Vstup Ukrajiny do EU? Hovory by podle předsedkyně europarlamentu mohly začít už letos
Rozhovory o členství Ukrajiny v Evropské unii by mohly začít už letos, uvedla dnes na návštěvě Ukrajiny předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Postavení kandidátské země získala Ukrajina loni v létě, čtyři měsíce po zahájení ruské invaze. Proces vstupu do Evropské unie trvá obvykle několik let.
„Doufám, že by mohla přístupová jednání začít už letos. Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii,“ uvedla podle agentury AFP Metsolaová na návštěvě západoukrajinského města Lvov. Konečné rozhodnutí bude záležet na vládách jednotlivých členských států EU, z nichž některé jsou skeptické ohledně toho, zda se Ukrajina dokáže vzpamatovat z války a přijmout nezbytné demokratické a protikorupční reformy, aby se v brzké době kvalifikovala na členství, poznamenal k tomu list The Guardian.
Metsolaová se na Ukrajině setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem. V Bruselu nicméně patří mezi ty, kteří jsou optimisté a myslí si, že jak nabídku členství v EU, tak i potřebné reformy lze urychlit.
Ukrajinský prezident Metsolaové poděkoval za její roli při zajišťování podpory Evropského parlamentu právě pro žádost Ukrajiny o členství v EU. „Ukrajina si dala za cíl dokončit implementaci doporučení Evropské komise (EK) co nejdříve to bude možné a zahájit vyjednávání o vstupu do EU už tento rok,“ uvedl Zelenskyj.
Jakmile začnou formální jednání, EK bude posuzovat, zda Kyjev splnil kritéria pro členství, a pak vydá stanovisko. Následně lídři nynější sedmadvacítky rozhodnou, zda a kdy Ukrajinu přijmou. Tento proces často trvá déle než pět let a pro některé kandidátské země, jako je například Turecko či některé státy západního Balkánu, se téměř zastavil, uvedl The Guardian.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Slovenská policie na pokyn úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) provedla razie patrně v souvislosti s darováním vojenského materiálu bránící se Ukrajině. Podle slovenských médií kriminalisté zadrželi bývalého šéfa jedné ze slovenských zbrojovek a chtěli zadržet také exministra obrany Jaroslava Nadě, který je ale na dovolené v Kanadě.
Podle portálu Aktuality.sk se EPPO zabývá slovenským nákupem a následným darováním munice na Ukrajinu, která se od února 2022 brání ruské vojenské invazi. Slovensku část jeho vojenské pomoci věnované sousední zemi proplatila EU.
„Čekal jsem takovéto divadýlko už několik měsíců. Potřebují překrývat svou neschopnost, ožebračování občanů a zlodějiny, tak hledají témata,“ komentoval Naď policejní akci. Dodal, že do vlasti se vrátí v závěru června a bude vyšetřovatelům k dispozici.
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci na úterý vzrostl na 26, píše Ukrajinska pravda poté, co záchranáři z trosek vyprostili další mrtvá těla.
