Vstup Ukrajiny do EU? Hovory by podle předsedkyně europarlamentu mohly začít už letos
Rozhovory o členství Ukrajiny v Evropské unii by mohly začít už letos, uvedla dnes na návštěvě Ukrajiny předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Postavení kandidátské země získala Ukrajina loni v létě, čtyři měsíce po zahájení ruské invaze. Proces vstupu do Evropské unie trvá obvykle několik let.
„Doufám, že by mohla přístupová jednání začít už letos. Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii,“ uvedla podle agentury AFP Metsolaová na návštěvě západoukrajinského města Lvov. Konečné rozhodnutí bude záležet na vládách jednotlivých členských států EU, z nichž některé jsou skeptické ohledně toho, zda se Ukrajina dokáže vzpamatovat z války a přijmout nezbytné demokratické a protikorupční reformy, aby se v brzké době kvalifikovala na členství, poznamenal k tomu list The Guardian.
Metsolaová se na Ukrajině setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem. V Bruselu nicméně patří mezi ty, kteří jsou optimisté a myslí si, že jak nabídku členství v EU, tak i potřebné reformy lze urychlit.
Ukrajinský prezident Metsolaové poděkoval za její roli při zajišťování podpory Evropského parlamentu právě pro žádost Ukrajiny o členství v EU. „Ukrajina si dala za cíl dokončit implementaci doporučení Evropské komise (EK) co nejdříve to bude možné a zahájit vyjednávání o vstupu do EU už tento rok,“ uvedl Zelenskyj.
Jakmile začnou formální jednání, EK bude posuzovat, zda Kyjev splnil kritéria pro členství, a pak vydá stanovisko. Následně lídři nynější sedmadvacítky rozhodnou, zda a kdy Ukrajinu přijmou. Tento proces často trvá déle než pět let a pro některé kandidátské země, jako je například Turecko či některé státy západního Balkánu, se téměř zastavil, uvedl The Guardian.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
