ONLINE: Zranění po útocích na Oděsu a Charkov. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Jak válka na Ukrajině zahýbala světovou ekonomikou, fungovaly hospodářské sankce uvalené západními zeměmi na Rusko a jak ovlivnila Putinova energetická manipulace Česko? O tom mluvila ve speciálu Epicentra Blesk Zpráv ekonomka Jana Matesová. Mimo jiné řekla, že inflace je zlo, které je třeba zkrotit a že je dobře, že vláda se rozhodla zakročit proti vysokým cenám potravin.

Sledujte speciál Epicentra ZDE.

Ruská ekonomika v loňském roce prokázala nečekanou odolnost vůči rozsáhlým hospodářským sankcím ze strany západních zemi, návrat prosperity Ruska na úrovně z doby před začátkem války na Ukrajině ale může být podle analytiků velmi vzdálený. Uvedla to dnes agentura Reuters. Analytici mimo jiné upozorňují, že vládní výdaje v Rusku se více zaměřily na armádu, což bude mít časem negativní dopad na rozvoj civilní ekonomické infrastruktury.

Prognózy, včetně odhadů ruských úřadů, těsně po začátku útoku ruských vojsk na Ukrajinu předpovídaly, že ruská ekonomika vykáže za rok 2022 více než desetiprocentní pokles. Ruské ministerstvo hospodářství například v jednu chvíli předpokládalo, že ekonomika klesne o více než 12 procent. To by byl nejhorší propad od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.

Neustálý proud dezinformačních útoků ovlivňuje silně i Čechy. „Rusové se snaží využít frustraci, která mezi lidmi narůstá, protože se zvyšují ceny, zhoršuje se životní úroveň a těmto rozjitřeným emocím stačí posílat podprahové zprávy, což Rusové dělajjí. Pátá kolona (skupina lidí, která zevnitř narušuje fungování celku a úkor zbylých osob, pozn. red), která pracuje v jejich prospěch, je jim nápomocná, takže se nemůžeme divit, že jsou mezi námi stovky tisíc lidí, které nevěří vládě, mainstreamovým médiím a přešly s názory na ruskou stranu,“ upozorňuje František Vrábel ve speciálním studiu Epicentra.

V loňském roce vzrostl počet digitálních útoků zacílených na ukrajinské instituce a uživatele ve srovnání s rokem 2020 o neuvěřitelných 250 %. Datový analytik a expert na dezinformace František Vrabel před rokem v pořadu Epicentrum řekl, že pro boj v kybernetickém prostoru má větší šanci Rusko než Ukrajina. Nyní, rok po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu ve speciálu řekl, že se jeho prognóza potvrdila, protože ruské útoky byly v kyberprostoru mimořádně silné. Ukrajina ale dostala podporu institucí hlídajících kybernetickou bezpečnost z celého západního světa. Ve studiu dále hovořil o tom, jak neustálý proud dezinformací ovlivňuje Čechy a jak se na šíření těchto dezinformací podílí giganti jako je Facebook či Google.

Sledujte speciál Epicentra ZDE:

Rusko bude věnovat zvýšenou pozornost posílení svých jaderných sil, uvedl dnes prezident Vladimir Putin v projevu u příležitosti Dne obránců vlasti, který odvysílala ruská státní televize. Do bojové pohotovosti podle něj Rusko převede novou mezikontinentální balistickou raketu Sarmat, bude pokračovat ve výrobě hypersonických střel Kinžal a v příštích letech rovněž přidá do své flotily nové jaderné ponorky.

Podle Putina rovněž ruští vojáci obdrží „nové úderné systémy, sledovací a komunikační nástroje, drony a dělostřelecké systémy“, citoval z projevu zpravodajský portál Meduza.

Tři desítky uměleckých artefaktů od převážně ruských umělců nabídne od pátku 24. února čtrnáctidenní on-line aukce. Pořádají ji organizace Gulag.cz, sdružení Memorial a Nesehnutí, které získané peníze využijí k zajištění materiální pomoci pro ukrajinské iniciativy pomáhající nejzranitelnějším skupinám. Pořadatelé to dnes uvedli v tiskové zprávě. Dražba nazvaná UAukce bude na portále LiveBid.

Za získané peníze Nesehnutí pořídí například filtry a dezinfekci na čištění pitné vody pro partnerskou organizaci z ukrajinského Mykolajivu, který dlouhé měsíce sužuje nedostatek této základní suroviny. Pomoc zamíří také za iniciativou pomáhající přeživším sexuálního násilí, jejíž práci komplikují časté výpadky energie způsobené ruským bombardováním ukrajinské infrastruktury. Finanční pomoc s rekonstrukcí domů poničených při raketových útocích získá česká komunita v Žitomiru.

