ONLINE: Biden pozval Zelenského, Lavrov útočí: Američané dostali Ukrajinu do hluboké jámy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj od pondělí navštíví Spojené státy, v úterý se na pozvání Bílého domu setká s prezidentem Joem Bidenem a pozván je i do Senátu. Návštěva se koná ve chvíli, kdy Bidenova administrativa vyvíjí tlak na Kongres, aby Ukrajině poskytl další miliardy dolarů na pomoc ve válce proti Rusku, uvedla agentura AP.

Cílem návštěvy je zdůraznit podporu Spojených států Ukrajině, oznámil Bílý dům. Součástí návštěvy je „řada schůzek a jednání“, přičemž klíčovými tématy bude obranná spolupráce mezi Ukrajinou a Spojenými státy, „zejména skrze společné projekty na výrobu zbraní a systémů protivzdušné obrany i koordinace mezi oběma zeměmi v následujícím roce,“ uvedla Zelenského kancelář.

K zajímavému setkání došlo v Argentině, kam dorazil za novým prezidentem Mileiem i maďarský premiér Viktor Orbán, blokující další unijní pomoc Ukrajině. Orbán se totiž v Buenos Aires tváří v tvář setkal právě s dalším z hostů – ukrajinským prezidentem Zelenským.

Argentinský prezident Javier Milei dnes složil přísahu, pogratulovat mu dorazil i Volodymyr Zelenskyj.

Unie autodopravců Slovenska (UNAS) bude od pondělního odpoledne blokovat kamionovou dopravu z Ukrajiny na Slovensko na hraničním přechodu Vyšné Nemecké/Užhorod, který je jediným silničním spojením pro kamiony mezi oběma zeměmi.

UNAS, která tak obnoví dřívější protest na hranicích kvůli levné ukrajinské konkurenci, o tom dnes informovala ČTK. Ze stejných důvodů už v listopadu začali protestovat na polsko-ukrajinské hranici polští dopravci, vlastní akci na hranici s Ukrajinou svolali na pondělí maďarští autodopravci.

Rusko se podle ministra zahraničí Lavrova kvůli válce na Ukrajině stalo silnější, stejně jako se stalo silnější porážkou Hitlera a Napoleona. Západ nyní podle něj vede proti Rusku hybridní válku, ale 500 let trvající nadvláda Západu nad světem se podle něj nyní blíží ke konci.

Pokud mají začít rozhovory o řešení situace na Ukrajině, musel by Kyjev nejprve změnit svůj prezidentský dekret, který zakazuje jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle tiskových agentur to dnes řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dodal, že Západ se snaží přes konflikt na Ukrajině Rusko vyčerpat a že proti němu vede hybridní válku.

„Je na Ukrajincích, aby si uvědomili, v jak hluboké jsou jámě, do které je dostali Američané,“ řekl Lavrov o válce na Ukrajině. Dodal, že Západ ignoroval vše, co se dělo na Ukrajině před únorem 2022.

Na otázku, jaká je pravděpodobnost, že se podaří dosáhnout příměří nebo míru pomocí diplomatických jednání, Lavrov odpověděl, že na to je potřeba se zeptat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten před rokem a půl podepsal dekret, který zakazuje jakákoliv jednání s Putinem.

Srbsko a Bulharsko dokončily propojovací plynovod, jehož cílem je pomocí diverzifikací dodávek snížit závislost na ruském plynu, informují média. Plynovod se táhne v délce 170 kilometrů ze srbského města Niš na předměstí bulharské metropole Sofie. Jeho roční kapacita činí 1,8 miliardy metrů krychlových, což by mohlo v Srbsku pokrýt až 60 procent spotřeby.

