ONLINE: Zranění po útocích na Oděsu a Charkov. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Stále existuje prostor pro diplomacii a pro to, aby Rusko ustoupilo od hrozeb Ukrajině, shodli se v dnešním telefonátu americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson. Případný útok by podle nich způsobil Rusku dlouhou krizi a velké škody. Oba se podle agentury Reuters, která se odvolává na mluvčího britského šéfa vlády, shodli také na tom, že Evropa musí snížit svou závislost na ruském plynu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil středu 16. února letošního roku dnem jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico a dalších médií mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Na budovách ve všech ukrajinských obcích má být vyvěšena vlajka země a v deset hodin ráno místního času má zaznít hymna. Ukrajinské diplomatické mise v zahraničí pak mají dát Ukrajině najevo podporu pomocí obrazových prostředků, informovala tisková agentura Unian.

Srbsko a Kosovo doporučily svým občanům pobývajícím na Ukrajině, aby opustili zemi. Oba balkánské státy se tím přidaly ke skupině zemí včetně Česka, které vyzvaly své občany k odjezdu z Ukrajiny kvůli obavám z ruské invaze. Zaměstnance z Ukrajiny kvůli napětí na ukrajinsko-ruských hranicích podle Reuters stahuje také Světová banka.

Moskva dnes dala najevo, že pokud by se Kyjev vzdal záměru stát se členem Severoatlantické aliance, výrazně by to pomohlo vyřešit bezpečnostní obavy Ruska. Mluvčí Kremlu tak reagoval na víkendová slova ukrajinského velvyslance v Londýně, který stanici BBC řekl, že Ukrajina by mohla upustit od snah o vstup do NATO, aby zabránila válce s Ruskem. Ambasador ovšem vzápětí upřesnil, že Kyjev o vstup do aliance usilovat nepřestane, protože tento záměr je obsažen v ukrajinské ústavě.

„V současné době nejsme členem NATO, a abychom se vyhnuli válce, jsme připraveni na mnoho ústupků, a to také v rozhovorech s Rusy děláme,“ prohlásil velvyslanec Vadym Prystajko. „Není to odklad našich ambicí být v NATO – mluvíme o tom, že nyní nejsme v rodině, takže musíme hledat něco jiného, například bilaterální dohody s Velkou Británií, se Spojenými státy. Takže kromě NATO hledáme nějaké jiné dohody, které by nám umožnily přežít právě tuto těžkou zkoušku,“ poznamenal.

Německý kancléř Olaf Scholz jednal s prezidentem Zelenským, v Kyjevě se shromaždil dav demonstrantů požadující sankce proti ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi. Scholz zopakoval, že věří v diplomatické řešení krize. Také ruský mnistr zahraničí Sergej Lavrov doporučil Putinovi, aby Rusko pokračovalo v dialogu se Západem.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba informoval o tom, že Moskva nereagovala na páteční výzvu Kyjeva k jednání. Ukrajina po Rusku požadovala hlavně vysvětlení jeho vojenské akce.

Ukrajinští oligarchové a podnikatelé opouštějí Ukrajinu charterovými lety, upozornil na svém webu list Ukrajinska pravda. Dodal, že jen v neděli z Kyjeva odletěly na dvě desítky charterů a soukromých letadel, a to včetně letounů nejbohatšího Ukrajince. „Takové množství charterů nebylo za šest let pozorování (letového provozu),“ napsal deník.

Mezi stroji, které odletěly v neděli, byly podle listu i letadla patřící nejbohatšímu Ukrajinci Rinatu Achmetovovi a Borysi Kolesnikovovi, kterému náleží 55. příčka na seznamu boháčů podle ukrajinského vydání časopisu Forbes. Kolesnikov později deníku sdělil, že je v Kyjevě, odkud nehodlá nikam odjet. Letadlo podle něj odletělo do Prahy kvůli technické údržbě. Soukromý let pro padesátku lidí si objednal také opoziční poslanec, milionář Ihor Abramovyč

Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii Vadym Prystajko se nechal slyšet, že Ukrajina je připravená „být flexibilní“ a mohla by případně ustoupit od snahy vstoupit v NATO. Což je něco, co Kreml vyžaduje na cestě k deeskalaci situace. „Můžeme to udělat, zvláště pokud jsme pod takovou hrozbou, pokud jsme vydíráni a pokud jsme k tomu dotlačeni,“ dodal Prystajko.