ONLINE: Zranění po útocích na Oděsu a Charkov. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Světelná instalace na fasádě budovy ministerstva vnitra připomněla dnes večer divákům i kolemjdoucím, že jen pár set kilometrů od českých hranic se odehrává válka. Videomapping na pražské Letné uspořádala organizace Člověk v tísni k nadcházejícímu ročnímu výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Záměrem tvůrců je vytvořit prostor pro zamyšlení a zároveň zdůraznit potřebu podpory Ukrajinců po celou dobu přetrvávající ruské agrese. Projekce bude k vidění i v pátek a sobotu večer.

Poslanecká sněmovna bude letos na podzim spolu s ukrajinským parlamentem hostit v Česku parlamentní summit Krymské platformy, která sdružuje národní a mezinárodní snahy o osvobození Krymu. Na twitteru to dnes uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Krymská platforma usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení ruské okupace krymského poloostrova.

Celkem 446 tun zdravotnické pomoci za 139 milionů korun poslal na Ukrajinu za rok trvání ruské invaze Český červený kříž (ČČK). V Česku pomohl 330.000 uprchlíků, které z Ukrajiny vyhnala válka. ČČK to dnes oznámil v tiskové zprávě. 

Stejně jako před rokem, kdy ruská vojska vpadla na území Ukrajiny, zahrál dnes Orchestr Národního divadla v Praze ukrajinskou hymnu na podporu země ve válce. K podpoře válkou zmítané Ukrajiny se v předvečer zahájení válečného konfliktu kromě první české scény rozhodla i mnohá další divadla napříč celou zemí. Dnešního setkání na piazzetě Národního divadla se zúčastnili ministr kultury Martin Baxa (ODS), chargé d'affaires Ukrajiny Vitalij Usatyj a ředitel Národního divadla Jan Burian.

Tři čtvrtiny válečných uprchlíků se chtějí vrátit domů na Ukrajinu. Ukázaly to výsledky první části dlouhodobějšího výzkumu, které dnes v debatě o zaměstnávání cizinců představil v sídle vlády jeden z autorů Dušan Drbohlav z katedry sociální geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. S podobnými zjištěními přišly i další výzkumy.

V ČR pracuje 98.400 uprchlíků, dvě třetiny jsou ženy. Celkem 80 pct lidí má práci, ze které platí odvody. Loni to bylo 45 pct, řekla šéfka sekce MPSV.

Více než 48 tun humanitární pomoci přivezli od počátku válečného konfliktu na Ukrajinu zástupci Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO). Kromě trvanlivého jídla či zdravotních pomůcek šlo o několik dodávek elektrických generátorů, kamen či stanů. Stěžejní sbírkou ACHO se od listopadu stala akce Světlo a teplo pro Ukrajinu, na kterou dárci věnovali 16,8 milionu korun z celkové dosavadní vybrané částky 18,76 milionu korun na sbírkovém kontě ACHO. Pomoc Ukrajině dosud podpořilo více než 1500 dárců, řekl dnes novinářům ředitel ACHO Václav Keprt.

Sbírku Světlo a teplo pro Ukrajinu vyhlásila ACHO na konci loňského roku po četných raketových útocích Ruska na Ukrajinu. „Šlo o exponované období kvůli výpadkům elektřiny, a to nejen na západě, ale na celém území Ukrajiny. Když nefunguje elektřina, ztrácejí lidé teplo i světlo. Přišla tak poptávka po generátorech a kamnech,“ řekla dnes novinářům koordinátorka pro Ukrajinu Kateřina Biolková.

Tři desítky uměleckých artefaktů od převážně ruských umělců nabídne od pátku 24. února čtrnáctidenní on-line aukce. Pořádají ji organizace Gulag.cz, sdružení Memorial a Nesehnutí, které získané peníze využijí k zajištění materiální pomoci pro ukrajinské iniciativy pomáhající nejzranitelnějším skupinám. Pořadatelé to dnes uvedli v tiskové zprávě. Dražba nazvaná UAukce bude na portále LiveBid.

Za získané peníze Nesehnutí pořídí například filtry a dezinfekci na čištění pitné vody pro partnerskou organizaci z ukrajinského Mykolajivu, který dlouhé měsíce sužuje nedostatek této základní suroviny. Pomoc zamíří také za iniciativou pomáhající přeživším sexuálního násilí, jejíž práci komplikují časté výpadky energie způsobené ruským bombardováním ukrajinské infrastruktury. Finanční pomoc s rekonstrukcí domů poničených při raketových útocích získá česká komunita v Žitomiru.