„Dnes měníme energetickou mapu Evropy,“ konstatoval bulharský prezident Radev. „Propojení je významné pro celý region. Válka na Ukrajině nás přiměla přemýšlet o dobrých sousedských vztazích a podpoře,“ citovala jej agentura Reuters. „Tímto propojením si kromě ruského plynu zajišťujeme také alternativní dodávky této suroviny,“ uvedla srbská ministryně energetiky Dubravka Djedovićová Handanovićová.

Na 120 ruských lékařů se v otevřeném dopise obrátilo na prezidenta Vladimira Putina se žádostí, aby se vězněnému kritikovi ruské invaze na Ukrajinu Alexeji Gorinovovi dostalo zdravotnické pomoci. Připomínají, že její odpírání je v rozporu s ruskou ústavou.

Komunální politik Gorinov byl v Rusku prvním člověkem, kterého soud poslal do vězení za „šíření falešných informací o ruské armádě“. Tento moskevský zastupitel v jedné ze čtvrtí metropole loni na jaře odsoudil ruský útok na Ukrajinu a označil jej za válku, zatímco Moskva o něm oficiálně hovoří jako o speciální vojenské operaci. Hovořil také o smrti ukrajinských dětí a žádal, aby zastupitelé drželi minutu ticha za „oběti vojenské agrese na Ukrajině“.

Soud Gorinova potrestal sedmi lety v trestanecké kolonii. Trest si odpykává ve Vladimirské oblasti. Agentura DPA uvedla, že úřady proti němu vedou další řízení kvůli „ospravedlňování terorismu“, protože s dalšími odsouzenými mluvil o válce na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Zelenskyj se vydal do Argentiny na inauguraci nového prezidenta Javiera Mileie. Mezizastávku si udělal na Kapverdách, kde se sešel s tamním ministrem obrany.

Američtí analytici z ISW poukazují na to, že Rusové se snaží získat iniciativu navzdory nepříznivým povětrnostním podmínkám, čímž se potvrzují předpoklady, že špatné počasí, tedy bláto, silný vítr, sníh a mráz, boje na frontě možná zpomalí, ale nezastaví.

Skutečnost, že ruská armáda zvolila tento postup už od začátku nebo od poloviny listopadu, kdy jsou klimatické podmínky za celý rok nejnáročnější, může ukazovat, že je pod tlakem, aby převzala a udržela iniciativu v období před volbami. Podle ISW není ovšem jasné, zda současné ruské ofenzivní operace vytvoří podmínky k tomu, aby si Rusové připsali nějaké významné zisky.

„Náročné počasí patrně zpomalilo tempo postupu Ruska na celé frontové linii, zvýšilo Rusku ztráty a ještě více narušilo morálku ruských vojáků,“ píše ISW.

Ruská armáda se v době nejnáročnějšího počasí snaží podnikat ofenzivní operace v několika oblastech fronty na Ukrajině s cílem převzít a udržet iniciativu před prezidentskými volbami, které jsou plánovány na březen příštího roku. V posledním hodnocení stavu ruské invaze na Ukrajinu to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).

Podle ISW se ruské síly v současnosti pokoušejí provádět ofenzivní operace na většině fronty na Ukrajině, zejména podél hranice mezi Charkovskou a Luhanskou oblastí, u Bachmutu a v okolí Avdijivky.

Ukrajinské velení připouští, že nepříteli se v těchto místech podařilo převzít bojovou iniciativu. Rusové také podnikají pozemní útoky na západě Záporožské oblasti. Ukrajinské jednotky udržují iniciativu v klíčových oblastech na jihu Ukrajinu, což dokládají jejich protiútoky na západě Záporožské oblasti, ale i to, že jsou přítomny na východním břehu Dněpru v Chersonské oblasti.

Maďarští autodopravci budou v pondělí demonstrovat na hranici s Ukrajinou proti konkurenci ze sousední země. V sobotu to oznámil jejich svaz MKFE. Už více než měsíc jsou zablokované klíčové přechody mezi Polskem a Ukrajinou.

