ONLINE: Rusové ostřelovali Charkov, zranili i dítě. A chystá se jednání Fialovy vlády s Ukrajinci

„Dnes brzy ráno jsme zaznamenali pokus o provedení teroristického útoku na ropovod Družba v brjanské plnicí stanici. Nikdo nebyl zraněn. Příslušné úřady okolnosti incidentu vyšetřují,“ uvedl Igor Demin z ruské firmy Transněfť, provozovatele ropovodů.

O incidentu ráno informoval i kanál Baza na sociální síti Telegram, podle kterého byly cílem útoku tři prázdné ropné zásobníky v plnicí stanici ve vesnici Sveň v Brjanské oblasti, která sousedí s Ukrajinou. Při incidentu podle kanálu žádná ropa neunikla a nevznikl ani požár.

Ropovod Družba se od začátku ruské invaze na Ukrajinu stal víckrát terčem útoků. V listopadu byly dodávky ropy, které Družbou míří do Maďarska, Slovenska a Česka pozastaveny poté, co byl transformátor na severu Ukrajiny zasažen ruskou raketou. Ruské úřady letos v březnu obvinily ukrajinské síly, že pomocí bezpilotních letounů zaútočily na překladiště ropy Novozybkov na západě Ruska.

Kreml dnes jako krok „hraničící s šílenstvím“ odsoudil rozhodnutí polských úřadů napříště používat pro nejzápadnější ruskou výspu, město Kaliningrad a okolní oblast, jen polský název Królewiec. Ruské úřady pokládají polské rozhodnutí za „urážku“, uvedla ruská média. Město, které dobyla sovětská armáda na konci druhé světové války, je také známo pod českým názvem Královec a německým Königsberg.

V úterý vstoupilo v platnost doporučení polské komise pro standardizaci zeměpisných názvů v zahraničí nepoužívat v polštině název Kaliningrad a Kaliningradská oblast, ale výlučně Królewiec a Obwód królewiecki, napsal list Rzeczpospolita na svém webu. Komise argumentovala tím, že Królewiec je tradičným názvem a nynější ruský název města je „umělý“ a „nesouvisí ani s městem, ani s regionem“.

Polákům se nelíbí, že město v polském sousedství je dodnes pojmenované po sovětském politikovi Michailu Kalininovi. Polská média o něm píší jako o „zločinci spoluzodpovědném za rozhodnutí o masovém vraždění Poláků“, kteří na počátku druhé světové války upadli do sovětského zajetí a na rozkaz sovětského vedení byli v katyňském lese u Smolenska postříleni. A ruský vpád na Ukrajinu a vnucování ruského vidění světa v rámci informační války vede podle komise k nutnosti jinak pohlížet na „vnucené názvy, budící kontroverze a neakceptované v Polsku“. Žádný stát nemůže být nucen používat názvy, které neakceptuje, uzavřela komise podle deníku Rzeczpospolita.

Trosky letecké střely nalezené minulý měsíc u polské Bydhoště byly zbytky ruské střely Ch-55, která není v polské výzbroji, uvedla polská média. 

„Střela, která dopadla u Bydhoště, nebyla vyzbrojena (bojovou hlavicí),“ uvedla rozhlasová stanice RMF FM s odvoláním na neoficiální informace z technického ústavu letectva, který zkoumal trosky několikametrového objektu náhodně nalezeného v lese na konci dubna. Ze zkoumání vyplývá, že střela nejspíše přiletěla z východu, protože polské vojsko takovou zbraň nemá ve výzbroji ani ve skladech.

Rusko se připravuje na potenciální formální vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě (CFE), informovala agentura Reuters.

Prezident Vladimir Putin jmenoval náměstka ministra zahraničí Sergeje Rjabkova svým „oficiálním zástupcem při projednávání otázky výpovědi“ dané smlouvy.

Zakladatel ukrajinského pluku Azov Andrij Bileckyj dnes na telegramu uvedl, že ukrajinská armáda v Bachmutu porazila jednotky 72. brigády ruské armády. „Šestá a osmá rota této brigády byly zcela zničeny,“ prohlásil Bileckyj. Stejnou brigádu v úterý obvinil z ústupu šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, podle kterého tito vojáci v Bachmutu uprchli ze svých pozic a nechali bez obrany téměř dvoukilometrový úsek fronty.

Profesor politologie na Státním institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), prokremelský propagandista a někdejší poradce prezidenta Vladimira Putina Sergej Markov tu a tam hájí „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině v západních médiích. Nyní pro BBC hovořil v rámci vysílání o vojenské přehlídce k výročí konce druhé světové války v Evropě.

Tentokrát ovšem (očekávatelnou) otázku na aktuální invazi neustál. Moderátorka zacitovala ukrajinské postoje k aktuální invazi, „…že to byla nevyprovokovaná válka a jejich země byla napadena Ruskem.“ Markov zareagoval poněkud neprofesionálně: „Ne! Ne! Nebyla to…“ nedořekl, začal nadávat a ukončil spojení.

„S tímhle arogantním ko*otem jsem debatoval v únoru 2022. Byl si jistý, že Ukrajina bude do pár dní poražena,“ komentoval na Twitteru bývalý ukrajinský diplomat Olexandr Ščerba. „Drahá BBC, nedali jste ruským propagandistům už dost prostoru?“ dodal.

Nezaměstnanost nezvedl v ČR ani příliv pracovníků z Ukrajiny, ani recese ekonomiky, uvedli analytici. Firmy podle nich nadále hledají zaměstnance.

