ONLINE: Zelenskyj poslal vzkaz do Prahy. A tři mrtví po ruském útoku na Oděsu

Cítí Rusko sankce uvalené kvůli invazi na Ukrajinu? Podle podle Zdeňka Kříže z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity bolí stanovení cenového stropu na ropu i uzavření plynovodu Nord Stream do Evropy. Poklesly příjmy ruského rozpočtu z exportu ropy a zemního plynu. V roce 2023 podle něj klesly tyto příjmy na 8,8 bilionu rublů z 11,6 bilionu rublů v roce 2022. A to v situaci, kdy rubl vůči západním měnám ztratil v roce 2023 přibližně 25 procent.

„Zklamání vyplývá pouze z nereálných očekávání. I sebepřísnější západní sankce by nebyly schopny samy o sobě změnit ruské chování. Ruská ekonomika může dnes najít substituty v oblasti technologií v nezápadních zemích, zejména v Číně. Západní dlouhodobé vykrmování Pekingu má i v této oblasti důsledky,“ uvedl Kříž.

Stovky zahřívacích svíček chtějí v únoru vyrobit plzeňští skauti pro obyvatele Ukrajiny, kteří zažívají třetí válečnou zimu. Svíčky z rozpuštěného vosku, kartonu a plechovek mohou pomoci v místech s přerušenou dodávkou elektřiny či nedostatkem topiva. Skauti z Plzně se připojili s celostátní skautské iniciativě a o pomoc žádají i plzeňskou veřejnost. Na výrobu svíček sbírají vosk a použité plechovky.

„Svíčka v plechovce je malý, ale užitečný pomocník. Hoří dlouhé hodiny a dovede zahřát celou místnost. Dá se nad ní ohřát jídlo nebo zmrzlé ruce, poslouží i ke svícení. Lidem na východní Ukrajině dovede nyní velmi usnadnit život a k výrobě přitom stačí plechovka z tvrdého kovu, karton a vosk nebo parafín,“ uvádějí skauti v celostátní výzvě Světlo a teplo pro Ukrajinu.

Na konci ledna budou sbírat materiál a na začátku února vyrábět svíčky. Budou rádi za nedohořelé svíčky z domácností nebo z kostelů, za zbytkový vosk či svíčky od firem a prodejců. Využijí i včelí vosk. Stejně tak potřebují velké množství použitých vymytých plechovek o průměru sedm až 20 centimetrů.

Ústavní soud odmítl stížnost advokáta z Prahy, který neúspěšně zpochybnil dočasné zablokování některých českých webů po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Důvodem zablokování, které trvalo čtvrt roku, byla obava vlády z šíření dezinformací. Muž si stěžoval na to, že kvůli blokací webů nemohl čerpat informace, které čerpat chtěl. Ústavní soudci stížnost označili za zjevně neopodstatněnou.

Muž podal žalobu na ochranu před nezákonným zásahem, směřovala proti vládě, ministerstvu obrany, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Bezpečnostní informační službě. Městský soud v Praze předloni v červnu žalobu odmítl. Argumentoval například tím, že stát sporné weby sám nezablokoval, pouze k tomu vyzval provozovatele internetových služeb a operátory, což prý nelze pokládat za nezákonný zásah státního orgánu.

Následnou kasační stížnost zamítl Nejvyšší správní soud (NSS). Poukázal na to, že případný zásah veřejné moci by musel být namířen proti jednotlivci a přímo zasahovat do jeho veřejných subjektivních práv, což se v projednávané kauze nestalo. Zároveň NSS uvedl, že „nelze obecně dovodit veřejné subjektivní právo jednotlivce na přijímání informací z konkrétní internetové stránky“.