ONLINE: Zranění po útocích na Oděsu a Charkov. A Rusové dobyli další ves poblíž Avdijivky

„Nebudeme si schopni udržet úroveň blahobytu, na kterou jsme si zvykli. Velice jasně vidíme, že cena za ruský plyn je příliš vysoká,“ pronesl ekonom Tomáš Sedláček. „Součástí té ceny bylo de facto vazalství,“ řekl v pořadu ČT Fokus Václava Moravce. „Kdybychom se odstřihli od ruských zdrojů energie, nenastane žádná humanitární katastrofa. Máme způsob krizového přerozdělování. Pro nás mladé a zdravé není žádný důvod chodit uprostřed ledna v paneláku ve 22stupňovém vedru a větrat bombarďáky otevíráním oken.“

„Putin už nemá kam ustoupit. Už ho nenávidí i jeho okolí, které díky němu vydělalo miliardy, ale teď přišly sankce,“ uvedl na ČT historik Alexej Kelin. Připomněl, že prezident Putin v obavách nedávno raději vyměnil personál jako kuchaře atp.

Svíčky, vlajky, „Zachraňte Mariupol“, „Děti“. Na náměstí Václava Havla (piazzetě Národního divadla) v Praze přišli lidé vyjádřit podporu Ukrajině.

„Putin hraje se strachem a se symboly, jež jsou spojeny s jadernou energií,“ vykládá si obsazení jaderných elektráren Černobyl a Záporoží šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „V Černobylu už dnes není nic, co by mohlo způsobit nějakou rozsáhlejší katastrofu. Přesto dokázal působit na pravou hemisféru západní civilizace, že se tam odehraje něco příšerného. Držel nás ve strachu, my se prostě nesmíme bát.“

A tak podle svých slov „naivně“ dál věří, že přímo jadernými zbraněmi Rusko nezaútočí, i proto, že to není čistě o rozhodnutí prezidenta Putina, uvedla v ČT.

Bohuslav Sobotka vzpomíná na dobu, kdy byl premiérem; roku 2014 po anexi Krymu EU uvalila na Rusko sankce, s nimiž souhlasila i česká vláda. Ne tak úplně tehdejší ministr financí Andrej Babiš. „Sankce nepodporoval směrem k veřejnosti, věděl, že to v té době v Česku nebylo zrovna populární. Když mohl, mluvil o tom, že jsou zbytečné, vlastně nerozumí, proč se zavádí,“ řekl Sobotka v ČT.

„Když pak byl předsedou vlády, dokonce navrhoval, že by se měly zrušit, vrátit se k obnovení ekonomických vztahů s Ruskem,“ dodal Babišův předchůdce..

„Za dobu svého předsednictví jsem byl na Ukrajině čtyřikrát, pětkrát,“ uvedl Petr Pavel, bývalý předseda Vojenského výboru NATO. Spojenečtí vojáci tam trénovali ty ukrajinské. Jenže v době, kdy Rusko začalo shromažďovat síly v okolí Ukrajiny, NATO stáhlo své vojenské instruktory, místo aby jich přidalo, řekl generál ve výslužbě v České televizi. „Bylo to víceméně signálem a povzbuzením pro Rusko, že nebudeme zasahovat.“ NATO místo toho mělo uspořádat na Ukrajině vojenské cvičení, což by se Rusku nelíbilo, ale nebylo by to v rozporu s mezinárodním právem.

Ukrajinská armáda má sílu se bránit, nemá ale sílu zvrátit současný stav, domnívá se bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Nastat by podle něj musela její absolutní reorganizace, což v současné době nejspíš není realizovatelné. Za určitých podmínek ale může alespoň na hlavních směrech udržovat frontu. Válku by pak vyřešila mírová jednání.

Podle Šedivého ruská armáda po neúspěchu „bleskové války“ připravuje další opatření pro opětovné „rozjetí“ operací. Očekává, že několik dnů bude trvat obnova vojsk, doplnění munice i zajištění průzkumu na hlavních směrech. Doprovázet je bude „palebné zpracovávání bojiště“, tedy palba na důležité cíle. „Souvisí s tím i pokus o narušení morálky civilních obyvatel. Střílí se do obytných čtvrtí, což je skutečně nelidské,“ zdůraznil generál.