Česko má v přepočtu na počet obyvatel nejvíce uprchlíků z Ukrajiny s dočasnou ochranou ze všech zemí Evropské unie. Aktivních držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny bylo ke konci loňského roku v zemích Evropské unie přes 3,8 milionu. Polovina připadá na Německo a Polsko, oba státy mají zhruba čtvrtinový podíl, a na třetím místě je s jedenáctiprocentním podílem Česká republika. ČTK o tom dnes s odkazem na data evropského statistického úřadu Eurostat informovalo ministerstvo vnitra.

Žádný ze způsobů, kterým může skončit válka na Ukrajině, nebude pro Českou republiku a Severoatlantickou alianci znamenat větší bezpečnost. Rusko bude víc nebezpečné i nepřátelské a současně méně předvídatelné, řekl na dnešní tiskové konferenci k roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Řehka aktuálně nevidí cestu k rychlému konci konfliktu. Neexistují podle něj reálné podmínky k diplomatickému řešení, ale ani k vojenskému vítězství některé ze stran v dohledné době. „Bohužel ten konflikt bude mít ještě nějaké trvání,“ uvedl.

Ať už konflikt skončí jakkoliv, nebude tento výsledek podle Řehky znamenat větší bezpečnost Česka či NATO. „Rusko, které už teď je hrozbou, bude v každém případě pro nás víc nebezpečné, víc nepřátelské a méně předvídatelné,“ shrnul náčelník generálního štábu.

Resort obrany loni poskytl Ukrajině ze svého majetku 38 tanků, 55 obrněných vozidel, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic.

V zařízeních ministerstva obrany našla ubytování více než tisícovka ukrajinských uprchlíků, zejména ženy, děti a starší muži, uvedla Černochová.

Do odhalování a dokumentace válečných zločinů na Ukrajině by se mohla zapojit až desítka vojenských policistů, řekla Černochová. Projedná to vláda.

Resort obrany loni poskytl Ukrajině ze svého majetku 38 tanků, 55 obrněných vozidel, čtyři kusy letecké techniky a 13 samohybných kanónových houfnic.

V zařízeních ministerstva obrany našla ubytování více než tisícovka ukrajinských uprchlíků, zejména ženy, děti a starší muži, uvedla Černochová.

Do odhalování a dokumentace válečných zločinů na Ukrajině by se mohla zapojit až desítka vojenských policistů, řekla Černochová. Projedná to vláda.

Paliva v Libereckém kraji od minulého týdne zlevnila, nafta je levnější než loni na začátku války na Ukrajině. Za litr teď řidiči dají v průměru 36,18 Kč, před týdnem byla o 38 haléřů dražší. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o šest haléřů, litr se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 37,41 Kč. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin o šest haléřů na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o tři haléře na litru víc.

Benzin je navzdory zlevnění o deset haléřů dražší než loni 24. února, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, nafta je ale pod touto hranicí. Litr benzinu se loni 24. února prodával v kraji průměrně za 37,31 Kč a nafta po 36,30 koruny. Cena nafty kulminovala loni 13. března, kdy byl litr v kraji v průměru za 49,73 Kč, některé čerpací stanice v Liberci chtěly tehdy za litr nafty i 52 korun. Benzin se na maximum dostal 6. července, kdy byl litr průměrně za 47,95 koruny.

První výročí ruského vpádu na Ukrajinu dnes v Praze připomene několik veřejných akcí. 

V předvečer výročí eskalace ruské válečné agrese pořádá Národní divadlo od dnešních 18:00 symbolické shromáždění na piazettě mezi historickou a novou divadelní budovou na Národní třídě.

Od 20:00 připomene ruský vpád na Ukrajinu organizace Člověk v tísni na Letenské pláni. Návštěvníci uvidí dvě světelné instalace připravené společně s kreativním týmem XLAB. Jako podklad pro jednu z nich poslouží fasáda budovy ministerstva vnitra. Projekce se budou opakovat ve 21:00 a 21:50 a také v dalších dvou dnech.

Rok od ruského vpádu na Ukrajinu připomene také Senát. Od dnešního večera do pátečního rána bude na zeď svého sídla ve Valdštejnské ulici promítat fotografie reportérky Majdy Slámové. Na znamení podpory napadené zemi vyvěsí horní komora parlamentu ukrajinskou vlajku na budovu Kolovratského paláce.

Večer soudobé ukrajinské literatury připravil na dnešní podvečer Památník národního písemnictví. V Muzeu literatury v pražské Bubenči představí knihy významných ukrajinských spisovatelů ve svých autorských překladech Alexej Sevruk a Miroslav Tomek.