ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Ukrajinská tajná služba SBU podle ukrajinských médií zlikvidovala v Rusku ukrajinského kolaboranta, který působil na Ukrajině jako úředník okupační správy. S odvoláním na zdroje z ukrajinských silových struktur to dnes uvedly agentura Unian a portál Ukrajinska pravda.

Jde podle nich o Oleksandra Slisarenka, který od roku 2022 působil jako zástupce šéfa ruské okupační správy Charkovské oblasti. Slisarenko podle médií dříve pracoval v orgánech ukrajinského ministerstva vnitra a v letech 2021 až 2022 bojoval na straně proruských separatistů. Podle ukrajinských médií měl také podíl na zvěrstvech páchaných Ruskem v okupovaných částech Ukrajiny.

„Jménem všech Ukrajinců a Oleny Zelenské přeji všem Američanům šťastný Den díkůvzdání. Děkujeme vám, lide Ameriky. Víme, kolik z vás upřímně sympatizuje s naším bojem a přeje Ukrajině vítězství. Viděli jsme, kolik z vás si vzalo k srdci nezákonný a nevyprovokovaný útok na Ukrajinu a cítili, že je to také útok na vaše hodnoty. Díky americké podpoře a globálnímu vedení byly zachráněny miliony ukrajinských životů. Ukrajina je vám vděčná! A věříme, že jednota svobodného světa vždy překoná jakékoli ohrožení svobody,“ vzkázal na sociální síti X Volodymyr Zelenskyj.

Pohled na vojáky 4. samostatné tankové brigády Ukrajiny poblíž frontové linie v Doněcké oblasti.

Ukrajinská ambasáda v Polsku dnes v oficiální nótě adresované polskému ministerstvu zahraničí Varšavu vyzvala k ukončení protestní blokády polských autodopravců na polsko-ukrajinských hranicích.

Podle Kyjeva, který se odkazuje na zprávy ukrajinských médií o smrti dvou ukrajinských řidičů čekajících v koloně, dává pro rozpuštění důvod polský zákon o shromažďování. Na facebooku o tom informoval ukrajinský velvyslanec v Kyjevě Vasyl Zvaryč.

„Omezení provozu nákladní dopravy ze strany polských protestujících vytváří hrozbu pro život a zdraví lidí, vede ke značnému ohrožení bezpečnosti a pořádku provozu na veřejných komunikacích, a proto v souladu s polským zákonem o shromažďování dává přímý popud k rozpuštění blokády orgány místní samosprávy,“ uvedl ukrajinský velvyslanec.

V noci na dnešek podle ukrajinských médií zemřel u obce Korczowa ukrajinský řidič kamionu. O smrti dalšího ukrajinského řidiče na přechodu Dorohusk-Jahodyn psala ukrajinská média 12. listopadu.

Kladné ohlasy na výsledek nizozemských voleb, ve kterých vyhrál zástupce krajní pravice Geert Wilders se Stranou pro svobodu (PVV) zazněly také z Ruska. Například přední prokremelská moderátorka státní televize Olga Skabejevová řekla, že Wildersovo vítězství je prospěšné pro Rusko v jeho válce na Ukrajině.

„Abychom rozuměli, proč je to pro Rusko důležité, například včera během 17. setkání v ramsteinském formátu stávající nizozemský premiér Rutte slíbil stíhačky Zelenskému,“ řekla Skabejevová. Wilders přitom v minulosti chválil Putina a vyslovil se pro ukončení nizozemské vojenské pomoci Ukrajině.

Skabejevová dále řekla, že „většina rozumného uvažování a příčetnosti“ přichází z evropské krajní pravice, od politiků, „kteří byli až donedávna obvykle nazýváni fašisty“.

V běloruské metropoli Minsku dnes jednali čelní představitelé zemí Moskvou vedené Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB). Summitu se nezúčastnil arménský premiér Nikol Pašinjan, jehož země je podle médií zklamaná svým letitým spojencem Ruskem v souvislosti s Náhorním Karabachem. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko, který patří mezi nejvěrnější spojence šéfa Kremlu Vladimira Putina, podle agentury AP dnes Arménii kritizoval.