Členové MKFE budou v pondělí protestovat na hraničním přechodu Záhony-Čop proti tomu, že Evropská unie pro ukrajinské autodopravce po začátku ruské invaze na Ukrajinu zrušila systém povolení, který platil dříve. Chtěla tak usnadnit dodávky pomoci do napadené země.

„Kvůli ukrajinským řidičům kamionů je několik stovek maďarských podnikatelů na pokraji bankrotu,“ řekl agentuře MTI zástupce MKFE Tivadar Árvay. Dodal, že evropské předpisy se na řidiče ze zemí mimo EU nevztahují, přičemž tito řidiči pracují za mnohem méně peněz, a ničí tak představitele logistického sektoru z členských zemí sedmadvacítky. Navrhl proto, aby Evropská komise (EK) systém povolování pro ukrajinské autodopravce obnovila, protože se podle něj ukazuje, že do Evropské unie jezdí z jiných důvodů, než jaký byl původní účel.

Úřady v Chersonské a Charkovské oblasti hlásily v sobotu po ruském ostřelování tři mrtvé. „V důsledku ruských teroristických útoků zemřeli a byli zraněni civilisté. Zničeny a poškozeny byly obytné domy a další občanská infrastruktura,“ cituje web ukrajinského listu armádní sdělení. Letecké údery podle něj mířily na místa v Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti.

Při ostřelování Chersonu byla zraněna jedna žena, uvedl šéf vojenské správy města Roman Mročko. Je nyní v nemocnici ve středně těžkém stavu. Ostřelování města hlásí i další ukrajinské zdroje, píše BBC.

Dvě ženy ve věku 67 a 71 let zahynuly při ostřelování Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, uvedl tamní gubernátor Oleh Syněhubov. Zraněný byl také 33letý muž a ruské dělostřelectvo poškodilo v této obci, která leží takřka na frontové linii, soukromý dům, garáž a plot. Ruská armáda se v oblasti, kterou loni osvobodila ukrajinská armáda, patrně snaží postoupit, píše BBC.

Z Kyjeva dnes zmizel další sovětský pomník. Pracovníci městských služeb odstranili pomník Mykoly Schorse, sovětského polního velitele.

Ukrajinský plavec Mychajlo Romančuk odsoudil rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru (MOV) povolit neutrálním ruským a běloruským sportovcům účast na olympijských hrách 2024 v Paříži. Novinářům na mistrovství Evropy v krátkém bazénu řekl, že je to „velká, velká škoda pro sportovní svět". Bojkot olympijských her ale navzdory tomu nezvažuje.

„Rusové útočí na ukrajinská města, ukrajinské civilisty, ukrajinské sportovce a ukrajinská sportoviště a teď jim dovolíme účastnit se soutěží. To není normální," uvedl Romančuk, který na OH v Tokiu získal stříbro na patnáctistovce a bronz na osmistovce. Připomněl oběti ruské agrese, která trvá od února 2022. „Více než 400 sportovců v této válce zahynulo. A teď je bereme na olympiádu? Když nedodržujete pravidla, když nedodržujete světový mír, tak jak můžete být připuštěn do závodů?" láteřil.

Ukrajina dnes tvrdě odsoudila ruské plány na uspořádání prezidentských voleb na okupovaných ukrajinských územích a jakékoliv budoucí hlasování označila za neplatné, informovala agentura Reuters. Ruská horní komora parlamentu tento týden odhlasovala, že se volby v Rusku včetně zabraných ukrajinských území uskuteční v březnu příštího roku, přičemž se očekává, že se prezidentem potřetí v řadě stane současná hlava státu Vladimir Putin.

„Vyzýváme mezinárodní společenství, aby důrazně odsoudilo ruský záměr pořádat prezidentské volby na okupovaných ukrajinských územích a zavedlo sankce vůči zapojeným organizacím," uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí. Varovalo také země, aby k těmto „pseudovolbám" nevysílaly své pozorovatele. Ti by podle ukrajinské diplomacie následně čelili trestní zodpovědnosti.

