Video se připravuje ...
Pavel varoval před únavou z války na Ukrajině. Konflikt na Blízkém východě rozděluje svět
Z Ukrajiny se s příchodem zimy vytrácí optimismus. Co může za propad morálky?
S příchodem temných listopadových odpolední zavládla na Ukrajině nejhorší morálka od začátku války. Hlásí to reportér deníku The Guardian. Na vině je podle něj kombinace vnitřních i zahraničních faktorů, kvůli kterým se na Ukrajině poprvé od začátku války ozývají hlasy uvažující o příměří.
Možná největším faktorem je relativní selhání dlouho očekávané letní protiofenzivy, která se zasekla na ruských minových polích a opevněních. Vojáci na frontě jsou vyčerpaní a Ukrajině se nedaří mobilizace nových rekrutů. Z těchto důvodů se ozývají první hlasy mluvící o vyjednání příměří. Je nutné podotknout, že podle průzkumů je většina Ukrajinců proti příměří, obzvláště pokud by znamenalo přenechání území Rusku.
Bývalý ministr infrastruktury, který je nyní na frontě jako kapitán ukrajinské armády, Volodomyr Omeljan, svou představu o strategickém příměří vysvětlil následovně: „Volba je velmi jednoduchá. Pokud jsme připraveni poslat dalších 300 nebo 500 tisíc ukrajinských vojáků osvobodit Krym a Donbas a pokud dostaneme ten správný počet západních tanků a stíhaček, tak to dokážeme. Nevidím ale těch 500 tisíc dalších lidí připravených zemřít a nevidím, že by byl západ připravený poslat nám tento typ a toto množství zbraní.“ Proto se podle Omeljana nabízí možnost „dohody o příměří, která by nám umožnila provést velké reformy, stát se členem NATO a EU. Rusko se pak rozpadne a my si vezmeme Krym a Donbas.“
Většina Ukrajinců si ovšem uvědomuje, že dokud vládne Rusku Vladimir Putin, vyjednávání jsou nejspíš nereálná. Tak se vyjádřil i poradce prezidenta Mychajlo Podoljak. Podle něj by příměří bylo „jen operační pauzou. Rusko by jej využilo, ke značnému vylepšení armády a provedení nové mobilizace a pak by válku znovu začalo, což by pro Ukrajinu mělo ještě tragičtější následky.“ Uznal tedy, že se země nachází v těžké fázi války, ale nevidí důvod k myšlenkám na ústupky.
Na Ukrajině se též šíří zvěsti o rozporech mezi prezidentem Volodomyrem Zelenským a vrchním velitelem Valerijem Zalužným. Ty se zdánlivě potvrdily, když Zelenskyj propustil velitelku mediků Tetianu Ostaščenkovou a veřejně požadoval operační změny v armádě. Situaci komplikuje, že je Zalužný považován za možného vyzyvatele v prezidentských volbách, ačkoliv sám žádné politické ambice zatím veřejně nevyjádřil.
Prezidentské volby by se na Ukrajině za normálních okolností konaly v březnu 2024, ale jejich pořádání Zelenskyj už zamítl. Toto rozhodnutí vyvolalo spekulace, že je důvodem jen jeho obava z volební porážky a prezident si chce udělit další mandát bez voleb. Podporu Zelenskému v tomto rozhodnutí přitom vyjádřila i předsedkyně neziskové organizace Opora a volební expertka Olha Aivazovská. „Většina rozvinutých zemí souhlasí: za války nemůžete mít volby,“ uvedla. „Všichni by měli mít jedinou prioritu, bránit stát.“
Politická jednota je tak narušena. Opoziční politici už nyní hrozí, že bude po válce potřeba vrátit se k otázkám Zelenského připravenosti na konflikt. Na Telegramu, kde většina Ukrajinců získává informace, se už zase šíří kompromitující materiály, jako tomu bylo před válkou. Bývalý polský velvyslanec v Kyjevě Bartosz Cichocki tuto změnu potvrdil slovy: „Na Ukrajinu se vrátila politika. Původní konsolidace spojené síly bojující se zlem se změnila.“
V zahraniční politice pak od Ukrajiny odvádí pozornost konflikt na Středním východě. Ten zároveň zpomalil přísun munice. V západních státech všeobecně roste jistá únava Ukrajinou a situace se může ještě výrazně zhoršit, pokud by se do Bílého domu příští rok vrátil Donald Trump. To by mohlo znamenat, že Ukrajina přijde o svého nejvýznamnějšího spojence. Na začátku týdne se sice ministr obrany Spojených států Lloyd Austin vydal na návštěvu Kyjeva, aby ujistil lídry země o podpoře z Washingtonu, ale není jasné jak efektivní toto gesto bylo v kontrastu s republikánskou opozicí v kongresu, která přiškrtila přísun vojenské podpory.