Jazykové školy začaly pro uprchlíky z Ukrajiny otevírat nové kurzy češtiny pro cizince zdarma nebo se slevou. Zájem o výuku je někde velký, jinde ho brzdí starosti utečenců s ubytováním a hledáním práce.

Vyplývá to z vyjádření zástupců jazykových škol na dotaz ČTK. Podle předsedkyně Asociace jazykových škol Marcely Hergesselové jsou bezplatné kurzy dlouhodobě neudržitelné a stát by je měl podpořit dotacemi.

Realitní kanceláře zatím nezaznamenaly výrazný pokles cen u nemovitostí, které v Karlových Varech vlastní ruští občané. Nevylučují ale, že tlak sankcí kvůli válce na Ukrajině může ruské majitele přimět byty prodat za reálnou cenu, zjistila dnes ČTK. Rusové vlastní v lázeňském městě hotely i velké množství hlavně luxusních bytů. Ty se ale dosud nabízejí za nereálně vysoké ceny, zjistila dnes ČTK.

Podle primátorky města Andrey Pfeffer Ferklové (ANO) u luxusních bytů ceny spíše stagnují. „Například ceny ‚normálních‘ bytů a nemovitostí určených k bydlení obecně neklesají, spíše rostou, stejně jako ceny objektů určených k rekreaci. Co naopak asi příliš neroste, jsou ceny luxusních bytů, vil, apartmánů a podobných nemovitostí v deklarované hodnotě desítek milionů korun,“ řekla ČTK primátorka.

Studenti Pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni zorganizovali benefiční koncert ZČU pro Ukrajinu. Bude 26. března od 16:00 do 22:00 v plzeňské Papírně. Vstup je zdarma, lidé budou moci přispět během koncertu.

Podpořit Ukrajinu mohou zájemci také od 22. do 27. března nákupem uměleckých děl studentů a pedagogů Fakulty designu a umění na festivalu Jeden svět. ČTK to dnes řekla mluvčí ZČU Šárka Stará.

Provoz Krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině (KACPU) v Plzni, jímž prošlo za tři týdny od otevření 13.000 ukrajinských uprchlíků, bude stát Plzeňský kraj dva až tři miliony korun měsíčně. Jde hlavně o platby za nájem, energie, platy, zabezpečení, humanitární a materiální potřeby. ČTK to řekl plzeňský hejtman Rudolf Špoták (Piráti), který počítá s tím, že centrum bude v provozu několik měsíců.

Kraj zatím nevyčerpal pětimilionovou rezervu, kterou si nedávno schválil. „Do přelomu března a dubna nám ještě peníze vystačí, ale teď teprve budeme platit faktury,“ uvedl hejtman. 

Stát vyčlenil na základě rozhodnutí vlády pro uprchlíky 3403 lůžek. Od začátku války jich ministerstva a ústřední správní instituce poskytly 6694.

Ostrov na Karlovarsku nabídl kraji přes sto míst pro humanitární ubytování ukrajinských uprchlíků v areálu letního tábora v Manětíně. Ubytování by tam podle místostarosty Marka Poledníčka (nez.) bylo dočasné, a to do června kvůli letním táborům. Další možnosti přechodného ubytování se naskytují v městských bytech či tělocvičnách, v úvahu připadá i stavba modulárního bydlení.

„V táboře jsou chatky, v každé z nich jsou dva pokoje pro dvě až tři osoby, mezitím je sociální zázemí. Tábor má společnou moderně vybavenou kuchyni, takže počítáme s tím, že by tam probíhal normální táborový režim, naši kuchaři a náš personál,“ řekl Poledníček. Provoz by tam zajišťoval ostrovský dům dětí a mládeže.

V českých školách v současnosti neexistuje systém psychologické pomoci dětem uprchlíků. Upozornila na to studie, na které se podílely agentura PAQ Research, České priority a řada expertů z různých organizací a institucí. Přístup ke školním psychologům i vytíženost školských poraden je podle nich regionálně nevyrovnaný.