Česko má v přepočtu na počet obyvatel nejvíce uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou ze všech zemí Evropské unie. Aktivních držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny bylo ke konci loňského roku v zemích Evropské unie přes 3,8 milionu. Polovina připadá na Německo a Polsko, oba státy mají zhruba čtvrtinový podíl, a na třetím místě je s jedenáctiprocentním podílem Česká republika. ČTK o tom dnes s odkazem na data evropského statistického úřadu Eurostat informovalo ministerstvo vnitra.

Když jako otec od tří dětí vidím matku s dětmi spát na zemi na Hlavním nádraží, tak to nějakým způsobem už jenom kvůli tomu, že jsme lidé, řešit musíme,“ uvedl Rakušan s tím, že by ale třeba některé kontrolní procesy ve vyplácení podpor apod. nastavoval dnes „trochu jinak“.  

„Opět se ale ukázalo, že hlasy vyvolávačů paniky, že ti lidé zneužívají ve více zemích sociální systém, není to tak, bylo to v promile případů,“ upozornil Rakušan.

Sledujte speciální vysílání Epicetra ZDE.

Podle Víta Rakušana Česko ukázalo, že je zemí, která chce a umí pomáhat. „Pokud se podíváme na tu realitu ČR, tak ti lidé nejsou ve stanech, ti lidé nejsou v nouzovém ubytování, ti lidé jsou i díky starostům, starostkám, obyčejným lidem, kteří otevřeli své domovy i díky hejtmanům někde ubytováni, mnoho z nich pracuje. Strašili nás všemožní vyvolavači paniky a strachu, že zkrachuje  zdravotnický systém. Nic takového se nestalo,“ řekl Rakušan ve speciálním vysílání Epicentra.

Hlavním koordinátorem pomoci pro Ukrajnu se stal první vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Do studia přišel vzpomenout, co vše bylo v prvních dnech války potřeba zřídit, aby hlavně matky s dětmi prchající před válkou nezůstávaly na ulici.

Sledujte rozhovor s Vítem Rakušanem ZDE.

Žádný ze způsobů, kterým může skončit válka na Ukrajině, nebude pro Českou republiku a Severoatlantickou alianci znamenat větší bezpečnost. Rusko bude víc nebezpečné i nepřátelské a současně méně předvídatelné, řekl na dnešní tiskové konferenci k roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Řehka aktuálně nevidí cestu k rychlému konci konfliktu. Neexistují podle něj reálné podmínky k diplomatickému řešení, ale ani k vojenskému vítězství některé ze stran v dohledné době. „Bohužel ten konflikt bude mít ještě nějaké trvání,“ uvedl.

Ať už konflikt skončí jakkoliv, nebude tento výsledek podle Řehky znamenat větší bezpečnost Česka či NATO. „Rusko, které už teď je hrozbou, bude v každém případě pro nás víc nebezpečné, víc nepřátelské a méně předvídatelné,“ shrnul náčelník generálního štábu.

První uprchlíci z válečné zóny začali proudit do Evropy jen pár dní po prvních útocích. Co vše museli překonávat na cestě do bezpečí a jak se zabydleli v Česku? Sledujte příběh dvou Ukrajinek, které uprchly ze Záporoží. Obě našly práci v redakci Blesku, kde vznikla ukrajinská redakce.

"Neuměla jsem vůbec česky, pak jsem se jí začala učit a teď mám hodně kolegyň a kolegů z Česka," řekla Nasťa, redaktorka z Ukrajiny.

Pro Mariannu je nejtěžší mluvit česky, ale rozumí.

Sledujte přenos zde.

Sledujte speciální vysílání pořadu Epicentrum k výročí války na Ukrajině.

Speciální vysílání Epicentra bod po bodu:

11:30 Ministr vnitra Vít Rakušan

12:00 František Vrabel - datový analytik

12:30 Ekonomka Jana Matesová

13:00 Historik a  ukrajinista David Svoboda

14:00 Ministryně obrany Jana Černochová

14:30 Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý

15:00 Pavel Havlíček - analytik Asociace pro mezinárodní otázky

Severoatlantická aliance a všichni její členové musejí být připraveni na všechny možnosti včetně té nejhorší, a to konfliktu vysoké intenzity se silným protivníkem. V prohlášení slovenského ministerstva obrany k výročí ruské invaze na Ukrajinu z loňského února to uvedl velitel mnohonárodní jednotky NATO na Slovensku Karel Navrátil.

