ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Vážení čtenáři, online zpravodajství kolem Ukrajiny se na noc odmlčí, vrátíme se zase brzy ráno. Klidnou noc.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v únoru zamíří na Ukrajinu dokončit dvoustrannou bezpečnostní dohodu. Paříž podle něj brzy dodá Kyjevu desítky raket a stovky bomb.

Při ruském vzdušném úderu na ukrajinské město Charkov utrpělo zranění 16 lidí, dvě ženy jsou ve vážném stavu. Podle předběžných informací ukrajinských úřadů Rusové zasáhli centrum Charkova raketami S-300, píše BBC na svém ruskojazyčném webu. Rusko tyto původně protiletecké střely používá i proti pozemním cílům.

„Okupanti zasáhli obytnou infrastrukturu v centru Charkova, poškodili výškové budovy,“ napsal šéf oblastní správy Oleh Syněhubov na telegramu. O úderech na centrum tohoto druhého největšího ukrajinského města píše také jeho starosta Ihor Terechov. „Přesně tam, kde není vojenská infrastruktura, a přesně tam, kde je rezidenční výstavba,“ upozornil.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má v Davosu při Světovém ekonomickém fóru napilno. Večer tweetuje, že se sešel s polským protějškem.

„Setkal jsem se s Andrzejem Dudou, abychom projednali naše bilaterální vztahy, včetně spolupráce na cestě Ukrajiny k členství v EU. Jednali jsme o situaci na bojišti a další obranné pomoci Ukrajině. Koordinovali jsme rovněž naše postoje před summitem NATO ve Washingtonu,“ uvedl Zelenskyj.

Polští automobiloví dopravci, kteří od listopadu blokovali některé hraniční přechody s Ukrajinou, se dohodli s vládou a do dnešního večera ukončili blokádu tří velkých přechodů. Autodopravci, kteří si mimo jiné stěžují na levnou konkurenci z Ukrajiny, protest přerušují do 1. března.

„Dohodli jsme se na určitých podmínkách a dáme vládě čas na práci, protože je to nová vláda,“ dodal Tomasz Borkowski, jeden z organizátorů blokád.

„Protest bude přerušen do 1. března,“ uvedl ministr Dariusz Klimczak podle televize TVN 24. „Neznamená to konec dialogu, spíše naopak. Začínáme velmi intenzivní, konstruktivní rozhovory, které mají vést ke konkrétnímu výsledku. K realizaci toho, na čem jsme se dohodli. Je před námi hodně práce,“ dodal Klimczak.

Ukrajina a Rusko si na začátku tohoto měsíce vyměnily válečné zajatce poprvé po půl roce. Do Ruska se vrátilo 248 vojáků. Necelé tři čtvrtiny z nich, tedy 180 mužů, se přitom předtím nechaly zlákat do bojů pracovníky ministerstva obrany, kteří dělali nábor ve věznicích, zjistil projekt Naš vychod (Náš odchod), který se zabývá pátráním po ruských válečných zajatcích a zprostředkováním jejich návratu. Ukrajina podle projektu přitom k výměně nabízela i množství jiných válečných zajatců včetně těch, kteří byli povoláni do bojů v rámci mobilizace. Mezi propuštěnými jsou podle webu také recidivisté nebo lidé odsouzení za vraždu a další těžké zločiny. Motivací Ruska navracet trestance může být podle ruského investigativního portál Važnyje istorii, že je snazší je znovu poslat na frontu.

„Ani v Evropě není svoboda zcela v bezpečí, čehož smutným důkazem je ruská agrese na Ukrajině, takže čin Jana Palacha, jeho apel na svobodomyslné lidi, je pořád aktuální,“ řekl český velvyslanec v Belgii Jakub Skalník. Výročí Palachova upálení si v bruselské čtvrti Woluwe-Saint-Pierre připomněl u Palachovy busty. Ceremonie se zúčastnil i starosta čtvrti Benoit Cerexhe, květiny tu položili diplomaté i zástupci české komunity. Podle českého velvyslance v Belgii Jakuba Skalníka je potřeba podobné vzpomínkové akce pořádat i mimo Českou republiku jako připomínku toho, že svoboda není zadarmo. 

„Setkal jsem se s belgickým králem Filipem I. a předsedou vlády Alexanderem DeCroo,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ze Švýcarska, kde se účastní Světového ekonomického fóra v Davosu. „Jednali jsme o prioritách belgického předsednictví v Radě EU s ohledem na pokrok Ukrajiny směrem k praktickému zahájení přístupových rozhovorů s EU.“

Prezident prý poděkoval Belgii za její významnou obrannou pomoc, včetně rozhodnutí poskytnout letouny F-16 a vycvičit ukrajinské piloty, jakož i za nedávné schválení 15. balíčku vojenské pomoci.