Duševní pohodu považují autoři studie za základní předpoklad pro vzdělávání dětí. Poukázali na to, že běženci se musí vyrovnat se ztrátou svého předešlého způsobu života. Podle studie bude proto nezbytné na to připravit učitele. Na dodatečné zajištění adaptačních koordinátorů, učitelů češtiny pro cizince a asistentů pedagoga na rok vyčíslili experti náklady až 2,1 miliardy korun.

Krajský úřad zprovoznil v Ústí nad Labem centrum materiální pomoci Ukrajině. Zájemci mohou darovat skládací lůžka, matrace, lůžkoviny. Dary budou k dispozici neziskovým organizacím pro případ nutnosti vybavit nouzová ubytování pro uprchlíky. Po zasedání krajského krizového štábu to řekl ČTK a Českému rozhlasu mluvčí kraje Martin Volf.

Centrum materiální pomoci se otevřelo pod krajským úřadem vedle restaurace Slovanka. „Donést mohou lidé povlečení, matrace, všechny druhy karimatek, spacáky, deky, polštáře,“ uvedl Volf. Přijímají se také mobilní a skládací lůžka včetně nafukovacích. Dary přijímají pracovnice centra každý pracovní den od 07:00 do 17:00.

Na faře evangelického kostela v Pečkách na Kolínsku zatím žije sedm uprchlíků z Ukrajiny. K ženám a dětem, které přišly ze Lvova a Oděsy, mají přibýt další. Na jiných místech v Pečkách s necelými 5000 obyvateli už ubytovali zhruba 120 ukrajinských uprchlíků, převážně v soukromém ubytování. ČTK to sdělila starostka Alena Švejnohová.

„Kapacity města jsme vyčerpali, ještě přebudováváme na ubytování kulturní místnost v našem pečovatelském domě, ale většinu míst nabídli lidé,“ řekla Švejnohová. Mezi běženci převažují děti. V místní základní škole už se jich několik učí a přibydou další.

S velkými obavami se vydaly na cestu čtyři studentky ze Lvova a jedna z Charkova, které po vypuknutí války na Ukrajině přijely studovat na zlínskou Univerzitu Tomáše Bati.

„Moc jsem se bála, nevěděla jsem, co mám čekat, a bála jsem se odjíždět z domova,“ řekla dnes novinářům Anastasia, která na lvovské akademii studovala současné umění, ve Zlíně se zabývá fotografií.

„Lvovská akademie nám nabídla dokončit semestr na nějaké evropské univerzitě, protože nebylo jasné, kdy to vše u nás skončí a jestli bude možné pokračovat ve studiu,“ uvedla Anastasia. Skupina čtyř studentek nebyla první, která ze Lvova odjela, před nimi odešlo asi 50 studentů na různé univerzity. Odjeli například do Polska, na Slovensko, do Litvy, Estonska či Francie. Odjezd byl pro Anastasii náročný. „Rodiče žijí v oblasti Oděsy. Trvali na tom, abych odjela, aby se o mě nemuseli strachovat,“ uvedla Anastasia.

Správa železnic (SŽ) poskytla Národnímu asistenčnímu centru pomoci Ukrajině seznam 29 bytů po celé ČR, kde je možné okamžitě ubytovat ukrajinské uprchlíky. Ve spolupráci s krajskými centry se už minulý víkend podařilo ubytovat 23 lidí, především v Karlových Varech a také v Sezimově Ústí na Táborsku. ČTK to dnes řekl generální ředitel SŽ Jiří Svoboda.

Potravinová banka Vysočina sídlící v Ledči nad Sázavou vydává tento měsíc trojnásobně víc jídla než obvykle. I když měla díky darům z obchodů a různých sbírek větší zásoby potravin a drogerie, už se tenčí. Aktuálně vystačí na týden až deset dní, řekla dnes ČTK vedoucí banky Eva Šilhanová. Dodala, že potřeba jsou hlavně potraviny, nejvíc chybí konzervy všeho druhu, masové i ovocné.