Ostřelování hlásí podle ruskojazyčného serveru BBC ukrajinské úřady z Chersonské oblasti a na jihu Ukrajiny a tamní oblastní metropole. Jeden člověk zahynul při explozi výbušniny shozené z dronu v Beryslavi, městě na břehu Dněpru nedaleko obcí Kachovka a Nová Kachovka, uvedl na telegramu šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Prokudin. Další člověk byl podle něj při stejném incidentu zraněn.

Při ostřelování Chersonu byla dnes zraněna jedna žena, uvedl šéf vojenské správy města Roman Mročko. Je nyní v nemocnici ve středně těžkém stavu. Ostřelování města hlásí i další ukrajinské zdroje, píše BBC.

Téma ruské agrese se objevilo i na pohřbu bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. V přímluvách, které přečetli starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek zazněly prosby o dobrý vývoj společnosti. Mysleme na obyvatele Ukrajiny, připomněla Radoměřská, Schwarzenbergova vzdálenější příbuzná, úděl Ruskem napadené země, jejíž obyvatelé budou ve špatných podmínkách čelit zimě.

Spolkový kancléř Olaf Scholz dnes navzdory rozpočtové krizi přislíbil další pomoc Ukrajině v její obraně před ruskou ozbrojenou agresí. Německo bude Ukrajině nadále pomáhat finančně i zbraněmi, prohlásil Scholz ve vystoupení na sjezdu své německé sociální demokracie (SPD). Informovala o tom agentura DPA.

„Neměl by a nesmí očekávat, že polevíme," řekl spolustraníkům Scholz na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina. Německý kancléř dále zdůraznil, že Německo musí být schopno v pomoci pokračovat a případně ji také zvýšit. Budou přijata rozhodnutí, „která nám umožní v tom pokračovat", řekl kancléř.

Ruské jednotky jsou na frontě nejaktivnější v oblasti východoukrajinských měst Avdijivka a Marjinka, uvedl ráno podle listu Ukrajinska pravda generální štáb ukrajinské armády. Rusové za posledních 24 hodin podle něj na ukrajinské území v celkem 28 případech zaútočili raketami, skoro v 60 případech použili raketomety a provedli 27 leteckých úderů. Podobné informace nelze bezprostředně ověřit z dalších zdrojů.

Ruský postup v blízkosti Avdijivky, o kterou se tvrdě bojuje už delší dobu, potvrzuje také americký Institut pro studium války (ISW). Ten s odkazem na ruské proválečné internetové blogery uvádí, že okupační síly se dokázaly posunout kupředu v oblasti vsi Krasnohorivka na severozápad od Avdijivky a také byla zaznamenána jejich přítomnost v okolí obce Novokalynove, tedy severovýchodně od města.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj včera pozdě večer podepsal tři protikorupční zákony, jen krátce poté, co je schválil ukrajinský parlament. Jde o právní normy, které mají naplnit doporučení Evropské unie, uvedl server Ukrajinska pravda.

Schválené zákony se týkají Národního protikorupčního úřadu, Národní agentury pro prevenci korupce a Speciální protikorupční prokuratury.

Ukrajina přechází do defenzivy. Její ozbrojené síly se možná budou delší dobu pouze snažit zastavit ruský postup. Západní diplomaté a vojenští stratégové tvrdí, že vyčerpaná země potřebuje čas na obnovu a možná nebude schopna podniknout další významnou protiofenzivu do roku 2025. Na svém webu to dnes napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ).

Deník připomíná, že nákladná několikaměsíční ukrajinská protiofenziva, jejímž cílem bylo vytlačit ruské invazní jednotky, vyvrcholila malým posunem na frontové linii. U další ekonomické a vojenské podpory ze strany Spojených států i Evropy se objevily otazníky, na Ukrajině se prohlubují vnitropolitické spory a morálka národa klesá, píše list.

