Vstup Ukrajiny do EU? Hovory by podle předsedkyně europarlamentu mohly začít už letos
Rozhovory o členství Ukrajiny v Evropské unii by mohly začít už letos, uvedla dnes na návštěvě Ukrajiny předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. Postavení kandidátské země získala Ukrajina loni v létě, čtyři měsíce po zahájení ruské invaze. Proces vstupu do Evropské unie trvá obvykle několik let.
„Doufám, že by mohla přístupová jednání začít už letos. Budoucnost Ukrajiny je v Evropské unii,“ uvedla podle agentury AFP Metsolaová na návštěvě západoukrajinského města Lvov. Konečné rozhodnutí bude záležet na vládách jednotlivých členských států EU, z nichž některé jsou skeptické ohledně toho, zda se Ukrajina dokáže vzpamatovat z války a přijmout nezbytné demokratické a protikorupční reformy, aby se v brzké době kvalifikovala na členství, poznamenal k tomu list The Guardian.
Metsolaová se na Ukrajině setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským a předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem. V Bruselu nicméně patří mezi ty, kteří jsou optimisté a myslí si, že jak nabídku členství v EU, tak i potřebné reformy lze urychlit.
Ukrajinský prezident Metsolaové poděkoval za její roli při zajišťování podpory Evropského parlamentu právě pro žádost Ukrajiny o členství v EU. „Ukrajina si dala za cíl dokončit implementaci doporučení Evropské komise (EK) co nejdříve to bude možné a zahájit vyjednávání o vstupu do EU už tento rok,“ uvedl Zelenskyj.
Jakmile začnou formální jednání, EK bude posuzovat, zda Kyjev splnil kritéria pro členství, a pak vydá stanovisko. Následně lídři nynější sedmadvacítky rozhodnou, zda a kdy Ukrajinu přijmou. Tento proces často trvá déle než pět let a pro některé kandidátské země, jako je například Turecko či některé státy západního Balkánu, se téměř zastavil, uvedl The Guardian.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v pondělí, dobrou noc.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety.
Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
