysenka se v Mariupolu bojovalo i o velkou místní ocelárnu Azovstal.

Poslankyně Lesja Vasylenková na twitteru sdílela video, které údajně ukazuje výbuchy v areálu ocelárny. "Jedna z největších metalurgických továren v Evropě zničena," napsala ke klipu, v němž jsou vidět tři exploze a oblaka kouře nad průmyslovým komplexem.

Ruská armáda se v sobotu dostala hlouběji do obleženého a zdevastovaného ukrajinského přístavního města Mariupol, píše tak éněmecký deník Bild. A dodává, že pokud by Mariupol padl, byl by to pro kremelského diktátora Vladimira Putina strategicky důležitý postup na bojišti.

Situace civilního obyvatelstva je skutečně dramatická. „Děti a staří lidé umírají. Město je zdevastované a bude smazáno z povrchu zemského,“ uvedl ve videu Michail Vershnin. Místní policista ve videu ověřeném agenturou AP prosil prezidenty USA a Francie, aby Ukrajině poslali protiletecké systémy. Podobná slova o devastaci města zaznívají v posledních dnech i od lidí, kterým se z něj podařilo uprchnout.

Městská vláda v Mariupolu bez dalších podrobností oznámila, že ruští vojáci násilně přemístili několik tisíc obyvatel města, většinou žen a dětí, do Ruska. AP to nebyla schopna dosud potvrdit.

Obléhání Mariupolu podle Zelenského vejde do dějin jako ruský válečný zločin. "To, co udělali okupanti mírumilovnému městu, je teror, který se bude připomínat po staletí," řekl v nočním projevu ukrajinský prezident.

Podle místních úřadů je ve městě na březích Azovského moře již více než dva týdny uvězněno přibližně 400.000 lidí, kteří se zde ukrývají před těžkým bombardováním. Záchranáři stále pátrají po možných přeživších v mariupolském divadle, které bylo ve středu takřka srovnáno se zemí pravděpodobně ruským náletem. Moskva popírá, že by divadlo zasáhla nebo že by se zaměřovala na civilisty.