Prezident Zelenskyj podle něj minulý týden nařídil vybudování rozsáhlé sítě bojových opevnění, která mají vojákům pomoci udržet linie. Ve středu - na Den ozbrojených sil - potvrdil obtíže v boji a vyzval k vytrvalosti. „Existuje skutečně nějaká alternativa? Ne,“ řekl. To je výrazný posun v náladě oproti dřívějšku, kdy se Kyjev - povzbuzen předchozími úspěchy při odvracení ruských postupů a přílivem západních zbraní - rozhodl vypudit invazní jednotky z téměř 20 procent ukrajinského území, které okupují, píše WSJ.

Ukrajinská vojenská operace ztroskotala na ruských obranných opevněních, politická jednota USA ohledně Ukrajiny se rozpadá uprostřed stranických sporů a pozornost světa si přitáhla válka mezi Izraelem a Hamásem. Putin mezitím přeorientovává ekonomiku země na válečnou, konstatuje list, podle něhož Rusko nejeví známky toho, že by se vzdalo svého původního cíle sousední zemi ovládnout.

K vězněnému ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému správa věznice už třetí den v řadě nepouští advokáty. Podle serveru Meduza na to upozornila Navalného mluvčí Kira Jarmyšová. Navalnému se podle ní minulý týden udělalo v cele špatně - točila se mu hlava, což ho donutilo lehnout si na zem. V jakém je nyní opoziční představitel stavu, jeho okolí neví.

Jarmyšová nicméně popsala, jak pracovníci věznice reagovali na Navalného zdravotní indispozici minulý týden. „Zaměstnanci věznice hned přiběhli, odklopili pryčnu od stěny, položili na ni Alexeje a dali mu kapačku,“ popsala. Pryčna na samotce, kam Navalného zavírají, musí být během dne podle pravidel věznice přiklopená ke stěně.

„Co to bylo, nevíme, ale vzhledem k tomu, že mu odpírají jídlo, drží ho v trestné cele bez ventilace a omezili mu dobu vycházek na minimum, tak to vypadá na mdloby způsobené hladem,“ popsala Jarmyšová.

Navalného mluvčí doplnila, že když opozičníka později navštívili advokáti, tak byl v pořádku. „Ale teď je to už třetí den, kdy nevíme, kde je,“ dodala. Navalnyj podle ní rovněž týden neposlal žádný dopis a zvenčí mu také nebyly doručeny jeho dopisy.

Ruské tajné služby mohly mít po léta k dispozici záznamy z videokamer z Ukrajiny, které byly vybaveny ruským software, uvedla dnes stanice Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Podobné videokamery si na Ukrajině v minulých letech pořizovaly jak státní firmy a instituce, tak také soukromé podniky.

Zařízení byla instalována také v objektech kritické infrastruktury, například v odstavené Černobylské jaderné elektrárně, a oblíbená byla také mezi běžnými občany, kteří je používali k zabezpečení svých domovů.

Experiment RFE/RL ukázal, že než se záznam z těchto videokamer nahraje do telefonu či počítače, ukládá se na servery, které jsou v Moskvě a patří společnostem s vazbami na ruskou tajnou službu FSB. Pokus stanice provedla spolu s odborníky z ukrajinské Laboratoře počítačové kriminalistiky a Laboratoře digitální bezpečnosti. Experiment ukázal, že kamera posílá požadavky na subdoménu webu výrobce kamer. S pomocí této domény lze zjistit několik IP adres, které prozrazují polohu serverů v Moskvě.

Servery přitom podle zjištění stanice patří dvěma společnostem s vazbami na FSB. Jedná se o telekomunikační společnost Didžital Nětvork a společnost VK, která vlastní sociální sítě v Kontaktě nebo Odnoklassniki.

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují - zasažen byl Charkov i Pavlohrad.