„Budoucnost Ukrajiny je v NATO!“ Summit zkrátil cestu země do aliance, přímou pozvánku nedostala
Ve Vilniusu začala jednání NATO na nejvyšší úrovni. Státníci se shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny k Severoatlantické alianci, což tento proces zkrátí ze dvou na jeden krok, oznámil generální tajemník bloku Jens Stoltenberg. NATO ovšem podle něj Ukrajinu formálně pozve do svých řad až ve chvíli, kdy s tím členské země budou souhlasit a budou splněny všechny stanovené podmínky.Českou republiku na dvoudenním jednání na nejvyšší úrovni zastupuje prezident Petr Pavel.
„Potvrdili jsme, že Ukrajina se stane členem NATO, a dohodli jsme se na zrušení požadavku na Akční plán členství,“ řekl Stoltenberg novinářům. Generální tajemník to uvedl poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval jako „absurdní“ skutečnost, že aliance nestanovila časový plán pro dosažení ukrajinského členství.
„Budoucnost Ukrajiny je v NATO,“ uvádí se v prohlášení, na němž se dnes vedoucí představitelé aliance shodli. Euroatlantická integrace Kyjeva podle dokumentu přesáhla potřebu Akčního plánu členství.
„Až se spojenci dohodnou a budou splněny podmínky, budeme schopni Ukrajinu pozvat do aliance,“ uvádí se v textu.
„NATO učiní Ukrajinu bezpečnější, Ukrajina učiní NATO silnější,“ reagoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Cestu známe. Jednomyslná shoda 31 zemí na budoucnosti Ukrajiny v NATO je úspěchem,“ zhodnotil na twitteru výsledek jednání český prezident Petr Pavel.
NATO už v roce 2008 deklarovalo, že Ukrajina se v budoucnu členem bloku stane, její cesta do aliance se však stále nerýsuje. Aktuálně ji blokuje pokračující válka na východě země, Kyjev a někteří jeho spojenci se však dožadují ujištění, že po konci konfliktu se příslib začne měnit ve skutečnost. Představitelé Česka a dalších zemí mluví o potřebě jasně formulovat, za jakých podmínek a kdy může být Ukrajina přijata.
Vlažněji se k ukrajinskému členství staví především Spojené státy a Německo, jejichž představitelé dávají najevo, že posun debaty do nové fáze považují za předčasný. Vyjednávání o kompromisní společné deklaraci zřejmě budou pokračovat i přímo na summitu, do něhož se ve středu zapojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při premiérovém jednání ve formátu Rady NATO-Ukrajina.
Členové NATO ztaké schválili nejpodrobnější obranné plány od konce studené války, oznámil na tiskové konferenci Stoltenberg. Nová strategie kolektivní obrany podrobně popisuje, jak by NATO v budoucnu bránilo každý kout svého území. Rozděluje alianci na tři geografické zóny, přičemž je chápána především jako odpověď na obavy z ruského útoku.
Plány navazují na loňská rozhodnutí zdvojnásobit počet bojových skupin v zemích východního křídla NATO a usilovat o rozšíření každé z nich až na 5000 vojáků. Spojenci včetně ČR nyní pracují na realizaci tohoto cíle a začínají oznamovat vlastní příspěvky.
V budoucnu má mezinárodní bojové skupiny podporovat více než 300.000 vojáků připravených zapojit se do akce maximálně do 30 dní. Ke konci loňského roku přitom bylo pod aliančním vedením kolem 40.000 vojáků. Stoltenberg poznamenal, že podmínkou pro dosažení aktuálních cílů bude také posílení obranného průmyslu, což je předmětem nového „akčního plánu“.
„Abychom tohle všechno udělali, musíme více investovat do obrany,“ řekl generální tajemník aliance. Spojenci se podle něj na summitu zavázali, že budou na armády každoročně vynakládat částky nejméně na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). K dosažení dvouprocentní hranice se členské země zavázaly v roce 2014, letos ovšem podle aktuálních odhadů tento cíl splní pouze 11 členů z 31. Česko se k nim chce přidat příští rok a nově požadavek zakotvilo v zákoně.
Hlavním českým zástupcem ve Vilniusu je prezident Petr Pavel, který má svůj program zahájit dopoledním vystoupením při sérii veřejných rozhovorů s lídry. Do hlavního města Litvy s ním v pondělí večer dorazili také ministr zahraničí Jan Lipavský či ministryně obrany Jana Černochová a šéf generálního štábu Karel Řehka.
Soud v Ruskem okupované části ukrajinské Doněcké oblasti odsoudil dva Kolumbijce ke třinácti letům vězení za to, že bojovali na ukrajinské straně proti ruským invazním silám. Napsala to dnes agentura AFP, podle níž se dvojice zúčastnila bojů v letech 2023 a 2024, přičemž je loni zatkla policie ve Venezuele, která je spojencem Moskvy.
„Osmačtyřicetiletý Alexander Ante a sedmatřicetiletý José Arón Medina Aranda byli odsouzeni ke třinácti letům vězení za účast na nepřátelských akcích na straně ukrajinských ozbrojených sil,“ cituje AFP z vyjádření příslušného státního zastupitelství.
Ukrajina požádala Švédsko, aby co nejdříve zahájilo výcvik ukrajinských pilotů na švédských stíhacích letounech Gripen. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na vyjádření ukrajinského ministra obrany Denyse Šmyhala, který je ve Stockholmu. Kyjev je podle něj připraven vyslat personál do severské země okamžitě. Ukrajina se v říjnu předběžně dohodla se Švédskem, že nakoupí 100 až 150 gripenů.
Švédský ministr obrany Pal Jonson dnes podle Reuters řekl, že Stockholm a Kyjev pokročily v otázce financování obsáhlé dohody o dlouhodobé spolupráci v letecké obraně, která zahrnuje i možnost prodeje 100 až 150 nových švédských strojů JAS-39 Gripen v nejmodernější verzi E Kyjevu.
Podle Jonsona by část nákladů mohla pokrýt švédská vojenská pomoc Ukrajině. Cenová výše potenciálního nákupu nebyla zveřejněna, ale výrobce těchto letounů, společnost Saab, prodala ve třetím čtvrtletí Thajsku čtyři letouny Gripen za 5,3 miliardy švédských korun (11,6 miliard českých korun), což vyvolalo otázky ohledně schopnosti Ukrajiny nákup financovat, píše Reuters.
Čerstvý předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Tomio Okamura nechal ze sídla sundat ukrajinskou vlajku, kterou tam v předvečer vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, 22. 2. 2022, vyvěsila jeho předchůdkyně Markéta Pekarová Adamová.
První Okamurův krok v čele Sněmovny: Sundal z ní ukrajinskou vlajku - více čtěte ZDE
