ONLINE: Šéf NATO jednal v Kyjevě se Zelenským. Ukrajinský prezident zmínil munici

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval spojence NATO, aby dále podporovali Ukrajinu v ruské „opotřebovací válce“ dodávkami zbraní a zároveň zabránili tomu, aby Rusko považovalo akce NATO za vstup do války. Uvedl: „Nikdo nemůže s jistotou říci, kdy a jak tato válka skončí.“ 

Ruská média píší, že zástupci Kremlu v Doněcké a Luhanské oblasti plánují připojení k Rusku. 

Jejich vůdce Denis Pušilin uvedl, že se bude konat takzvané „referendum“, pokud ruské síly dobijí celé území oblasti. 

Reportérka The Guardian Isobel Koshiwová informovala o tom, že v nejmenovaném suterénním baru v centru Kyjeva si ukrajinští anarchisté vytvořili štáb. Shromažďují tam zásoby, které posílají svým kolegům na frontě, a vítají anarchisty ze zahraničí, kteří přijeli bojovat.

Je neobvyklé, že anarchisté podporují státní struktury, ale tvrdí, že akce proti Rusku je nezbytná pro jejich vlastní přežití. „Bojujeme za ochranu víceméně svobodné společnosti, která na Ukrajině existuje,“ řekl jeden z aktivistů, Dmytro. „Bez ní by nebyl žádný prostor pro aktivismus nebo podzemní hnutí.“

Dodal: „Putinův teror se děje a je nevybíravý. Děje se proti každé části obyvatelstva, ale zejména proti ruskojazyčné části obyvatelstva, kterou sem Putin údajně přišel osvobodit.“ Narážel tím na skutečnost, že válka je nejtěžší na východě a jihu Ukrajiny.

Výcvik ukrajinských vojáků v Německu na samohybných houfnicích PzH 2000 skončí na konci června. Dnes to uvedlo německé ministerstvo obrany. Velitel německých pozemních sil Alfons Mais zároveň odmítl kritiku, že sedm těchto houfnic, které Německo předá ukrajinské armádě, je příliš málo pro vzdorování ruské invazi.

„Obsluhu houfnic školíme na dělostřelecké škole v Idar-Obersteinu a technický personál na technické škole pozemních sil v Cáchách,“ řekl Mais. „Školení probíhá co nejvíce prakticky. Ukázkami, vysvětlením, provedením, vylepšením a pak cvičením,“ uvedl s tím, že Ukrajina poslala na výcvik zkušené dělostřelce.

Polský novinář Piotr Czaban zveřejnil video, které bylo údajně natočeno před několika dny. Je na něm vidět, jak běloruská pohraniční stráž ve vojenských uniformách brutálně bije migranty na polských hranicích.

Vyjednávací pozice ruského prezidenta Vladimira Putina v obchodování s plynem není tak silná, jak Putin předstírá. Uvedl to americký finančník a filantrop maďarského původu George Soros. Evropa má podle něj na Putina solidní páky. V dopise italskému premiérovi Mariu Draghimu Soros napsal, že Putin zcela zjevně Evropu vydírá a hrozí zadržováním dodávek plynu, pokud už to zrovna nedělá.

„Udělal to už před rokem. Plyn umístil do zásobníků, než aby jej posílal do Evropy. Tím vznikl nedostatek, vzrostly ceny a on získal spoustu peněz,“ napsal v pondělí Soros o ruském prezidentovi. Server finanční televize CNBC se snažil ruské činitele ve středu kontaktovat, ti se ale k Sorosovým slovům zatím nevyjádřili.

Lze očekávat, že pomoc Ukrajině se transformuje v příležitosti při poválečné obnově země, řekl premiér Fiala (ODS) na sněmu Hospodářské komory.

