ONLINE: Ruský útok poničil hotel v Mykolajivu. A drony mířily i na Kyjev

Exministr Svoboda vystoupí v pořadu Epicentrum a promluví o mírovém jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Věří v dohodu? Vysíláme od 15:00, více zde.

Dva Rusové z Petrohradu, kteří byli povoláni k povinné službě v armádě a následně odesláni do bojů na Ukrajině, se vrátili do vlasti, oznámila dnes agentura Interfax s odvoláním na petrohradskou ombudsmanku Světlanu Agapitovovou. Rozkaz prezidenta Vladimira Putina neposílat odvedence do „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, což je oficiální kremelský termín pro současnou válku, vojenské úřady obvykle obcházejí tím, že vojáky donutí podepsat profesionální kontrakty.

Ombudsmanka uvedla, že od začátku války dostala sedm stížností od příbuzných vojáků - šest od matek a jednu od manželky - „kvůli nedobrovolnému uzavření kontraktů o službě v armádě a o předpokládaném přemístění vojáků-odvedenců na Ukrajinu“.

Pohled na zdevastovaný Mariupol: Kanál Nexta přinesl záběry z dronu.

Dánský obchodní nábytkový řetězec Jysk oznámil, že v Rusku končí.

Evropská unie, Británie a Spojené státy kvůli útoku Ruska na Ukrajinu uvalily sankce na mnohé představitele ruských elit, z 20 nejbohatších Rusů ovšem polovina v tuto chvíli žádným postihům západních mocností nečelí. Upozorňuje na to dnes agentura Bloomberg, která analyzovala mezinárodní mozaiku trestních opatření. Mimo jiné uvádí, že z pětice nejbohatších ruských miliardářů je terčem sankcí jen jeden.

Všech deset zasažených členů nejbohatší dvacítky se dostalo na sankční seznam Británie. EU uvalila sankce na devět z nich a USA pouze na čtyři, píše Bloomberg. Na všech třech sankčních seznamech jsou údajně tři jména: Ališer Usmanov, který má podíly v těžařském a ocelářském gigantu Metalloinvest či čínské firmě Xiaomi, dále Gennadij Timčenko podnikající zejména v energetickém sektoru a Sulejman Kerimov, jehož rodina kontroluje těžařskou firmu Poljus.

Ruské střely zasáhly budovu Červeného kříže v Mariupolu, oznámila ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová na svých sociálních sítích. „Nepřátelé pálili na budovu s označením červeného kříže na bílém pozadí, symbol, který jasně odkazuje na to, že v budově jsou zranění či humanitární zásoby,“ dodala. Denisovová však nespecifikovala, kdy k útoku došlo, nepřidala ani údaje o zraněných nebo obětech.

Připomněla, že k ostřelování vozů a budov označených červeným křížem se v minulosti dopustili jen Hitlerovi vojáci.

Vláda schválila na začlenění ukrajinských žáků do škol a adaptační skupiny do srpna zvýšení rozpočtu MŠMT o 5,2 miliardy korun, řekl ministr Gazdík.

Senátní výbor pro obranu a bezpečnost nepodpořil ani nezamítl návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit na základě vládní výjimky po boku Ukrajinců do bojů s ruskými agresory. Po jednání výboru to dnes oznámil jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý). Senát o osudu této novely branného zákona, kterou nedoporučila ani jeho ústavní komise, rozhodne příští týden.

V Kazachstánu dnes ve 13:28 SELČ přistála ruská vesmírná loď Sojuz, která se o několik hodin dříve odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). V návratové kabině se na Zemi dostali ruští kosmonauti Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov a americký astronaut Mark Vande Hei. Společný návrat nenarušily chladné vztahy mezi Moskvou a Washingtonem kvůli ruské invazi na Ukrajinu, poznamenala agentura Reuters.

Senát pravděpodobně schválí vystoupení Česka ze dvou postsovětských mezinárodních bank, jimiž jsou Mezinárodní investiční banka (MIB) a Mezinárodní banka hospodářské spolupráce (MBHS). Horní parlamentní komoře to dnes jednomyslně doporučil její bezpečnostní výbor, uvedl jeho předseda Pavel Fischer (nezávislý). Připomněl, že ukončení členství v obou institucích doporučoval Senát už před třemi lety tehdejší vládě Andreje Babiše (ANO).

„Z hlediska bezpečnosti jsme z těchto institucí měli odejít už velmi dávno,“ řekl Fischer. Obě banky označil za pozůstatky bývalé Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která organizovala vzájemný obchod mezi státy sovětského bloku a měla být protipólem někdejšímu Evropskému hospodářskému společenství, nynější Evropské unii. Rusko podle Fischera prostřednictvím bank prosazuje politické a hospodářské zájmy v členských zemích.

