ONLINE: Šéf NATO jednal v Kyjevě se Zelenským. Ukrajinský prezident zmínil munici

Bílý dům v tichosti sestavil tým amerických bezpečnostních činitelů, který má načrtnout scénáře, jak by Spojené státy a jejich spojenci měli reagovat, pokud by ruský prezident Vladimir Putin - frustrovaný nedostatečným pokrokem na Ukrajině nebo odhodlaný varovat západní země před zasahováním do války - použil své zásoby chemických, biologických nebo jaderných zbraní. Napsal to americký list The New York Times (NYT).

Skupina známá jako Tiger Team se také zabývá tím, jak reagovat, pokud Putin na území NATO zaútočí na konvoje přivážející zbraně a pomoc na Ukrajinu, píše NYT s odkazem na nejmenované činitele, kteří jsou do procesu zapojeni. Podle informací NYT se zmíněný tým, který se schází v utajení třikrát týdně, zabývá také otázkou, jak reagovat, pokud by Rusko válku rozšířilo do sousedních zemí, včetně Moldavska a Gruzie, a jak připravit evropské státy na masivní uprchlickou vlnu.

Summit lídrů EU v Bruselu přes videospojení oslovil ukrajinský prezident Zelenskyj. Prezidenti a premiéři mluví o dalších sankcích i pomoci Ukrajině.

USA a EU budou spolupracovat na snížení evropské závislosti na ruských energiích, shodli se Biden a šéfka EK. Slíbili humanitární pomoc Ukrajině.

Ukrajinští poslanci dnes přijali novelu trestního zákona zavádějící trestní odpovědnost za nepovolené fotografování a natáčení přesunů ukrajinských ozbrojených sil a zahraniční vojenské pomoci během válečného stavu. Uvedl to na svém webu list Ukrajinska pravda.

Za šíření informací o přepravě mezinárodní vojenské pomoci Ukrajině - pokud takovou informaci nezveřejnil ukrajinský generální štáb či nevydal písemné povolení k jejímu zveřejnění - hrozí nově až pět let vězení. Ukrajina už měsíc čelí ruské vojenské agresi, cílem útoků už se stala i místa na západě země, přes která zřejmě proudí západní vojenská a další pomoc.

Za šíření informací o vojenských přesunech či postavení ozbrojených sil hrozí až osmiletý pobyt za mřížemi. A až 12 let v případě, že se uvedeného jednání dopustí skupina osob po předchozí domluvě či s cílem předat tyto informace cizímu státu dopouštějícímu se agrese proti Ukrajině.

Lídři zemí Evropské unie jednají dnes večer v Bruselu s prezidentem USA Joem Bidenem o důsledcích ruské agrese na Ukrajinu. Pak je už bez amerického hosta čeká na mimořádném summitu evropského bloku debata o dalších protiruských sankcích, energetice, stále do značné míry závislé na ruských surovinách, nebo posílení společné obranné politiky.

Organizátoři summitu očekávají, že jednání prezidentů a premiérů zemí sedmadvacítky s Bidenem potrvá asi hodinu a půl. Už bez šéfa Bílého domu budou mluvit o plánech na snížení závislosti EU na ruských energetických surovinách nebo o pomoci Ukrajině nyní i po skončení ruské agrese. Evropská unie se chce podílet na obnově demokratické Ukrajiny, která opakovaně dává najevo zájem o vstup do unie, a plánuje založit fond solidarity s touto zemí.

Americký prezident Joe Biden se dnes večer připojil k jednání šéfů států a vlád zemí Evropské unie. Dnešní vrcholná schůzka bloku je věnovaná už měsíc trvající ruské invazi na Ukrajinu, reakci unie a také bezpečnostním a ekonomickým dopadům posledního vývoje na sedmadvacítku.

Biden se od dnešního dopoledne v Bruselu zúčastnil summitu NATO a jednání skupiny vyspělých zemí G7. Po těchto jednáních zdůraznil význam pokračujícího jednotného postupu západních zemí v reakci na ruskou agresi vůči Ukrajině.

Pražský magistrát poskytne radnicím na pomoc ukrajinským uprchlíkům 106 milionů Kč. Peníze dostanou za každého uprchlíka a lůžko v nouzovém ubytování.

Moskva obvinila NATO, že hledá jakékoliv argumenty k posilování svého východního křídla a že podpora kyjevského režimu má prodloužit boje.

Nejdůležitější je, aby Západ zůstal jednotný v postupu proti ruské invazi na Ukrajinu, uvedl po jednání Severoatlantické aliance a skupiny zemí G7 v Bruselu americký prezident Joe Biden. Zdůraznil také, že pokud Rusko při invazi na Ukrajinu použije chemické zbraně, Spojené státy na takový krok odpoví. „Kdyby je použilo, odpověděli bychom. Povaha reakce by závisela na povaze použití,“ řekl Biden.