Rusko se možná pokouší zahájit „téměř každodenní“ sérii raketových útoků proti Ukrajině, aby vyvolalo dojem, že brání nadcházející protiofenzívě. Údery však „pravděpodobně významně neomezí ukrajinské akce“, protože se ruské jednotky zdají být více koncentrovány na udržení pravidelné série raketových útoků, než je jejich skutečná účinnost, uvádí nejnovější aktualizace Institutu pro studium války. Podle ISW je to demonstrováno tím, že Rusko pokračuje v raketových útocích v menším měřítku než během svého podzimního a zimního tažení proti ukrajinské energetické infrastruktuře, kdy ruské síly odpalovaly až 100 raket na jeden úder.

Úterní vojenská přehlídka na Rudém náměstí podle britské vojenské rozvědky zdůraznila problémy, kterým ruská armáda čelí po 15 měsících války proti Ukrajině. Přehlídky se údajně zúčastnilo více než 8000 vojáků, ale většinu tvořily podpůrné a polovojenské síly a kadeti vojenských škol. Z pravidelných jednotek se předvedly jen oddíly železničního vojska a vojenské policie. Jediným tankem na přehlídce byl starý T-34. I přes velké ztráty na Ukrajině mohlo Rusko předvést více obrněnců, ale úřady se toho zdržely pravděpodobně proto, aby se vyhnuly kritice veřejnosti, že dávají přednost přehlídce před bojovými operacemi, usoudila britská rozvědka.

Americký Institut pro studium války (ISW) uvádí s odvoláním na satelitní snímky, že ruské síly postoupily dále do západní části Bachmutu. Ukrajinské jednotky zřejmě dosáhly během nedávného omezeného protiútoku na jihozápad od Avdijivky mírného postupu a na západě Doněcké oblasti podnikly úspěšný dílčí protiútok u města Novodoněcke, kde postup byl podle ISW ale také marginální.

USA neplánují poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu, jako to udělá Velká Británie, uvádí Politico.

Ve vesnici Tolmačevo v Kurské oblasti v Rusku dopadly úlomky sestřeleného dronu na soukromý dům. Uvádí se také, že dva drony zaútočily na vojenské cvičiště ve Voroněžské oblasti. Podle předběžných údajů bylo zraněno 14 ruských vojáků.

„Nepřítel soustřeďuje hlavní úsilí u Lymanu, Bachmutu, Avdijivky a Marjinky. Podnikl 46 útoků. O města Bachmut a Marjinka pokračují tvrdé boje,“ uvedl štáb. Ruská vojska se také pokusila zlepšit své taktické postavení útočnými akcemi u Kupjanska, které ale byly neúspěšné. Podobně tomu bylo i u Lymanu, dodalo ukrajinské velení. Na jihu země, v Záporožské a Chersonské oblasti, Rusové podle štábu setrvávají v obraně.

Ruská protivzdušná obrana ráno sestřelila nepřátelský bezpilotní letoun, jehož trosky dopadly ve vsi Tolmačevo. Nikdo nebyl zraněn, uvedl gubernátor Kurské oblasti Roman Starovojt, který také zveřejnil snímky způsobených škod.

Ukrajinské jednotky během uplynulého dne odrazily 46 ruských útoků, nejtvrději se nadále bojuje u Bachmutu a u Marjinky v Donbasu na východě země, uvedl ukrajinský generální štáb v pravidelném přehledu situace na bojišti. Ukrajinské síly podle něj zasáhly soustředění sil nepřítele, včetně dvou dělostřeleckých jednotek v palebném postavení. Ruské ztráty od začátku války ukrajinské velení odhadlo na 196.310 vojáků, z toho 690 za uplynulý den. Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Rusko zahájilo nové vlny přesídlování ukrajinských civilistů z Ruskem okupovaných oblastí Záporožské oblasti pod záminkou evakuací. Některé jsou odvezeny dále na území kontrolované Ruskem a jiné do Ruska.

Ruské obléhání Mariupolu poškodilo přes 2000 obytných budov a zcela zničilo přibližně polovinu z nich, uvedla exilová městská rada Mariupol v Telegramu 9. května. Ruské okupační úřady podle příspěvku rozebraly již 282 obytných budov a plánují zbourat dalších 700, uvedl exilový starosta Mariupolu Vadym Boychenko.

To je jako všechno? I to byla jedna z myšlenek vojenského analytika stanice Sky News poté, co zhlédl úterní přehlídku na Rudém náměstí v Moskvě. Oslavy na Den vítězství, který si Rusové připomínají 9. května, patří mezi nejvelkolepější události. Jenže letos to tak úplně nevypadalo. Třeba ukázka techniky zabrala jen 20 minut, což je pro Rusko považující se za vojenskou velmoc netradiční. Důvodem je zřejmě to, že většina vojenských strojů je zapojena do války na Ukrajině, domnívá se expert Michael Clarke.

Celý článek čtěte ZDE

Británie se chystá zařadit ruskou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu na seznam teroristických organizací. Napsal o tom dnes deník The Times, podle kterého by Londýn mohl k tomuto kroku sáhnout v řádu týdnů. Pokud by wagnerovci měli v Británii statut teroristické organizace, bylo by trestné členství v této skupině, pobídky k její podpoře nebo nošení jejích znaků na veřejnosti.

Na britském seznamu teroristických organizací figuruje například hnutí Islámský stát nebo Al-Káida. Zařazení na tento seznam s sebou nese i finanční sankce například v podobě zákazu přelévání prostředků přes britské finanční instituce nebo zmražení kont. Neexistují ale žádné informace o tom, že by Wagnerova skupina nebo jednotlivci, kteří na ní mají vazby, od začátku války na Ukrajině v Británii jakkoli operovali, píše The Times.