„Od ruského útoku na Ukrajinu opět výrazně stouply ceny zemního plynu a produktů z minerálních olejů, což má značný dopad na míru inflace,“ uvedl německý statistický úřad Destatis. Poznamenal, že podobné inflaci čelilo Německo v roce 1981 v souvislosti s krizí v Perském zálivu. Podle statistiků inflaci popohání i problémy v dodavatelských řetězcích vyvolané pandemií nemoci covid-19.

Mesto Irpiň je od počátku ruské invaze jedním z cílů ostřelování, takhle z města utíkali civilisté při poslední vlně útoků.

Čeští umělci se spojili s ukrajinskými tvůrci a iniciovali edici protiválečných plakátů. Výtěžek z prodeje grafických listů chtějí poslat na veřejný účet SOS Ukrajina zřízený organizací Člověk v tísni. Do projektu Make Art Not War, jehož cílem je podpora Ukrajiny, se vedle umělců z obou zemí zapojili i další zahraniční autoři. ČTK dnes o tom za organizátory informoval Vojtěch Fiala.

„Pro médium plakátu jsme se rozhodli proto, že byl historicky nositelem nejen reklamních, ale zejména také politických sdělení. Během válek dokonce sloužil k vyjádření odporu vůči nepříteli. Plakáty umožňují umělcům flexibilně reagovat na aktuální dění a svým vizuálním jazykem sdělit světu svůj postoj,“ uvedl Jan Dvořák, ředitel organizace Sport in Art, pod jejíž záštitou charitativní projekt vzniká.

Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) vypověděla s okamžitou platností smlouvy univerzitám z Ruska a Běloruska. Dosud spolupracovala s 25 univerzitami z těchto zemí. Je třeba vyslat jasný signál vedoucím představitelům ruských i běloruských univerzit i jejich vládám, že nesouhlasíme s agresí na Ukrajině, řekl dnes ČTK a Českému rozhlasu rektor UTB Vladimír Sedlařík.

Rektor však zdůraznil, že univerzita neuznává princip kolektivní viny a postará se o studenty z těchto zemí, kteří na UTB studují. Ocenil také, že se aktivně zapojují do pomoci ukrajinským uprchlíkům, pracují například v krajském asistenčním centru. „Snažíme se jim pomoci, sami se ocitli ve velmi složité situaci,“ uvedl rektor.

Francouzský prezident Macron včera jednal s Putinem o Mariupolu, zdevastovaném přístavu, který Rusové ostřelují od začátku invaze. Putin podle Kremlu řekl Macronovi, že bombardování obleženého Mariupolu skončí, až se ukrajinské jednotky vzdají.

Počet zemřelých po včerejších útoku na Mykolajiv vzrostl na 15 obětí, včera se mluvilo o 12 mrtvých a dalších 33 zraněných. Devítipodlažní sídlo regionální správy v černomořském přístavu zasáhla raketa.

Vědci by neměli zveřejňovat ve veřejném prostoru urážlivé komentáře o režimu v zemi, okomentoval prezident Ruské akademie věd (RAN) Alexandr Sergejev výnos prezidenta Vladimira Putina o vyloučení čtyř renomovaných vědců z vědecké rady při bezpečnostní radě hlavy státu. Uvedla to dnes agentura TASS. Všichni vyloučení se na začátku března podepsali pod prohlášení, upozorňující na rizika a důsledky ruské invaze na Ukrajinu.

Putin z řad svých poradců vyloučil ředitele Ústavu Evropy Alexeje Gromyka, ředitele střediska euroatlantické bezpečnosti diplomatické akademie MGIMO Alexandra Nikitina, hlavního vědeckého pracovníka Ústavu USA a Kanady RAN Alexandra Panova a vědeckého ředitele tohoto ústavu Sergeje Rogova.

Bývalý americký velvyslanec v Rusku Michael McFaul naznačil, že Putin nemusí mít situaci zcela pod kontrolou, což je úplný pak toho, co prezentuje světu. „Putin nestahuje vojáky z Kyjeva, Ukrajinci je odrážejí. To je rozdíl,“ napsal McFaul na svém twitteru.

Pravidelná zkouška sirén, která se v ČR koná vždy v poledne první středu v měsíci, se po březnu neuskuteční ani v dubnu. Důvodem jsou pokračující boje na Ukrajině. Zněním sirén hasiči nechtějí vyvolat mezi lidmi i s ohledem na ukrajinské uprchlíky, kteří jsou v Česku, případnou paniku. Zkouška sirén tak bude ve středu 6. dubna opět zrušena, uvedli dnes hasiči na twitteru.

