Rusové vypálili na britský letoun, munice selhala. Stíhačku poslali i k letadlu Norů
Ruská stíhačka loni nad Černým mořem vypálila raketu na britský špionážní letoun, ovšem munice selhala, řekli listu The New York Times (NYT) dva nejmenovaní činitelé americké obrany. Potvrdili tak dřívější zprávy o incidentu založené na dokumentu považovaném za součást úniku utajovaných informací Pentagonu. Vedle toho nyní Rusko vyslalo stíhačku do vzduchu nad Barentsovým mořem kvůli manévrujícímu norskému hlídkovému letounu stíhačku MiG-31, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany.
Nová odhalení vytváří obrázek výrazně závažnějšího střetu ve srovnání s tím, jak incident z 29. září prezentoval o tři týdny později Londýn. Britský ministr obrany Ben Wallace o události informoval v parlamentu s tím, že ruská stíhačka v mezinárodním vzdušném prostoru „vypustila raketu“ poblíž britského letadla v důsledku technického problému.
Krůček od sestřelení
Uniklý americký dokument ovšem uvádí, že průzkumný letoun Boeing RC-135 Rivet Joint byl téměř sestřelen. Podle informací NYT ruský pilot špatně pochopil instrukce, které přicházely ze země, a myslel si, že má povolení zaútočit. Vzal si britský stroj na mušku a zmáčkl spoušť, ovšem „raketa nevyletěla správně“, uvedly zdroje deníku.
Podle NYT mohl být incident válečným činem, jeden z činitelů jej popsal jako „velmi, velmi strašidelný“. Londýn ani Moskva se k věci v návaznosti na nová zjištění nevyjádřily.
Střety ruských letadel s letouny členských zemí NATO nejsou v posledních letech nijak výjimečné a obě strany pravidelně vysílají své stíhačky, aby ve vzduchu doprovázely cizí stroje. Od loňské invaze Ruska na Ukrajinu takovéto konfrontace provází zvýšené napětí. V březnu nad Černým mořem ruská stíhačka narazila do amerického bezpilotního letounu, který se zřítil do mezinárodních vod.
Letadlo RC-135 Rivet Joint je schopné zachycovat rádiovou komunikaci a podle informací NYT britská posádka na konci září poslouchala hovor mezi ruským dispečerem a pilotem jednoho ze dvou strojů Su-27, které byly ke špionážnímu letadlu vyslány. Co přesně bylo ruskému pilotovi před pokusem o útok řečeno, však ze zprávy amerického deníku není jasné.
Moskva vyslala stíhačku k norsému letounu
K dramatickým situacím však dochází i nadále. Posádka ruské stíhačky dnes identifikovala cizí stroj jako norský hlídkový letoun Boeing P-8 Poseidon, uvedlo ruské ministerstvo.
Norský stroj se podle ministerstva přibližoval k ruské hranici. O podobném incidentu informovala Moskva i ve středu, kdy uvedla, že v blízkosti hranice se pohyboval německý armádní letoun, kvůli němuž taktéž vzlétla ruská stíhačka.
Stejně jako ve své zprávě o středečním incidentu i v dnešním prohlášení zdůraznilo, že let ruské stíhačky se uskutečnil v souladu s mezinárodními normami využívání vzdušného prostoru nad neutrálními vodami. Stíhačka se podle něj do nebezpečné blízkosti k cizímu letounu nedostala.
V březnu USA ruskou armádu obvinily z "nebezpečného a neprofesionálního" chování, když byl nad Černým mořem zničen americký bezpilotní letoun poté, co se s ním podle americké armády srazila ruská stíhačka. Moskva tvrdí, že dron se "provokativně" pohyboval k ruskému území. Zároveň ale popírá, že by se s ním ruský letoun střetl.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Slovenský premiér Robert Fico požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na dnešní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. ČTK o tom dnes informoval úřad slovenské vlády.
Ukrajina po Rusku žádá odškodnění ve výši 43 miliard dolarů (897,6 miliardy korun) za ekologické škody, které na jejím území způsobilo během současné války. Informovala o tom agentura DPA, podle které by Ukrajina chtěla získat prostředky na poválečnou obnovu příznivou pro životní prostředí.
„V mnoha ohledech vede Rusko špinavou válku a naše klima je také obětí,“ řekl na klimatické konferenci OSN COP30 Pavlo Kartašov, náměstek ukrajinského ministra pro hospodářství, životní prostředí a zemědělství. Jako příklad zmínil enormní množství kerosinu, oleje a nafty, které spotřebují vojenské letouny, tanky a další vojenská technika nebo spálené lesy a zničené budovy.