Rusko by podle jeho názoru mělo být vyloučeno ze skupiny zemí G20. Pokud s tím ale nebudou souhlasit ostatní členské státy, měla by mít naopak Ukrajina možnost zúčastnit se vrcholného setkání této skupiny, které je plánované na listopad na Bali. Biden s novináři hovořil v bruselské centrále NATO krátce před svým odjezdem na večerní summit Evropské unie.

V městě Černigov zemřelo téměř 200 civilistů „Černigov je neustále pod palbou. Lidé umírají. Pokud jsem před 2-3 dny mluvil o ‚černigovské stovce‘, nyní mohu s jistotou říci, že se blížíme 200 mrtvým civilistům,“ uvedl Vjačeslav Chaus. 

Ukrajina zrcadlově odpověděla Bělorusku na vyhoštění ukrajinských diplomatů, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na prohlášení mluvčího ukrajinské diplomacie. Na běloruském velvyslanectví v Kyjevě tak zůstane jen pět lidí.

„Ministerstvo zahraničí dnes předalo běloruskému ministerstvu zahraničí oficiální nótu o rozhodnutí ukrajinské strany snížit počet pracovníků běloruského velvyslanectví na Ukrajině na nejvýše pět lidí. Diplomatické akreditace ostatních pracovníků velvyslanectví se ruší a jejich pobyt - jakož i členů jejich rodin - na ukrajinském území se označuje za nežádoucí,“ uvedl mluvčí Oleh Nikolenko. Ukrajinské ministerstvo podle deníku také uzavřelo honorární konzulát Běloruska ve Lvovu.

Lidé ze Lvova se před ruskými bombami ukrývají v jedné z tamních tělocvičen.

Ukrajinští uprchlíci v polské Přemyšli.

Takhle dopadla ukrajinská vesnice Rakivščyna nedaleko Žytomyru po ruském útoku.

Záběry z okupovaného Berďansk, kde se podařilo zničit ruskou loď Orsk.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes jednal v Moskvě s předsedou Mezinárodního červeného kříže Peterem Maurerem, který Lavrova upozornil na potřebu chránit na Ukrajině civilisty, uvádí AFP.

„NATO však ještě neukázalo, že aliance je schopná zachraňovat lidi, neukázala, že je skutečně to nejmocnější obranné uskupení na světě. Svět čeká a Ukrajina nedočkavě čeká na skutečnou akci,“ zdůraznil Zelenskyj.

Jedním z posledních novinových článků Madeleine  Albrightové (†84) byl sloupek v listu The New York Times, který vyšel den před útokem Ruska na Ukrajinu. Bývalá šéfka diplomacie v něm píše, že pokud ruský prezident Vladimir Putin nařídí invazi na Ukrajinu, což o den později udělal, bude se jednat o historickou chybu, která zanechá Rusko „diplomaticky izolované, ekonomicky zmrzačené a strategicky zranitelné tváří v tvář silnější a více sjednocené západní alianci“.

Albrightová ve sloupku rovněž vzpomíná na rok 2000, kdy se jako první z čelných činitelek USA setkala s Putinem. „Cestou domů jsem si poznamenala svoje dojmy: Putin je malý a bledý, tak chladný, že se skoro podobá plazu.“ „Jeden se musí zamyslet, jakou brož by si dnes vzala, pokud by se dožila dalšího setkání s ním?“ napsal týdeník The Economist.

Městský úřad Mariupol tvrdí, že tisíce místní obyvatel jsou násilně deportovány do Ruska. Mělo by se týkat hlavně z Levobřežní čtvrti, úřad dodal, že do Ruska bylo odvlečeno již 15 tisíc rezidentů.

Pohled do Bruselu, kde jedná NATO.

Těsně před jednání se lídři NATO nechali zvěčnit na povinné „rodinné“ fotografii.

Do Bruselu dorazili také kanadský premiér Justin Trudeau, prezidenti Turecka a Francie Recep Erdogan a Emmanuel Macron.

Britský premiér Boris Johnson dorazil do Bruselu na jednání NATO a skupiny G7, dnes mimo jiné přirovnal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke svému velkému hrdinovi a vzoru Winstonu Churchillovi.

„Putinovo jednání je přes čáru,“ řekl britský premiér Johnson před odletem do Bruselu na jednání NATO a G7, západní společnost podle něj musí zvýšit tlak na Rusko.

Láska a válka. Během jediného měsíce, bylo uzavřeno 15 500 sňatků, hlásí Ukrajina. O některých z nich již Blesk dříve informoval.