„Jsem Belgii vděčný za to, že se ujala vedení při zřízení zvláštního fondu ve výši 1,7 miliardy eur na pomoc Ukrajině prostřednictvím zdanění zmrazených ruských aktiv. Je důležité vytvořit účinný konfiskační mechanismus pro využití zmrazených aktiv agresora.“

„Nejenže jejich protiofenzíva selhala, ale iniciativa je zcela v rukou ruských ozbrojených sil. Pokud to tak bude pokračovat, může být ukrajinské státnosti zasazena nenapravitelná, velmi vážná rána,“ prohlásil Vladimir Putin s odkazem na loňskou ukrajinskou protiofenzívu, která se podle světových médií od počátku potýkala s neúspěchy a nenavázala tak na předchozí ukrajinské osvobození řady Ruskem okupovaných regionů.

Rusko není možné porazit, pronesl také na setkání s šéfy samospráv ruských regionů prezident, jehož prohlášení jsou podle agentury Reuters v posledních měsících sebevědomější a agresivnější.

Přinejmenším 592 civilistů bylo v prosinci loňského roku zabito či zraněno ve válce na Ukrajině, což je o 26,5 procenta více než v listopadu. Ve své pondělní zprávě to uvedla mise OSN monitorující stav lidských práv na Ukrajině. Počet civilních obětí v závěru roku podle mise narušilo tendenci, která v loňském roce směřovala ke snižování počtu civilních obětí. 

„Zvýšení počtu obětí v řadách civilního obyvatelstva v prosinci způsobilo hlavně intenzivnější ostřelování ukrajinského území 29. a 30. prosince raketami a střelami ruských ozbrojených sil. Útoky s využitím těchto druhů zbraní v prosinci způsobily 34 procent obětí v řadách civilního obyvatelstva proti 16 procentům v listopadu,“ upřesnila mise.

Většina nahlášených civilních obětí, respektive 84 procent, a také většina škod napáchaných na školních a zdravotnických zařízeních, konkrétně 92 procent, byla na územích ovládaných ukrajinskou vládou.

„Po roce 2014 byly učiněny pokusy o zmrazení války v Donbasu. Byli zde velmi vlivní garanti, německá kancléřka, francouzský prezident. Ale Putin je predátor, který se nespokojí s mraženými produkty,“ prohlásil Volodymyr Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru v Davosu. Putina označil za samotné „ztělesnění války“.

Západ by měl podle ukrajinského prezidenta projevit jednotu a nedopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo. Kvůli obavám západních zemí z eskalace podle něj Ukrajina ve své obraně proti Rusku ztratila drahocenný čas. Volodymyr Zelenskyj také řekl, že jakékoliv zmírnění tlaku na Rusko prodlouží válku na Ukrajině o roky.

Zelenskyj také prohlásil, že Ukrajina již získala převahu nad ruskou flotilou v Černém moři, což jí umožnilo začít opět vyvážet své produkty. Nyní by potřebovala s pomocí Západu získat také vzdušnou převahu nad Ruskem. „Naši partneři vědí, co potřebujeme a v jakém množství,“ pokračoval s tím, že Ukrajina dokázala, že „umí zasáhnout ruská vojenská letadla, která dosud nikdo nesestřelil“. Narážel na pondělní prohlášení Kyjeva, že zničil dva ruské velitelské letouny nad Azovským mořem.

Maďarsko nechce, aby Evropská unie finančně podporovala Ukrajinu ze svého rozpočtu, Budapešť je ale připravena pomoci Kyjevu z vlastních peněz. Řekl to dnes maďarský premiér Viktor Orbán po jednání s předsedou slovenské vlády Robertem Ficem. Orbán se také postavil proti případné pomoci Ukrajině ze společného úvěru EU a pohrozil, že na únorovém mimořádném summitu EU stejně jako loni v prosinci návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 a uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev zablokuje. Fico Orbánovy návrhy podpořil.

„Jen pro srovnání. EU je schopná dodat Ukrajině 400.000 -700 000 dělostřeleckých granátů ráže 155 mm. USA 450 000 ks. Ukrajina má dnes minimální produkci munice. Rusko je naopak schopno ročně vyrobit 3500000 kusů. Víte, v čem je rozdíl? Že zatímco my tady spíme, v Rusku běží naplno válečná ekonomika,“ upozornil dnes europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)-

Jen pro srovnání.