„Rok ruské války na Ukrajině jasně ukázal, že naše bezpečnost není samozřejmostí a sny o věčném míru jsou přesně to - jen sny. Existence naší bojové skupiny, stejně jako ostatních skupin na východním křídle, je důkazem jediného - NATO je odhodláno a připraveno bránit každý centimetr svého území, miliardu obyvatel členských států a hodnoty demokracie, práva a svobody,“ řekl Navrátil podle tiskové zprávy, kterou ministerstvo poskytlo ČTK.

Její identitu odhalily jasně nalakované nehty. Iryně Filkinové bylo 52 let, když ji loni během prvních dní války na Ukrajině zabili. Téměř čtyři týdny po její smrti, ke které nejspíš došlo 5. března, se novináři dostali do města Buča poblíž Kyjeva, které bylo do té doby okupované ruskými jednotkami. Filkinová byla jednou z mrtvých, které objevili. Ležela na kraji silnice a fotografie její zablácené ruky s jasně červenými nehty obletěla celý svět a stala se symbolem utrpení civilistů v ukrajinské válce, napsala agentura Reuters.

Celý článek ZDE.

Ukrajinské úřady před prvním výročím ruské invaze posilují bezpečnostní opatření v některých částech země, připravují se na možný nárůst ruských útoků. Informují o tom servery The Kyiv Independent nebo The New York Times (NYT). Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov listu Ukrajinska pravda řekl, že Rusové zřejmě připravují „menší vzdušný úder“.

Prezident Volodymyr Zelenskyj už dříve varoval, že Rusko plánuje odvetný útok za loňské porážky a chystá se provést něco „symbolického“, píše The Kyiv Independent. Podle něj zavádějí mimořádná bezpečnostní opatření úřady například v Chersonské oblasti, která se nachází na jihovýchodě Ukrajiny a část z ní ukrajinští obránci loni dobyli zpět. Část stále okupuje Rusko.

Ministerstvo obrany loni poskytlo Ukrajině ze svého majetku mimo jiné 38 tanků, 55 bojových vozidel pěchoty (BVP), čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic. Na dnešní tiskové konferenci k ročnímu výročí od napadení Ukrajiny Ruskem to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Ministryně dále zmínila pět průzkumných chemických vozidel, 47 automobilů, 27.518 nábojů pro dělostřelectvo, 12 raketometů, 4900 raket pro raketomety, 8022 pancéřovek, 128 minometů, 17.400 min pro minomety, 291 protiletadlových prostředků, 30.025 pistolí, 11.233 dlouhých ručních střelných zbraní a 4,263.000 nábojů pro ruční střelné zbraně. Ministerstvo poskytlo i vojenský zdravotní materiál, materiál radiační, chemické a biologické ochrany, vojenskou výstroj či náhradní díly.

Černochová také uvedla, že resort ve svých zařízeních ubytoval 1038 ukrajinských uprchlíků, zejména žen, dětí a starších mužů.

Resort obrany loni poskytl Ukrajině ze svého majetku 38 tanků, 55 obrněných vozidel, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic.

V zařízeních ministerstva obrany našla ubytování více než tisícovka ukrajinských uprchlíků, zejména ženy, děti a starší muži, uvedla Černochová.

Do odhalování a dokumentace válečných zločinů na Ukrajině by se mohla zapojit až desítka vojenských policistů, řekla Černochová. Projedná to vláda.

Resort obrany loni poskytl Ukrajině ze svého majetku 38 tanků, 55 obrněných vozidel, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic.

V zařízeních ministerstva obrany našla ubytování více než tisícovka ukrajinských uprchlíků, zejména ženy, děti a starší muži, uvedla Černochová.

Do odhalování a dokumentace válečných zločinů na Ukrajině by se mohla zapojit až desítka vojenských policistů, řekla Černochová. Projedná to vláda.

Podpora Ukrajiny, která vzdoruje ruské invazi, není velkorysost, ale investice do vlastní bezpečnosti. V rozhovoru se zahraničními zpravodaji v Berlíně to prohlásil předseda zahraničního výboru německého parlamentu Michael Roth. V debatě s korespondenty zároveň ocenil to, jak zásadní politický obrat Německo v podpoře Ukrajiny učinilo. Důrazně také varoval před obětováním Ukrajiny a před takovým kompromisem, který by sice válku ukončil, zároveň by ale povzbudil ruskou agresi.

