Z Ukrajiny se s příchodem zimy vytrácí optimismus. Co může za propad morálky?

Autor: jmr, lig - 
23. listopadu 2023
•
05:00

S příchodem temných listopadových odpolední zavládla na Ukrajině nejhorší morálka od začátku války. Hlásí to reportér deníku The Guardian. Na vině je podle něj kombinace vnitřních i zahraničních faktorů, kvůli kterým se na Ukrajině poprvé od začátku války ozývají hlasy uvažující o příměří.

Možná největším faktorem je relativní selhání dlouho očekávané letní protiofenzivy, která se zasekla na ruských minových polích a opevněních. Vojáci na frontě jsou vyčerpaní a Ukrajině se nedaří mobilizace nových rekrutů. Z těchto důvodů se ozývají první hlasy mluvící o vyjednání příměří. Je nutné podotknout, že podle průzkumů je většina Ukrajinců proti příměří, obzvláště pokud by znamenalo přenechání území Rusku.

Bývalý ministr infrastruktury, který je nyní na frontě jako kapitán ukrajinské armády, Volodomyr Omeljan, svou představu o strategickém příměří vysvětlil následovně: „Volba je velmi jednoduchá. Pokud jsme připraveni poslat dalších 300 nebo 500 tisíc ukrajinských vojáků osvobodit Krym a Donbas a pokud dostaneme ten správný počet západních tanků a stíhaček, tak to dokážeme. Nevidím ale těch 500 tisíc dalších lidí připravených zemřít a nevidím, že by byl západ připravený poslat nám tento typ a toto množství zbraní.“ Proto se podle Omeljana nabízí možnost „dohody o příměří, která by nám umožnila provést velké reformy, stát se členem NATO a EU. Rusko se pak rozpadne a my si vezmeme Krym a Donbas.“

Většina Ukrajinců si ovšem uvědomuje, že dokud vládne Rusku Vladimir Putin, vyjednávání jsou nejspíš nereálná. Tak se vyjádřil i poradce prezidenta Mychajlo Podoljak. Podle něj by příměří bylo „jen operační pauzou. Rusko by jej využilo, ke značnému vylepšení armády a provedení nové mobilizace a pak by válku znovu začalo, což by pro Ukrajinu mělo ještě tragičtější následky.“  Uznal tedy, že se země nachází v těžké fázi války, ale nevidí důvod k myšlenkám na ústupky.

Na Ukrajině se též šíří zvěsti o rozporech mezi prezidentem Volodomyrem Zelenským a vrchním velitelem Valerijem Zalužným. Ty se zdánlivě potvrdily, když Zelenskyj propustil velitelku mediků Tetianu Ostaščenkovou a veřejně požadoval operační změny v armádě. Situaci komplikuje, že je Zalužný považován za možného vyzyvatele v prezidentských volbách, ačkoliv sám žádné politické ambice zatím veřejně nevyjádřil.

Prezidentské volby by se na Ukrajině za normálních okolností konaly v březnu 2024, ale jejich pořádání Zelenskyj už zamítl. Toto rozhodnutí vyvolalo spekulace, že je důvodem jen jeho obava z volební porážky a prezident si chce udělit další mandát bez voleb. Podporu Zelenskému v tomto rozhodnutí přitom vyjádřila i předsedkyně neziskové organizace Opora a volební expertka Olha Aivazovská. „Většina rozvinutých zemí souhlasí: za války nemůžete mít volby,“ uvedla. „Všichni by měli mít jedinou prioritu, bránit stát.“

Politická jednota je tak narušena. Opoziční politici už nyní hrozí, že bude po válce potřeba vrátit se k otázkám Zelenského připravenosti na konflikt. Na Telegramu, kde většina Ukrajinců získává informace, se už zase šíří kompromitující materiály, jako tomu bylo před válkou. Bývalý polský velvyslanec v Kyjevě Bartosz Cichocki tuto změnu potvrdil slovy: „Na Ukrajinu se vrátila politika. Původní konsolidace spojené síly bojující se zlem se změnila.“

Volodymyr Zelenskyj navštívil v New Yorku nemocnici se zraněnými vojáky (18. 9. 2023).
Válka na Ukrajině Zelenskyj v rozhovoru šokoval: Už pětkrát nebo šestkrát se mě pokusili zabít. A ukázal na Rusko

V zahraniční politice pak od Ukrajiny odvádí pozornost konflikt na Středním východě. Ten zároveň zpomalil přísun munice. V západních státech všeobecně roste jistá únava Ukrajinou a situace se může ještě výrazně zhoršit, pokud by se do Bílého domu příští rok vrátil Donald Trump. To by mohlo znamenat, že Ukrajina přijde o svého nejvýznamnějšího spojence. Na začátku týdne se sice ministr obrany Spojených států Lloyd Austin vydal na návštěvu Kyjeva, aby ujistil lídry země o podpoře z Washingtonu, ale není jasné jak efektivní toto gesto bylo v kontrastu s republikánskou opozicí v kongresu, která přiškrtila přísun vojenské podpory.

