ONLINE: Pobodaní Ukrajinci v Bavorsku byli vojáci. Podezřelý vrah je Rus

Riziko ruské agrese proti Ukrajině přetrvává, shodli se dnes večer v telefonátu německý kancléř Olaf Scholz a americký prezident Joe Biden. Výrazné stažení ruských vojsk od ukrajinské hranice podle nich není patrné. Požadují proto jasné kroky ze strany Moskvy, které povedou k uklidnění situace. O telefonátu informovalo německé kancléřství.

„Oba byli zajedno, že situaci v regionu je kvůli masivnímu nárůstu ruských vojsk v hraniční oblasti s Ukrajinou třeba hodnotit jako nanejvýš vážnou,“ stojí v tiskové zprávě zveřejněné na webu kancléřství. Nadále je tak podle obou politiků nutná „nejvyšší bdělost“.

Ruští činitelé prosazují do médií nepravdivé zprávy, které by Moskva mohla chtít využít jako záminku pro výpad vůči Ukrajině, řekl dnes mluvčí americké diplomacie Ned Price. USA jsou podle něj rovněž stále ochotny vést s Ruskem diplomatická jednání, vzájemné vztahy by se ale po případné invazi výrazně proměnily.

Spojené státy by rovněž v takovém případě urychlily poskytování bezpečnostní pomoci Ukrajině, upozornil Price. Znovu přitom zopakoval, že USA zatím nemohou potvrdit ústup ruských jednotek z pohraničí, který v úterý oznámila Moskva. Příjezd další ruské vojenské techniky k hranicím konstatovala i britská zpravodajská služba.

Stovky amerických výsadkářů dnes přistály na polském letišti Rzeszów nedaleko ukrajinských hranic v rámci mise, která má v době napětí s Ruskem posílit východní křídlo Severoatlantické aliance. Informovala o tom agentura AFP, která zároveň připomněla, že vojáci z 82. výsadkové divize, jež má základnu v americké Severní Karolíně, přijíždějí do oblasti už od 5. února.

Reportéři viděli vojáky vystupovat ze dvou vojenských dopravních letadel Boeing C-17 a nastupovat do autobusů. Další příslušníky armády přepravovaly z letiště, které se nachází asi 100 kilometrů od hranic s Ukrajinou, nebo na něj helikoptéry Black Hawk a Chinook, popsala AFP.

Na bezpečnostní konferenci do Mnichova, která začíná v pátek, přijede také ministr zahraničí USA Antony Blinken. Oznámila to dnes americká diplomacie, podle níž chce Blinken na okraj konference jednat s dalšími účastníky o snahách zmírnit napětí kolem situace na Ukrajině. Rusko u hranic svého souseda shromažďuje vojáky a podle Západu hrozí invaze, Moskva to však popírá.

Británie zdvojnásobí počet svých vojáků, kteří působí v Estonsku v rámci sil Severoatlantické aliance. Do pobaltské země, kde je nyní asi 900 příslušníků britské armády, Londýn také vyšle další vojenské vybavení, včetně tanků a další obrněné techniky. Uvedla to dnes agentura Reuters.

Své jednotky na východním křídle aliance kvůli obavám z ruského útoku na Ukrajinu posilují i další země včetně USA nebo Německa.

Ministři obrany členských zemí Severoatlantické aliance dnes pověřili vojenské velitele, aby zvážili možnost vytvoření stálých bojových skupin v Rumunsku a dalších oblastech na území členských zemí bloku v okolí Černého moře. Po první části ministerského jednání to novinářům v Bruselu řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zástupci aliančních vlád zároveň ve společném prohlášení vyzvali Rusko, aby okamžitě snížilo napětí u ukrajinských hranic, kde má stále přes 100.000 vojáků. 

Do Moskvy dnes dorazil brazilský prezident Jair Bolsonaro, který nedbal na doporučení USA, aby do Ruska kvůli napětí mezi Kremlem a Kyjevem nejezdil. Bolsonaro jednal s Putinem, ruský prezident ho přijal u poměrně menšího stolu, než k jakému usadil francouzského prezidenta Macrona nebo německého kancléře Scholze. 

Ukrajina dosud nezaznamenala žádné stahování ruských sil od ukrajinských hranic, uvedl podle stanice BBC ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Abych byl upřímný, reagujeme na realitu, ale zatím žádné ruské stažení nevidíme. Zatím jsme o něm jen slyšeli,“ řekl Zelenskyj během návštěvy vojenského cvičení na západě Ukrajiny.

Slovensko daruje Ukrajině dva odminovací systémy a zdravotnický materiál v celkové hodnotě 1,7 milionu eur (41,5 milionu korun). Rozhodla o tom dnes vláda, řekl novinářům premiér Eduard Heger. Česká vláda ještě v lednu rozhodla, že Ukrajině daruje 4000 dělostřeleckých grantů za zhruba 37 milionů korun. Vojenskou pomoc dostal Kyjev i od USA a dalších západních zemí, které ji považují za důležitou součást odstrašení Ruska od napadení sousedního státu.

„Rozhodli jsme se pomoci našemu sousedovi s cílem přispět k vytváření bezpečného prostředí pro obyvatele Ukrajiny. Reagovali jsme na výzvu z ukrajinské strany,“ uvedl Heger.

Předseda Evropské rady Charles Michel vyzval Rusko, aby podniklo jasné kroky k deeskalizaci napětí na rusko-ukrajinských hranicích, píše agentura AFP na twitteru.

„Rusko naznačilo, že by mohlo být otevřené diplomacii. Žádáme Rusko, aby podniklo konkrétní a hmatatelné kroky k uklidnění situace,“ prohlásil Michel.