Aniž by arménského premiéra konkrétně jmenoval, prohlásil běloruský autoritářský vůdce, že „vyjádření a činy některých partnerů v ODKB jsou provokativní“. „Pokud máte s něčím problém, řekněte to přímo do očí, místo abyste své stížnosti přenášeli do médií,“ uvedl hostitel summitu podle běloruské státní agentury Belta. Lukašenko dále vinil „ty, kdo vytvářejí konflikt,“ z politického oportunismu. Jejich chování podle něj hraje do karet „těm, kteří nemají zájem na posílení bezpečnosti členských zemí ODKB“.

Na Ukrajině během dneška zemřelo kvůli bojům nejméně šest civilistů, poznamenala agentura AP. Kromě tří obětí v Čornobajivce si podle ukrajinských úřadů vyžádaly ruské útoky ještě další oběť v Chersonské oblasti a dvě v Doněcké oblasti na východě země.

Šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin dnes odpoledne uvedl, že Rusové zaútočili na obec Beryslav pomocí dronu, přičemž zemřel sedmdesátiletý cyklista, který jel dopoledne po ulici.

Nejméně tři civilisté dnes zahynuli a několik dalších jich utrpělo zranění při ruském ostřelování obce Čornobajivka v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny. Oznámili to ukrajinští činitelé, podle nichž invazní vojska při tomto vzdušném útoku použila kazetovou munici. Moskva se k obvinění nevyjádřila.

„Rusové ostřelovali Čornobajivku v Chersonské oblasti. Ví se, že pro ostřelování použili kazetovou munici. Aktuálně jsou informace o třech mrtvých a čtyřech zraněných,“ uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak na platformě Telegram. Ministr vnitra Ihor Klymenko informoval o třech mrtvých, pěti zraněných a více než 60 poškozených budovách v Čornobajivce při ruském dělostřeleckém ostřelování.

Kazetová munice je kontroverzní, neboť v určité fázi svého letu exploduje a rozpadne se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. Nevybuchlé nálože přitom mohou představovat nebezpečí pro civilisty i dlouho po skončení konfliktu.

Ruská státní banka VEB dnes odhadla, že vývoz ropy v letošním roce mírně klesne, a to na 242 milionů tun (4,84 milionu barelů denně) z loňských 248 milionů tun. Příští rok by Rusko mělo podle aktuálních odhadů vyvézt 241 milionů tun ropy.

Hlavní ekonom VEB Andrej Klepač dodal, že se prudce snížil vývoz ruského plynu do Evropy prostřednictvím plynovodů. Letos by měl klesnout na 16 miliard metrů krychlových z loňských 56 miliard. Před invazí na Ukrajinu se roční vývoz pohyboval v rozmezí 130 až 140 miliard metrů krychlových. Vývoz se podle něj neobnoví, dokud se vztahy Ruska s evropskými státy radikálně nezmění, což ale podle něj bude až ve velmi vzdálené budoucnosti.

Rusku se podařilo prodat téměř veškerou svou ropu výrazně nad cenovým stropem 60 dolarů za barel, který stanovily západní státy. Podle agentury Reuters to dnes řekl Vladimir Furgalskij z ruského ministerstva energetiky.

Evropská unie, Austrálie a země skupiny G7 zavedly cenový strop na ruskou ropu loni v prosinci. Protože úplný zákaz nákupu ruské ropy by poškodil i západní ekonomiky, byl stanoven strop a v případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem zavedení sankcí bylo omezit schopnost Ruska financovat konflikt na Ukrajině.

„I nepřátelské země poznamenávají, že takzvaný cenový strop nefunguje. Více než 99 procent ropy se obchoduje výrazně nad hranicí 60 dolarů za barel,“ řekl Furgalskij v diskusi u kulatého stolu v horní komoře parlamentu.

Vzestup ruské ekonomiky ukazuje neefektivnost západních sankcí uvalených na Rusko za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Tvrdí to společnost Amundi, která je největším správcem aktiv v Evropě. Ruská ekonomika podle hlavního investičního manažera firmy Vincenta Mortiera příští rok vykáže třikrát rychlejší růst než ekonomika eurozóny. Mortier to dnes řekl na tiskové konferenci v Paříži, kde představil výhled Amundi na příští rok, uvedla agentura Reuters.