Charkovský gubernátor Oleh Synjehubov zveřejnil na Telegramu aktuální informace o svém regionu:

„V noci na dnešek byl při ostřelování v charkovské čtvrti Pjatihatok zraněn 62letý muž. Balaklija byla ostřelována: deset lidí, včetně devítiletého dítěte, bylo zraněno. Dva lidé zemřeli: muži ve věku 64 a 82 let. Z Balaklije byla do Charkova převezena pouze devítiletá dívka, která je ve stabilizovaném vážném stavu. Další pacienti byli hospitalizováni v kupjanské nemocnici. Ruští okupanti stříleli v Žirkoni, vypalovali domy, jedna oběť. Rovněž jedna oběť při ostřelování Čuguivské oblasti. Dnes ráno byla opět ostřelována také obec Zoločiv a Slatine, obec Děrgačiv, jsou tam dva zranění.“

Samozvaný běloruský prezident Alexandr Lukašenko řekl svému ministru obrany, aby vyvodil „poučení a závěry“ z ruské války proti Ukrajině. Týkat se to má vybavení a dalšího rozvoje běloruských jednotek. 

„Zcela upřímně, vojenská operace Ruské federace na Ukrajině nás mnohému naučila,“ uvedl podle Ukrajinské pravdy. 

V Záporoží bude dnes od 10 do 15 hodin otevřený humanitární koridor pro ty, kteří chtějí cestovat do Ruskem kontrolované Kamenskoje.

Podle Kyjevského mezinárodního sociologického institutu mělo před válkou dobrý vztah k Rusům 34 % Ukrajinců, nyní jsou to jen 2 %. Ruská válka vyvolává mezi Ukrajinci především hněv a znechucení, zároveň jsou hrdí na Ukrajinu a její armádu. 

25. května ruští vojáci podle ukrajinské armády ostřelovali 41 osad v Doněcké a Luhanské oblasti. Útoky zničily a poškodily 52 obytných budov a další civilní infrastrukturu, včetně školy, uvádí zpráva. Také zabily 6 lidí a zranily dalších 12.

Na východě Ukrajiny bylo zatím zničeno asi 500 lékáren, řekl první náměstek ministra zdravotnictví Oleksandr Komarida.

Česká republika podporuje moldavské snahy o vstup do Evropské unie, řekl Lipavský. Bude to jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU. Moldavsko očekává odpověď EK na žádost o vstup do EU zhruba v první polovině června, stejně by to mělo být u Ukrajiny a Gruzie, uvedl ministr Popescu.

Denis Pušilin, hlava samozvané separatistické Doněcké lidové republiky, poskytl rozhovor ruské agentuře RIA Novosti. Podle svých slov si nemůže být jistý, že v Azovstalu nikdo nezůstal.

„Ne, to není možné. Mohli se fyzicky skrýt, mohli se někde ztratit. Zatím důkladně prověřujeme každý kout Azovstalu... Nebudu říkat, že tam stoprocentně jsou, nebo že už byli stoprocentně vyčištěni. Až naše jednotky všechno zkontrolují, vyčistí miny, až odklidí všechny sutiny, které tam jsou, tak potom můžeme říct... že tam absolutně nikdo nezůstal.“

Kyjevský starosta Vitalij Kličko na brífinku prohlásil, že Rusko stále doufá v převzetí kontroly nad ukrajinským hlavním městem. Je jasné, že se nejedná o speciální vojenskou operaci, jak tvrdí Rusko, ale o válku, jednu z největších od druhé světové války, řekl.

Není žádným tajemstvím, že prioritou Ruska je obsadit celou zemi a jejich hlavním cílem je stále dobýt hlavní město Ukrajiny, srdce země, sdělil bývalý šampion v těžké váze.

Celý svět podle něj viděl důkazy ze satelitních měst, jako je například Buča. Všichni chápou, že nejde o žádnou speciální operaci. Je to genocida ukrajinského lidu, popsal Kličko s tím, že jsou zabíjeny děti, ženy a staří lidé. A vysvětlil lidské utrpení, říká, že je těžké pochopit, jak mohou lidé během chvíle přijít o domov - nebo náhle ztratit přátele, příbuzné či rodiče.

