Z Ukrajiny se s příchodem zimy vytrácí optimismus. Co může za propad morálky?
S příchodem temných listopadových odpolední zavládla na Ukrajině nejhorší morálka od začátku války. Hlásí to reportér deníku The Guardian. Na vině je podle něj kombinace vnitřních i zahraničních faktorů, kvůli kterým se na Ukrajině poprvé od začátku války ozývají hlasy uvažující o příměří.
Možná největším faktorem je relativní selhání dlouho očekávané letní protiofenzivy, která se zasekla na ruských minových polích a opevněních. Vojáci na frontě jsou vyčerpaní a Ukrajině se nedaří mobilizace nových rekrutů. Z těchto důvodů se ozývají první hlasy mluvící o vyjednání příměří. Je nutné podotknout, že podle průzkumů je většina Ukrajinců proti příměří, obzvláště pokud by znamenalo přenechání území Rusku.
Bývalý ministr infrastruktury, který je nyní na frontě jako kapitán ukrajinské armády, Volodomyr Omeljan, svou představu o strategickém příměří vysvětlil následovně: „Volba je velmi jednoduchá. Pokud jsme připraveni poslat dalších 300 nebo 500 tisíc ukrajinských vojáků osvobodit Krym a Donbas a pokud dostaneme ten správný počet západních tanků a stíhaček, tak to dokážeme. Nevidím ale těch 500 tisíc dalších lidí připravených zemřít a nevidím, že by byl západ připravený poslat nám tento typ a toto množství zbraní.“ Proto se podle Omeljana nabízí možnost „dohody o příměří, která by nám umožnila provést velké reformy, stát se členem NATO a EU. Rusko se pak rozpadne a my si vezmeme Krym a Donbas.“
Většina Ukrajinců si ovšem uvědomuje, že dokud vládne Rusku Vladimir Putin, vyjednávání jsou nejspíš nereálná. Tak se vyjádřil i poradce prezidenta Mychajlo Podoljak. Podle něj by příměří bylo „jen operační pauzou. Rusko by jej využilo, ke značnému vylepšení armády a provedení nové mobilizace a pak by válku znovu začalo, což by pro Ukrajinu mělo ještě tragičtější následky.“ Uznal tedy, že se země nachází v těžké fázi války, ale nevidí důvod k myšlenkám na ústupky.
Na Ukrajině se též šíří zvěsti o rozporech mezi prezidentem Volodomyrem Zelenským a vrchním velitelem Valerijem Zalužným. Ty se zdánlivě potvrdily, když Zelenskyj propustil velitelku mediků Tetianu Ostaščenkovou a veřejně požadoval operační změny v armádě. Situaci komplikuje, že je Zalužný považován za možného vyzyvatele v prezidentských volbách, ačkoliv sám žádné politické ambice zatím veřejně nevyjádřil.
Prezidentské volby by se na Ukrajině za normálních okolností konaly v březnu 2024, ale jejich pořádání Zelenskyj už zamítl. Toto rozhodnutí vyvolalo spekulace, že je důvodem jen jeho obava z volební porážky a prezident si chce udělit další mandát bez voleb. Podporu Zelenskému v tomto rozhodnutí přitom vyjádřila i předsedkyně neziskové organizace Opora a volební expertka Olha Aivazovská. „Většina rozvinutých zemí souhlasí: za války nemůžete mít volby,“ uvedla. „Všichni by měli mít jedinou prioritu, bránit stát.“
Politická jednota je tak narušena. Opoziční politici už nyní hrozí, že bude po válce potřeba vrátit se k otázkám Zelenského připravenosti na konflikt. Na Telegramu, kde většina Ukrajinců získává informace, se už zase šíří kompromitující materiály, jako tomu bylo před válkou. Bývalý polský velvyslanec v Kyjevě Bartosz Cichocki tuto změnu potvrdil slovy: „Na Ukrajinu se vrátila politika. Původní konsolidace spojené síly bojující se zlem se změnila.“
V zahraniční politice pak od Ukrajiny odvádí pozornost konflikt na Středním východě. Ten zároveň zpomalil přísun munice. V západních státech všeobecně roste jistá únava Ukrajinou a situace se může ještě výrazně zhoršit, pokud by se do Bílého domu příští rok vrátil Donald Trump. To by mohlo znamenat, že Ukrajina přijde o svého nejvýznamnějšího spojence. Na začátku týdne se sice ministr obrany Spojených států Lloyd Austin vydal na návštěvu Kyjeva, aby ujistil lídry země o podpoře z Washingtonu, ale není jasné jak efektivní toto gesto bylo v kontrastu s republikánskou opozicí v kongresu, která přiškrtila přísun vojenské podpory.
Válka Izraele s Hamásem ublížila Ukrajině ještě jedním způsobem a to proto, že se Zelenskyj rozhodl připojit k USA, vyjádřit Izraeli plnou podporu a nazvat Hamás a Rusko stejným zlem. Ukrajina se do té doby snažila vytvořit si na Středním východě síť podpory a toto prohlášení jejich snažení podrylo. I Podoljak potvrdil „ochlazení“ styků s nezápadními zeměmi.
Je potřeba uvést, že do Kyjeva přicházejí i pozitivní zprávy. Ukrajinské síly nyní mají pevnou pozici na východním břehu Dněpru v Chersonské oblasti, což jim potenciálně otevírá cestu na Krym, a též se jim podařilo zahnat na ústup ruské Černomořské loďstvo. Obzvláště pak zvedlo morálku v Kyjevě oznámení Evropské unie, že chce s Ukrajinou začít rozhovory o členství.
To zdánlivě potvrzuje Cichockiho slova o tom, že zemi zasáhla spíš cyklická proměnlivost nálad než atmosféra poraženectví. „Na konci loňského a začátku letošního roku tam byla obrovská euforie. Teď vidíme ten opačný extrém, propad, a takto nahoru a dolu to asi půjde ještě nějakou dobu."
Ukrajinci si s přicházející zimou především uvědomují, že je čekají další zimní útoky na kritickou infrastrukturu, a proto pomíjí jejich nadšení z blížícího se triumfu, které cítili loni. Neznamená to tedy, že očekávají porážku, ale, jak řekl Omeljan, „nebude to vítězství, o kterém jsme snili, a zabere to mnohem déle, než jsme mysleli.“