Amundi očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se v příštím roce zvýší o 1,5 procenta a v roce následujícím o 2 procenta. Ekonomika eurozóny podle jejího odhadu příští rok vzroste o 0,5 a v roce dalším o 1,2 procenta.

„Znamená to, že Spojené státy, Evropa, Japonsko, Austrálie - hlavní vyspělé země - nejsou schopny zemi účinně sankcionovat,“ řekl Mortier. „Přesně tohle to znamená. Můžeme to odsuzovat, ale je to realita,“ dodal. Upřesnil, že dopad sankcí se projevil zmrazením majetku určitého počtu lidí, ale neměl v Rusku takový vliv na dovoz a vývoz.

Polští řidiči kamionů dnes rozšířili svůj protest a zablokovali už čtvrtý hraniční přechod s Ukrajinou Medyka-Šehyni. Informoval o tom dnes podle serveru Ukrajinska pravda mluvčí ukrajinské pohraniční stráže Andrij Demčenko. U polského přechodu Medyka se k řidičům protestujícím proti konkurenci z Ukrajiny přidali i zemědělci, kterým se nelíbí pokles cen zemědělských produktů způsobený dovozem ukrajinského obilí.

Plzeňská policie podala státnímu zástupci návrh na obžalobu osmačtyřicetiletého muže, který je podezřelý, že 13. srpna v Plasích na severním Plzeňsku napadl dvě ženy z Ukrajiny. ČTK to dnes řekla policejní mluvčí Dagmar Brožová. Policisté muže deset dní po události obvinili z ublížení na zdraví a z výtržnictví, návrh na podání obžaloby podali 8. listopadu. Muži v případě, že soud uzná jeho vinu, hrozí až pětileté vězení.

Podle neoficiálních informací šly dvě ženy z Ukrajiny ve věku 34 a 44 let s dvouletým a jedenáctiletým dítětem na pouť. Podle serveru Novinky.cz seděly na chodníku, když u nich zastavilo auto a řidič se jich zeptal, zda jsou Ukrajinky. Poté, co mu odpověděly, kousek poodjel, pak se k ženám vrátil a napadl je. Útočník pak ujel. Jedna z žen ale policii předala fotku jeho vozu včetně poznávací značky a muže i popsala.

Z Kyjeva dnes vyrazil na první cestu takzvaný Food Train. Jde o kuchyni a jídelnu na kolejích, která bude rozvážet jídlo k frontovým liniím. Týdně by měla distribuovat 70 tisíc porcí, první cesta vede na východ země.

Prezident Petr Pavel s manželkou Evou příští týden navštíví Itálii. Jednat bude česká hlava státu s protějškem Sergiem Mattarellou, premiérkou Giorgiou Meloniovou a prezidentem regionu Lombardie Attiliem Fontanou. V Miláně také vystoupí na česko-italském byznysovém fóru. Informace dnes novinářům poskytl odbor komunikace Hradu.

Důležitými otázkami jsou podle Hradu zajištění financování Ukrajiny z rozpočtu Evropské unie, či rozšiřování EU o země západního Balkánu, na kterém se Česko s Itálií shodují. Oba státy také zastávají postoj, že migraci je nutné řešit především v zemích původu. Itálie dlouhodobě čelí velkému nárůstu počtu uprchlíků z Afriky.

Ukrajinské batole, které bylo v roce 2022 odvezeno z dětského domova v tehdy Ruskem obsazeném městě Cherson, nakonec adoptoval lídr prokremelské strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov a jeho manželka. V investigativní reportáži mapující osudy dětí nezákonně odvezených z Ukrajiny na ruské území to zjistili novináři stanice BBC. Podle nich má nyní dvouletá dívka zcela novou identitu, adoptivní rodiče jí nechali změnit celé jméno.

Podle zjištění reportérů pořadu Panorama byla dívenka Margarita odvezena z chersonského dětského domova jako desetiměsíční loni v létě. O několik týdnů později zorganizoval Ruskem dosazený senátor za Chersonskou oblast Igor Kasťukevič převoz dalších 47 dětí ze stejného ústavu.

