Pavel s manželkou ve Vilniusu. A země NATO mají nový plán pro případ útoku Rusů

Lídři států NATO na schůzce ve Vilniusu, kam v pondělí dorazil i americký prezident Joe Biden, chtějí na dvoudenním summitu potvrdit podporu Ukrajině a najít kompromis v otázce jejího přijetí do aliance. Kyjev žádá jasný signál ohledně svého budoucího členství, spojenci ovšem nejsou v této věci jednotní.

Dalším ožehavým tématem je přijetí Švédska, očekávají se také debaty o dalším posilování východního křídla NATO a výdajích členských zemí na obranu.

V Litvě budou ČR reprezentovat prezident Petr Pavel, ministr zahraničí Jan Lipavský, ministryně obrany Jana Černochová a náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Ještě před vrcholnou alianční schůzkou Pavel v úterý vystoupí na NATO Public Forum, na kterém významní světoví politici probírají témata summitů a aktuální problémy týkající se agendy NATO. Pavel, bývalý předseda vojenského výboru aliance, je prvním českým politikem, který na tuto akci dostal pozvánku.

K summitu se ve středu odpoledne připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle některých médií dorazí osobně. Ukrajinský lídr byl v posledních týdnech v intenzivním kontaktu se svými aliančními protějšky a mimo jiné minulý týden v Praze jednal s Pavlem a dalšími českými politiky. Zelenskyj dává najevo, že od summitu ve Vilniusu očekává bezpečnostní záruky pro svou zemi a nejlépe i pozvánku do NATO.

Severoatlantická aliance Ukrajině přislíbila členství už v roce 2008, na žádných obrysech přístupového procesu se však neshodla a není jasné, zda se na tom tento týden něco změní.

Podle ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby jsou členské země ochotny upustit od požadavku, aby Ukrajina splnila takzvaný akční plán, který je předstupněm plného začlenění do NATO.

ONLINE: Rusové dobyli další vesnici na východě. Situace Ukrajiny na frontě se zhoršuje

V předvečer summitu se objevila informace o tom, že se země NATO dohodly na nových plánech, jak odvrátit případný ruský útok.

Podle Reuters oživení plánů znamená velký posun, protože NATO podobné plány vypracovala vůbec poprvé od konce studené války před 30 lety. NATO po dlouhá léta nemělo potřebu formulovat rozsáhlé obranné plány, protože bojovalo jen v menších válkách v Afghánistánu a v Iráku a mělo pocit, že postsovětské Rusko už pro něj nepředstavuje existenční hrozbu. Ale vzhledem k tomu, že těsně za jejími hranicemi na Ukrajině zuří nejkrvavější válka od roku 1945, se situace změnila. A je třeba mít připravené plány ještě předtím, než by mohl konflikt s protivníkem, jako je Moskva, vypuknout, dodala agentura Reuters.

Turecko dosud schválení plánu blokovalo kvůli zeměpisným formulacím týkajícím se Kypru, kde dlouholetí rivalové Řecko a Turecko řeší množství sporných témat.

Detailní plány jako důsledek Putinova útoku

Jak uvedla agentura DPA, dohoda byla schválena písemnou procedurou, v úterý ji pak mají ještě potvrdit a oficiálně oznámit účastníci aliančního summitu ve Vilniusu.

Plány, které mají více než 4000 stran, podrobně popisují, jak by měla být chráněna důležitá místa a jak by bylo potřeba bránit určitá místa v případě nouze. S tím souvisí i definování, jaké vojenské prostředky jsou nezbytné. A nejde jen o pozemní, vzdušné či námořní síly, ale i o síly kybernetické či vesmírné. „Jde o přímý důsledek Putinova útoku na Ukrajinu,“ řekl nedávno o nových plánech německý ministr obrany Boris Pistorius.

V pondělí se ve Vilniusu sešli šéf NATO Jens Stoltenberg, švédský premiér Ulf Kristersson a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Jednali o vstupu severské země do NATO.

Erdogan dnes mimo jiné prohlásil, že Turecko švédskou žádost o přijetí do NATO ratifikuje, pokud se obnoví rozhovory o členství jeho země v Evropské unii.

Podle Stoltenberga nakonec Erdogan pošle švédskou žádost co nejdříve tureckému parlamentu.

Erdoganův důležitý souhlas: Pošle žádost Švédska o vstup do NATO parlamentu, potvrdil Stoltenberg

Dosud Erdogan a další turečtí představitelé tvrdili, že švédskou žádost nenechali ratifikovat, protože Stockholm nepostupuje dostatečně rázně proti organizacím, které turecké úřady považují za teroristické, a rovněž proti jejich sympatizantům. Jde například o Stranu kurdských pracujících (PKK) či milice YPG. „Pojďte a otevřete Tureckou cestu ke členství v Evropské unii. Až vy otevřete cestu Turecku, my otevřeme cestu Švédsku, jako jsme ji otevřeli Finsku,“ řekl dnes před jednáním ve Vilniusu turecký prezident.

Švédsko tvrdí, že splnilo požadavky Ankary, které obsahovalo memorandum podepsané na loňském summitu NATO v Madridu. Podle Stoltenberga by se Švédsko mělo stát součástí aliance. „Je stále možné, aby ve Vilniusu padlo pozitivní rozhodnutí ohledně Švédska,“ řekl Stoltenberg před dnešním jednáním. Vstup Švédska do NATO blokuje vedle Turecka také Maďarsko.

Jednání ve Vilniusu předs summitem NATO: Šéf NATO Stolteberg, turecký prezident Erdogan a šévdský premiér Ulf Kristersson | Reuters