„Těch lidí, kteří potřebují potravinovou pomoc, je opravdu hodně. Jsou to jak lidé, kteří sem přicházejí z Ukrajiny, tak zároveň i lidé, kteří tu žijí a potřebují pomoc vzhledem k tomu, že se všechno zdražuje,“ uvedla Šilhanová. 

Asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky se nejpozději do 14. dubna přestěhuje z Kongresového centra do budovy ve Vysočanech, řekl primátor Hřib.

Ukrajinská průvodkyně Larysa Tkačuková dnes prováděla po Brně sedm krajanek, které utekly před válkou. Turistické a informační centrum (TIC) v Brně se rozhodlo usnadnit uprchlíkům situaci, zdarma se mohou jít podívat po městě, aby si našli orientační body a zároveň se mohli podívat po zajímavých místech, uvedla v tiskové zprávě Hana Novosadová z TIC Brno. Tkačuková provádí po Brně už deset let, obvykle prováděla v ruštině.

„Vycházka trvá dvě hodiny. Cílem je uprchlíky informovat a nabídnout oddech. Nabídka platí po dobu čtyř týdnů a vycházka se uskuteční vždy v úterý a v pátek, buď od 10:00, nebo od 14:00,“ uvedla Novosadová. Pokud bude zájem trvat, mohou se procházky konat i v dalších týdnech.

Solidární příspěvek na ubytování uprchlíků by se měl začít vyplácet po 11. dubnu. Získat by ho mohli lidé, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě nechali příchozí zdarma déle než 16 dní v měsíci. Za osobu by mohli od státu dostat 3000 korun na měsíc, nejvýš ale 9000 korun. V této výši by se podpora vyplácela do konce června. Vláda by podle situace pak částku přehodnotila.

Počítá s tím chystané nařízení, které kabinet zveřejnil na svém webu. Návrh připravilo ministerstvo práce. Jeho šéf Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že ve středu vládě navrhne vyšší maximální částku, a to 12.000 korun.

Z Ukrajiny kvůli válce přišlo do České republiky zatím do 500 uprchlíků romského původu. Většinu z nich tvoří ženy a děti, řekla dnes ČTK Alica Sigmund Heráková, která je členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny.

Podle ní jsou někteří Romové na jižní Moravě, dost jich zamířilo do Karlových Varů a část je v okolí Mladé Boleslavi. Členové rady vlády se zapojili do pomoci uprchlíkům.

Vedení hlavního města připravuje systém pomoci ukrajinským uprchlíkům, kterou v metropoli poskytuje magistrát, městské části a nevládní organizace. Ve strategii bude mimo jiné stanoveno, jakou pomoc a v jakém objemu je třeba zajistit, a řešit bude také financování. Na dotaz ČTK to po pondělním jednání rady odpověděla radní Milena Johnová (Praha Sobě).

Hlavní město ze svého rozpočtu už vyčlenilo na pomoc Ukrajincům 250 milionů korun. Společně s radnicemi pak zajišťuje ubytování a další pomoc. Asistenční centrum pro uprchlíky v Kongresovém centru Praha (KCP) pro metropoli a Středočeský kraj už odbavilo přes 50.000 lidí.

Brněnský student Lukáš Bastl pomáhá spolu s dalšími dobrovolníky dovážet na hranice mezi Slovenskem a Ukrajinou materiální pomoc, zpátky vezou v autech uprchlíky, kteří cestují do bezpečí.

Zatím pomáhali v malé obci Vyšné Nemecké blízko hranic. Je na ní hlavní silniční hraniční přechod mezi oběma zeměmi. „Když člověk jede na hranice a vidí se s těmi lidmi a slyší jejich příběhy, přijde mu surreálné, že tady lidé normálně žijí dál své životy,“ řekl Bastl ČTK.

„Začalo to tak, že můj kamarád se svým starším bráchou se o víkendu po vypuknutí války rozhodli, že chtějí nějak pomoct. Jeli do obce Vyšné Nemecké naslepo, zůstali na víkend, aby se zorientovali a zajistili si potřebné kontakty. Starší brácha kamaráda pak začal vše koordinovat, já jsem se k nim přidal,“ uvedl student Masarykovy univerzity.