Zemřel reportér ruské televizní stanice Rossija-24, který podle ruského ministerstva obrany ve středu utrpěl zranění při ukrajinském dronovém útoku v Záporožské oblasti. Úřad přitom ve středu tvrdil, že novinář je mimo ohrožení života. Agentura TASS dnes s odvoláním na šéfa ruského svazu novinářů Vladimira Solovjova napsala, že svým zraněním podlehl.

"Tragická zpráva, nenahraditelná ztráta pro naši televizní stanici. Náš korespondent Boris Maksudov, který pracoval v oblasti zvláštní vojenské operace a dostal se pod palbu ukrajinských ozbrojených sil, podlehl zraněním, aniž nabyl vědomí," uvedl moderátor stanice ve vysílání.

Situaci na Ukrajině, jejíž armáda ztratila tempo ve své protiofenzivě proti okupačním ruským silám na východě země, může Západ zvrátit zvýšením vojenské pomoci Kyjevu. V rozhovoru s deníkem The Guardian to řekl americký historik Timothy Snyder, který se dlouhodobě věnuje dějinám východní Evropy. Podle něj není správné používat pro popis postupu na bojišti šachovou terminologii a hovořit nyní o patu, protože západní země mohou jednoduše "přidat na šachovnici třeba pět královen", a tím změnit poměr sil.

"Tu analogii nemám rád, protože válka není partie šachu. V šachu máte na šachovnici určitý počet figurek a důvodem, proč se dopracujete k patu, je to, že se vaše figurky dostanou do konkrétní konstelace," řekl Snyder. Válečná realita je podle něj výrazně odlišná, protože zdroje dostupné stranám konfliktu nejsou omezené a Západ může svou pomoc výrazně navýšit, což by postavení Ukrajinců zlepšilo.

Ukrajinci dál čelí každodenní hrozbě vzdušných útoků, které míří i na infrastrukturu nebo rezidenční oblasti. Podle ukrajinské armády Rusové v noci na dnešek zaútočili 14 drony íránské výroby, protivzdušná obrana ale všechny zničila. „Bohužel ruské teroristické útoky vyústily v úmrtí a zranění mezi civilisty,“ uvádí bez dalších podrobností generální štáb.

Nejtvrdší boje se na Ukrajině dál vedou v okolí Doněcka a na severním úseku fronty v oblasti města Kupjansk, vyplývá z ranního hlášení ukrajinského generálního štábu. Ukrajinští vojáci podle něj v uvedených sektorech ve středu odrazili desítky útoků ruských sil.

Boje na daných úsecích fronty trvají již řadu týdnů. Rusové se snaží prorazit přes ukrajinské obranné linie a podle Kyjeva při tom mají významné ztráty. To, že ruské ofenzivní operace pokračovaly i ve středu, potvrzuje i nejnovější zpráva amerického Institutu pro studium války (ISW) publikovaná v noci na dnešek.

S příchodem temných listopadových odpolední zavládla na Ukrajině nejhorší morálka od začátku války. Hlásí to reportér deníku The Guardian. Na vině je podle něj kombinace vnitřních i zahraničních faktorů, kvůli kterým se na Ukrajině poprvé od začátku války ozývají hlasy uvažující o příměří. Celý článek čtěte ZDE.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Vojenský soud v Petrohradě odsoudil k šesti letům odnětí svobody 17letého gymnazistu Jegora Balazejkina, kterého shledal vinným z pokusu o teroristický čin. Mladík se podle vyšetřovatelů pokusil hodit zápalné lahve do vojenských odvodových středisek, Molotovovy koktejly ale nevzplály. O rozsudku dnes informovala média, podle listu Novaja gazeta Evropa se teenagerova obhajoba hodlá proti verdiktu odvolat.

Policie Balazejkina zadržela na konci letošního února na základě obvinění z pokusu zapálit vojenské komisariáty v Petrohradě a Kirovsku v Leningradské oblasti na protest proti mobilizaci, napsal server Meduza. Úřady studenta nejprve obvinily z úmyslného poškozování majetku, později obvinění překvalifikovaly na pokus o teroristický čin a prokuratura pro něj žádala šest let za mřížemi.