Válka Izraele s Hamásem ublížila Ukrajině ještě jedním způsobem a to proto, že se Zelenskyj rozhodl připojit k USA, vyjádřit Izraeli plnou podporu a nazvat Hamás a Rusko stejným zlem. Ukrajina se do té doby snažila vytvořit si na Středním východě síť podpory a toto prohlášení jejich snažení podrylo. I Podoljak potvrdil „ochlazení“ styků s nezápadními zeměmi.

Je potřeba uvést, že do Kyjeva přicházejí i pozitivní zprávy. Ukrajinské síly nyní mají pevnou pozici na východním břehu Dněpru v Chersonské oblasti, což jim potenciálně otevírá cestu na Krym, a též se jim podařilo zahnat na ústup ruské Černomořské loďstvo. Obzvláště pak zvedlo morálku v Kyjevě oznámení Evropské unie, že chce s Ukrajinou začít rozhovory o členství.

To zdánlivě potvrzuje Cichockiho slova o tom, že zemi zasáhla spíš cyklická proměnlivost nálad než atmosféra poraženectví. „Na konci loňského a začátku letošního roku tam byla obrovská euforie. Teď vidíme ten opačný extrém, propad, a takto nahoru a dolu to asi půjde ještě nějakou dobu."

Ukrajinci si s přicházející zimou především uvědomují, že je čekají další zimní útoky na kritickou infrastrukturu, a proto pomíjí jejich nadšení z blížícího se triumfu, které cítili loni. Neznamená to tedy, že očekávají porážku, ale, jak řekl Omeljan, „nebude to vítězství, o kterém jsme snili, a zabere to mnohem déle, než jsme mysleli.“

Válka Rusko vs. Ukrajina
15:18
Dnes

„Naše vláda říká jasně, že je potřeba udržovat dialog s Ruskou federací navzdory tomu, co Ruská federace udělala útokem na Ukrajinu,“ obhajuje slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár kontakty Bratislavy s Ruskem v době jeho pokračující invaze. Uvedl to po dnešním jednání slovenské vlády, která projednala výsledky říjnové schůzky členů mezivládní slovensko-ruské komise v Moskvě. Blanár odmítl výtky opozice, že kabinet se tímto materiálem zabýval zrovna dnes, při dnešním svátku Dne boje za svobodu a demokracii.

Podle něj se jednání komise týkalo oblastí, na které se nevztahují unijní sankce. Za prioritu označil energetiku. Slovensko totiž nadále dováží z Ruska ropu a zemní plyn.

„Nebudeme přihlížet, že naše ekonomika bude ničena, když budou na úrovni Evropské unie přijímána opatření obcházející pravidla Evropské unie,“ uvedl Blanár.

15:19
Dnes

Slovensko bude moci dalších 120 dnů odebírat ruskou ropu a platit za ni bez rizika amerických sankcí, uvedlo dnes slovenské ministerstvo hospodářství po jednáních ministryně Denisy Sakové v USA. Ruskou ropu využívá bratislavská rafinerie Slovnaft, která patří do maďarské skupiny MOL.

Podle ministerstva jde o prodloužení původní výjimky, kterou loni udělil americký prezident Donald Trump na období jednoho roku a jejíž platnost měla původně skončit 21. listopadu.

„Získali jsme důležitý čas, ale naším cílem zůstává postupně snižovat závislost na jednom dodavateli ropy. Nadále proto pracujeme na tom, aby slovenská rafinerie mohla zpracovávat stále více ropy z alternativních zdrojů,“ uvedla v tiskové zprávě Saková.

15:57
Dnes

Muniční iniciativa zajišťuje více než 60 procent dělostřelecké munice pro Ukrajinu, řekl dnes po jednání ministrů obrany zemí EU v Bruselu Jakub Landovský z českého ministerstva obrany. Dnes odpoledne budou podle něj v NATO oznámeny nové příspěvky některých zemí. Mělo by se jednat o Polsko a některé ze skandinávských států.

Jedním z hlavních témat dnešní schůzky unijních ministrů obrany byla situace na Ukrajině. Česká republika podle Landovského stále patří mezi země, které jsou spojenci uznávány. „Muniční iniciativa dál zajišťuje více jak 60 procent dělostřelecké munice a skenuje další možnosti,“ řekl šéf sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Landovský, který se jednání účastnil místo ministra Jaromíra Zůny. Ten je nyní s českým premiérem na návštěvě Izraele.

Muniční iniciativa, která zajišťuje dělostřeleckou munici pro Ukrajinu, podle Landovského nadále funguje spolehlivě a pomáhá udržovat stabilitu fronty. Na odpoledním jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) mají být podle něj oznámeny nové příspěvky některých zemí.

Video se připravuje ...

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa