ONLINE: Zranění po útocích na Oděsu a Charkov. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

Ruští vojáci unesli Valerije Martyniuka, zástupce šéfa Záporožské jaderné elektrárny, podle státní společnosti Energoatom ho drželi na neznámém místě a údajně ho mučili. Ruské síly se snaží získat informace o personálu elektrárny od Martyniuka, „aby přinutily personál (elektrárny) co nejdříve pracovat pro (ruskou jadernou korporaci) Rosatom,“ uvedl Energoatom.

Podle maďarského konzervativního premiéra Viktora Orbána by o příměří na Ukrajině mělo jednat Rusko se Spojenými státy. Za USA by ale neměl vyjednávat současný prezident Joe Biden, ale jeho předchůdce v úřadu Donald Trump, řekl Orbán během návštěvy Berlína. Napsala o tom agentura DPA.

„Příměří musí nastat ne mezi Ruskem a Ukrajinou, ale mezi Amerikou a Ruskem,“ řekl Orbán. „Kdo si myslí, že tato válka bude moci být ukončena jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou, nežije na tomto světě. Mocenská realita je jiná,“ uvedl. Dodal, že Ukrajinci se mohou ruské armádě bránit jen díky tomu, že je podporují Spojené státy. „Proto se musejí dohodnout Američané s Rusy. Pak válka skončí,“ uvedl také.

Lídři skupiny vyspělých zemí G7 po dnešním mimořádném jednání přislíbí Ukrajině v jejím vzdoru proti ruské invazi další pomoc, a to po takovou dobu, dokud ji bude Kyjev potřebovat. S odvoláním na návrh závěru o tom informovala agentura Bloomberg.

„Budeme pokračovat v poskytování finanční, humanitární, vojenské, diplomatické a právní podpory a budeme stát pevně na straně Ukrajiny, dokud to bude nutné,“ citoval Bloomberg z návrhu závěrečného prohlášení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský prezident Vladimir Putin se zúčastní summitu G20 na Bali, řekla indonéská ministryně zahraničí Retno Marsudi.

Důsledky ruského vpádu na Ukrajinu můžou být požehnáním v boji proti klimatickým změnám, protože země donutí k úsporám energií a investicím do obnovitelných zdrojů. Řekl to dnes šéf Světové meteorologické organizace (WMO) Petteri Taalas, napsala agentura DPA. WMO ve své nové zprávě zároveň uvedla, že stále delší a intenzivnější sucha ohrožují produkci energie ve vodních elektrárnách a ukazují na nutnost vsadit spíše na výrobu elektřiny ze slunce a z větru.

„Z hlediska klimatu můžeme válku proti Ukrajině vnímat jako požehnání,“ řekl Taalas. V krátkodobém horizontu sice podle něj konflikt způsobí větší vytížení uhelných elektráren, dlouhodobě ale povede k úsporám energií a k odklonu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, které státům umožní nezávislost na dovozu surovin.

Ministři zahraničí Česka a Německa Jan Lipavský a Annalena Baerbocková se dnes v Berlíně shodli, že Ukrajina potřebuje další pomoc Západu včetně dodávek zbraní. Lipavský to dnes řekl ČTK a Českému rozhlasu po zasedání Berlínské klimatické konference, na jejíž okraji se s šéfkou německé diplomacie sešel.

„Hovořili jsme o útocích, které proběhly ze strany Ruska vůči Ukrajině na civilní cíle, shodli jsme se, že je to naprosto nepřijatelné,“ řekl Lipavský. „Bavili jsme se o tom, že je třeba dále pracovat na jednotném evropském postoji a já jsme samozřejmě zdůraznil, že je potřeba pokračovat i ve zbrojních dodávkách. Řekněme, že jsme v této věci měli širokou shodu,“ dodal.

Vůdkyně běloruské opozice v exilu Svjatlana Cichanouská uvedla, že Ukrajina by mohla navázat diplomatické a politické vztahy s United Transitional Cabinet, výkonným orgánem, jehož cílem je zmařit běloruského diktátora Lukašenka.

Státní správa v Moskvě Rosfinmonitoring zařadila společnost Meta Corporation na seznam teroristů a extremistů. Tato společnost vlastní Facebook, Instagram a WhatsApp.

Rusko dnes opakovaně zaútočilo na Ladyžynskou tepelnou elektrárnu v ukrajinské Vinnycké oblasti, a to v okamžiku, kdy na místě po předchozím náletu dvojice dronů pracovali záchranáři. Nový útok si vyžádal šest zraněných, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na komuniké elektrárenské společnosti. Zařízení elektrárny je poškozeno, nálety si ale nevyžádaly oběti na životech. „Jakmile to dovolí situace, pracovníci elektrárny začnou s opravami,“ přislíbila společnost. 

Podívejte se na mapu Ukrajiny s vyznačenými místy, kde dnes proběhlo ruské ostřelování.

Ruská střela zabila Oksanu Leontievovou, lékařku z dětské nemocnice „Okhmatdyt“. 10. října byla na cestě do práce a byla v jednom z aut, které se ocitlo pod palbou v Kyjevu. Její 5letý syn zůstal bez rodičů, otec mu zemřel před 6 měsíci.

Rusko pokračuje v hromadění potulných munic v Bělorusku. Od 10. října Rusko přivezlo do Běloruska 31 dronů Shahed-136 íránské výroby a plánuje převést osm dalších do 14. října, uvádí ukrajinské ministerstvo obrany. Bělorusko také hodlá podle něj poslat do Ruska 13 vlaků převážejících munici z arzenálů a skladovacích základen svých ozbrojených sil. Informoval o tom The Kyiv Independent. 

Po masivních raketových útocích po celé Ukrajině proběhly v Evropě protiválečné akce. Na fotografiích jsou protesty z Říma, Prahy, Bělehradu a Bukurešti. 

Rusko je připraveno posoudit případný návrh na setkání prezidentů Vladimira Putina a Joea Bidena na okraj nadcházejícího summitu skupiny G20, pokud se takový návrh objeví. Prohlásil to dnes v ruské televizi šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. „Mnohokrát jsme hovořili o tom, že nikdy neodmítáme setkání. Pokud návrh přijde, posoudíme jej,“ řekl Lavrov podle agentury TASS. 

Senát by měl podle zahraničního výboru odsoudit ruské raketové úroky na ukrajinské civilní cíle a infrastrukturu a označit je za teroristické metody. Referenda o připojení čtyř okupovaných území na východě Ukrajiny k Rusku by měl označit za zločinnou agresi a sprostou krádež. Výbor to dnes doporučil na návrh předsedy Pavla Fischera (nezávislý). Horní parlamentní komora bude stanovisko projednávat ve středu.

„Rusko zaútočilo s využitím masivních raketových útoků na civilní objekty a kritickou infrastrukturu, aby teroristickými metodami zastrašilo veřejné mínění a připravilo občany Ukrajiny o dodávky elektřiny, vody, tepla nebo telefonního spojení,“ uvádí se v návrhu stanoviska. Senát by měl podle něj odsoudit také to, že Rusko útočí na celé ukrajinské území a „usiluje rozpoutat teror a podlomit Ukrajinu“.

Švédsko nebude sdílet výsledky vyšetřování výbuchů na plynovodech Nord Stream 1 a 2 s ruskými úřady ani s firmou Gazprom. Podle agentury AP to ve svém pondělním projevu prohlásila švédská premiérka Magdalena Anderssonová. Podle ní je vyšetřování tajné.

Švédská tajná policie minulý týden uvedla, že vyšetřování posílilo podezření ze sabotáže. „Plynovody Nord Stream 1 a 2 ve švédské ekonomické zóně poškodily exploze,“ napsala tajná policie Švédska v prohlášení. Na místě zabavila materiál, který nyní analyzuje.

Primárním cílem ruského ostřelování jsou energetická zařízení, jde o válečné zločiny mířené na civilisty, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Kuleba.

„Primárním cílem ruských úderů jsou energetická zařízení. Zasáhli jich mnoho včera (v pondělí) a zasáhli ty samé nebo nové dnes. Jde o předem plánované válečné zločiny, mířené na vytvoření nesnesitelných podmínek pro civilisty,“ napsal Kuleba na twitteru a dodal, že Rusko se této strategie drží už několik měsíců.

Nejnovější snímky z Kyjeva, lidé se schovávají v metru před ostřelováním.

Běloruské ministerstvo obrany dnes prohlásilo, že rozvíjení společného uskupení s Rusy u ukrajinských hranic představuje obranné opatření. „Neprovokujte nás, vždyť se nechystáme s vámi bojovat. Ani s Litevci, ani s Poláky a tím spíše s Ukrajinci bojovat nechceme. Pokud nepodniknete nesprávné kroky, válka nebude,“ uvedl dnes běloruský ministr obrany Viktar Chrenin podle serveru Zerkalo, který se odvolává na komuniké ministerstva obrany. „Naše plány jsou obranné, pro případ, že byste nás napadli. Proto ještě jednou varujeme před provokacemi. Nechcete válku a my ji také nechceme,“ dodal.

Rusko zasáhlo Lvov, jsou hlášeny výpadky proudu. Ruské síly zasáhly Lvov 11. října, znovu zasáhly kritickou infrastrukturu a nechaly 30 % města bez elektřiny, řekl starosta města Andrij Sadový. Dvě čtvrti zůstaly bez vody.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se ve středu setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v kazachstánské metropoli Astana. Turecko, které si v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou zachovává neutrální pozici, dnes obě země vyzvalo, aby co nejdříve uzavřely klid zbraní.

„Musí se co nejdříve, co to bude možné, zajistit příměří. Čím dříve, tím lépe,“ řekl dnes turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Ukrajina i Rusko se podle něj vzdalují diplomatické cestě.

V Bratislavě dnes začal summit hlav států čtyř středoevropských zemí, které patří do uskupení Visegrádská čtyřka (V4). Českou republiku na jednání zastupuje prezident Miloš Zeman. Podle programu budou prezidenti hovořit kromě jiného o bezpečnostní situaci kvůli válce na Ukrajině a o energetické krizi.

Podívejte se na nejnovější fotografie ze Záporoží, kde dnes došlo k ruskému útoku.

Bělorusko nadále poskytuje svůj vzdušný prostor a síť letišť k ruským náletům na Ukrajinu, ale dosud chybějí známky toho, že by se na území severního souseda připravovala pozemní útočná uskupení, uvedl ukrajinský generální štáb. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko přes pondělní bojechtivá prohlášení brzy do války nevstoupí, protože armáda na to není připravena, píše i opoziční běloruský list Naša Niva s odvoláním na nejmenované důstojníky.

Německá společnost Rheinmetall dodá Česku první tank Leopard v prosinci, zbývající předá do konce roku 2023. Česko je získalo za podporu Ukrajině.