Příspěvková organizace pražského magistrátu Správa služeb hlavního města Prahy (SSHMP) má nový sklad za 74,4 milionu korun, který nyní používá k uskladnění potravinové pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. Po skončení uprchlické krize bude sloužit zejména ke skladování zásob pro protipovodňovou ochranu. Novinářům to dnes řekli zástupci SSHMP a města.

SSHMP dosud jako sklad využívala nedaleké bývalé garáže, kde jsou nyní stále uloženy zásoby, které se v budoucnu přesunou do nové budovy se 750 metry čtverečních skladové plochy. Ta zatím slouží jako centrální sklad pro rozvoz potravin do asistenčního centra pro uprchlíky v Kongresovém centru, ubytovacích zařízení a na další místa. „Máme tady možná několik stovek tun potravin,“ řekl dnes ředitel SSHMP Tomáš Stařecký. Jeho provozní náměstek Libor Kousal dodal, že denně se ze skladu v areálu správy služeb na Kundratce rozveze až deset tun pomoci.

Šéf ukrajinských vyjednavačů Davyd Arachamija dnes v rozhovoru s deníkem RBK-Ukrajina zopakoval podmínku, že jakákoliv dohoda mezi Moskvou a Kyjevem nebude možná, dokud Rusko neopustí veškeré území Ukrajiny, které zabralo po 23. únoru letošního roku. „Hovořili jsme o tom od prvního setkání. Nemůže dělat polovičatá rozhodnutí,“ dodal Arachamija, podle kterého po opuštění ukrajinského území ruskými vojsky o dohodě rozhodnou i Ukrajinci v referendu.

Stoleté výročí založení ukrajinského divadla Berezil, které sídlí v Charkově a je dnes poničeno ruským bombardováním, připomíná pražské Divadlo na Vinohradech. V roce 1922 založil 31. března soubor Berezil avantgardní režisér Les Kurbas, pokračovatelem Berezilu je Ukrajinské akademické divadlo T. Ševčenka v Charkově. „Ke stému výročí se chystaly velké oslavy. Dnes je budova divadla poškozena bombardováním Charkova ruskými okupačními vojsky a jeho soubor rozptýlen po celé Ukrajině a Evropě,“ sdělila dnes ČTK mluvčí vinohradské scény Zuzana Paulusová.

„Upozornil nás na to v Divadle na Vinohradech člen charkovského souboru herec Roman Zhyrov, který společně s kyjevským hercem Stanislavem Moskvinem bude od 1. dubna učit ve spolupráci DAMU a Divadla na Vinohradech studenty herectví, uprchlíky z Kyjeva, Lvova a Charkova,“ uvedla Paulusová.

Válka na Ukrajině a opětovné šíření koronaviru v Číně zasáhnou světový obchod více, než se dosud čekalo. Podle studie pojišťovací společnosti Allianz Trade, která je světovým lídrem v pojištění pohledávek, se aktuální situace promítne jak do snížení objemu, tak do zvýšení cen. Podle firmy šok důvěry a poptávky by mohl ve vývozu do EU a Ruska znamenat ztrátu až 480 miliard dolarů. Vzhledem ke své exportní povaze podle ní nezůstane stranou ani česká ekonomika, neboť firmy v regionu střední a východní Evropy budou patřit k nejzasaženějším.

Bývalý ruský ministr zahraničí Andrej Kozyrev uvedl, že Rusko možná jen hraje o čas, než „zaútočí tak tvrdě, jak jen může“. Kozyrev nabídl svou vlastní analýzu toho, proč Rusko uvedlo, že omezí boje u Kyjeva a Černihivu. „Dobrou zprávou z vyjednávání v Istanbulu není to, že Putin si najednou hraje na hodného, ale to, že hrdinská ukrajinská rezistence ho žene do diplomatické přetvářky,“ napsal Kozyrev na twitteru.

Kozyrev je prominentním kritikem Kremlu, jako ministr zahraničí sloužil v letech 1990 až 1996. Podle něj by stažení vojsk mohlo být jen manévrem, který Rusku získá čas, kdy se budou moc přeorganizovat a pak tvrdě zaútočit. „Putinův režim rozumí jen jazyku moci a ničemu jinému,“ řekl s tím, že se nyní Putin uchýlil k diplomatickým a konvenčně vojenským manévrům.

Rusko nebude požadovat, aby odběratelé od dubna platili za zemní plyn v rublech. Z technologického hlediska půjde o delší proces, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.