Německo po ruském vpádu na Ukrajinu muselo opakovaně přehodnotit svůj postoj k dodávkám zbraní, které před invazí Kyjevu poskytnout odmítalo. „To, že Německo ustoupilo od své zásady a rozhodlo se dodávat zbraně do konfliktního regionu, bylo správné,“ řekl sociální demokrat Roth.

Evropa navzdory výraznému poklesu cen zemního plynu ještě nezvítězila v energetické válce s Ruskem. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Varoval přitom, že Rusko by mohlo ukončit zbývající dodávky plynu do Evropy a že globální poptávka po zkapalněném zemním plynu (LNG) zřejmě poroste v důsledku oživení čínské ekonomiky. To by mohlo zkomplikovat plnění evropských zásobníků plynu před příští zimou.

„Rusko vsadilo na energetickou kartu a nevyhrálo,“ uvedl Birol. „Bylo by ale příliš odvážné tvrdit, že Evropa už energetickou bitvu vyhrála,“ dodal Birol. Upozornil, že příští zima by v případě chladnějšího počasí mohla být pro Evropu obtížnější než ta nynější.

Paliva v Libereckém kraji od minulého týdne zlevnila, nafta je levnější než loni na začátku války na Ukrajině. Za litr teď řidiči dají v průměru 36,18 Kč, před týdnem byla o 38 haléřů dražší. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o šest haléřů, litr se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 37,41 Kč. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin o šest haléřů na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o tři haléře na litru víc.

Benzin je navzdory zlevnění o deset haléřů dražší než loni 24. února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, nafta je ale pod touto hranicí. Litr benzinu se loni 24. února prodával v kraji průměrně za 37,31 Kč a nafta po 36,30 koruny. Cena nafty kulminovala loni 13. března, kdy byl litr v kraji v průměru za 49,73 Kč, některé čerpací stanice v Liberci chtěly tehdy za litr nafty i 52 korun. Benzin se na maximum dostal 6. července, kdy byl litr průměrně za 47,95 koruny.

Ruští vojáci se soustředí na ofenzivy ve směrech na Kupjansk v Charkovské oblasti a Lyman, Bachmut, Avdijivka a Šachtarsk v Doněcké oblasti. Za uplynulý den ukrajinské síly odrazily asi 90 nepřátelských útoků v těchto oblastech, uvedl ve svém pravidelném ranním hlášení ukrajinský generální štáb. Ruské okupační síly podnikly deset raketových útoků a 19 dalších vzdušných útoků. Nepřítel rovněž 37krát vypálil ze salvových raketometů, dodal generální štáb.

Britské ministerstvo obrany ve své analýze situace na bojišti rovněž informuje za posledních 48 hodin o pokračujících tvrdých bojích v oblasti Bachmutu, kde ukrajinské síly stále udržují otevřené zásobovací cesty na západ i přesto, že se Rusové posledních šest týdnů snaží oblast pomalu obklíčit.

Dále jižně v Doněcké oblasti se stalo terčem intenzivního ostřelování město Vuhledar. „Existuje reálná možnost, že se Rusko připravuje na další ofenzivu v této oblasti navzdory nákladným neúspěšným pokusům na začátku února a na konci roku 2022,“ dodalo britské ministerstvo.

K zemím, které budou bojkotovat letošní mistrovství světa v boxu, se přidala i Ukrajina. Důvodem je start ruských a běloruských reprezentantů. Šéf národního svazu Oleg Ilčenko to řekl zpravodajskému serveru Suspilne Sport.

Rusko před rokem za přispění Běloruska napadlo Ukrajinu, za což byly obě země vyloučeny z většiny sportovních soutěží. Mezinárodní boxerská asociace vedená Rusem Umarem Kremljovem ale v říjnu zákaz zrušila.

Na šampionátu žen v Dillí a mužů v Taškentu navíc budou moci Rusové i Bělorusové startovat pod státními vlajkami, což nedovolují ani sporty, které k vyloučení reprezentantů obou zemí nesáhly.

„Naše odpověď je jasná. Naši reprezentanti a představitelé svazu se nebudou účastnit akcí, na kterých jsou země agresorů. A tak tomu bude, dokud bude probíhat válka a ruská vojska budou na našem území,“ citovala agentura Reuters Ilčenka.

Španělský premiér Pedro Sanchez přijel do Kyjeva na oficiální návštěvu. Setká se s prezidentem Zelenským a navštíví Buchu a Irpiň.