Rusové vypálili na britský letoun, munice selhala. Stíhačku poslali i k letadlu Norů
Ruská stíhačka loni nad Černým mořem vypálila raketu na britský špionážní letoun, ovšem munice selhala, řekli listu The New York Times (NYT) dva nejmenovaní činitelé americké obrany. Potvrdili tak dřívější zprávy o incidentu založené na dokumentu považovaném za součást úniku utajovaných informací Pentagonu. Vedle toho nyní Rusko vyslalo stíhačku do vzduchu nad Barentsovým mořem kvůli manévrujícímu norskému hlídkovému letounu stíhačku MiG-31, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany.
Nová odhalení vytváří obrázek výrazně závažnějšího střetu ve srovnání s tím, jak incident z 29. září prezentoval o tři týdny později Londýn. Britský ministr obrany Ben Wallace o události informoval v parlamentu s tím, že ruská stíhačka v mezinárodním vzdušném prostoru „vypustila raketu“ poblíž britského letadla v důsledku technického problému.
Krůček od sestřelení
Uniklý americký dokument ovšem uvádí, že průzkumný letoun Boeing RC-135 Rivet Joint byl téměř sestřelen. Podle informací NYT ruský pilot špatně pochopil instrukce, které přicházely ze země, a myslel si, že má povolení zaútočit. Vzal si britský stroj na mušku a zmáčkl spoušť, ovšem „raketa nevyletěla správně“, uvedly zdroje deníku.
Podle NYT mohl být incident válečným činem, jeden z činitelů jej popsal jako „velmi, velmi strašidelný“. Londýn ani Moskva se k věci v návaznosti na nová zjištění nevyjádřily.
Střety ruských letadel s letouny členských zemí NATO nejsou v posledních letech nijak výjimečné a obě strany pravidelně vysílají své stíhačky, aby ve vzduchu doprovázely cizí stroje. Od loňské invaze Ruska na Ukrajinu takovéto konfrontace provází zvýšené napětí. V březnu nad Černým mořem ruská stíhačka narazila do amerického bezpilotního letounu, který se zřítil do mezinárodních vod.
Letadlo RC-135 Rivet Joint je schopné zachycovat rádiovou komunikaci a podle informací NYT britská posádka na konci září poslouchala hovor mezi ruským dispečerem a pilotem jednoho ze dvou strojů Su-27, které byly ke špionážnímu letadlu vyslány. Co přesně bylo ruskému pilotovi před pokusem o útok řečeno, však ze zprávy amerického deníku není jasné.
Moskva vyslala stíhačku k norsému letounu
K dramatickým situacím však dochází i nadále. Posádka ruské stíhačky dnes identifikovala cizí stroj jako norský hlídkový letoun Boeing P-8 Poseidon, uvedlo ruské ministerstvo.
Norský stroj se podle ministerstva přibližoval k ruské hranici. O podobném incidentu informovala Moskva i ve středu, kdy uvedla, že v blízkosti hranice se pohyboval německý armádní letoun, kvůli němuž taktéž vzlétla ruská stíhačka.
Stejně jako ve své zprávě o středečním incidentu i v dnešním prohlášení zdůraznilo, že let ruské stíhačky se uskutečnil v souladu s mezinárodními normami využívání vzdušného prostoru nad neutrálními vodami. Stíhačka se podle něj do nebezpečné blízkosti k cizímu letounu nedostala.
V březnu USA ruskou armádu obvinily z "nebezpečného a neprofesionálního" chování, když byl nad Černým mořem zničen americký bezpilotní letoun poté, co se s ním podle americké armády srazila ruská stíhačka. Moskva tvrdí, že dron se "provokativně" pohyboval k ruskému území. Zároveň ale popírá, že by se s ním ruský letoun střetl.
Vážení čtenáři, online zpravodajství k Ukrajině bude pokračovat zase od rána. Děkujeme za jeho sledování a přejeme klidnou noc.
Primátor Kyjeva Vitalij Kličko dnes oznámil, že kvůli ruským úderům na energetický sektor je v metropoli mimořádně složitá situace, takže je nezbytné uzavřít školy. „Počínaje 19. lednem zůstanou školy v hlavním městě uzavřené do 1. února,“ napsal Kličko na telegramu. Správa metropole rovněž uvedla, že v zájmu energetických úspor sníží intenzitu městského osvětlení na zhruba jednu pětinu.
Podle večerního oznámení Klička je nyní v hlavním městě 67 vícepatrových obytných budov stále bez tepla, po rozsáhlém ruském útoku z 9. ledna jich bez dodávek tepla bylo 6000.
Setkáním s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli pokračuje druhým dnem návštěva českého prezidenta Petra Pavla na Ukrajině. Na bulváru Václava Havla si Pavel prohlédl dům zničený ruskou střelou.
V doprovodu manželky ukrajinského prezidenta Oleny Zelenské si Pavel v Kyjevské oblasti prohlédl také renovované prostory školy umístěné do podzemního krytu. Jako dar předal lyceu 3D tiskárnu české výroby. Později se prezident setkal také s válečnými veterány v charitativním spolku Vidčuj, která pomáhá osobám s poruchami sluchu. Obě organizace finančně podporuje Česká republika.