Válka Izraele s Hamásem ublížila Ukrajině ještě jedním způsobem a to proto, že se Zelenskyj rozhodl připojit k USA, vyjádřit Izraeli plnou podporu a nazvat Hamás a Rusko stejným zlem. Ukrajina se do té doby snažila vytvořit si na Středním východě síť podpory a toto prohlášení jejich snažení podrylo. I Podoljak potvrdil „ochlazení“ styků s nezápadními zeměmi.
Je potřeba uvést, že do Kyjeva přicházejí i pozitivní zprávy. Ukrajinské síly nyní mají pevnou pozici na východním břehu Dněpru v Chersonské oblasti, což jim potenciálně otevírá cestu na Krym, a též se jim podařilo zahnat na ústup ruské Černomořské loďstvo. Obzvláště pak zvedlo morálku v Kyjevě oznámení Evropské unie, že chce s Ukrajinou začít rozhovory o členství.
To zdánlivě potvrzuje Cichockiho slova o tom, že zemi zasáhla spíš cyklická proměnlivost nálad než atmosféra poraženectví. „Na konci loňského a začátku letošního roku tam byla obrovská euforie. Teď vidíme ten opačný extrém, propad, a takto nahoru a dolu to asi půjde ještě nějakou dobu."
Ukrajinci si s přicházející zimou především uvědomují, že je čekají další zimní útoky na kritickou infrastrukturu, a proto pomíjí jejich nadšení z blížícího se triumfu, které cítili loni. Neznamená to tedy, že očekávají porážku, ale, jak řekl Omeljan, „nebude to vítězství, o kterém jsme snili, a zabere to mnohem déle, než jsme mysleli.“
Válka Rusko vs. Ukrajina
21:59
10. 11. 2026
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
21:45
10. 11. 2026
Plavidlo Agioi Fanendes, které na palubě převáží téměř 300.000 barelů ruské nafty, v pondělí přibližně 740 kilometrů před New Yorkem otočilo kurz o 180 stupňů. Jedná se o jeden ze čtyř tankerů, které Rusko vyslalo minulý měsíc v rámci dohody o dodávkách do Spojených států. Informovala o tom agentura Bloomberg. Britský list Financial Times (FT) už minulý týden napsal, že kurs podobně změnily jiné dvě lodě s ruskou naftou. Moskva však jeho zprávu označila za lživou.
„Co se týče cílové destinace, nic se nezměnilo. Loď stále čeká na pokyny,“ uvedla pro agenturu Reuters společnost, která plavidlo spravuje. Ruskojazyčná verze stanice BBC poukázala na to, že tanker, který původně mířil do New Yorku, signalizoval, že čeká na pokyny, již dříve. Podle Reuters podobná situace není neobvyklá. Americký činitel pro Reuters podotkl, že nafta míří na tamní trh a administrativa USA očekává, že díky tomu v zemi klesne cena paliva. Kde nakonec loď přistane, ale nespecifikoval.
21:14
10. 11. 2026
Nejméně dva mrtvé a čtyři raněné si vyžádal ruský útok na Dnipro, kde v podniku kritické infrastruktury vypukl požár, informoval šéf regionální správy Oleksandr Hanža. Ukrajina v noci udeřila na ruské letecké opravny v Novgorodské oblasti, kde Rusové provádějí mimo jiné údržbu strojů československé, respektive české výroby L-410.
Útok na letecké opravny ve městě Staraja Russa, kde se opravují i mimořádně cenné letouny včasné výstrahy a velení A-50, potvrdil ukrajinský generální štáb. „V areálu závodu byly zaznamenány výbuchy, po kterých následoval požár. Rozsah škod se vyhodnocuje. Jedna věc je však již nyní jasná: podobné údery znamenají, že ruská dopravní a specializovaná letadla zůstanou na zemi po delší dobu a pro protivníka bude stále obtížnější je udržet v provozu,“ zdůraznil.
Témata:
Související