Z přístavu v ukrajinském Mariupolu, který nyní okupují ruské jednotky, už odplulo pět zahraničních lodí, oznámilo ruské ministerstvo zahraničí bez uvedení podrobností. Ukrajinské přístavy, které Rusové blokují, se ocitly v centru pozornosti kvůli obavám, že problémy s vývozem obilí z Ukrajiny přispějí ke zvýšení cen potravin a prohloubí jejich nedostatek v některých zemích. Tvrzení Moskvy o vyplutí lodí nelze nezávisle ověřit.

„Ruští ženisté v úterý odminovali mariupolský přístav a odborníci ruské Černomořské flotily odstranili z plavební dráhy ukrajinskou pohraniční hlídkovou loď, kterou potopili členové pluku Azov. Díky tomu mohlo pět zahraničních lodí vyplout na moře,“ sdělila na středečním brífinku mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová.

Ukrajinské Ministerstvo obrany spustilo „horkou linku“ pro příbuzné vězňů a pohřešovaných osob.

Ve středu Česko vydalo ukrajinským uprchlíkům 1070 víz, asi o 340 méně než před týdnem. Od začátku ruské invaze dočasnou ochranu získalo 355 700 lidí.

Ruská sopranistka Anna Nětrebková, která musela po ruské invazi na Ukrajinu rušit koncerty, se s ovacemi vrátila na velká evropská pódia. Ve středu zpívala v Pařížské filharmonii skladby Sergeje Rachmaninova, Petra Iljiče Čajkovského a Claudea Debussyho a publikum jí poté aplaudovalo ve stoje, napsala agentura AFP.

Operní pěvkyně podle zástupců filharmonie dostatečně důrazně odsoudila válku na Ukrajině, naproti tomu newyorská Metropolitní opera na zákazu jejího vystupování dál trvá. Nětrebková byla jedním z prvních velkých jmen na kulturní scéně, jehož se dotkl bojkot Západu po ruském vpádu na Ukrajinu.

Operní hvězda, která trvale žije v Rakousku, tehdy o invazi mluvila jen opatrně a řekla, že nehodlá veřejně vyjadřovat své politické názory a hanět svou vlast. Koncem března pak ale válku odsoudila a použila slovo "válka", nikoli "speciální vojenské operace", což je označení, na kterém trvá Rusko. Nezmínila se však o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Ruská centrální banka dnes na mimořádném zasedání svého měnového výboru snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 11 procent. Inflační tlaky se podle měnového výboru banky díky posílení rublu zmírňují a podobně klesají inflační očekávání domácností a podniků, oznámila banka. Ekonomiku navíc čeká pokles.

Centrální banka na konci února, jen několik dní po invazi ruských vojsk na Ukrajinu, úrok více než zdvojnásobila na 20 procent. V dubnu ale dvakrát úroky snížila, vždy o tři procentní body.

V ulicích okupovaného Mariupolu Rusové rozestavěli 12 velkých televizních obrazovek, aby mohli vysílat ruskou propagandu. 

Poradce  ukrajinského ministra vnitra Vadym Denysenko uvedl, že v současné době nedochází ke koncentraci ruských jednotek na hranici mezi Ukrajinou a Běloruskem, ale hrozba útoku do budoucna přetrvává. Nemůže tvrdit, že z běloruského území nedojde k dalšímu útoku na Černihiv ani že Rusové opět nezaútočí na Kyjev. 

Příliv lidí na Ukrajinu přes západní hranici dosáhl od začátku války rekordních čísel. Počet příchozích do země vzrostl 25. května na 40 000, zatímco o den dříve jich bylo 37 000.

„Pokračuje trend zvyšování počtu osob vracejících se na Ukrajinu,“ uvádí Státní celní služba.

Ukrajinské ozbrojené síly tvrdí, že od začátku války bylo zabito 29 600 ruských vojáků.

Ve svých nejnovějších údajích, které nebyly ověřeny a lišily se od jiných odhadů, armáda rovněž tvrdí, že bylo zničeno 1 315 tanků a 206 letadel.