EU je schopná dodat Ukrajině 400.000 -700.000 dělostřeleckých granátů ráže 155 mm. USA 450.000 ks. Ukrajina má dnes minimální produkci munice.

Rusko je naopak schopno ročně vyrobit 3.500.000 kusů.

Víte, v čem je rozdíl? Že zatímco my tady spíme, v…

— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) January 16, 2024

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes vyzvala mezinárodní společenství k „předvídatelné podpoře“ Ukrajiny, která aktuálně čeká na nové dodávky amerických zbraní i nový balík finanční pomoci od Evropské unie. Při projevu na zasedání Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu se dotkla také řady dalších otázek a volala po jednotě tváří v tvář „éře konfliktu a konfrontace“.

Ukrajinské úřady nařídily evakuaci civilistů z obcí poblíž frontového města Kupjansk na severovýchodě země. Oznámil to dnes na sociálních sítích šéf Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle nějž rozhodnutí je reakcí na opakované útoky ruské armády.

Žena a dvě děti utrpěly zranění při pondělním ostřelování vsi Dniprovske v Mykolajivské oblasti, napsal na sociální síti šéf oblastní správy Vitalij Kim; jednu zraněnou dívku bylo nutné hospitalizovat, ostatním, které záchranáři vyprostili z trosek zničeného domu, stačilo ošetření na místě.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba během rozhovoru v pondělí uvedl, že od začátku války na Ukrajině se odehrály tři chvíle, kdy měl nutkání svému ruskému protějšku Sergeji Lavrovovi dát pěstí. Jednání, při kterých měl tyto pocity, byly podle něj nejtěžší, píše The Guardian. 

Záběry explozí v ruské Voroněži.

⚡ A series of explosions have occurred in the Russian city of Voronezh, according to social media reports.

A high-rise building caught fire after the explosions. pic.twitter.com/RKJqNEDrXI

— FLASH (@Flash_news_ua) January 16, 2024

Ruské příhraniční město Voroněž v reakci na dronové útoky, za kterými podle ruského ministerstva obrany stojí Ukrajina, vyhlásilo stav nouze. Na telegramu to oznámil starosta města Vadim Kstěnin.

Čínské státní banky zpřísňují financování ruských klientů. Přístup mění poté, co Spojené státy schválily sekundární sankce proti zahraničním firmám, které pomáhají Moskvě v jejím válečném tažení proti Ukrajině. Čínští věřitelé by jinak mohli ztratit přístup k americkému dolarovému systému vypořádání mezibankovních plateb, píše s odkazem na své zdroje agentura Bloomberg.

Rusko během pondělí ostřelovalo Sumskou oblast, vypálilo na ni 110krát jen během pouhých pár hodin. Informovala o tom oblastní administrativa.

Ukrajinské ministerstvo obrany zveřejnilo seznam ruských ztrát, ke kterým mělo dojít mezi 24. únorem 2022 a 16. lednem 2024. Čísla není možné ověřit.

"We are what we repeatedly do. Excellence then is a habit."
Socrates

The combat losses of the enemy from February 24, 2022 to January 16, 2024. pic.twitter.com/xNImanjdiE

— Defense of Ukraine (@DefenceU) January 16, 2024

Poslance Evropského parlamentu dnes čeká téměř hodinu a půl dlouhá debata o vojenské podpoře Ukrajiny. O rezoluci ve věci parlament hlasovat nebude, očekává se však, že poslanci budou apelovat na členské státy, aby poskytli Ukrajině více pomoci v době, kdy politické neshody v americkém Kongresu blokují vojenské dodávky z druhé strany oceánu a ruská armáda intenzivněji opotřebovává ukrajinskou protivzdušnou obranu a denně pálí více než trojnásobek dělostřeleckých granátů než země, kterou se snaží dobýt.

Rusko a Írán se podle amerického Institutu pro studium války připravují na podpis vojensko-technologické kooperace. S íránskou stranou vznikající smlouvu řešili v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a ministr obrany Sergej Šojgu.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Rusko v noci na dnešek odrazilo ukrajinský útok drony nad městem Voroněž v jihozápadním ruském příhraničí. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo obrany. Podle oblastního gubernátora bylo při útoku zraněno jedno dítě.

„Tři ukrajinské bezpilotní letouny byly zničeny systémy protivzdušné obrany nad územím Voroněžské oblasti,“ uvedlo ruské ministerstvo na platformě Telegram.

Jedno dítě bylo lehce zraněno, když úlomky jednoho sestřeleného dronu zasáhly byt, uvedl gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev. Dívka narozená v roce 2013 podle něj utrpěla řezné rány na rukou, nohou a krku.